Primární nádory mozku a míchy

ČRo - Plzeň
-
Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Krásný podvečer vám přeje Soňa Vaicenbacherová. Ve studiu je se mnou docent, doktor Jan Mraček, zástupce přednosty Neurologické kliniky pro výchovnou a vědeckou činnost Fakultní nemocnice Plzeň. Dobrý podvečer.

Jan MRAČEK, lékař
Dobrý večer.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Jsme rádi, že jste si udělali čas na naši lékařskou poradnu. Tentokrát na téma primární nádory mozku a míchy. Je to takový náš příspěvek k evropskému dni mozku, který byl předevčírem, a na který v Praze navázal festival Týden mozku určený pro širokou veřejnost. Do naší poradny můžete telefonovat své dotazy na pevnou linku 221554222. A nebo posílat SMS zprávy na číslo 60555 čtyři 8. Pro začátek, pane docente, co jsou to ty primární nádory mozku a míchy?

Jan MRAČEK, lékař
Tak primární mozkové a míšní nádory jsou nádory, které vyrůstají z tkání, které se vyskytují v mozku a míše. To znamená, je to nervová tkáň, jsou to cévní struktury a jiné tkáně, které tedy přímo jsou uloženy v lebeční dutině nebo v páteřním kanálu. Čili to jsou ty primární nádory. Pak jsou takzvané ty sekundární, to znamená, to jsou metastatické tumory, které to znamená, že nemocný má tumor někde jinde v těle. A ten se šíří do mozku. To znamená vytváří metastázu, to je sekundární mozkový nádor.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
A je to tak, že jakýkoliv nádor mozku nebo míchy ať už je zhoubný, nebo nezhoubný ať je primární, nebo sekundární, může pacienta ohrozit na životě?

Jan MRAČEK, lékař
Tak pokud mluvíme o mozkových nádorech pak ano. Tam víceméně nezáleží na tom, jestli ten nádor je zhoubný, nebo nezhoubný. Ale tím, že mozek je uložen v lebce, to je neroztažitelná schránka. Tak pokud tam roste nádor a je jedno, jak jsem řekl, jestli je zhoubný, nebo nezhoubný, tak tlačí a zvyšuje tam vnitrolebeční tlak, tlačí na, na mozek, na mozkový kmen a toho nemocného může zahubit tímto tlakem. A nezáleží na tom, jestli je to nádor zhoubný, nebo nezhoubný.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Jak časté bývají nádory mozku a nádory míchy? Jak často se s nimi na neurochirurgické klinice setkáváte?

Jan MRAČEK, lékař
Tak mozkové nádory, když to porovnáme s těmi ostatními nádory jiných systémů, jsou poměrně vzácné. Ty, pokud mluvíme o těch primárních mozkových nádorech, tak ty se vyskytují zhruba na, zhruba 8 případů na 100 tisíc obyvatel. Což není, není veliké číslo. A pokud hovoříme o míšních tumorech, tak ty jsou ještě mnohem vzácnější.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
A dá se říci, že těch nádorů v průběhu let přibývá nebo je to stabilní počet?

Jan MRAČEK, lékař
Tak opticky přibývá. Je otázka, jestli, jestli skutečně těch tumorů je víc nebo jestli je to dáno tím, že lidé se dožívají vyššího věku. Máme kvalitnější zobrazovací metody, takže na to vyšetření se přijde. Takže já si myslím spíše, že, že zas až tolik nepřibývají. Jo pokud, pokud zohledníme všechny tyto, tyto faktory co jsem zmínil.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Když laik hledá informace, které se týkají nádorů mozku a míchy, dojde k tomu, že ty primární nádoru mozku a míchy, o kterých si dnes budeme především povídat, jsou nejčastěji u malých dětí do 5 let. A potom u starších lidí nad 50, 60 let věku. Máte takovou zkušenost z vaší praxe?

Jan MRAČEK, lékař
Tak souhlasil bych možná s tím věkem nad 50 let věku, kde se vyskytují ty, ty zhoubné mozkové nádory. Ty jsou poměrně časté v tomto věku. Ale u těch dětí je to, je to trošku, trošku komplikovanější. Tam obecně tedy tumory v dětském věku jsou poměrně vzácné. V České republice se jich vyskytuje asi 350 za rok všech dětských tumorů, všech systémů. To znamená ne jenom mozkových. Ale je pravda, že mezi nejčastější lokalizaci těch dětských tumorů patří centrální nervový systém, to je pravda. Jo čili u dětí jsou poměrně vzácné, ale když už tedy u dítěte toho předškolního věku se vyskytne nádor, tak je poměrně vysoká pravděpodobnost, že to bude nádor mozku.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
A pokud jde o rozdělení ženy, muži. Onemocnění častěji rakovinou mozku a míchy muži a nebo ženy? Nebo je to vyrovnané třeba?

Jan MRAČEK, lékař
Takhle obecně bych řekl, že je to vyrovnané, ale liší se to u těch různých podskupin nádorů. Jsou některé typy nádorů, které jsou častější u žen a některé jsou zase častější u mužů. Nedá se to takhle jednoduše zobecnit.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Pojďme tedy k těm jednotlivým typům. Polovinu všech nádorů centrální nervové soustavy tvoří gliom. Co to ten gliom je?

Jan MRAČEK, lékař
Tak gliom již jak ten název, když se nad tím zamyslíme, vypovídá, je to na, je to nádor, který vyrůstá z glie. Což jsou buňky podpůrně v mozku, které tedy podporují ty vlastní neurony. To jsou ty nervové buňky. No, je to tedy jeden z nejčastějších mozkových nádorů.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
A jsou ještě jiné časté nádory mozku?

Jan MRAČEK, lékař
Jsou i jiné časté nádory mozku, například meningiomy, což jsou, což jsou nezhoubné nádory. Ty vyrůstají z mozkových obalů, jsou ependimomy, to jsou nádory vyrůstající z výstelky mozkových komor. Jsou nádory hypofýzy a řada dalších. Jsou i metastázy, což jsou ty sekundární mozkové nádory, které jsou bohužel tedy velmi časté.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Pro vznik těchto nádorů je důležitá dědičnost?

Jan MRAČEK, lékař
Dědičnost je důležitá u některých, některých chorob dědičných. Ale obecně říci, že pokud v rodině se vyskytl mozkový nádor, že ho zdědí potomstvo, to se říci takto nedá. Je tam určitá predispozice ale nemůžeme říct, že je to dědičné, to ne. Pouze u některých tedy syndromů dědičných, ale ty jsou poměrně vzácné.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
V ranní poradně zaznělo, že není známo, že by za vznikem těchto nádorů, nádorů mozku a míchy byly nějaké vnější faktory. Takže neexistuje ani nějaká specifická prevence předpokládám. Je něco, co byste nám doporučil, přestože ta specifická prevence není vlastně?

Jan MRAČEK, lékař
Tak specifická prevence asi není jako u jiných nádorů třeba karcinomu plic víme, že, že prostě kouření tam hraje zásadní roli. Tak to asi u mozkových tumorů není, i když určitě blahodárné to není. Ale bylo prokázáno třeba, třeba záření. Že ozařování, když člověk byl vystavený nějakýmu záření minulosti, tak to může způsobit vznik nezhoubných mozkových nádorů v budoucnu. Takže třeba pokud člověk byl svědkem výbuchu atomové bomby a přežil tento výbuch, tak se může dožít nádorového onemocnění mozku. Jo ale znamená to třeba i ozařování někde v minulosti, v dětství, kdy ten pacient byl z nějakých důvodů ozařován a pak se může vytvořit v dospělosti většinou tedy nezhoubný mozkový nádor. To bylo popsáno. Ale jinak, ale jiný specifický faktor, který by způsoboval bujení nádorové v mozku, ten prokázán nebyl.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Někteří lidé se bojí rentgenu, když třeba měli úraz hlavy, byli rentgenování třeba jako děti, jestli je to mohlo ovlivnit?

Jan MRAČEK, lékař
To je to, co jsem říkal. To je to záření, ať už jsou různé typy záření, tak to rentgenové záření tam roli hraje ale muselo být opravdu, musela by to být významná dávka. Čili jednorázové rentgenové vyšetření nehraje roli.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Jedna z našich posluchaček se ptá, jestli může mít nějaký význam nedostatek spánku, že mozek málo odpočívá, a potom je třeba náchylnější mimo jiné i k tomu, že by se mohl v něm vytvořit nádor?

Jan MRAČEK, lékař
Těžko říci zase, nevím o tom, že by někde bylo prokázáno nebo popsáno, že by nedostatek spánku způsoboval mozkové bujení nebo nádorové bujení v mozku. Ale určitě to svojí roli může hrát. Nedostatek spánku může ústit ve stres. Člověk je nevyspalý, je ve stresu a stres je samozřejmě všeobecným negativním faktorem pro, pro nádorové bujení. Takže můžeme to zobecnit a může to hrát roli i zde.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
A na co se hodně lidé ptají, je časté používání nynější mobilních telefonů a vznik nádorů v hlavě.

Jan MRAČEK, lékař
Ano, tam určitě je podezření, že, že mobilní telefony hrají nějakou roli. Nebylo to potvrzeno v žádné studii, ale já sám tedy bych se vyvaroval nějakého delšího telefonování. Co třeba já dělám, to jsem slyšel, že, že hraje roli, že pokud člověk tedy má mobilní telefon a má tam wifinu, takže by tu wifinu měl vypnout, pokud tedy je třeba doma a má telefon položený na nočním stolku a celou noc má telefon v dosahu. Tak já třeba vypínám wifinu.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Docent, doktor, Jan Mraček, zástupce přednosty plzeňské neurochirurgické kliniky je hostem v lékařské poradně Českého rozhlasu Plzeň. Jestli se ho chcete k tématu primární nádory mozku a míchy na něco zeptat, volejte na linku 221554222. A nebo nám pište na číslo 60555 čtyři 8. A já vám všem dlužím omluvu z úvodu, protože jsem si posléze uvědomila, že jsem místo neurochirurgická klinika řekla neurologická, takže pane docente, dodatečně se vám i posluchačům omlouvám.

Jan MRAČEK, lékař
Nic se neděje.

/ Písnička /

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Posloucháte lékařskou poradnu Českého rozhlasu Plzeň. Dnes na téma primární nádory mozku a míchy s neurochirugem panem docentem Janem Mraček z plzeňské fakultní nemocnice. Pro vaše dotazy je k dispozici pevná linka 221554222. A také SMS brána 60555 a čtyři 8. Jaké příznaky provázejí nádory mozku případně míchy, které jsou tedy jste říkal spíše výjimečné? Možná, že bychom to mohli rozdělit na nádory, které rostou pomalu a nádory, které rostou rychle?

Jan MRAČEK, lékař
Tak můžeme to takto rozdělit. Já bych ale začal spíš obecně. Každý mozkový nádor roste jak již jsem na začátku zmínil v lebeční schránce. To znamená tlačí. Mozek je složitá struktura, jsou tam různá centra a záleží na tom, kde ten nádor je. Takže tím tlakem zvyšuje nitrolebeční tlak, způsobuje bolesti hlavy, pocit na zvracení, zvracení. To jsou takové ty obecné příznaky. A tou z lokalizací může vyvolat příznaky z té krajiny, kde se nachází. To znamená, pokud ten nádor je v oblasti centra pro hybnost pravostranných končetin, tak ten nemocný může najednou ochrnovat na pravostranné končetiny. Pokud ten nádor se vyskytuje v centru řečovém, tak nemocný může mít najednou poruchu řeči. Dalším příznakem náhlým může být třeba epileptický záchvat. Jo ten nádor se nemusí nějak projevovat. Je ještě malých rozměrů ale může, může dráždit tím růstem a vyvolat epileptický záchvat. Toto jsou asi takové ty, ty základní, základní příznaky mozkových nádorů. A pokud tedy mluvíme o těch míšních, tak míšní nádor, mícha obecně je tedy orgán, kde všechny struktury, které jsou, které probíhají míchou, tak jsou elokventní. Mají funkci. Jsou to dráhy. To znamená tam ten nádor tlačí a způsobuje většinou deficit hybnosti a deficit citlivosti.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Já vás pane docente teď přeruším, protože někdo nám telefonuje, takže vás poprosím vezměte si sluchátka a vítejte vy, co čekáte na telefonu ve vysílání Českého rozhlasu Plzeň. Dobrý podvečer.

posluchačka na telefonu
Dobrý večer, tady je posluchačka z Plzně a nedávno jsem četla v novinách, že focení s bleskem odhalí rakovinu, a že vlastně tato náhoda může přispět k včasné léčbě? A říkal to tam pan doktor Karel Švojgr onkolog.

Jan MRAČEK, lékař
Ano, to asi posluchačka.

posluchačka na telefonu
A krátce, krátce na to, to proběhlo taky v televizi.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
My vám děkujeme za zavolání, můžete zavěsit a poslouchat odpověď.

posluchačka na telefonu
Ano.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Pana docenta z rádia.

posluchačka na telefonu
Dobře.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Na slyšenou.

posluchačka na telefonu
Ano, na shle.

Jan MRAČEK, lékař
No, ten příspěvek jsem asi taky zaznamenal. Jedná se však nikoliv o nádor mozkový ale nádor nitrooční, nádor na sítnici. Jo čili tam pokud ten blesk osvítí oko, oko člověka. Jednalo se myslím o dítě, protože ten nádor se vyskytoval častěji u dětí, tak pokud se na té sítnici vyskytuje ten nádor, tak tam není ten reflex, není tam takové ten, ten efekt králičích očí. Nebo toho, ten efekt na jednom oku chybí. A tím se může, může vlastně nepřímo ten nádor prokázat. Čili ale nejedná se o mozkový nádor, je to nádor nitrooční.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Zpět tedy k mozkovým nádorům. Jak dlouho takový nádor roste, když je to pomalé, a když je to rychlé? A liší se tam tedy ty příznaky?

Jan MRAČEK, lékař
Liší se, pokud ten nádor roste pomalu, to jsou většinou nezhoubné nádory, tak může růst mnoho let. Ten mozek se na to adaptuje, ten nádor roste opravdu velmi pomalu. To znamená ten tlak na okolní tkáně se kompenzuje různými mechanismy a ten nádor může být velmi dlouho bezpříznakový. Zase záleží na tom, v které oblasti ten nádor roste. Když je to v oblasti, kde nejsou žádná centra, tak to může opravdu být mnoho let. Ale pokud je to nádor, který je uložený v oblasti nějakého důležitého centra, tak se může projevit velmi, velmi záhy. To souvisí i s tím, co jste zmínila. Zhoubné nádory rostou rychle, již z podstaty té věci zhoubný nádor, to znamená, že ten nádor roste, ty buňky nádorové se dělí a ten nádor rychle roste. To znamená, ty kompenzační mechanismy se nemohou uplatnit. A ten nádor tlačí na okolní struktury, zvyšuje tlak v hlavě. To je takzvaně nitrolebeční tlak a nemocný má bolesti hlavy, pocit na zvracení, zvrací a může třeba upadnout i do bezvědomí.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Opět nám někdo telefonuje. Takže mu předám slovo, dobrý večer.

posluchač na telefonu
Dobrý večer, já bych měl dotaz na pana doktora. Je mi 51 let a v mládí přibližně v 6 letech věku jsem utrpěl úraz hlavy. Do hlavy jsem měl zaseklou kosu. V nemocnici tehdy v Sušici mi to odstranili. Hlavu mi zašili. Nicméně tam zašili i vlasy do toho. Takže došlo k nějaké reoperaci. Vyčistilo se to, znova se to zašilo. A já mám na hlavě takovou bouli z venka řadu let stejnou nemění se to. A teď jako si říkám, jestli bych neměl někde si tu hlavu nechat zkontrolovat, jestli se tam něco neděje takovýho jak popisuje pan doktor. Bolesti žádný nemám, příznaky žádný nemám. Nic z takových těch potíží, jak jste popisovali nemám.

Jan MRAČEK, lékař
Žádnou sekreci nemáte z té oblasti, nic neteče?

posluchač na telefonu
Ne ne ne, nic takovýho, nic takovýho.

Jan MRAČEK, lékař
Tak já bych tady v tom případě asi neměl, neměl obavu, pokud to bylo v dětství a nyní je vám 50 let, tak opravdu už je to zahojené. A jestli tam zbyly nějaký vlasy, tak už i ty vlasy tam nevadí. Jo pokud záleží zase na tom, v které oblasti to bylo. Ale opravdu pokud je to po 40 letech, tak už bych neměl obavu z toho, že by tam vzniklo nějaké nádorové bujení. To už určitě ne.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Takže jsme vás uklidnili. Děkujeme za zavolání, na slyšenou. Pane docente, s jak, s jakým největším nádorem vy osobně jste se setkal? Do jaké velikosti může takový nádor, který třeba roste i několik let vyrůst?

Jan MRAČEK, lékař
Tak jak jsem zmínil největší velikostí dosahují právě ty nezhoubné nádory. Pravděpodobně to byl meningiom, což je nádor, který roste z obalu mozkových a z těch obalů mozkových se ten meningiom může šířit jak do mozku. To znamená propaguje se do mozkové tkáně nebo utlačuje mozkovou tkáň. Tak ale může prorůstat kostí i na venek. Tak to jsou pak nádory, které jsou veliké třeba 5, 10 centimetrů.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Dochází u nádorů mozku i ke změně psychiky? Je to jeden z příznaků a pokud ano, v jakém směru se člověk mění?

Jan MRAČEK, lékař
Ano, mozek je složitá struktura, takže psychika samozřejmě je jedno, jedna oblast, která může být ovlivněná i růstem nádorů. K té změně psychiky dochází při lokalizaci v oblasti čelních laloků. Jsou to nádory v čelních lalocích, které mohou způsobit změnu, změnu povahy toho člověka. A to jak ve směru, ve směru pozitivním, tak i negativním.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Což znamená, mohl byste uvést nějaký příklad?

Jan MRAČEK, lékař
No, před lety jsem třeba operoval jednu paní, byla to pošťačka, která, která roznášela poštu. Byl to obrovský nezhoubný nádor, který právě rostl mezi čelními laloky. Ona neměla čich. To je taky jeden, jeden z prvních projevů tohoto typu nádorů. Přicházela o zrak a změnila se psychicky. Vůbec nedbala o svůj zjev, o svoje zezření. Neustále, když roznášela, roznášela dopisy a balíky, tak chodila čím dál tím větší vzdáleností, chodila větší oklikou. Prostě netrefila. No a po odstranění toho nádorů se zcela změnila. Najednou ta operace se povedla, nádor se radikálně odstranil, všechno se to zahojilo. A když přišla na ambulantní kontrolu, tak přišla úplně jiná paní šmrncovní, krásně oblečená podle poslední módy. Přišla s ní rodina, ty byli úplně nadšení, že maminka rozkvetla, je pozitivně laděná. Takže opravdu to, to pak člověka potěší takový to výsledek operace. Čili opravdu mozkový nádor může ovlivnit i psychiku a to jak negativně, tak i pozitivně.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
A pozitivně jak třeba?

Jan MRAČEK, lékař
To je to, co jsem teďka zmínil, že ta nemocná byla.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Rozumím ale to už bylo po vyléčení.

Jan MRAČEK, lékař
To bylo po vyléčení.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Já spíš měla na mysli, když tedy ten nádor jaksi roste, je v té hlavě, jestli i to může způsobit nějakou pozitivní změnu?

Jan MRAČEK, lékař
No, pokud třeba berete euforii jako pozitivní změnu, pak ano. Jsou třeba pacienti euforičtí.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Aha.

Jan MRAČEK, lékař
A je to na podkladě, na podkladě mozkového nádoru. To ano.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Přečtu dotaz od posluchačky. Dcera 30 let, před 5 lety omdlela ale měla přitom záškuby končetin. Nebyla bezvládná. Po chvíli se probrala a nic jí nebylo. Nikdy předtím ani potom nic takového neměla. Má jít ještě na vyšetření, může jít o nádor?

Jan MRAČEK, lékař
Tak, tak jak to posluchačka popisuje, tak se dá usuzovat na to, že šlo o epileptický záchvat. Ne každý epileptický záchvat by měl být vyšetřen. Takže já z toho dotazu úplně přesně tedy nerozumím, jestli tenkrát byla neurologicky vyšetřena, nebo nebyla.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Pravděpodobně ne.

Jan MRAČEK, lékař
Pokud nebyla, tak bych doporučil neurologické vyšetření. No EEG vyšetření a eventuálně i nějaké grafické zobrazení. To znamená neurolog by se tomu měl věnovat.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
I po těch 5 letech?

Jan MRAČEK, lékař
I přestože, přestože se to těch 5 let neopakovalo, tak i v tom případě bych pro jistotu doporučil toho neurologa.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
A když se jednalo o epileptický záchvat, mohl by to tedy být i ten nádor pomalu rostoucí teda, když je tam ten odstup těch 5 let?

Jan MRAČEK, lékař
V dětském věku by to bylo velmi, velmi asi ojedinělé. Jo čili domnívám se, že to pokud to byl epileptický záchvat.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
V 25 letech.

Jan MRAČEK, lékař
V 25 letech. Tak samozřejmě nedá se to vyloučit. Jo nedá se to úplně vyloučit, ale, ale bylo by, bylo by to spíše, spíše je to méně pravděpodobné.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Já jsem slyšela, že pacient při epileptickém záchvatu někdy i vykonává nějakou automatickou činnost. Co například může dělat?

Jan MRAČEK, lékař
No, epilepsie je velmi složitá, složitá problematika. Jak jsem řekl mozek je nejsložitější orgán ve vesmíru. Nejsložitější těleso, takže i ty projevy jeho postižení a to je epilepsie, se mohou, mohou být velmi bizarní, různorodé. Jsou různé typy záchvatů. Samozřejmě takový ten klasický, kdy člověk má křeče, ztratí vědomí. To je ten takzvaný grandmal. Ale jsou i jiné takové komplexní záchvaty, kdy ten pacient o sobě neví a dělá různé automatické činnosti a neuvědomuje si, že, že má epileptický záchvat. Jo já jsem třeba se setkal s tím, že, že pacientka odešla na nádraží, sedla do vlaku a odjela, odjela prostě vlakem do, do sousedního města. Tam se probudila a najednou nevěděla, kde je a proč tam je. Kde se tam vzala a byl to přitom epileptický záchvat, no projev epilepsie.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Před písničkou ještě jedna SMS. Kamarád si stěžuje na pískání v uších. Co s tím? Může se jednat o projev nádoru?

Jan MRAČEK, lékař
Pokud jsou to obě uši, tak zase je to velmi nepravděpodobné. To pískání v uších takzvaný tinnitus může mít různé příčiny. Začal bych asi na ušním. To znamená otorinolaringologii. Aby uši ušaři vyšetřili svojí problematiku. Je jeden typ nádorů, který může se projevit tímto tinnitem, ale bylo by to většinou jednostranné. Jedná se o takzvaný neurinom akustiku, což je nezhoubný nádor rovnovážného nervu. Ale pokud se jedná o pískání v obou uších, tak zase je to, je to velmi málo pravděpodobné.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
O nádorech mozku a míchy si v lékařské poradně Českého rozhlasu Plzeň povídáme s panem docentem Janem Mračkem, z neurochirurgické kliniky v Plzni. Naše čísla pro vaše dotazy 221554222 pro zavolání a 60555 čtyři 8 pro SMS zprávy.

/ Písnička /

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Pokračuje lékařská poradna Českého rozhlasu Plzeň, do které přijal pozvání docent, doktor Jan Mraček. Zástupce přednosty neurochirurgické kliniky pro výchovnou a vědeckou činnost Fakultní nemocnice v Plzni. Pokud pro něj máte nějaký dotaz, zavolejte na linku 221554222. A nebo pošlete SMS na číslo 60555 čtyři 8. Ještě zpět krátce k těm příznakům nádorů mozku a míchy. Je tady dotaz, jestli do těchto problémů do těch příznaků zapadá začínající Parkinson, že člověk si myslí, že má Parkinsonovu chorobu a ve skutečnosti je to nádor na mozku, může to tak být?

Jan MRAČEK, lékař
Tak zase je to velmi málo pravděpodobné. Pokud pacient nebo pokud člověk má pocit, že má Parkinsona, tak by se měl nechat určitě neurologicky vyšetřit. No a neurolog je zase expert, odborník, který rozumí této problematice a ten provede příslušná vyšetření a udělá diagnózu. Jo to zase takhle bych to asi neřekl. Jo, že pokud si pacient myslí, že má Parkinsona, může to být mozkový nádor, nemůže. Tímto směrem bych se neubíral.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
A která vyšetření tedy odhalí mozkový nádor? Člověk má nějaké ty potíže, které jsme uváděli. Přijde k lékaři a ten by měl udělat co?

Jan MRAČEK, lékař
Tak přijde k lékaři, pokud teda máte na mysli mě, třeba neurochirurga, tak neurochirurg udělá neurologické vyšetření, přestože jsme neurochirurgové tak my jsme zároveň neurologové, který, kteří operují. Takže my umíme neurologicky vyšetřovat. Takže klinicky nemocného vyšetříme, vidíme, jestli nemá náhodou poruchu hybnosti, řeči, zraku, chuti, čichu a tak dále. A podle toho směřujeme dál to vyšetřování. Stěžejními vyšetřovacími metody jsou zobrazovací metody. To znamená u mozkových nádorů je suverénní magnetická rezonance. A pak samozřejmě v kombinaci třeba s pet vyšetřením, což je pozitronová emisní tomografie. Ta nám ukáže aktivitu toho nádoru. Ta magnetická rezonance nám ho zobrazí, my ho vidíme jako flek. A ten, ta magnetická rezonance v kombinaci s tím petem, což je hybridní zobrazení, které bylo jen tak mimochodem v Plzni v České republice. Nám ukáže, jak ten nádor je aktivní. To znamená, jestli je zhoubný, nebo nezhoubný.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Máme tady dotaz v téhle souvislosti, jestli k vám pacient může takhle přijít bez doporučení?

Jan MRAČEK, lékař
Tak je třeba říci, že neurochirurgická ambulance nebo na neurochirurgické pracoviště jedno pro dva kraje. Pro Plzeňský a Karlovarský. Takže kdyby k nám chodili všichni pacienti, kteří se domnívají, že mají, že mají nějakou problematiku, která by mohla souviset s naším oborem, tak bychom to personálně absolutně nezvládli. Jo od toho jsou tady ambulantní neurologové, kteří, kterých je desítky v těchto dvou krajích. A ty to filtrují, protože 99 procent pacientů prostě nám nepatří. Jo ale nehovoříme o doporučení. Pacient nepotřebuje doporučení. Pacient potřebuje být vyšetřen neurologem a ten rozhodne, jestli potřebuje neurochirurga nebo nepotřebuje.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Když jsme zmínili o tom kombinovaném vyšetření pet magnetická rezonance, to je tedy přístroj pro diagnostiku. Na kolik moderní technika pomáhá přímo vám neurochirurgům a co všechno v současné době dovede?

Jan MRAČEK, lékař
Tak máte asi na mysli moderní přístroje, metody a postupy při operacích.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Přesně tak.

Jan MRAČEK, lékař
Takže tím, tím základním naprosto převratným přístrojem je mikroskop. Dřív se operovalo bez mikroskopu. Neurochirurgové operovali, šlo to. A teď je to někde úplně kvalitativně na jiné úrovni. My víceméně všechny operace mozkové ale i páteřní, míšní provádíme pod mikroskopem. A mikroskop to není takový ten jako, jako znáte ze školy, kdy je to malý mikroskop položen na stole. To je prostě obrovský přístroj s dlouhým ramenem, který váží několik set kilo. A do tohoto mikroskopu koupá, kouká operatér, asistence, eventuálně instrumentářka a pod tímto mikroskopem operujeme. Ten mikroskop nám umožní osvětlením a přiblížením toho operačního pole být velmi šetrným. Čili to současné operování je mnohem šetrnější, než bylo v éře před mikroskopem. Máme endoskop. Je řada indikací, kdy využíváme endoskopii. Ten vlastní nádor se odstraňuje ve většině případů pomocí ultrazvuku. Je to takzvaný ultrazvukový aspirátor, kdy ten ultrazvuk drtí tu nádorovou tkáň a odsává jí a odvádí vlastně mimo to operační pole. A to zase umožňuje být mnohem šetrnější než, než byli naši předkové, než byl třeba můj otec. V té době se nádory operovaly v celku nebo odstraňovaly v celku. To znamená buďto se resekoval celý mozkový lalok s nádorem. Nebo se ten nádor odsával přímo tím, tím vysavačem. Nebo se třeba vyloupnul prstem, když se jednalo ohraničen nádor, takže to s současné době je již nepředstavitelná technika. Takže my jsme opravdu velmi šetrní.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Takže takzvaná operace klíčovou dírkou je vlastně možná teď už i u nádorů. Možná bysme, bychom měli vysvětlit o co se jedná, aby naši posluchači věděli?

Jan MRAČEK, lékař
Tak je to o takové vyjádření spíše, spíše metaforické. Samozřejmě děláme co nejmenší přístup vždy. Jo ta kraniotomie, to znamená to okénko, které, které vytvoříme do lebky, abychom se dostali k té, k té patologii, k tomu mozkovému nádoru, k tomu mozku. Tak děláme tak velké, jak je nezbytně nutné. A je řada tedy operací, kdy opravdu se jedná o, o velmi malé přístupy takzvané tíhou, což je opravdu ta, ta klíčová dírka, kdy pomocí toho mikroskopu můžeme i tímto malým přístupem operovat nádory, které jsou velmi hluboko uložené.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Někdo se hlásí telefonicky s dotazem. Dobrý večer, můžete se ptát.

posluchač na telefonu
Dobrý den, tady posluchač z Přeštic. Já jsem se chtěl zeptat, jestli pan doktor jde nebo jde ve šlépějích otce?

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
My vám děkujeme za dotaz, můžete.

posluchač na telefonu
A ještě ještě bych, jestli ano.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Ano.

posluchač na telefonu
Tak bych mu chtěl moc poděkovat, protože v 75. roce operoval mojí potencionální tchýni a povedlo se to. Nikdo tomu nevěřil, ale byla tady ještě dost dlouho. Takže pan doktor je velice velká kapacita, byl tenkrát. Takže moc děkujem ještě.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Děkujeme za zavolání. Pane docente, chcete se vyjádřit k tomuto odbočení?

Jan MRAČEK, lékař
Tak posluchač má pravdu, jdu ve šlépějích svého otce. Dělám stejný obor jako můj otec. Takže v tom má pravdu a jsem rád, že, že tatínek pomohl jeho, jeho tedy blízkému člověku.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Zpět k našemu tématu. Jak časté bývají komplikace při operaci mozku, při tom současné tedy skvělém přístrojovém vybavení, o kterém jsme mluvili. Jak často dochází k narušení nějaké té funkce nebo jiné komplikaci?

Jan MRAČEK, lékař
Zase je to velmi složitá problematika. Je otázka, co vlastně nazýváme komplikací. Záleží na tom, jestli třeba ten neurologický deficit, který vznikne po té operaci, je, je nevratný nebo jestli, jestli je reverzibilní. To znamená, že se upraví. Takže je to, nedá se to takhle, takhle zobecnit. Jo, všechny ty metody, které používáme při té operaci nám na jedné straně umožní, abychom byli co nejradikálnější při té operaci. To znamená odstranili toho nádoru co nejvíc. Pokud hovoříme o zhoubným nádoru, zhoubném nádoru, který je infiltrativní, tak tam nemůžeme být vlastně radikální. Ale na druhé straně ty metody nám umožní být šetrným. To znamená v čas se zastavit, neublížit. Protože to je ta vlastnost na jedné straně fatální pro nemocného a velmi frustrující pro operatéra. A to je to, že centrální nervový systém neregeneruje. Takže tam pokud vznikne nějaké postižení, ať už je způsobené růstem toho nádoru nebo třeba nějakou pooperační komplikací. Tak to postižení je nevratné.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
A kde je dnes taková ta miska vah. Dám vám příklad, je důležitější tomu pacientovi prodloužit život, přestože přijde o některou z těch funkcí, dejme tomu řeč. A nebo se víc přihlíží k tomu komfortu života, kvalitě života i za cenu toho, že to znamená méně let?

Jan MRAČEK, lékař
Tak určitě je důležité takzvané to užitečné přežívání. Jo to co, to co bylo v minulých letech, v minulé éře. Tam opravdu se hledělo na to, zda pacient přežil tu operaci, zda se hýbe. Čili zda je ochrnutý, zda mluví. Takové ty, ty základní, ta základní morbidita se tam sledovala, mortalita. V současné době nám jde o to, aby to přežívání bylo užitečné. To znamená, aby ten deficit nebyl žádný nebo jenom minimální. To znamená každá ta operace je individuální, každý pacient je trošku jiný. Má to jiný pohled, ale vždy se tedy s pacientem domlouváme před operací a vysvětlíme mu, jaká jsou rizika té operace. Jestli je reálné ten nádor radikálně odstranit nebo jestli není. A podle toho se, podle toho se pak postupuje. Čili je to opravdu individuální.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Na kolik vy v současné době při operaci nebo před operací ještě víte, do čeho jdete díky těm zobrazovacím metodám? Je pořád ještě pravidlem, že se rozhodujete přímo při operaci k nějakým takovýmto zásahům a nebo předem to máte zmapované a právě i probrané s pacientem jaké nebezpečí tam hrozí? Protože ta zodpovědnost toho operatéra právě v případě mozku, míchy je obrovská.

Jan MRAČEK, lékař
Tak díky těm neuvěřitelným metodám zobrazovacím ale i jiným elektrofyziologickým již předem víme, do čeho jdeme. Jo z 99 procent nás už nic při operaci nepřekvapí, protože prostě to vidíme, je to zobrazený. Víme zhruba o jaký typ nádoru se může jednat. Víme, kde se nachází funkční zóny. Víme, kde se nachází nádor, kde jsou dráhy. V průběhu té operace využíváme ještě řadu jiných, jiných metod ultrazvuk. Můžeme si při operaci provést magnetickou rezonanci. A naprosto zásadním pomocníkem je elektrofyziologická monitorace. To znamená v průběhu té operace my zjišťujeme, kde se nachází funkční zóny, kde se nachází nádor a podle toho vidíme, zda je reálné ten nádor radikálně odstranit. My můžeme v průběhu operace stimulovat a zjišťujeme, jak daleko se nacházíme v průběhu té resekce nádorů od třeba dráhy pro hybnost, což je naprosto základní. Základní informace pro nás. A pokud jsme již příliš blízko, tak víme, že kdybychom pokračovali v té resekci, tak způsobíme i reverzibilní deficit. To znamená nevratné poškození hybnosti toho nemocného. Takže musíme tu operaci vlastně ukončit v té hloubce a radši dáme přednost, přednost tomu, že tam zbyde reziduum. To znamená zbytek nádoru, který je pak dál léčen onkology.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Zopakuji naše telefonní čísla 221554222 pro telefonáty. 60555 čtyři 8 pro SMS. V lékařské poradně Českého rozhlasu Plzeň na dotazy odpovídá docent, doktor Jan Mraček.

/ Písnička /

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Primární nádory mozku a míchy. To je téma dnešní lékařské poradny, ke kterému tady máme odborníka pana docenta Jana Mračka, neurochirurga z plzeňské fakultní nemocnice. Je pravidlem, pane docente, že tyhle nádory se operují?

Jan MRAČEK, lékař
No, ve většině případů mozkové nádory operujeme. Ale ne u všech pacientů. Zase záleží na tom, o jaký typ nádoru se jedná, v jaké lokalizaci ten nádor se vyskytuje. A záleží také na kondici toho nemocného, na jeho věku. A samozřejmě, jestli se jedná o zhoubný nebo nezhoubný nádor. Takže je řada nádorů, které třeba jenom sledujeme. Jo ten nádor žádné potíže nedělá, byl zjištěn náhodně. A pomocí kontrolních třeba magnetických rezonancí vidíme, že ten nádor v podstatě neroste nebo roste minimálně a je to třeba 80letá babička. Takže víme, že samozřejmě je nesmysl operovat 80letou babičku kvůli nezhoubnému nádoru, který je asymptomatický. To znamená nedělá žádné potíže. Tím bysme ji vystavili pouze rizikům té operace.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Takzvané awake operace. Tedy operace, během kterých pacienta probudíte. Proč se to děje, k čemu to slouží?

Jan MRAČEK, lékař
Tak to je určitě atraktivní kapitola pro posluchače. Awake operace, to znamená operace mozku při vědomí. Je to zase pouze renesance neurochirurgie té, té dávné návrat ke kořenům. Protože v minulosti neurochirurgové operovali řadu mozkových výkonů pouze v lokálním znecitlivěním. V místním znecitlivěním. Neurochirurgie je starší obor, než je anesteziologové, než je anesteziologie. To znamená neurochirurgové operovali a anesteziologové ještě nedávali narkózu. Takže řada mozkových operací se dělala v místním znecitlivění. No v současné době se trošku vracíme awake kraniotomní, kde se tomu říká vznešeně awake kraniotomie. Proč tomu říkat awake kraniotomie. Jedná se prostě o operaci při vědomí. A je to u nemocných, kteří mají mozkový nádor uložený v blízkosti řečových center. Zejména tito pacienti dominují, protože my potřebujeme v průběhu té operace zjistit, kde se nachází centrum, a kde se nachází nádor. Jak ten nádor je daleko od toho centra, protože pokud ten nádor je v bezprostřední blízkosti toho centra. Ať už je to centrum hybnosti nebo centrum zraku, tak tou operací bychom to nemocného mohli nevratně poškodit. To, jestli jsme v jaké vzdálenosti jsme od centra pro hybnost. To můžeme zjistit u nemocného, který je v narkóze pomocí elektrofyziologické stimulace. Jo to je zase speciální, speciální peroperační metoda. Ale jak můžeme říct, kde se nachází řeč u nemocného, který je v narkóze?

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
A v jaké fázi.

Jan MRAČEK, lékař
To zjistit nemůžeme.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Rozumím. V jaké fázi té operace toho pacienta probudíte a zůstává už potom při vědomí až do konce nebo ho zase uspíte?

Jan MRAČEK, lékař
Tak jsou vlastně 2 možnosti, buďto ten nemocný je při vědomí od začátku až do konce. To je jedna možnost, tak jsme začínali s těmito typy, typy operací. A nebo druhá možnost je, že se probudí pouze na tu část operace, kdy je to nezbytně nutné. To znamená na tu část operace, kdy testujeme tu řeč. To znamená, když zjišťujeme, kde je řečové centrum ve vztahu k tomu nádoru. Čili ten pacient na začátku je uspán. To znamená je pod tedy celkovou anestezií. My otevřeme tu hlavu, operujeme, a když se dostaneme do té fáze, kdy je potřeba testovat, kde je řeč. Tak anesteziolog nemocného probudí. Jo používají se ultrakrátce působící anestetika, takže během 5 minut nemocný je vzhůru. A důležité je třeba říci, že když si představí posluchač vlastně tu cestu k tomu mozkovému nádoru, tak co stojí v cestě? Je to kůže. Kůže je citlivá, čili to musíme samozřejmě umrtvit, ten skalp takzvaný. Pod skalpem je lebka. Takže ta vlastní kraniotomie, když prořezáváme lebku, to nebolí. Podle lebkou jsou mozkové obaly. Mozkový obal, když rozstřihneme nůžkami, tak to také nebolí. A pak už máme v cestě mozek a mozek nebolí. Takže vlastně není vůbec problém operovat nemocného při vědomí. Protože bolest není problém.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
O čem tak s tím pacientem, kterého takto probudíte mluvíte? Soustředí se jenom na průběh té operace nebo v rámci nějakého jeho uklidnění se snažíte s ním si vyprávět? A je to vůbec možné při tom, při té náročnosti toho výkonu, protože já si neumím představit, že byste mě takto probudili a já bych zůstala v klidu.

Jan MRAČEK, lékař
Ne, tak je třeba říci, že každý pacient je důkladně připravován týmem odborníků na, na tento typ operace. To znamená je tam neurolog, je tam elektrofyziolog, je tam logoped. A samozřejmě neurochirurg a neuroanesteziolog, že tito, tito odborníci s pacientem všechno proberou a zjišťujeme, zda pacient opravdu je schopný absolvovat tento typ výkonu. V drtivé většině případů pacient schopný je, protože je to pro jeho dobro. My to neděláme, protože by nás to bavilo operovat nemocné při vědomí. Ale je to proto, abychom jim neublížili, abychom byli šetrní. No a v průběhu té operace je tam ta zásadní fáze, kdy opravdu zjišťujeme, provádíme takzvaný, takzvané mapování té mozkové kůry. To znamená zjišťujeme, kde se nachází to řečové centrum. Ono je jich několik, čili ta řečová centra. A v této fázi je speciální protokol, kdy neurochirurg přikládá elektrodu na povrch mozku, stimuluje takzvaně během 2 vteřin a během těchto 2 vteřin tohoto okamžiku logoped s neurologem testují řeč toho nemocného. A to je speciální protokol, kdy mu ukazují obrázky. Ten nemocný popisuje, co na těch obrázcích vidí. A to je velmi sofistikované, velmi přesné a standardizované. Ale pak následuje ta další fáze, kdy už odstraňujeme ten vlastní nádor. A pak nastupuje naše, naše paní logopedka, magistra Herejková, která si s pacientem povídá. No a to, ta operace může trvat třeba ještě desítky minut nebo i hodiny, a pak samozřejmě se zabrousí úplně do všech možných oblastí, do dětství a do koníčků a povídá se prostě o všem možném, protože pak už opravdu dochází i témata.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Máme tady SMS. Kdy je neurochirurg dost zkušený na to, aby mohl operovat mozek? To je zajímavý dotaz.

Jan MRAČEK, lékař
No, tak to vzdělávání v neurochirurgii trvá v současné době 6 let. Po absolvování toho neurochirugického kmene může provádět jednodušší výkony pod dohledem atestovaného neurochirurga. Atestace je po těch 6 let a pak již může operovat, operovat vlastně bez dozoru. Spíš je zase na začátku jednodušší výkony. Ale je třeba říci, že i v neurochirurgii jsou specializace. To znamená, ne každý neurochirurg operuje, operuje mozkový nádor. Zase každý se věnuje té své kapitole.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Hostem v lékařské poradně Českého rozhlasu Plzeň byl a na dotazy nám odpovídal docent, doktor Jan Mraček, zástupce přednosty neurochirurgické kliniky pro výchovnou a vědeckou činnost Fakultní nemocnice Plzeň. Pane docente, my vám děkujeme. Přeje hodně úspěchů a budeme se těšit zase někdy příště třeba u jiného tématu z vašeho oboru. Na slyšenou.

Jan MRAČEK, lékař
Já děkuju za pozvání a určitě přijdu.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka
Vám všem u rádia děkujeme za zájem a za pozornost. Po 19. hodině vás na vlnách rádia vašeho kraje čeká Špalíček lidových písní. Dnes s dalším dílem z Jindřichova chodského zpěvníku. Krásný večer vám přeje a na slyšenou se těší Soňa Vaicenbacherová.

Klíčová slova: