Aktivní stárnutí – zdravotní stav jako překážka v účasti na volnočasových akcích

Celkem 26,6 % seniorů ve věku 65–84 let se nemůže kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu účastnit volnočasových akcí. Polovina z těchto seniorů se v důsledku cítí vyloučeně ze společnosti, chybí jim sociální kontakt a zažívají pocity osamění a smutku.  

Podpora zdravého stárnutí je jedním z hlavních strategických cílů WHO (Světové zdravotnické organizace). Aktivní stárnutí má podle WHO (2002) pozitivní vliv na fyzickou, sociální a mentální stránku člověka. Díky aktivnímu stárnutí se prodlužuje doba, kterou prožijeme v (relativním) zdraví, a zvyšuje se kvalita života. Aktivní stárnutí nám umožňuje zachovat si po co nejdelší dobu samostatnost a nezávislost. Slovo "aktivní" neodkazuje pouze na fyzickou aktivitu, ale jedná se o přetrvávající účast na sociálním, ekonomickém, kulturním, spirituálním a občanském životě. Aktivní způsob života však nepomáhá pouze jednotlivému člověku, nýbrž má pozitivní vliv i na společnost jako celek, kdy přispívá k proměně v "dlouhověkou společnost" (Sak, Kolesárová, 2012).  

Zdravý životní styl seniorů byl předmětem kvantitativního výzkumu realizovaného za účelem zpracování podkladů Návrhu systémového opatření v oblasti zdravého stárnutí v rámci projektu Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň, podpořeného MPSV ČR. Do výzkumu, který proběhl v roce 2020, se zapojilo 2018 respondentů ve věku 65–84 let ze všech krajů České republiky.  

Zdravotní stav  

Z výsledků výzkumu vyplynulo, že 26,6 % seniorů brání zdravotní stav v účasti na volnočasových akcích. Jedná se především o starší seniory ve věku 75–84 let, kteří pobírají příspěvek na péči v jakémkoli stupni. Celkem 43,6 % seniorů, pro něž je zdravotní stav překážkou v účasti na aktivitách, uvedlo, že v posledních třech letech upadlo. Ukázalo se, že ti, kteří mají zdravotní problémy, mají větší zájem (86,8 %) o volnočasové akce než ti, jimž zdravotní stav nijak nebrání (67,2 %).  

Senioři, kteří považují zdravotní stav za překážku v účasti na volnočasových akcích, mají nejčastěji následující diagnózy: zvýšený krevní tlak (59,4 %), postižení kloubů nebo kostí, revma (48,6 %), onemocnění srdce a cév (39,5 %), artrózu (33 %), cukrovku (30,5 %), zrakové postižení (27,7 %) a sluchové postižení (19,2 %). Více než polovina seniorů (62,7 %) pak uvedla, že se cítí fyzicky špatně, což uvedla pouze sedmina (14,2 %) těch, kterým zdravotní stav nebrání v účasti na volnočasových akcích. Výzkum se zabýval i vnímáním psychického zdraví, kde se opět objevily rozdíly mezi seniory. Celkem 32,8 % těch, kteří považují svůj zdravotní stav za bariéru v přístupu k volnočasovým akcím, se cítí psychicky špatně. Pokud to porovnáme se seniory, kterým zdravotní stav subjektivně nebrání, zjistíme, že psychicky špatně se cítí pouze desetina z nich (9,8 %).  

Ukázalo se, že zdravotní stav představuje překážku v účasti na volnočasových akcích především z následujících důvodů (seřazeno podle vlivu od největšího po nejmenší): senioři nemohou ze zdravotních důvodů chodit ven tak často, jak by chtěli, špatně se jim chodí a chůze venku je pro ně problematická i proto, že v okolí bydliště jsou překážky, které špatně překonávají (např. obrubníky, zábradlí, přechody přes silnici). Dále se senioři cítí unavení, mají problémy s udržením rovnováhy, špatně se jim hýbe rukama a špatně se jim dýchá. Negativní vliv na účast na akcích má i to, že kvůli zapomínání nezvládají běžné denní úkony, špatná paměť a zhoršený sluch jim ztěžují komunikaci s ostatními a mají potíže se soustředěním a se čtením.  

Pětina seniorů (19,6 %) uvedla, že kromě zhoršeného zdravotního stavu jim v přístupu na volnočasové akce brání i dopravní dostupnost/obslužnost, 16,6 % brání jejich strach a obavy a pro 8,4 % seniorů je problematická absence bezbariérových vstupů. Dalších 19,4 % respondentů vnímá za překážku svou finanční situaci, ovšem ta má v porovnání s předchozími bariérami nejmenší vliv na účast na volnočasových akcích.  

Sociální izolace jako důsledek  

Z výzkumu vyplývá, že senioři jsou v důsledku zhoršeného zdravotního stavu sociálně izolovaní. Téměř polovina seniorů, pro které je zdravotní stav překážkou v účasti na volnočasových akcích, uvedla, že si připadá být vyloučena ze společnosti (46,6 %). Celkem 43,8 % chybí sociální kontakt, 43,5 % je často osamělých a 42,3 % smutných. Pokud to porovnáme se seniory, které zdravotní stav neomezuje v účasti na akcích, odhalíme významné rozdíly. Čtvrtina těchto seniorů (26,1 %) se cítí být vyloučena ze společnosti, pětině chybí sociální kontakt (20,9 %), 23,6 % uvedlo, že se cítí osamělí a pětina seniorů je smutná (20,6 %).  

Návrhy možných řešení  

Je zřejmé, že zdravý životní styl je v seniorském věku velmi důležitý. Je proto nutné nabídnout seniorům pomoc, aby se mohli navzdory zhoršenému zdravotnímu stavu volnočasových akcí účastnit. První možností je využití sociálních služeb, které svými činnostmi pomáhají seniorům k sociálnímu začleňování. Ukázalo se, že 21,8 % seniorů, kteří považují zdravotní stav za překážku, by mělo zájem o využití tísňové péče, 17,5 % by uvítalo služby osobního asistenta a 17,3 % by rádo využilo pečovatelskou službu. Tísňová péče poskytuje seniorům nepřetržitou distanční hlasovou komunikaci, díky čemuž se zvyšuje pocit jistoty a redukuje ohrožení zdraví. Senioři by se tak venku mohli cítit bezpečněji, protože vědí, že mají pomoc stále na blízku. Pokud se senioři bojí jít na aktivitu sami, mohou požádat pracovníky osobní asistence nebo pečovatelské služby o doprovod. Další možností, jak usnadnit seniorům přístup k volnočasovým akcím, je doprovod seniora někým z rodiny, přátel anebo je možné se obrátit na místní dobrovolníky. V neposlední řadě mohou senioři využívat senior taxi, které slouží k přepravě seniorů za sníženou cenu, aby služba byla finančně dostupná co nejvíce lidem.  

Zdroje: ? Kvantitativní šetření realizované pro potřeby projektu Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň (reg. č. CZ.03.2.63/0.0 /0.0/15_017/0006207) financovaného Evropskou unií z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. INESAN, 2020.  

? Sak, Petr a Karolína Kolesárová. Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada, 2012. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-4738-505.  

? WHO. Active Ageing: a policy framework [online]. Madrid, Španělsko, 2002. Dostupné z: https://extranet.who.int/agefriendlyworld/wp-content/uploads/2014/06/ WHO-Active-Ageing-Framework.pdf.  

Sociální izolace seniorů v souvislosti se zdravotním stavem  

AB

Kvůli vyššímu věku se cítím být vyloučený/á ze společnosti 46,60 % 26,10 %  

Chybí mi sociální kontakt 43,80 % 20,90 %  

Cítím se osamělý/á 43,50 % 23,60 %  

Často jsem smutný/á 42,30 % 20,60 %  

A - Senioři, kterým brání zdravotní stav v účasti na volnočasových akcích  

B - Senioři, kterým nebrání zdravotní stav v účasti na volnočasových akcích  

Zdroj: Kvantitativní šetření realizované pro potřeby projektu Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň (reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0006207) financovaného Evropskou unií z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. INESAN, 2020  

Foto:  

O autorovi: Text: Mgr. et Mgr. Tereza Čechová, výzkumná pracovnice, Oddělení výzkumu senzitivních témat, INESAN (Institut evaluací a sociálních analýz)