Basketbal vozíčkářů je tvrdý sport. Míč můžete vozit i na klíně, bez spoluhráče se ale neuvolníte

Basketbal je sám o sobě náročný sport. Ještě těžší může být v případě, že ho hrají vozíčkáři. Třeba ti z Pardubic reprezentující tým Wheelchair Basket Studánka. Na jeden z tréninků pozvali i redaktora Českého rozhlasu.

Touhu vyzkoušet si na vlastní kůži basketbal na vozíku trochu přibrzďuje obava neuříznout si velkou ostudu. A už po prvních minutách je jasné, že nohy a ruce budou bolet pořádně."Náročné je to i pro nás," ujišťuje Vojtěch jeden z hráčů týmu Wheelchair Basketbal."Záleží ale na tom, jestli používáme vozík i v civilním životě, pak jsme na to zvyklejší než kluci, kteří normálně chodí a mají jen minimální hendikepy," přibližuje Vojtěch Buhr, jehož v mládí postihla dětská obrna.Basketbal na vozíku se dá hrát s minimálním hendikepem. Stačí, aby vám zdravotní stav nedovoloval hrát klasický basketbal. Na palubovku tak na vozíku často vyjíždějí hráči, kterým špatná kolena nedovolí klasickou hru pod koši.Samotné ovládání vozíku není nic lehkého, tedy minimálně pro jedince, který s tím nemá žádné zkušenosti. Po pravé i levé straně jsou kola, s nimiž se mění směr a hlavně se pohybuje směrem dozadu a dopředu.