Pět hlavní obtíží českých diabetiků a jak s nimi zatočit?
Diabetes dnes představuje významné zdravotní riziko minimálně pro jednu desetinu české populace.
Jedná se o komplexní onemocnění, jehož úspěšná léčba vyžaduje kontinuální spolupráci dobře edukovaného pacienta a lékaře.
V rámci pravidelných prohlídek hodnotí ošetřující lékař míru kontroly nad onemocněním, tj. jak společně zvládají pomocí léčiv a režimových opatření optimalizovat hodnoty glykémie (hladiny cukru v krvi), krevního tlaku, lipidů a udržet optimální tělesnou hmotnost. "Průzkum Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a agentury Ipsos ukazuje, že se pacienti s diabetem domnívají, že jsou "v podstatě zdraví" a o své nemoci dobře informovaní. Jejich spokojenost však není zcela na místě. Průzkum odhalil pět hlavních obtíží diabetiků s jejich léčbou," říká Mgr. David Kolář, výkonný ředitel AIFP.
1. Falešný pocit zdraví
Z realizovaného průzkumu vyplynulo, že pacienti s diabetem 2. typu nevnímají své onemocnění jako zásadní problém. "Diabetes podle průzkumu pacienty významněji neomezuje v jejich běžném životě a z odpovědí respondentů rovněž vyplývá, že vnímají vliv diabetu na možnost vedení spokojeného života jako poměrně nízký. Spokojený život udávají 2/3 respondentů, 13 procent pacientů dokonce uvádí, že onemocnění nemá na jejich spokojenost žádný vliv," říká Mgr. Jana Bryknarová, Account Director Ipsos Healthcare.
Potíže uvedeného postoje vysvětluje jeden z předních českých diabetologů, prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph. D., vědecký sekretář České diabetologické společnosti ČLS JEP: "U cukrovky obvykle chybí jeden zásadní psychologický aspekt: pocit nemoci. Když vás bolí v krku, půjdete k lékaři. Když budete mít zvýšenou teplotu, půjdete k lékaři. Avšak když budete mít zvýšenou hodnotu krevního cukru, nemusíte mít vůbec žádné příznaky a nemáte důvod se domnívat, že by bylo něco v nepořádku."
2. Nedostatečná informovanost pacientů
O výsledcích své léčby se cítí být dobře informována pouze 1/3 pacientů. Více než čtvrtina pacientů má pouze rámcovou představu a zbytek o průběhu svého onemocnění nemá příliš představu. Přitom je to právě zvýšená hladina cukru v krvi, která vede k častému výskytu komplikací, jako jsou srdečně cévní onemocnění (infarkt, cévní mozková příhoda), neuropatie neboli postižení nervů a ztráta citlivosti zejména dolních končetin, postižení očí (diabetická retinopatie) a postižení ledvin (diabetická nefropatie), které může končit ledvinným selháním. U špatně kompenzovaného diabetu rovněž dochází k porušení celistvosti kožního povrchu, zejména dolních končetin. Hnisavé diabetické vředy následně mohou vést až k amputaci (části) končetiny.
3. Pacienti tají informace před lékaři
K dalším potížím českých diabetiků patří také nedostatečná komunikace s jejich ošetřujícími lékaři."Šetření ukázalo, že pacienti nebývají vždy k lékařům zcela upřímní. Pouze 38 % lékaři přizná všechna pochybení, ke kterým v léčbě došlo,” říká k výsledkům průzkumu Bryknarová. "Domnívám se, že jediným způsobem, jak zlepšit upřímnost pacientů k lékaři, je obecně zlepšená úroveň komunikace mezi lékařem a pacientem a navození vzájemné důvěry. Lékař by měl respektovat osobnost pacienta a jeho preference, ale zároveň hledat nejlepší cesty, jak mu pomoci. Skloubit obojí dohromady někdy opravdu není jednoduché,” uvádí ke komunikaci mezi pacientem a lékařem prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph. D.
4. Chybování v léčbě
"Většina pacientů s cukrovkou druhého typu je léčena léky v tabletové formě nebo mají zavedena režimová a dietetická opatření. Z průzkumu vyplynulo, že průměrný pacient přiznává 8 pochybení v nastavené léčbě za běžný měsíc. A jsou to právě dietetické chyby a opomenutí pravidelného braní léků, se kterými se pacienti potýkají,” říká Kolář. Všichni oslovení respondenti dokonce přiznali, že v běžném měsíci chybovali alespoň jednou. Bezmála polovina pak uvedla, že si pochutnala na sladkém (44 %), 37 % pacientů udělalo nějakou dietní chybu obecně a skoro třetina, tj. 29 % pacientů, si zapomněla vzít své léky.
"Ačkoliv se může 8 pochybení za běžný měsíc zdát jako vysoké číslo, je nutné si uvědomit, že chybovat je lidské a v podstatě zcela běžné. Někdy je těžké hovořit o chybě, pokud se jedná o drobné nedodržení doporučené životosprávy nebo přesného časování léků. Pokud jsou však chyby zásadnější a časté, například vynechání léčby, hrubé nedodržování diety, pak mohou být i následky v dlouhodobém horizontu závažné. Může například dojít k rozvoji diabetických komplikací. Na chyby je ale možné hledět i pozitivně, mohou představovat cestu k poučení a porozumění,” upozorňuje Prázný.
5. Pacienti nedodržují léčebná opatření
Každý 10. pacient uvádí, že je pro něj velkým problémem dodržet všechny náležitosti nastavené léčby diabetu. Největší potíže mají diabetici s užíváním léčiv (21 %) a zvládáním diety (15 %). Diabetici 1. typu dobře vědí, že pokud si přestanou píchat inzulín, velmi pravděpodobně skon čí na jednotce intenzivní péče. U pacientů s diabetem 2. typu mohou problémy nastat až ve chvíli, kdy se následkem nedodržování léčebných opatření objeví třeba krvácení do oka nebo bolest při neuropatii. Pak už ale bývá na prevenci pozdě.
Zlepšující se možnosti léčby diabetu by měly vést k tomu, že ocemocnéní nebude lidi omezovat. "Dlouhodobým následkem diabetu jsou především cévní komplikace. Podobně závažné jako poškození zraku může být i porucha funkce ledvin, kdy pacient v nejhorším případě skončí na dialýze, či problémy s citlivostí nohou při neuropatii, jež mohou vést k takzvanému syndromu diabetické nohy, vředům a v nejhorším případě až ke ztrátě končetiny. Neuspokojivě léčená cukrovka také vede k výrazně vyššímu riziku infarktu a mozkové mrtvice,” upřesňuje Martin Prázný.