Co mi vzala a dala ztráta zraku

Tuhle otázku mi položila nedávno moje kamarádka. Hned jsem jí nedokázala odpovědět, musela jsem o tom trošku přemýšlet.

Ztráta zraku byla u mě postupná, časem jsem tedy zjistila, co vše nemohu sama dělat. Nejdříve jen maličkosti, navlékání jehly, krájení čehokoliv, vyšívání. Později už nešlo ani číst, nejen texty v počítači, ale ani nápisy na obchodech či domech.

 Pořád jsem věřila, že se to třeba spraví nějak samo. Oční lékařka však byla neúprosná. Je to definitivní. K lepšímu se to rozhodně nezmění. 

Jak se ukázalo, byla to pravda. Stále víc a víc činností se mi nedaří zvládat hlavně proto, že na ně nevidím. Učím se tedy znova dělat činnosti, které jsem před tím...