Index připravenosti zemí na boj s rakovinou

14:10 Speciál II

Česká republika se poprvé zapojila do prestižního mezinárodního výzkumu, jak jsou které státy světa připravené na boj s rakovinou. Sledovaný index na základě desítek kritérií každoročně sestavuje respektovaný týdeník The Economist a za Česko se na něm teď podílela biotechnologická společnost Sotio ze skupiny PPF. A co z výzkumu vyplývá? Česká republika je v porovnání s dalšími 28 zeměmi na světě nadprůměrně připravena řešit onkologická onemocnění. Celkově je na osmém místě. My výsledky v těch jednotlivých kritériích máme exkluzivně k dispozici a detailněji je rozebereme v následujících 50 minutách. Představíme také samotný výzkum i jeho závěry, v čem Česko vyniká, v čem má naopak rezervy. Mluvit budeme ale také o vývoji nových léků proti rakovině nebo o preventivních programech. Ze všeho nejdřív ve vysílání vítám našeho vědeckého reportéra Ondřeje Vaňuru, který se výzkumem a jeho výsledky detailněji zabýval. Ondřeji, hezké odpoledne.
Ondřej VAŇURA, redaktor
Hezký den. Tak ten index se jmenuje Index of Cancer Preparedness, konkrétně za tímto nezávislým srovnáním stojí analytická divize The Economist Intelligence Unit. Analytici si pokládají otázky typu, jak státy dokáží snížit úmrtí na rakovinu, jak kvalitní je péče o pacienty, kteří rakovinu přežily, a tak dále. Zapojuje se 29 zemí z různých světadílů a letos tedy poprvé i Česká republika. To zapojení iniciovala biotechnologická firma Sotio ze skupiny PPF. Na prvním místě toho čerstvého žebříčku, který má Radiožurnál exkluzivně k dispozici, je Austrálie, dále Kanada, poté Německo. Naopak na chvostu je Rumunsko, Indie a úplně poslední je Egypt. Jak už zaznělo, Česko dopadlo nadprůměrně. Skončilo na osmém místě. Až za námi je třeba Švédsko, Jižní Korea nebo Japonsko. No a takto výsledek naší země pro Radiožurnál shrnuje Matúš Sámel?, analytik z The Economist Intelligence Unit v Londýně.
Matúš SÁMEL, analytik
Česká republika obstála velmi dobře, co se týká celkového zdravotního systému, kde skončila těsně mimo Top 5. A hlavně, co se týká dostupnosti léčby. Ještě bych řekl, že trošku možná překvapivě zaostává, tak to je hlavně v kategorii, kterou máme zaměřenou na regulaci a strategie. Takže, co se týká národní koordinace a národních strategií, tam je ta slabost, bych řekl.
Ondřej VAŇURA, redaktor
Vysvětluje analytik Matúš Sámel?.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Teď jsme od něj tedy slyšeli některé výtky směrem k České republice. My se k řadě ukazatelů ve Speciálu dostaneme v těch dalších minutách, ale Ondřeji, teď pro začátek, co bys ty vyzdvihl?
Ondřej VAŇURA, redaktor
Tak ten index hodnotí celkem 45 ukazatelů z oblasti zdraví, lékařské vědy, dostupnosti péče nebo třeba prevence. Velmi dobře z toho naše země vyšla, například co se týče, řekněme, hustoty radiačních nebo klinických onkologů v přepočtu na obyvatele. Máme tu také dobré screeningové programy. O tom ostatně budeme v našem Speciálu také mluvit. Naopak analytici vidí prostor pro zlepšení třeba v tom, aby měli onkologičtí pacienti snadný přístup k psychologům. Dodám, že data analytici The Economist získávají třeba od Světové zdravotnické organizace, z národních zdravotních statistických registrů i na základě rozhovorů s experty v každé zemi. No a podrobnosti o indexu jsou i na našem zpravodajském webu iRozhlas.cz.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Říká pro tuto chvíli náš reportér Ondřej Vaňura, se kterým se ještě několikrát v našem Speciálu uslyšíme. Už jsme říkali, že iniciátorem toho, že je Česká republika poprvé zahrnuta v mezinárodním srovnání prestižního časopisu The Economist ohledně připravenosti na boj s rakovinou, byla společnost Sotio patřící do skupiny PPF. Šéf této firmy, profesor v oboru lékařské imunologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Radek Špíšek je teď hostem Speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus. Dobré odpoledne.
Radek ŠPÍŠEK, generální ředitel Sotio
Dobré odpoledne, dobrý den.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Co je z vašeho pohledu ve výsledcích toho výzkumu nejzásadnější?
Radek ŠPÍŠEK, generální ředitel Sotio
Tak já možná na začátek bych jenom vysvětlil, jakým způsobem jsme se k tomu zapojení České republiky do tohoto výzkumu dostali. My se v rámci našeho výzkumu dlouhodobě věnujeme jednomu způsobu léčby nádorových onemocnění, které se jmenuje jádrová imunoterapie. V rámci společnosti Sotio provádíme v současné době klinické studie s několika látkami, které se mohou potenciálně stát léky v oblasti nádorových onemocnění. A samozřejmě pro tyto klinické studie potřebujeme spolupracovat s prestižními lékařskými centry ve Spojených státech, v Evropě. A poměrně často jsme dostávali dotaz, jak je na tom Česká republika, místo, ve kterém působíte v oblasti péče o pacienty s nádorovými onemocněními. A my jsme neměli v rukou žádná tvrdá data, kterými bychom mohli podpořit argumenty, že z našeho pohledu je tato oblast zdravotní péče pokryta dobře. No a nakonec jsme my společnost PPF, ale i odborníci onkologičtí čeští vlastně dostali, myslím, docela elegantní nápad pokusit se připojit do toho pravidelného velmi prestižního průzkumu časopisu The Economist. A během poměrně krátké doby The Economist a jejich analytická divize souhlasily s tím, že Českou republiku přiřadí k těm 40 pardon, k těm 28 zemím, které v tom průzkumu byly historicky zahrnuty.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Čímž jste odpověděl na to, na co jsem se chtěl zeptat za chvíli. Co si od toho, že Česko je poprvé součástí toho výzkumu, slibujete. Ale když se vrátím k té původní otázce. Překvapilo vás něco v těch výsledcích? A co z toho je podle vás nejzásadnější?
Radek ŠPÍŠEK, generální ředitel Sotio
Tak já myslím, že je důležité být naladěn na pozitivní notu. Já jsem byl poměrně optimista toho, co se týče organizace onkologické zdravotní péče v České republice, protože si myslím, a koneckonců i covidová krize v posledním roce to ukázala, že síť zdravotnických zařízení a dostupnost zdravotní péče, erudice lékařů v České republice je v celosvětovém žebříčku nadstandardní. A já za sebe musím říct, že jsem velmi rád, že se tenhleten pocit potvrdil a objektivizoval na základě těch mnoha parametrů, které v té analýze jsou zahrnuty. Já myslím, že je důležité být pyšný na to, že Česká republika má skutečně velmi hustou síť zdravotnických center, má velký počet onkologicky vzdělaných odborníků, kteří jsou schopni tu onkologickou péči zajistit. A z mého pohledu asi možná částečně překvapivý výsledek ale extrémně důležitý výsledek je, že ten průzkum ukázal, že v České republice mají pacienti přístup skutečně k těm nejmodernějším v nedávné době schváleným novým lékům, které v řadě onkologických onemocnění zásadně zlepšují prognózu, a to je něco, co mě upřímně překvapilo. Protože obecně o Evropě se ví, že je pomalejší, co se týče uvádění těch zcela nových léků na trh kvůli zdlouhavějším regulatorním procesům, kvůli obtížnějším jednáním o úhradě té lékařské péče v porovnání hlavně se Spojenými státy. A já mám velkou radost, že Česká republika je na čtvrtém místě v podstatě ze všech těch analyzovaných států, co se týče rychlosti uvedení těch nových léků na trh a jejich dostupnosti pro pacienty.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Když jste se díval na ty tabulky, na to, jak jsme dopadli v jednotlivých 45 kritériích, souhlasíte s těmi závěry ohledně silných a slabých stránek Česka, nebo přece jenom v některých těch kolonkách váš dojem je takový, že jsme na tom lépe, nebo naopak hůře, než k čemu dospěli analytici časopisu The Economist?
Radek ŠPÍŠEK, generální ředitel Sotio
Já souhlasím s těmi obecnými závěry naprosto, které určitě ve vašem vysílání budete komunikovat. Určitě souhlasím s tím, že kde je prostor pro zlepšení, je, řekněme, systémová politika státu, co se týče organizace onkologické léčby a hlavně způsobu, jakým se do systému rutinní onkologické léčby dostávají ty nejmodernější přístupy. Je tam, když se takhle přímo ptáte, je tam 1 kolonka, jedno kritérium, kterému nevěřím, u kterého se musím podívat detailně na parametry, které byly hodnoceny. Česká republika vyšla extrémně dobře, možná dokonce na prvním nebo na druhém místě v kolonce, která je popisována jako úroveň onkologického výzkumu, úroveň výzkumu v oblasti, řekněme, identifikace potenciálně nových nádorových léčiv. Tam si myslím, že nám analytici časopisu The Economist možná fandili, protože z mého pohledu určitě nelze říct, že náš základní onkologický výzkum by dokázal konkurovat těm, řekněme, prestižním centrům ve Spojených státech nebo některým zemím západní Evropy. Já osobně si to vysvětluji tím, že v této kolonce pravděpodobně bylo zohledněno i to, že v České republice probíhá velké množství klinických studií. Česká republika obecně je země, kde lékaři rádi spolupracují na vývoji nových potenciálních léčiv právě v oblasti klinických studií. A jestli tohle bylo parametrem, tak tím si vysvětluji, že se naše země dostala tak vysoko v tomto hledisku.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy jste říkal, že a koneckonců k tomu dospěli i analytici The Economistu, že tady chybí strategie, chybí ten koncepční přístup. Co konkrétně by měl stát udělat pro to, aby třeba v tom příštím žebříčku jsme skončili ještě lépe než na osmém místě?
Radek ŠPÍŠEK, generální ředitel Sotio
Což samo o sobě, opět narážím na tu optimistickou notu, což samo o sobě je výborné číslo. Tahleta strategie koncepční diskuze o tom, jak má být moderní onkologická léčba organizována, je diskuze, která se odehrává v celém světě, protože onkologie zažívá skutečně překotný vývoj hlavně v některých oblastech, jak jsou vyvíjeny nové léčebné postupy, které je potřeba začlenit do té stávající péče. Z mého pohledu je to o tomto. Z mého pohledu je to koncepční diskuze na úrovni státu. Zaznamenávám poslední dobou v médiích, že ta diskuze začíná o tom, jakým způsobem zajistit, že pacient dostává tu nejmodernější terapii a že k ní má přístup napříč Českou republikou. Takže za mě já v tomhle krátkém časovém prostoru určitě nejsem schopen nabídnout nějaká řešení, ale za mě, co je naprosto klíčové, je, aby odborníci, například zástupci České onkologické společnosti našli platformu, kde společně se státními institucemi typu ministerstva zdravotnictví budou vést diskuzi o tom, jak tento systém optimálně nastavit. Pro mě zásadní, aby existovala ta platforma, aby bylo místo, kde tyto jednání lze koncepčně vést.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Říká šéf společnosti Sotio patřící do skupiny PPF, také profesor v oboru lékařské imunologie Radek Špíšek. Díky, že jste byl naším hostem. Na slyšenou.
Radek ŠPÍŠEK, generální ředitel Sotio
Já moc děkuju, hezký den.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
My se ve speciálním vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus teď na chvíli přesuneme od toho srovnání mezinárodního, které připravil The Economist, jehož výsledky má Český rozhlas exkluzivně k dispozici, ke statistikám. Počet nových případů rakoviny v Česku dlouhodobě roste. Podle údajů Národního onkologického registru Ústavu zdravotnických informací a statistiky lékaři ročně diagnostikují téměř 90 000 zhoubných nádorů. Jak jsme na tom v tomto směru ve srovnání s jinými státy, to už teď doplní reportér Ondřej Vaňura.
Ondřej VAŇURA, redaktor
Tak jak uvádí Ústav zdravotnických informací a statistiky, tak incidence tedy počet nově zjištěných zhoubných nádorů v Česku opravdu roste setrvale. Nicméně v posledních letech tempo růstu zpomaluje. Ty poslední komplexní údaje jsou za rok 2018 a z nich můžeme vyčíst, že bylo nových zhoubných nádorů odhaleno 822 v přepočtu na 100 000 osob. Dlouhodobě je ona incidence mírně vyšší u mužů než u žen. Mezi nejčastějšími zdravotními komplikacemi v tomto ohledu jsou u nás zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku, poté prostaty, prsu u žen, dále jsou to pak zhoubné nádory průdušnice, průdušky a plíce. Když se podíváme na ono mezinárodní srovnání, tak tam Česká republika v počtu nových případů u některých zhoubných nádorů v Evropě obsazuje přední příčky statistik, třeba u ledvin je to druhé místo, u slinivky břišní místo třetí. Počet zemřelých na zhoubné nádory v Česku se dlouhodobě nezvyšuje, ročně je číslo zhruba 27 000 lidí. Zhoubné nádory jsou ovšem po kardiovaskulárních chorobách nejčastější příčinou úmrtí u nás.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ten výzkum a to srovnání připravené časopisem The Economist srovnává u čtyř typů rakoviny takzvané relativní pětileté přežití rakoviny. Co to je za statistiky, a jak v tomto srovnání Česko dopadá?
Ondřej VAŇURA, redaktor
Ano to je údaj, který statistici u nemocí běžně sledují. Ukazuje pravděpodobnost, že 5 let po objevení nádoru bude pacient naživu v porovnání se stejně starým pacientem bez nálezu. U některých typů rakoviny jsou ta čísla velmi pozitivní a ukazují, že diagnóza rakoviny rozhodně neznamená smrt v řádech měsíců nebo let. U nás se například u štítné žlázy nebo varlete tento údaj blíží až k hodnotě sta procent. Index magazínu The Economist pak porovnává pětileté přežití v letech 2010-14. No a výsledek opět shrnuje analytik Matúš Sámel?.
Matúš SÁMEL, analytik
V porovnání se zeměmi, jako je Německo, Francie, Španělsko je to dožití v České republice výrazně kratší v různých týpech onkologického onemocnění.
Ondřej VAŇURA, redaktor
A připomínám, že celkové výsledky výzkumu jsou na našem zpravodajském webu iRozhlas.cz.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Tolik zatím vědecký reportér Českého rozhlasu Ondřej Vaňura. Za chvíli se uslyšíme znovu, ale teď už po rozhlasových linkách ve Speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus míříme do Plzně. Navážeme totiž rozhovorem s místopředsedou České onkologické společnosti prof. Jindřichem Fínkem. Dobré odpoledne.
Jindřich FÍNEK, místopředseda České onkologické společnosti
Hezké poledne.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Teď jsme slyšeli od Ondřeje Vaňury, že mezi nejčastější zhoubné nádory u nás patří nádory tlustého střeva a konečníku, prostaty, prsu u žen a průdušnice, průdušky a plíce. Proč právě tyhlety, čím to je?
Jindřich FÍNEK, místopředseda České onkologické společnosti
Tato nádorová onemocnění vycházejí jenom ze životního stylu, takže budeme-li kuřáci, můžeme očekávat, že budeme mít nádory plic, budeme-li alkoholiky, můžeme očekávat, že budeme mít karcinomy slinivky břišní. Já jenom musím říct, že když jsem slyšel ta data, jak je sbíral The Economist, já jsem pravidelným čtenářem už asi 7 let tohoto časopisu, dostávám každé vydání, a že by tam byla tato data nějak nadšeně publikována, si nepamatuji.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Tak já jsem to zaregistroval, každopádně i na webových stránkách The Economistu rozhodně ty statistiky jsou a já tedy navíc ještě jsem milovníkem statistik The Economistu, takové té brožurky nebo knížky, co vydává každý rok, a tam rozhodně z toho vychází. Ale pojďme teď k tomu stavu, v jakém jsme. Jsou naopak nádory, které v jiných zemích jsou běžné a u nás jejich výskyt není tak častý?
Jindřich FÍNEK, místopředseda České onkologické společnosti
Jsou to nádory, které jsou podmíněny infekčně. Podívejme se, že třeba na různé typy lymfomů /nesrozumitelné/. U nás naštěstí nemáme příliš mnoho primárních /nesrozumitelné/ a takzvaných hepatocelulárních karcinomů, které vycházejí z infekce žloutenkou zejména hepatitidou C a hepatitidou B, těchto nádorů máme výrazně méně, než je mají okolní země. Ale tím myslím nejenom ty okolní země jako podél našich hranic, ale myslím tím zejména asijské země, kde ta incidence je mnohonásobně vyšší. Je u nás nižší incidence nádorů kůže zhoubného melanomu proti Austrálii, ostatním zemím, kde ta expozice slunečnímu záření je samozřejmě významně vyšší než u nás.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Jak výrazné rozdíly jsou, pokud jde o rakovinu mezi muži a ženami a mezi obyvateli různých regionů České republiky? Jsou tam nějaké zásadnější rozdíly?
Jindřich FÍNEK, místopředseda České onkologické společnosti
Tak to voláte na správné místo, protože Plzeň Plzeňský kraj je jedním z oblastí nebo jednou z oblastí s nejvyšším výskytem nádorů v České republice. A zejména ty ledviny, které byly zmíněny v úvodním referátu, tak u nádorů ledvin si myslím, že Plzeňský kraj je jedním z míst, kde ta incidence je snad celosvětově nejvyšší. A neptejte se proč, my to opravdu nevíme a můžeme snad jenom tušit, co by to mohlo způsobit.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
A pardon to tušení je jaké?
Jindřich FÍNEK, místopředseda České onkologické společnosti
To tušení je tajné. To tušení je tajné. Podívejte se, co je blízké všem Plzeňanům a všem Plzeňákům v širokém okolí. Jediné, co nás odlišuje od ostatních regionů, my jsme naprosto věrni svému pivu, ale neříkejte to na mě.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Neříkáme. Koneckonců všichni to slyšeli. Už jsme slyšeli, že diagnóza rakoviny zdaleka neznamená nevyhnutelnou rychlou smrt. U kterých nádorů je ta léčba nejúčinnější, a kde tedy mají pacienti největší šance?
Jindřich FÍNEK, místopředseda České onkologické společnosti
Já bych ani tak neříkal léčba. Důležité je, aby se na nádory přišlo včas. A byly tady již zmíněny nádory štítné žlázy, zejména papilární nádory štítné žlázy, kde opravdu ta pravděpodobnost přežití je, a tím myslím, ne přežití několika měsíců, ale za 5 let od stanovení diagnózy, bude prostě jakéhokoliv onemocnění se blíží sta procentům. Jsou to národy ze zárodečných buněk, seminomy, také vynikající prognóza, ale podívejme se na ony nádory, které jsme zmiňovali nejčastější. Když jsem se začal věnovat onkologii, což už je bohužel více než 35 let, tak u 45 % žen, u kterých bylo diagnostikováno onemocnění prsu nádorové, umíralo, dneska je to kolem 20 %. Tedy přijde-li pacient včas, tak snad kromě té slinivky břišní opravdu ty jeho výsledky nebo ty naše výsledky léčby a jeho přežití je opravdu vynikající.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
V posledním roce a půl fungování celého českého zdravotnictví samozřejmě zásadně ovlivňuje pandemie koronaviru. Jak se to podle vás projeví na onkologických onemocnění? Přibyde jich a dá se očekávat, že kvůli pozdějšímu odhalení budou ty následky fatálnější?
Jindřich FÍNEK, místopředseda České onkologické společnosti
Já si myslím, že už se tak stalo, že nemusíme hovořit o budoucnosti. Je velice známý referát paní prof. Vašákové, dneska první náměstkyně ministra zdravotnictví, která už deklarovala, že nám chodí nemocní s plicními nádory v pokročilejším stadiu. A ono to není tím, že zůstanete půl roku doma a půjdete po půlroce déle od vzniku nějakých příznaků k lékaři. U těch plicních karcinomů se jedná o týdny. To znamená, buď ten nádor operabilní je nebo operabilní není a ty osudy těch nemocných jsou diametrálně odlišné. Takže my už dnes vidíme, že nám chodí nemocní s pokročilejšími nádory a samozřejmě v tom srovnání s ostatními státy v délce pětiletého přežití to bude zanedlouho vidět i statisticky.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Z vašeho pohledu co by se u nás v oblasti prevence a léčení rakoviny mělo zlepšit?
Jindřich FÍNEK, místopředseda České onkologické společnosti
Já bych využil stávajících zařízení, která máme, a to znamená preventivních onkologických prohlídek. Podívejme se, jaká je.. To jsou ošklivá slova, ale kolik pacientů se zúčastní screeningu nádorů střeva kolorektálního karcinomu? Ženy už se naučily chodit na mamografická vyšetření, ale kolik mužů starších 50 let opravdu si nechá vyšetřit stolici na okultní krvácení nebo absolvuje kolonoskopii?Pohybujeme se v několika desítkách procent, a my bychom se potřebovali pohybovat něco kolem 70-80 %. Dnes je významný trend ještě snižovat tento věk, pokud doporučujeme nemocným padesátiletým screening kolorektálního karcinomu, tak už jsou známy práce a některé státy už na ně reagovaly, že tento věk snižují na 45 let. Ale my zatím tam toho nemocného nemůžeme donutit, aby tam šel. Já si myslím, že tady metoda bonusů a malusů, to znamená, budeš chodit na screening, onemocníš, dostaneš lepší pokoj v lázních samozřejmě nebo něco podobného, by určitě nebylo od věci.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Prof. Jindřich Fínek, místopředseda České onkologické společnosti, byl hostem našeho vysílání. Děkuji vám za čas a za to, co jste říkal. Na shledanou, na slyšenou.
Jindřich FÍNEK, místopředseda České onkologické společnosti
Na shledanou.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
A my ve Speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus teď míříme do nemocnice v Hradci Králové, tam už by nás měl slyšet přednosta Kliniky onkologie a radioterapie tamní fakultní nemocnice prof. Jiří Petera. Dobré odpoledne i vám.
Jiří PETERA, přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové
Slyšíme. Přeji dobré odpoledne.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy zároveň v nemocnici vedete komplexní onkologické centrum. Jak funguje, kolik máte běžně pacientů, a s jakými nádorovými onemocněními se vaši lékaři a vy setkáváte nejčastěji?
Jiří PETERA, přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové
Naše Komplexní onkologické centrum Hradec Králové má spádovou oblast půl milionu obyvatel. Obyvatelé našeho kraje se v rámci České republiky dožívají nadprůměrného věku. A s tím souvisí také vyšší zastoupení vyšších věkových kategorií a vyšší incidence zhoubných nádorů, protože jejich riziko roste s věkem. V Královehradeckém kraji každoročně onemocní 5000 obyvatel novým nádorem a meziroční nárůst incidence je asi kolem 3,2 %. Asi 1500 pacientů na své onemocnění zahyne a naštěstí nárůst mortality 1,1 %, to jest menší než incidence, což se vysvětluje jednak v důsledku diagnostiky častějších stálých onemocnění a jednak v důsledku zlepšení výsledků onkologické léčby. Naše Komplexní onkologické centrum je těžiště onkologické sítě pracovišť v kraji. Patří sem ještě Jičín, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a poliklinika v Hradci Králové s primátní ambulancí a musím říct, že doufám, že komunikace v rámci této sítě je velmi dobrá. V Komplexním onkologickém centru Hradec Králové se ročně léčí asi 8000 onkologických pacientů, z toho 65 % je z našeho kraje a ten zbytek je z přilehlých oblastí kraje Pardubického, Libereckého a Středočeského. Koordinátorem činnosti KOC je klinika onkologie a radioterapie. Myslím si, že jsme moderní a dobře vybavené pracoviště, jak pro léčbu zářením, tak pro podávání chemoterapie. Ozařujeme každoročně 1500 pacientů. Systémová léčba se ambulantně podává asi 2500 ambulantním pacientům a 1700 pacientů je léčeno na lůžku. Naší velkou výhodou...
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Já se omlouvám, že vás přerušuji, já chápu, že byste mohl představovat vaše pracoviště ještě dlouho a dlouho, ale já bych chtěl ještě navázat na to, o čem jsme mluvili s panem prof. Fínkem. Dopady pandemie koronaviru. Vidíte je už v současné době? Je třeba víc pacientů, u kterých už teď odhalíte nádor později, než kdyby během toho posledního roku a půl všechno fungovalo tak, jak jsme byli zvyklí do té doby?
Jiří PETERA, přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové
Samozřejmě je tomu tak, ale jak velký bude dopad, to se teprve ukáže. Nicméně lze předpokládat, že došlo k negativnímu dopadu na včasnou diagnostiku jak nových onemocnění, tak i recidiv.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Pokud jde vůbec o trendy poslední doby, mění se třeba nějak věk pacientů nebo struktura toho, jaké typy rakoviny musíte léčit?
Jiří PETERA, přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové
No obecně populace stárne, a díky tomu přibývá zhoubných nádorů a to zvláště v té věkové struktuře nad 65 let. A je to trochu problém, protože nové léčebné postupy vychází z klinických studií, které vesměs byly koncipovány pro pacienty mladší a v dobrém stavu, takže nemáme guideliny pro léčbu starších pacientů. Ale objevují se i mladší pacienti, u kterých se objevují nádory, které dřív byly typické pro starší věkové skupiny.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Mění se postupem doby léčba rakoviny v posledních letech?
Jiří PETERA, přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové
Velmi výrazně jak po stránce diagnostiky, tak po stránce nových postupů v chirurgické léčbě, v radioterapii a samozřejmě překotně se vyvíjejí léky. Hlavně pro /nesrozumitelné/ léčbu nádorů na základě jejich molekulárního profilu. A k vývoji pozitivnímu ve výsledcích onkologické léčby dochází, nejsou to žádné revoluční skoky, ale šance na vyléčení se zvyšuje signifikantně u karcinomu prostaty, u karcinomu prsu, u nádorů ORL oblasti, u nádorů gynekologických a jsou samozřejmě nádory, kde bohužel stagnujeme, což jsou některé nádory centrálního systému, jako /nesrozumitelné/ a bohužel jedna z nejhorších diagnóz jsou nádory slinivky nebo žlučových cest. Ale doufám, že i tam se dožijeme zlepšení.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Mění se nějak přístup pacientů k léčbě, dá se říci, že by třeba pacienti byli zodpovědnější?
Jiří PETERA, přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové
To je věc, o které už mluvil pan prof. Fínek, myslím si, že hlavním problémem v České republice je, jak to říct, nezodpovědný přístup lidí ke svému vlastnímu zdraví, i když ta situace se také mění a vidíme, že v zimním období jsou plné běžecké trati a v létě plné silnice cyklistů a asi ta primární prevence, to znamená úprava životosprávy, by měla být tím základním krokem a potom samozřejmě účast na screeningu a včasná návštěva lékaře v případě symptomů, které by mohly být příznakem nádorového onemocnění.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Říká přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové prof. Jiří Petera. Děkuji, že jste byl naším hostem. Na slyšenou.
Jiří PETERA, přednosta Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové
Na shledanou.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
V dnešním Speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus probíráme Index připravenosti zemí na boj s rakovinou. Připomínám, že ho každoročně sestavuje britský prestižní časopis The Economist a Česko se díky biotechnologické společnosti Sotio ze skupiny PPF zapojilo letos poprvé. Skončilo na osmém místě z 29 zemí. Za námi třeba skončilo Švédsko, Jižní Korea, Japonsko a další státy. Výsledky výzkumu má Český rozhlas exkluzivně k dispozici, díky tomu si je můžete prostudovat i vy na našem zpravodajském serveru iRozhlas.cz. Teď se budeme věnovat chystaným lékům proti rakovině. Některé i v Česku vyvíjené a slibné preparáty jsou už totiž ve fázi klinického testování a konkrétnější teď bude opět náš vědecký reportér Ondřej Vaňura.
Ondřej VAŇURA, redaktor
Začal bych u látky s označením DRP-104, kterou vyvinul tým Pavla Majera z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru. Jak tato látka funguje, velmi zjednodušeně je princip takový, že nahrazuje v těle glutamin, narušuje metabolismus nádorových buněk, a tím je zabíjí. Už při testech na zvířecích buňkách vědci například potvrdili, že lék může velmi dobře fungovat v kombinaci s imunoterapií. Klinická studie ve Spojených státech oficiálně začala loni. Celkem se do ní má zapojit necelých 250 pacientů s nádory na plicích nebo hrtanu. Ta cesta přípravku, který už získal název /nesrozumitelné/, na trh bude ale ještě několik let trvat. Dalším nadějným přípravkem s českým podpisem je látka s označením Mitotam, jak už název trochu napovídá souvisí s mitochondriemi. Tyto malé útvary mají pro většinu buněk zásadní funkci. Mitochondrie jsou totiž v podstatě mikroelektrárny dodávající energii. A Jiří Neužil z Biotechnologického ústavu Akademie věd se svým týmem na Mitotamu pracuje několik let. V první fázi klinických studií už lék pomohl asi 10 tuzemským pacientům, říká Jiří Neužil.
Jiří NEUŽIL, Biotechnologický ústav AV ČR
My jsme v té fázi 1 /nesrozumitelné/ viděli určitý benefit pro pacienty a to nám dává naději, že fáze 2 má smysl. Nám se podařilo stabilizovat nádor u některých pacientů a u několika pacientů se podařilo ten nádor zmenšit. Zasáhnout mitochondrie, my tomu říkáme, že zasáhneme Achillovu patu nádorové buňky, se zdá být takový cíl. Ta nádorová buňka se z toho nevzpamatuje a nezbyde jí v uvozovkách než spáchat jakousi buněčnou sebevraždu.
Ondřej VAŇURA, redaktor
Dodám, že v aktuálně připravované druhé fázi klinických studií Mitotamu by už mohly být stovky lidí. Zaměřená by měla být především na nádory ledvin, u kterých zatím vědci zaznamenali nejlepší výsledky.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Říká náš reportér Ondřej Vaňura, se kterým se ve Speciálu do třinácté hodiny ještě jednou uslyšíme. Teď už ale vítám ve vysílání dalšího hosta doc. Jitku Palich Fučíkovou, vedoucí biotechnologického týmu společnosti Sotio. Dobré odpoledne.
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, imunoložka
Dobré odpoledne a děkuji za pozvání.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Váš tým také pracuje na nových přípravcích, které by měly pomáhat proti onkologickým onemocněním. Vy se věnujete konkrétně výzkumu v oblasti imunoonkologie a imunoterapie. Můžete pro laiky vysvětlit, co to je?
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, imunoložka
Samozřejmě velice ráda. Cílem naší výzkumné práce je zejména pochopit, jak lze aktivovat imunitní systém pacienta tak, aby začal lépe bojovat proti nádorovým buňkám. Tyto poznatky využíváme při vývoji nových léčebných přístupů v terapii onkologických onemocnění, které nazýváme jako imunoterapie. Ten vývoj nádorového onemocnění on je poměrně komplexní a my velice dobře víme z výsledků klinických testů, že imunitní systém hraje velice dobrou roli nebo zásadní roli v procesu rozpoznávání nádorových buněk na začátku toho onemocnění. Nicméně e v průběhu rozvoje nádorového onemocnění ty maligní buňky ty nádorové buňky získají velké množství mechanismů, jak uniknout kontrole imunitního systému, a to je právě cílem imunoterapie, vrátit ten imunitní systém konkrétního pacienta do stavu, kdy je ještě schopen kontrolovat maligní bujení, a tak co nejvíce snížit riziko návratu toho onemocnění.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Jak je ten výzkum v tomto směru obecně ve světě daleko?
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, imunoložka
V současné chvíli je několik léků, které označujeme jako imunoterapii, již registrovaných v léčbě některých onemocnění a probíhá velké množství klinických studií, které se snaží zjistit, zda existují nové potencionální léčivé nebo imunoterapeutické přístupy, které bychom mohli registrovat. Velkým trendem v současné onkologické léčbě je kombinace přístupů. My aktuálně sledujeme také narůstající trend v kombinaci klasické léčby s imunoterapií, protože opět z klinických studií vyplývá, že imunoterapie má největší šanci na úspěch u pacientů ve chvíli, kdy dojde k redukci velkého množství nádorových buněk a tuto službu velice dobře poskytuje jak ta klasická léčba, jako je chemoterapie, chirurgie, radioterapie, ty sníží počet nádorových buněk v těle pacienta a imunoterapie, která je následně podána pacientovi, má výrazně větší vliv na to aktivovat protinádorovou imunitní odpověď, tak držet nádorové buňky pod kontrolu a opět, jak jsem zmínila, snížit riziko návratu toho onemocnění.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Takže se nedá očekávat, že by imunoterapie ty klasické způsoby léčby, tedy chemoterapii, radioterapii, nahradily. Předpokládáte, že půjde o doplněk.
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, imunoložka
To neočekáváme a přesně tak, já vždycky říkám, že k těm základním pilířům onkologické léčby, kterým je v současné chvíli chemoterapie, radioterapie chirurgie, silně přibyl další směr, a to je imunoterapie, ale budou to směry, které se budou v zájemně velice silně doplňovat.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Když jsem četl o imunoterapii nebo poslouchal i váš rozhovor na Radiožurnálu u Lucie Výborné, tak jsem si z toho vzal, že důležitý je individuální přístup, že ta léčba je pacientovi ušita na míru. Co všechno se zohledňuje, a jak je to náročné?
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, imunoložka
Imunoterapie nemusí být nutně personalizovaná léčba, pokud hovoříme o personalizované nebo individuální léčbě. Pak je to terapie, která je opravdu vyráběna přímo z buněk imunitního systému konkrétního pacienta. U takové technologie, kdybychom se podívali například do portfolia biotechnologické firmy Sotio, takové technologie například aktivní /nesrozumitelné/ imunoterapie DCVAC. Tam se opravdu vyrábí ten léčivý přípravek přímo z buněk imunitního systému pacienta. Nicméně ten svět té současné imunoonkologie naprosto ovládly a revoluci posledních let způsobily látky, které označujeme jako protilátky, bílkoviny imunitního systému, které jsou schopné zacílit na specifické struktury na povrchu buněk imunitního systému. Tím ty buňky aktivují a tím opět aktivují tu protinádorovou imunitní odpověď a opět snížit riziko návratu onemocní toho pacienta.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Liší se ta účinnost imunoterapie u jednotlivých typů rakoviny?
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, imunoložka
To je velice dobrá otázka. My na základě výsledků klinického hodnocení opravdu pozorujeme, že v rámci léčby imunoterapií existuje vždy určité procento pacientů, kteří na tu terapii odpovídají. A velkým předmětem nebo intenzivním předmětem vědeckého zkoumání v mnoha centrech po celém světě i klinických centrech jde zjistit nebo najít ukazatele, které nám pomohou říct, proč ten konkrétní pacient na tu terapii odpovídá, a pak v budoucnu ty pacienty rozdělit, stratifikovat tak, abychom opravdu tu imunoterapeutickou léčbu podávali konkrétně té skupině pacientů, kteří z ní budou nejlépe profitovat.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Máte nějaké tušení, co mohou být ta kritéria, proč na někoho to funguje a na někoho ne?
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, imunoložka
Ze současných vědeckých poznatků se jasně ukazuje, že ty ukazatelé se nachází přímo v tom nádoru, my tomu říkáme jako nádorové mikro prostředí a to rozhodující je počet mutací, tedy těch chyb, které se stanou během vývoje nádoru. Rozhodující může být také zastoupení buněk imunitního systému. Opravdu vidíme velké rozdíly mezi jednotlivými pacienty, kteří pacienti mají hodně buněk imunitního systému. Je to velice zánětlivé prostředí. U některých je naprostý nedostatek, ten nádor je úplně bez imunitních buněk, a to můžou být v budoucnu veliká pojítka k tomu, abychom našli tu odpověď na to, jak správně pacienty stratifikovat, a komu tu terapii vhodně aplikovat.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Pokud jde o konkrétní práci vašeho týmu, na kolika preparátech teď aktuálně pracujete?
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, imunoložka
Já se dlouhodobě v rámci své výzkumné práce podílím na vývoji preklinickém, klinickém vývoji buněčné terapie, která se nazývá Aktivní buněčná imunoterapie DCVAC. Nicméně v tom portfoliu biotechnologické firmy Sotio se nachází v tuto chvíli 4 velice zajímavé, biologicky velice zajímavé technologie. 2 z nich jsou již ve fázi klinického testování, a to je tedy zmíněný DCVAC a pak technologie, kterou označujeme jako RLI, to je interleukin 15, tedy opět bílkovina, kterou pokud aplikujeme do těla pacienta, tak je schopná aktivovat protinádorovou imunitní odpověď. Ve srovnání s tím DCVACem, o kterém já pořád hovořím, tak to není personalizovaná léčba, to znamená, že to RLI můžeme vyrobit všem pacientům stejně. Dát ho do jedné lahvičky a pak ho dát všem pacientům v průběhu onkologické léčby, což z něj samozřejmě dělá preparát, který by bylo jednatk jednoznačně jednodušší vyrábět, je to logisticky jednodušší a také výrazně jednodušší sledovat tu činnost toho léku. Když hovořím o RLI, je to vlastně terapiek, technologie, která je v současné chvíli testována v první fázi klinické studie, a ty výsledky jsou natolik zajímavé, že Sotio už v tuto chvíli plánuje zahájit druhou fázi klinické studie v příštím roce, kde se touto technologií budou nebo tuto technologii a její účinky budeme sledovat na výrazně větší skupině pacientů.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Pokud všechno půjde dobře, kdy by se tyhle přípravky mohly stát běžně dostupným lékem?
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, imunoložka
To klinické testování každého léku probíhá ve třech fázích. Ten onkologický vývoj je zvlášť velice časově náročný, protože tím kritériem, tím ukazatelem, který my bohužel sledujeme, je přežívání těch pacientů. Takže abychom se z fáze 1, dostali na konec klinické stude fáze 3, pokud všechno bude probíhat tak, jak očekáváme, tak je to vždycky v řádu několika let. A my ty zkušenosti máme a je to prostě v řádu třeba 10 let. Takže je to běh na dlouhou trať a všechny ty firmy, které úspěšně i registrovaly léky v oblasti imunoterapie, musely projít naprosto podobným procesem.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Říká vedoucí biotechnologického týmu Sotio Jitka Palich Fučíková. Děkuji, že jste byla naším hostem, na slyšenou.
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, imunoložka
Děkuji za pozvání.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Teď jsme ve Speciálu mluvili o léčbě rakoviny, ale samozřejmě zásadní je prevence a včasné objevení této nemoci. A právě tomu se budeme věnovat v závěrečné části Speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus. Počtvrté zdravím kolegu, vědeckého reportéra Ondřeje Vaňuru. Ondřeji, jak v Česku fungují preventivní prohlídky a screeningové programy, pokud jde o rakovinu?
Ondřej VAŇURA, redaktor
Tak v České republice teď fungují screeningy rakoviny prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku, které jsou součástí pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře nebo gynekologa. Třeba u tlustého střeva a konečníku je ta možnost od 50 let. Takové programy by měly znamenat vyšší incidenci, tedy více zjištěných onemocnění. Naopak úmrtnost by měla klesat, protože jak už zaznělo i v našem Speciálu od odborníků několikrát, čím dříve se na problém přijde, tím lépe se dá léčit. No a Radiožurnál má k dispozici podrobná data od začátků screeningových programů u nás. A například u rakoviny prsu to v Česku přesně takto zafungovalo. Plošný mamografický screening u žen od 45 let byl zahájený v roce 2002, no a oproti tomuto roku a roku 2018 počet diagnostikovaných zhoubných nádorů vzrostl o 17 %, úmrtnost ale o 33 % poklesla. U dalších screeningových programů ovšem takový efekt v těchto statistikách vidět není.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
A jak jsme na tom, pokud jde o preventivní programy v porovnání s jinými zeměmi?
Ondřej VAŇURA, redaktor
Tak i touto problematikou se zabýval Index připravenosti zemí na onkologická onemocnění od britského byznysového týdeníku The Economist a v tomto ohledu Česká republika dopadla v porovnání s dalšími 28 státy napříč planetou opravdu velmi dobře. Dle analytiků jsme jednou z nejlepších zemí, nejen pokud jde o nabízené screening, ale obecně o prevenci některých typů rakoviny. Analytici vyzdvihují třeba očkování proti HPV, tedy lidskému papilomaviru, který může u žen způsobit rakovinu děložního čípku, u mužů pak vznik bradavic. Toto očkování je u nás nepovinné, ale ve věku mezi třináctým a čtrnáctým rokem ho hradí pojišťovny. Více ke screeningům dodává opět Matúš Sámel, analytik z The Economist Intelligence Unit v Londýně.
Matúš SÁMEL, analytik
Univerzální screening je v rámci systému bezplatný, a to v porovnání s ostatními zeměmi je jeden z faktorů, kde skutečně vidíme, že ten přístup pacientů ke zdravotní péči univerzální a specifický vzhledem ke screeningu je velmi důležitý.
Ondřej VAŇURA, redaktor
Já ještě dodám, že veškeré podrobnosti ke zmíněným preventivním programům najdou lidé třeba na webu Národního screeningového centra.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Tolik vědecký reportér Ondřej Vaňura. Díky za všechny informace, na slyšenou.
Ondřej VAŇURA, redaktor
Na slyšenou, hezký den.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
A my jeden z těch zmiňovaných screeningových programů teď probereme detailněji, a to s předsedkyní Asociace mamodiagnostiků Miroslavou Skovajsovou, dobré odpoledne.
Miroslava SKOVAJSOVÁ, onkoložka, předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR
Dobré odpoledne.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ondřej Vaňura uváděl právě mamografický screening jako příklad velmi úspěšného programu. Potvrzujete to, nebo si myslíte, že v něm jsou ještě nějaké rezervy?
Miroslava SKOVAJSOVÁ, onkoložka, předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR
Nikdy není nic tak dokonalého, aby se nějaká rezerva nenašla samozřejmě. Na jednu stranu máme z probíhajícího úspěšného screeningu českého opravdu velkou radost, protože když jsme v tom roce 2002 začínali, tak samozřejmě byli jsme inspirováni dalšími screeningy tehdy především severskými, švédským, norským, holandským, ale takovej ten červík pochybnosti, zda dokážeme zopakovat úspěšnosti těch jiných zemí, tam byl, takže jsme opravdu nesmírně šťastný, že zejména poklesla úmrtnost na rakovinu prsu o 33 %. Kde je ta malá rezervička, je v návštěvnosti. Zatím pravidelně do screeningu ve věku od 45 let do 69 dochází asi přibližně 63 % žen, což není špatné, ale na druhou stranu bychom si přáli lepší výsledek ještě tak těch 15 %, kdyby se návštěvnost zvedla, protože to by se samozřejmě velmi odrazilo na tom výsledku přežití rakoviny prsu.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Čím to je, a co by mohlo těch dalších 15 % žen třeba přimět k tomu, aby přišly?
Miroslava SKOVAJSOVÁ, onkoložka, předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR
No s tím si lámeme hlavu poměrně dlouhou dobu. I ve screeningové komisi ministerstva zdravotnictví jsme to mockrát probírali. Víte, ona zůstává taková desetiprocentní skupina žen, a to je ve všech zemích světa. Zůstává neoslovená. Ta prostě na ten mamografický screening nechce chodit, obává se toho vyšetření a myslí si, že ho nepotřebuje. Ale zůstává těch, řekněme, 90 85 % žen, které by navštěvovat mohly. My mezi tím číslem 63 a 85 % máme ještě skryté ženy, které chodí na prevenci a jsou po léčbě pro rakovinu prsu, ale my je vlastně jakoby nevedeme jako klasicky screeningové. Takže ono možná bysme si mohli troufnout říci, že nám na screening chodí možná takových 70 % žen, možná 72 %. Nicméně je tam pořád nejméně ta 10 třináctiprocentní rezerva, a to jsou ženy, které prostě nedokážeme oslovit.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Během toho posledního roku a půl mnoho odborníků upozorňovalo, že ani během pandemie by neměly polevovat tyto screeningové programy, že i během pandemie by lidé měli chodit na preventivní vyšetření. Jak to dopadlo? O kolik žen přišlo méně, než by přijít mělo?
Miroslava SKOVAJSOVÁ, onkoložka, předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR
My ještě nemáme úplně přesně ta čísla, ale takové odhady jsou nějak tak do 10 %, kdy se asi dostavilo o 10 % žen méně než v těch předchozích letech. On tam samozřejmě na začátku té pandemické vlny tam byl velký propad, pak zase mnohé ženy přiběhly, pak zas byl na podzim trošku propad. Tak teď z tohoto důvodu se teď setkáváme s nálezy, říkáme si škoda, kdyby ta paní přišla v tom termínu, kdy měla, mohl ten nádor být menší. Ale celkově si nemyslím, že ten screening se nějak šíleně propadl v číslech, to rozhodně ne.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Dohánějí to třeba teď ženy? Stíháte to?
Miroslava SKOVAJSOVÁ, onkoložka, předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR
No nestíháme. Já jsem právě teď přiběhla z oběda, na který jsem z běžné půlhodinky měla asi 10 minut. Pracujeme opravdu bez zastávky, bez dechu, snažíme se vyhovět všem, protože když už tu důvěru ve screening, prevenci mají, tak se snažíme ji nezklamat. Ale nás lékařů je pořád stejně, jak před pandemií, tak po ní.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Říká předsedkyně Asociace mamodiagnostiků České republiky, zakladatelka screeningu rakoviny prsu a sítě Mamma center v České republice Miroslava Skovajsová. Na slyšenou.
Miroslava SKOVAJSOVÁ, onkoložka, předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR
Děkuji, na shledanou.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
A celý Speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus k tomu, jak je Česko připravené v boji proti rakovině a jak si v tomto směru stojí v mezinárodním srovnání, toto srovnání právě připravil prestižní týdeník The Economist, tak celý tento Speciál zakončíme rozhovorem s předsedkyní Ligy proti rakovině Michaelou Fridrichovou. Dobré odpoledne, vítejte ve vysílání.
Michaela FRIDRICHOVÁ, předsedkyně Ligy proti rakovině
Dobré odpoledne.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vaše organizace se snaží už 3 desítky let snížit úmrtnost na zhoubné nádory v České republice. Jak se změnilo povědomí lidí o nádorových onemocněních? Vnímají lidé třeba víc i to jaké chování je rizikové?
Michaela FRIDRICHOVÁ, předsedkyně Ligy proti rakovině
Já myslím, že ano, ale jedinej problém je, že si neumějí představit, že se to vlastně týká i jich samotných. Vědí, že je toto rizikové chování, ale mně se to přece nemůže stát. To je taková ta, nechci říct bohorovnost, ale ten pocit nedotknutelnosti, který občas není dobrý. Takže lidé běžně kouří a pijí alkohol současně, i když vědí, že je to daleko vyšší riziko vzniku nádorů hlavy, krku. Hlavně té ORL oblasti. Tak vědí to, ale přesto to dělají. Nemyslím si, že jsou nevzdělaní, vědí. Měli možnost se to dozvědět.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Ale spoléhají, že u nich to ty dopady nebude mít. Kromě alkoholu, cigaret, ještě něco, na co byste v téhle souvislosti upozornila?
Michaela FRIDRICHOVÁ, předsedkyně Ligy proti rakovině
No samozřejmě obezita. Obezita, glykemie, z toho vyplývající vysoké glykemie, takže hrozící diabetes. Nadváha české populace je známá. Nedostatek pohybu. Ne úplně ideální složení české kuchyně, která je vynikající, nicméně potřebuje trochu odlehčit. Ubrat tuku, ubrat cukru. To jsou takové běžné. A to běžné sportování je už běžné u mladší populace, tak těch dnešních třicátníků čtyřicátníků. U té starší populace není tak rozšířené.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Vy každoročně chystáte sbírku v rámci Českého dne proti rakovině. Ten letošní ročník ovlivnila pandemie, museli jste sbírku přesunout. Na kdy?
Michaela FRIDRICHOVÁ, předsedkyně Ligy proti rakovině
Sbírka bude koncem září, takže 29. září. Nicméně to už bylo loňský rok, kdy také se musela přesunout takto na konec září. Je to nepříjemné, ale bohužel nešlo to kvůli podmínkám, které byly nastavené vládou.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Na konci září tedy opět budete prodávat ty známé žluté kytičky. Kam letos zamíří výtěžek? Na jaké programy přispějete?
Michaela FRIDRICHOVÁ, předsedkyně Ligy proti rakovině
Přispíváme pravidelně jednak na dlouhodobý program nádorové prevence, na dlouhodobý program podpory kvality života onkologických pacientů a podporu onkologického výzkumu, kvality výuky. Samozřejmě finanční dotace na instrumentální dovybavení onkologických pracovišť. Bývá to pro velké ústavy, ale i pro malá pracoviště tak, jak požádají o grant, který je roční a může se třeba další rok ještě doplnit, protáhnout.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
My jsme se v dnešním Speciálu věnovali mezinárodnímu srovnání, v čem jsou silné stránky, v čem slabší stránky České republiky. Z vašeho pohledu, na co by se stát měl zaměřit, aby v tom žebříčku, o kterém mluvíme, třeba příště Česká republika byla ještě na lepším, než na osmém místě?
Michaela FRIDRICHOVÁ, předsedkyně Ligy proti rakovině
Stát. Myslím, že stát má teď úplně jiné starosti a ministerstvo zdravotnictví jakbysmet, takže tady jsou.. Takhle, měl by se zaměřit na preventivní programy, samozřejmě. Nekuřácké programy, které Liga proti rakovině má pro nejmladší děti i pro druhý cyklus devítek, to znamená šestou až devátou třídu. Měl by třeba bonifikovat lidi, kteří mají pojištění a nekouří.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
A kteří tedy pečují o své zdraví.
Michaela FRIDRICHOVÁ, předsedkyně Ligy proti rakovině
Přesně tak.
Tomáš PANCÍŘ, moderátor
Tak jak už jsme slyšeli. Budeme muset skončit. Předsedkyně Ligy proti rakovině Michaela Fridrichová byla naším hostem. Na slyšenou.
Michaela FRIDRICHOVÁ, předsedkyně Ligy proti rakovině
Děkuji, na shledanou.