Host ve studiu - Ladislav Metelka (dobrovolník, Pomocné tlapky)

08:35 Host ve studiu

Je 9 minut po půl deváté, no a jak možná víte, tak na konci dubna jsme si připomínali Mezinárodní den vodicích psů, který každoročně připadá na 27. dubna. My jsme tento den v našem vysílání před těma dvěma a kousek týdny taky připomínali, no a dneska si budeme v Dobrém ránu povídat o tom, jak těžké a krásné zároveň je takového psího parťáka vychovat a vycvičit, aby pak mohl pomáhat třeba nevidomým lidem. U nás se o to stará například organizace Pomocné tlapky, která má pod sebou spoustu dobrovolníků, no a jedním z nich je i Ladislav Metelka, který prý takové asistenční pejsky vychovává snad 22 let. Pane Metelko, vítám vás, dobrý den.

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Dobrý den.

Jakub SCHMIDT, moderátor

Všímáte si, že vám říkám pane Metelko a ne pane doktore dneska? Jinak samozřejmě váš hlas je známý našim posluchačům, je to už pár let, co jsme si povídali tady naposledy o počasí, protože vy jste samozřejmě meteorolog, klimatolog, takže dneska ne o počasí, ale dneska o pejscích. Tak jak už je to dlouho, co takhle pejsky vychováváte?

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Tak já jsem v podstatě nějak v kontaktu nebo ve spojení s Pomocnými tlapkami de facto od jejich vzniku, od roku 2001. Ale pokud jde o tu vlastní výchovu nebo přípravu štěňat a mladých psů na asistenční výcvik, tak to se traduje u mě tak od roku 2013, kdy jsem měl vlastně prvního pejska na předvýchovu. Pak jsem měl nějakou trošičku pauzu a od roku 2018 jsem potom vychoval v podstatě ještě další dva a jednoho jsem měl jenom na část té předvýchovy, protože ta jeho vychovatelka nějak onemocněla, bylo potřeba to tam trošku dotáhnout, takže mám celkově na kontě tři a jednu třetinu psa.

Jakub SCHMIDT, moderátor

To je hezké.

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Ale nejsem v tom žádný samozřejmě odborník, protože jsou kolegyně, které mají, hlavně tedy ženy, dámy to dělají, které mají už třeba 15 vycvičených nebo připravených asistenčních pejsků.

Jakub SCHMIDT, moderátor

Já jsem tady zmiňoval vodicí psy, tedy pro nevidomé, a vy tedy se věnujete spíš těm asistenčním, to znamená pro vozíčkáře a podobně. Co to všechno obnáší, vychovat takového pejska?

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Tak především bych chtěl tedy zdůraznit trošku rozdíl mezi vodicím a asistenčním psem, protože ten vodicí pes nahrazuje člověku určité chybějící smyslové schopnosti, hlavně tedy zrak, a ti asistenční psi, to je něco trošičku jiného, ti nahrazují chybějící fyzické schopnosti. To znamená, jsou to psi pro lidi třeba na vozíku, hůře pohyblivé a podobně, pro lidi, kteří mají třeba problém něco si podat, přinést a tak dál, nebo je to pro ně třeba obtížné, zdlouhavé a podobně, když zvoní telefon, tak samozřejmě nikdo na druhém konci nebude čekat třeba 5 nebo 10 minut, ale na tohle třeba je možné vzít prostě asistenčního psa a ten podá během několika vteřin ten zvonící telefon. Takže s takovýmihle věcmi pomáhají ti pejsci těm handicapovaným lidem, trošku zpříjemnit a zkvalitnit ten jejich život.

Jakub SCHMIDT, moderátor

K vám se tedy dostane štěňátko, v jakém věku? Úplně malé?

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Ke mně se dostane štěně ve věku osmi týdnů. To je standard, jako jdou štěňata prostě normálně do rodin z chovných stanic, tak vybraná štěňata, která prošla určitými testy a u kterých je předpoklad, že tedy mají ty vrozené vlohy pro tuhle práci, tak ta štěňata odcházejí do dobrovolnických rodin předvychovatelů a tam jsou vlastně až do zhruba jednoho roku věku. Protože ten vlastní asistenční výcvik, ten je možné začít, až když ten pejsek je vlastně fyzicky a psychicky dospělý nebo skoro dospělý.

Jakub SCHMIDT, moderátor

Takže po pubertě.

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Po pubertě. Po pubertě nebo na konci puberty. Ale tenhle čas samozřejmě se využívá k tomu, aby to štěně bylo na ten nadcházející asistenční výcvik co nejlépe připraveno. A to je vlastně úkol těch předvychovatelů.

Jakub SCHMIDT, moderátor

A to jste vy tedy.

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

A to jsem občas já.

Jakub SCHMIDT, moderátor

Naším hostem je dneska Ladislav Metelka, tak si o tom budeme povídat, pane Metelko, i po písničce.

Jakub SCHMIDT, moderátor

/hudba/

Jakub SCHMIDT, moderátor

8 hodin 46 minut, s vámi je stále Dobré ráno Českého rozhlasu Hradec Králové, naším hostem je dneska tady ve studiu Ladislav Metelka, který jako dobrovolník pomáhá s výchovou asistenčních pejsků, tedy oddaných a věrných parťáků a průvodců pro lidi, kteří potřebují takového parťáka mít, což jsou třeba tělesně postižení, vozíčkáři a podobně. No a my už jsme říkali, pane Metelko, že kolik, tři a jednu třetinu pejska jste vychoval. Jaká plemena se vůbec hodí pro tu službu takovouhle?

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Tak speciálně u Pomocných tlapek se cvičí pouze retrívři. To znamená labradorští retrívři, zlatí retrívři a v určité míře i flat coated retrívři, ale jsou to plemena, která mají vlastně už v genech nějakým způsobem to podávání, přinášení věcí. To už vyplývá z názvu retrívr. A toho se využívá právě při výcviku i potom v té jejich práci. Že to je činnost, která je jich vlastně vlastní, těm psům.

Jakub SCHMIDT, moderátor

Ale ne všichni se samozřejmě dostanou až k téhleté službě, vy už jste mluvil o tom výběru, že opravdu se tedy asi vybírají jenom ti nejbystřejší a nejchytřejší, co všechno se musí naučit? Co vy všechno v té předvýchově je naučíte?

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Tak já to mám tak jako sesumírované do třech skupin věcí. Ta první, to je výchova, to znamená především tedy hygienické návyky, správné chování na veřejnosti, neutíkat samozřejmě, neotravovat lidi, prostě takové to správné chování, jak by se měl chovat správný pes. Druhá část je výcvik, ale není to žádný odborný výcvik, je to takový ten základní asistenční výcvik, tam se právě využívá toho, že ti retrívři to podávání, přinášení vlastně mají v krvi. Takže to se posiluje, zdokonaluje samozřejmě, ale není to úplně ještě ten asistenční výcvik, do kterého ten pes půjde, až skončí ta předvýchova. A třetí část je socializace. To je strašně důležitá věc, aby ten pes prostě se uměl pohybovat v každém prostředí, žádné prostředí aby ho stresovalo, aby uměl jezdit hromadnou dopravou, pohybovat se v prostředí, kde je hodně lidí, to znamená tam, aby se tedy držel samozřejmě u toho svého člověka, aby neobtěžoval lidi a podobně. Je to opravdu spousta věcí, které člověk musí za těch 10 měsíců s tím pejskem zvládnout, ale oni naštěstí to jsou psi, kteří jsou, jak už jste říkal, vlastně speciálně vybíraní na základě nějakých testů, a většinou se to dá zvládnout docela dobře, tohle.

Jakub SCHMIDT, moderátor

Takže jste ho vodil třeba i do metra do Prahy, jako že jste jel s tím pejskem do Prahy, aby se tohle naučil?

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Jezdili jsme i metrem, jezdili jsme vlakem, autobusem, chodili jsme do obchodních center, na nádraží, samozřejmě jízda autem, to je základ, aby zvládal dobře, ale i ty hromadné dopravní prostředky musí zvládnout. Jsou vychovatelé, kteří s pejsky chodí třeba na koncerty, do kina a podobně.

Jakub SCHMIDT, moderátor

Už jsme říkali a mluvili o tom, že vlastně v té vaší péči zůstává ten pejsek jenom do té dospělosti, po pubertě odchází dál na ten další výcvik, netrhá vám to někdy srdce? Protože vy s tím pejskem určitě strávíte spoustu času.

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

No, především si s tím psem musíte vytvořit blízký vztah, protože jinak by to nefungovalo, ta předvýchova. To znamená, na tom roce máte před sebou velice dobře vychovaného, vycvičeného psa, kterého by si mohl každý jenom přát, a musíte ho dát do výcviku. Musíte ho odevzdat. Ale je tam několik věcí, které to usnadní. První je ta, že s tím počítáte od začátku, že se to stane. Druhá věc, ten pejsek jde k lidem, kteří se obrovsky ve psech vyznají. A jde do prostředí, které je uzpůsobeno vlastně těm psům. A třetí věc, kterou jsem poznal osobně tedy, kterou jsem si uvědomil, že na tom roce ten pejsek má na to, aby toho dokázal víc. Aby se učil dál. A já jako nekynolog už vlastně na to dál nemám ani čas, ani zkušenosti, vzdělání odborné a tak dál, takže došel jsem k názoru, že opravdu jemu bude v tom výcviku líp, a tady člověk musí tak trošku zapomenout na svoje třeba i emoce a dívat se na to, co je nejlepší pro toho psa.

Jakub SCHMIDT, moderátor

A může se takovýmhle vlastně předvychovatelem stát opravdu každý? Nemusí mít tedy opravdu nějaké kynologické znalosti?

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Kynologické znalosti ne, ale po těch předvychovatelích se chce především, aby byli schopni s tím psem velice důsledně tedy pracovat, protože důslednost je základ. A druhá věc, aby respektovali pokyny, návody, požadavky Pomocných tlapek. A pak, pokud tedy mají čas, ona je to činnost, která zabere přece jenom nějaký čas, tak pokud mají ten čas, mohou se klidně zajímat o tu předvýchovou pejsků. Na to celkem stačí podívat se na webové stránky www.pomocnetlapky.cz, tam najdou kontakty a všechny další informace.

Jakub SCHMIDT, moderátor

Říká Ladislav Metelka, kterému moc děkujeme nejenom za to, že přišel, ale i za to, že tedy těch tři a jednu třetinu pejska asistenční tedy vychoval ve svém životě, a určitě budou ještě další, ne?

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Doufejme, doufejme. Teď trošičku se potýkám se zdravotními problémy, ale jakmile se to dá do kupy, tak plánuju dalšího pejska si vzít.

Jakub SCHMIDT, moderátor

Tak hodně štěstí, ať to zase dobře dopadne, pane Metelko. Děkuju.

Ladislav METELKA, dobrovolník, Pomocné tlapky

Díky moc.

Jakub SCHMIDT, moderátor

Děkuju, na shledanou.