Za toho sklerotika se mi omluvíš, cucáku

„Ty jsi normáně sklerotickej dědek,“ řekl mi dneska kámoš Karel, když jsem na něco zapomněl, už si nevzpomínám na co.
Dotklo se mě to: „Co to meleš, já mám náhodou skvělýho pamatováka. Klidně mě vyzkoušej!“

Nevyzkoušel mě, srab jeden, jen mávl rukou. Asi se bál, jak bych ho umlátil znalostí třeba Ludolfova čísla, Pythagorovy věty, vzorečku chemického složení kuchyňské soli, roku vydání Zlaté buly sicilské, veršů Máchova Máje, teda alespoň těch na začátku. Klidně bych mu vyjmenoval všechny čtyři Tři mušketýry, jak se jmenoval Horymírův kůň, kolikátýho dubna se...

 

 

Klíčová slova: