Barevná slova skákající po 0,2 vteřiny zaplavila sociální sítě. Algoritmy tleskají, ale lidský mozek trpí. Proč dynamický vizuální stimul zabíjí porozumění textu a z původně užitečného nástroje dělá noční můru pro většinu diváků?
Zásadní problém současného designu obsahu spočívá v samotném předání sdělení. Marketérské udržení pozornosti za každou cenu se stalo vítězstvím formy nad funkcí. Titulky dnes přitom používají i slyšící lidé, kteří si vypínají zvuk v hlučném prostředí (letištní hala), nebo naopak tam, kde je vyžadováno ticho (čekárna u lékaře), případně nechtějí rušit své okolí v MHD nebo doma.
Když má divák vypnutý zvuk a animované titulky naskakují po slovech na 0,2 vteřiny, nemůže je stíhat číst. Sdělení je roztříštěné a po patnácti vteřinách člověk často ani neví, co vlastně sledoval. …
