Zpověď zlatého paralympionika. O egoismu v Tokiu i myšlenkách na sebevraždu

Třeba to tak mělo být, zamýšlí se dvojnásobný paralympijský šampion David Drahonínský, kterého posadila na invalidní vozík jeho náměsíčnost. V šestnácti si uprostřed noci vyšel na balkon a přepadl přes zábradlí. Ochrnul a prožil kruté chvíle. Kde vzal sílu dál žít a nakonec i vítězit?

Zažil jste při paralympiádě legraci? Zasmál jste se tam?  

Sice jsem tam nejel kvůli smání, ale ano, veselo bylo. Třeba když si můj asistent Kuba Ečer v nonstop otevřené jídelně nabral tři talíře jídla, měl na nich všechno možné, kuřecí maso, vepřové, rýži, bramborovou kaši, grilovanou zeleninu i různé sladkosti. Naráz to...

 

 

Klíčová slova: