Epilepsie

ČRo - Plzeň

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
Dnešní téma je epilepsie u dospělých a mým hostem je doktorka Gisela Rytířová, lékařka neurologické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. My jsme teď hodně aktuální s tím tématem, protože včera 10. byl Mezinárodní den epilepsie, viďte.

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
Mezinárodní den epilepsie se připomíná druhé pondělí v únoru, takže letos to vyšlo na 10. února. A je to blízko svatého Valentýna, protože se možná ví, že svatý Valentýn je patron zamilovaných, ale je také patron epileptiků.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
A vidíte, a to jsem nevěděla. Teď tady pokyvuju hlavou a přitom jsem to nevěděla vůbec, tak děkuji za informace. My říkáme epilepsie, ta epilepsie, a mluvíme o ní v jednotném čísle, ale ono to slovo označuje docela dost velkou skupinu, řekla bych, těch chorob. Co mají tedy společné, že jsou v tom jednom ranku epilepsie?

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
Tak epilepsie skutečně je celá řada onemocnění. Udává se, že je asi přes 40 různých typů epilepsie. A co je pro ně společné, jsou epileptické záchvaty. Epilepsie se projevuje záchvaty, opakovanými, neprovokovanými záchvaty.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
Myslím si já, alespoň teda dřív, když se řeklo epileptický záchvat, tak si člověk neznalý představil někoho v křečích s pěnou u pusy, nejlépe mu vrazit klacek do pusy, aby prostě si něco neudělal, ale ono těch typů záchvatů je strašně moc.

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
To je právě ono, že většina lidí si představí ten velký záchvat. Dříve se mu říkalo grand mal, nebo mu říkáme generalizovaný tonicko-klonický záchvat, který jste popsala. Porucha vědomí, křeče, je to velmi dramatický stav, ale existují i jiné typy záchvatů. Záchvaty, které jsou například bez motorických projevů, bez křečí a mohou se projevit třeba krátkým zahledění, ztrátou kontaktu. Jaksi existují i jiné typy záchvatů, které se mohou projevit například různým chováním, nepřiměřeným chováním a tak dále, takže prostě těch typů záchvatů je skutečně mnoho. Obecně se záchvaty dělí na ty záchvaty s poruchou vědomí a bez poruchy vědomí. A s nějakými motorickými projevy, to znamená s křečemi a bez křečových projevů.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
My se k tomu ještě vrátíme, k těm záchvatům, ale povězte, je hodně epileptiků u nás, v naší společnosti?

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
Tak epilepsie je jedno z častějších neurologických onemocnění. Udává se, že v České republice je asi 80 000 pacientů s aktivní epilepsií, to znamená těch, kteří se léčí, užívají léky, a pak ještě asi 160 000 těch, který v minulosti prodělali záchvat, nebo se léčili v minulosti, ale jsou více než 5 let bez záchvatu. Když si představíme, že počet obyvatelů Plzně je 172 000, tak třeba v porovnání s tím je to opravdu velmi četné.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
Já už jsem tady o tom mluvila. Nemám problém o tom mluvit, že můj starší syn je epileptik a vlastně to přišlo ve dvou měsících života. Může se v praxi objevit úplně kdykoliv, v jakémkoliv věku?

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
Je to tak. Epilepsie může vzniknout v jakémkoliv věku, to znamená od těch nejmenších kojenců, novorozenců - kojenců až po stáří. Opravdu kdykoliv, ale liší se příčiny epilepsie třeba v tom dětském věku a v tom dospělém věku a ve stáří zase jsou jiné ty příčiny.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
Já bych se chtěla zeptat, paní doktorko, na ty spouštěče záchvatů. My jsme teda říkali, že epileptický záchvat může přijít kdykoliv, v jakémkoliv věku. Je mi 42, nikdy jsem žádný problém neměla, ale může se to prostě stát. Co je ten spouštěč? Vím, že jich je taky asi hodně, ale takové ty nejzákladnější možné.

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
Tak spíš bych mluvila asi o příčinách těch epileptických záchvatů. Vlastně obecně se dá říct, že jakékoliv poškození mozku může vést ke vzniku epileptických záchvatů. Ty epileptické záchvaty mohou vzniknout buď bezprostředně po tom insultu, poté příhodě, například po úrazu. To jsou takové časné epileptické záchvaty a říkáme jim symptomatické,a le ještě nemusí znamenat, že u člověka se ta epilepsie jako nemoc, chronický onemocnění, vyvine.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
Můžou to být jen jako jednorázový záchvaty.

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
Může to být jenom jednorázový záchvat a k tomu může dojít třeba i při změně elektrolyt v metabolismu, při nějakým extrémním vyčerpáním, hyperglykemie nebo hypoglykemie, takže prostě ty záchvaty mohou být jednak tyto symptomatické, které ještě neznamenají, že se jedná o epilepsii. Epilepsie, ještě jednou zopakuji, že se jedná o opakované záchvaty. A potom epilepsie může vzniknout jako následek třeba poranění mozku, ale ne u takových těch běžnějších poranění mozku jako je tupé trauma, kdy je prostě jenom poraní, anebo lehký otřes mozku, ale u těch vážnějších mozkových poranění, kdy dochází k poškození kosti a k poranění mozkové tkáně, krvácení do mozku a takhle, jeden důvod. Potom to může vzniknout u pacientů z příčin třeba i genetických, u starších pacientů to zase častěji bývá následek cévních onemocnění mozku, degenerativních onemocnění mozku. Může to být následek prodělaného zánětu mozku, a tak dále.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
A co třeba takové ty situace, že jdu večer po ulici nebo po silnici, proti mě jede auto a teď mi blikne těmi světly do očí. Může taky třeba tohle..., nebo diskotéka, že nevím, jestli ještě vůbec, jestli jsou existují diskotéky, ale za nás to bylo, blikala světla.

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
To může vyprovokovat, ale může to vyprovokovat záchvat u predisponovaného jedince, to znamená, že pokud jste zdravá a oslní vás auto, nebo jdete na diskotéku, tak prostě epileptický záchvat nedostanete. A dostane ho pacient nebo člověk, který by ten záchvat stejně dostal, dříve nebo později.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
A teď mi řekněte, když už tedy jsem epileptik, vím to o sobě, že jsem epileptik, mám šanci rozpoznat, že na mě ten záchvat přichází?

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
Někteří epileptici to opravdu poznají, mají před záchvatem něco čemu se říká aura, což mohou být různé vjemy, zrakové, sluchové, někdy to může být nějaké brnění, nebo takový blíže nespecifikovaný pocit, který ale ten pacient sám na sobě pozná. A většinou to ale trvá jen několik sekund před samotným záchvatem, takže šance zareagovat většinou není, ale v některých případech ano. Někdy někteří praktici mají.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
A okolí? Okolí, které je obeznámeno s tím, že třeba kolega je epileptik.

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
Tak okolí to také pozná. U některých těch typů záchvatů nebo u některých pacientů to skutečně ty rodinný příslušníci nebo kamarádi na tom člověku poznají. Může se třeba zahledět nebo začne mrkat nebo začne být takový jako zpomalený ve své činnosti, odpovídá pomalu. A pak přijde ten záchvat, takže.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
Asi se nedá obecně říct, jak dlouho takový záchvat trvá, ale když bychom opravdu třeba brali takový ten klasický, ty křeče, bezvědomí. Je tam bezvědomí přitom? Jak dlouho to může trvat a co se děje potom, když to odezní?

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
Tak pokud se bavíme o tom velkém záchvatu, tak ten trvá obvykle do dvou, tří minut. Podle těch svědků záchvatů někdy udávají, že to trvalo 5 minut, 10 minut, protože tím, jak je to jako velmi dramatický ten stav, kde máte pocit, že to je prostě nekonečný než přijde nějaká pomoc a než se ten člověk probere k vědomí. Takže ty informace mohou být někdy zkreslující, ale opravdu ten záchvat netrvá déle než 2, 3 minuty. Co potom následuje, někdy potom následuje prostě stav zmatenosti, který může přetrvávat různě dlouhou dobu a často potom také ten pacient jako usíná, upadá do takového hlubokého spánku skončením toho velkého záchvatu křečového.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
Rychlý telefonický dotaz. Vítejte ve vysílání.

posluchačka
Já mám po úrazovou epilepsii. (??) Dřív jsem měla, jak říká paní doktorka, strašně silné ty záchvaty. Je možný, že věkem se to zklidňuje?

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
Takže dotaz zní, jestli je možné, že s tím věkem se ty záchvaty zklidňují.

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
I to je možné, ale je také možné, že užíváte nějaké léky, což nevím, co užíváte za léky, a tyto léky ty záchvaty potlačují a tlumí, to znamená, že můžete mít jenom, že ta epilepsie nedá se říct, že je úplně kompenzovaná, ale máte podstatně nižší frekvenci těch záchvatů, než jste měla na začátku. A co je důležité, že nemáte ty velké záchvaty, které vás tady ohrožují třeba úrazem, pádem, a tak dále.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
Možná bychom asi měli říci paní doktorko teď takové ty důležité věci, předpokládám, že nás poslouchá hodně epileptiků, kteří se léčí, kteří užívají léky, přesto se ale stane, že ten záchvat přijde. A já si tak logicky říkám, že to musí být tím, že se někde něco třeba nedodrželo, nějaká chybka se stala, tak co byste tak vzkázala, co je asi nejdůležitější pro epileptiky.

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
Tak epilepsie je onemocnění, které se léčí léky farmakoterapii, ale nedílnou součástí té léčby je dodržování režimových opatření. A ta režimová opatření spočívají v tom, že pacienti trpící epilepsií dodržují spánkový režim, to znamená, že chodí přibližně ve stejnou dobu spát a vstávají ve stejnou dobu. A nepřespávají přes den, například po obědě, nechodí spát po půlnoci nebo hodně pozdě, tak to je jedno z těch režimových opatření. Další je zákaz alkoholu, neboť alkohol může být spouštěčem.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
Já si představuji právě toho svého synka, až doroste třeba do osmnácti, tak řeknu, že to si to pivo nedá s těma klukama.

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
No tak ono nelze říct, jaké množství toho alkoholu by bylo bezpečné, takže rozhodně nemůžeme teda požívání alkoholických nápojů doporučovat nebo povolovat těm pacientům, byť samozřejmě vím, že někteří se výjimečně prostě napijí. Tak to je druhá věc. A další věc je pravidelné užívání léků. To schéma léčby je opravdu důležité dodržovat pravidelně a ty léky užívat ve stejnou dobu, přibližně ve stejnou dobu ve všední den, i o víkendu. Často zjistíme, že třeba příčinou toho, že se objevují záchvaty, a to že pacienti přes týden vstávají velmi brzy do práce, například v půl páté, vezmou si lék v 5 hodin, a o víkendu si takzvaně přispí a vezmu si ten lék v 9 hodin a potom ty hladiny těch léků mohou kolísat a i to kolísání těch hladin může způsobit prostě, že se objeví záchvat. Takže opravdu je dobré nastavit si tu léčbu tak, brát v tolik hodin, aby to vyhovovalo člověku, aby to teda tomu pacientovi vyhovovalo a aby to mohl dodržovat vlastně v průběhu celého toho týdne, to znamená říkám přibližně ve stejnou dobu ráno a ve stejnou dobu večer. A je jedno, jestli si léky berete v 6 hodin ráno, v 6 hodin večer, nebo v 8 hodin ráno, v 8 hodin večer, ale mělo by to být přibližně plus minus teda stejně.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
No pojďme si vzít 1 telefonický dotaz. Vítejte ve vysílání.

posluchač
Jestli se dá urychlit konec toho záchvatu, tomu člověku pomoci třeba nějakou injekcí nebo něčím, aby ten záchvat se zkrátil.

Veronika ALBRECHTOVÁ, moderátorka
Děkujeme vám za dotaz. Ano, víte, co mě taky napadlo, když jsou to ty 2,3 nekonečné minuty, kdy vlastně jenom třeba okolí čeká na to, až to odezní a vlastně nemůže v podstatě nic udělat, tak dotaz, dalo by se to nějak urychlit a zkrátit?

Mudr. Gisela RYTÍŘOVÁ, lékařka neurologické kliniky, FN Plzeň
Tak existuje určitá medikace, která se dá podat akutně v případě záchvatu. Což je diazepam v čípku. Existují teda i preparáty, které se dají teda podávat do úst, ale ty jsou málo dostupné v naší republice. Takže běžně dostupný je rektální diazepam, ten můžete podat, to znamená do konečníku. A ne vždy je to teda vhodné nebo možné, uskutečnitelné a také, jak jsem řekla, ty záchvaty trvají velmi krátce, takže než stačíte prostě podat tu medikaci, tak často ten záchvat spontánně teda odezní a skončí. Co je ale důležité, ještě bych tady ráda řekla něco o první pomoci v případě epileptického záchvatu, co jsme zatím ještě nezmiňovali. Tak důležité je zachovat teda klid, pokud možno, nebránit křečím, zabránit pokud by mohlo dojít k poranění hlavy, pokud jsou tam nějaké ostré předměty, odstranit je z blízkosti teda toho pacienta. A nedávat nic do úst, nerozevírat ústa, protože v té křeči bychom toho pacienta spíš teda poškodili, tak je to teda jako velmi velká síla při tý křeči, takže nic nestrkat do pusy a potom uložit pacienta do stabilizované polohy. A co se týká dýchání, tak někdy ti pacienti při v tom velkém záchvatu chrčí a mohou i jako zmodrat nebo máte pocit, že potřebujete uvolnit dýchací cesty, ale to je způsobeno tou křečí dýchacích svalů a až po záchvatu dochází k zapadnutí jazyka, takže to je třeba o tom teda pohlídat toho člověka až potom záchvatu, tak teď jsem trošku odbočila, ale zdálo se mi to důležité tohle tady zmínit.