Kdybych je litovala, nenatočím nic. Ale bylo mi do breku

Nejdřív chtěla dokumentaristka Jana Ševčíková točit snímek o vodicích psech. Fascinovalo ji silné pouto, které se mezi zvířetem a nevidomým člověkem vytvoří. Záhy si ale uvědomila, že ještě víc ji zajímají ti, kteří jsou voděni. "Nechtěla jsem ukazovat na jejich handicap, chtěla jsem jít za něj, dát najevo to, co nás spojuje, ať jsme vidící či naopak," říká Ševčíková o svém novém dokumentu Ti, kteří tancují ve tmě. Snímek sleduje šestici nevidomých, kteří žijí naplno.

Hrdiny vašeho filmu jsou nevidomí, kteří často zvládnou víc než zdravý člověk: cestovatelka...

 

Klíčová slova: