Dejme těm dětem šanci. V praxi vidím pozitiva, hájí šéfka školky inkluzi

Mateřská škola U Modrého slona v Karviné začala s integrací dětí se zdravotním postižením mezi ty "zdravé" již před dvaceti lety. Po většinu této doby stála v jejím čele Anna Štěpánová (po sloučení se Základní školou Mendelovou působí jako vedoucí učitelka – pozn. aut.), která je velkou propagátorkou inkluze i nyní, kdy se o začleňování mluví a kdy má i řadu odpůrců.

Kdy jste se začali formovat do pozice školky, jejímž jedním z hlavních zaměření je integrace dětí se zdravotním postižením?
  Vzpomínám si, když k nám před dvaceti lety přišel s maminkou chlapec o berličkách po mozkové obrně. Tehdy nás ani nenapadlo, že by tu neměl být. Časem těch dětí začalo přibývat, ve společnosti se to rozkřiklo. Doplnila jsem si vzdělání v oblasti speciální pedagogiky a snažila jsem se k tomuto zaměření vést i zdejší učitelky. To trvá doteď.  

Společnost je po novele školského zákona s upravenými pravidly inkluze rozdělená. Někteří vidí další začleňování dětí se zdravotním postižením do kolektivu "zdravých" jako dobrý krok, jiní jej kritizují. U vás je zřejmé, kam patříte.
  Já to vidím jen pozitivně, mám to ze své praxe. Vždycky říkám: Dejme těm dětem šanci.  

Odpůrci často argumentují tím, že přítomnost handicapovaného dítěte ve třídě může brzdit rozvoj těch ostatních.
  V čem vidí tu brzdu?  

Zřejmě je to myšleno tak, že učitelé musí věnovat velký čas práci s daným dítětem, a tím pádem šidí zbytek třídy.
  Základem je dobrá spolupráce s rodinou a poradenským zařízením a promyšlená organizace při začleňování dítěte do kolektivu. Učitelé mají k dispozici asistenty pedagoga ve třídách, ve kterých jsou integrovány děti s vyšším stupněm podpory. Z naší zkušenosti víme, že...