Člověk po mozkové příhodě není mentálně postižený a nepatří na psychiatrii

Mozkovou příhodu prodělá ročně v České republice na 40 tisíc lidí. Její průběh u pacientů nad 70 let takřka vždy znamená, že potřebují cizí pomoc, aby se naučili zvládnout znovu svoji domácnost.  

"Bavíme se o třech rovinách pomoci. Tou první je psychoterapie. Jde přece jen o postižení mozku a málokdo si přizná, že v důsledku mrtvice došlo k nějakým změnám. Další významnou součástí je logopedie. Lidé si například nemohou vybavit slova, jednotlivé výrazy a když mluví vydávají jenom změť písmen. A posledním pilířem je rehabilitační terapie. Mladou metodou je ergoterapie, jejímž cílem je pomoci pacientům k soběstačnosti v domácím prostředí. Často totiž dojde k tzv. paréze horních končetin, kdy člověk nezvládá jednoduché činnosti a ergoterapeut mu pomůže uspořádat věci kolem sebe a naučit se pracovat třeba levou rukou i když je pravák. Fyzioterapie pak pomáhá ke koordinaci práce svalů, trénuje se stabilita a rovnováha," říká Jana Bára Dobrkovská, ředitelka pacientské organizace Cerebrum, nabízející podporu pacientům s poškozením mozku a jejich rodinám.

Zástupci této instituce obdobně jako ostatní pacientské organizace upozorňují, že jako v dalších případech je následná péče po mozkových příhodách nedostatečná. "Já přirovnávám pobyt v nemocnici k jízdě po čtyřproudové dálnici. Jedete hladce a vše kolem vás...

 

Klíčová slova: