Nově vzniklá iniciativa Média bez bariér upozorňuje, že připravovaná změna financování České televize a Českého rozhlasu není jen otázkou poplatků nebo státního rozpočtu. Podle signatářů může mít přímý dopad na dostupnost informací, kultury a vzdělávání pro lidi se zrakovým, sluchovým, mentálním či kombinovaným postižením a také pro rodiny dětí se znevýhodněním.
Nejde jen o peníze, ale o přístup k informacím
Vláda 15. června 2026 schválila návrh zákona, podle něhož by Česká televize a Český rozhlas přestaly být financovány z televizních a rozhlasových poplatků a hlavním zdrojem jejich financování by se stal příspěvek ze státního rozpočtu. Podle informací iROZHLASu by Česká televize měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Pro Českou televizi by to podle těchto údajů znamenalo přibližně o jednu miliardu korun méně, než letos plánuje vybrat z poplatků, pro Český rozhlas pak zhruba o 400 milionů korun méně.
Z legislativního hlediska to znamená, že návrh schválila vláda, ale nejde ještě o platný zákon. Návrh musí projít projednáním v Parlamentu, tedy v Poslanecké sněmovně a Senátu, následně jej podepisuje prezident a účinnosti nabývá až po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Během projednávání se navíc může jeho podoba ještě změnit.
Zdroj: AI/Ivana Šmídová
Právě možných dopadů na přístupnost se obává nově vzniklá iniciativa Média bez bariér. Tu založily organizace dlouhodobě pracující s lidmi se zdravotním postižením, rodinami dětí se zdravotním či sociálním znevýhodněním a poskytovatelé sociálních služeb. Podle iniciátorů se k výzvě připojilo více než 60 organizací a více než 180 fyzických osob.
Proč jsou veřejnoprávní média důležitá pro lidi s postižením
Česká televize a Český rozhlas nejsou pro řadu lidí se zdravotním postižením jen běžným zdrojem zpravodajství nebo zábavy. Pro mnoho z nich představují pravidelný a dostupný kontakt s veřejným děním, kulturou, vzděláváním i zdravotní osvětou.
U lidí se sluchovým postižením hrají zásadní roli zejména skryté titulky a tlumočení do českého znakového jazyka. Pro neslyšící a nedoslýchavé osoby, které komunikují primárně česky, jsou titulky často základním předpokladem, aby mohly sledovat zpravodajství, publicistiku, debaty, dokumenty nebo krizové informace. Pro uživatele českého znakového jazyka je důležité také tlumočení, protože čeština pro ně nemusí být prvním jazykem.
U lidí se zrakovým postižením má význam audiopopis televizních pořadů a také rozhlasové vysílání. Veřejné prohlášení iniciativy připomíná, že Český rozhlas je pro nevidomé a slabozraké posluchače důležitým zdrojem mluveného slova, publicistiky a rozhlasové tvorby.
Přístupnost vysílání není samozřejmost
Česká televize má podle zákona povinnost opatřovat alespoň 70 procent vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky, alespoň 2 procenta vysílaných pořadů vyrábět v českém znakovém jazyce nebo opatřovat simultánním tlumočením do českého znakového jazyka a alespoň 10 procent vysílaných pořadů zpřístupňovat pro osoby se zrakovým postižením.
Podle údajů České televize však skutečný rozsah těchto služeb zákonné minimum výrazně překračuje. V roce 2025 tvořily pořady se skrytými titulky 86,45 procenta vysílání ČT, pořady tlumočené do českého znakového jazyka 6,95 procenta a pořady s audiopopisem 20,9 procenta. Česká televize také v únoru 2026 oznámila nepřetržité skryté titulkování programu ČT24.
Samotný počet otitulkovaných pořadů ale ještě neznamená, že jsou titulky v každé situaci skutečně dobře použitelné. Pro diváky se sluchovým postižením je důležitá také jejich kvalita: přesnost, úplnost, synchronizace s obrazem a zvukem, čitelnost a vhodné umístění v obraze. V praxi se objevují případy, kdy jsou živé titulky opožděné, neúplné, obsahují chyby nebo jsou zjednodušené natolik, že sledování pořadu komplikují. Problémem může být také jejich nevhodné umístění, pokud překrývají důležité obrazové informace, grafiku, jména mluvčích nebo jiná sdělení na obrazovce.
Zdroj: AI/Ivana Šmídová
Na tyto limity upozorňují uživatelé titulků i odborná doporučení pro jejich tvorbu. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se v minulosti zabývala stížnostmi týkajícími se zpřístupňování pořadů České televize, mimo jiné právě kvůli neúplnosti, nepřehlednosti a chybovosti titulků. Odborná doporučení ASNEP i mezinárodní pravidla přístupnosti zároveň zdůrazňují, že titulky nemají překrývat důležité informace v obraze.
Přístupnost proto nelze posuzovat pouze podle procenta pořadů opatřených titulky. Stejně důležitá je jejich praktická použitelnost. Kvalita titulků, zejména u živého zpravodajství, publicistiky, debat a sportovních přenosů, zůstává tématem, které si zaslouží další sledování.
Právě tyto služby jsou podle iniciativy technologicky, organizačně i finančně náročné. Signatáři upozorňují, že při plošném krácení rozpočtů by mohly být ohroženy specializované služby, které nejsou určeny většinovému publiku, ale jsou zásadní pro rovnoprávný přístup lidí s postižením k informacím.
Riziko pro děti a rodiny ve znevýhodněné situaci
Iniciativa neomezuje své varování jen na lidi se smyslovým postižením. Veřejnoprávní média podle ní plní důležitou roli také pro rodiny dětí se zdravotním či sociálním znevýhodněním, samoživitele, pěstouny a děti z nepříznivého prostředí.
Pro tyto rodiny mohou být pořady České televize a Českého rozhlasu dostupným zdrojem bezpečného vzdělávacího obsahu bez komerčního tlaku. Veřejné prohlášení iniciativy upozorňuje i na význam médií veřejné služby v oblasti zdravotní osvěty a prevence.
Zdroj: AI/Ivana Šmídová
Výzva vládě a zákonodárcům
Iniciativa Média bez bariér žádá zachování stabilního, předvídatelného a na politické moci nezávislého financování České televize a Českého rozhlasu. Odmítá kroky, které by mohly vést ke snižování dostupnosti, kvality a rozsahu vysílání pro lidi se smyslovým či jiným postižením a pro rodiny s dětmi, které využívají bezplatné vzdělávací a integrační programy.
Zakládajícími organizacemi iniciativy jsou EDA cz, Společnost pro ranou péči, Centrum LIRA, Raná péče Kuk, Ponton, POHODA – společnost pro normální život lidí s postižením, Klub vozíčkářů Petýrkova a Fosa.
Veřejnoprávní média – Média zřízená zákonem, která mají sloužit veřejnosti. V České republice jde zejména o Českou televizi a Český rozhlas. Jejich úkolem není jen vysílat zpravodajství a pořady pro většinové publikum, ale také naplňovat veřejnou službu, včetně přístupnosti pro různé skupiny obyvatel.
Skryté titulky – Titulky určené především pro neslyšící a nedoslýchavé diváky. Kromě mluveného slova mohou obsahovat také další zvukové informace, například upozornění na hudbu, potlesk, hluk nebo důležité zvuky mimo obraz. U kvalitních titulků je důležitá nejen jejich existence, ale také přesnost, čitelnost, načasování a vhodné umístění v obraze.
Audiopopis – Doplňující zvuková stopa pro nevidomé a slabozraké diváky. Popisuje důležité vizuální informace, které nejsou zřejmé z dialogů nebo zvuků, například prostředí, pohyb postav, výrazy tváře nebo dějové situace.
Český znakový jazyk – Přirozený jazyk části neslyšících lidí v České republice. Má vlastní gramatiku a není pouhým „překladem češtiny do znaků“. Proto je u některých pořadů důležité nejen titulkování, ale také tlumočení do českého znakového jazyka.
Koncesionářské poplatky – Dosavadní způsob financování České televize a Českého rozhlasu, při němž domácnosti a další poplatníci platí zákonem stanovený televizní a rozhlasový poplatek. Připravovaná změna počítá s nahrazením tohoto systému financováním ze státního rozpočtu.
Média bez bariér – Nová iniciativa organizací pracujících s lidmi se zdravotním postižením, rodinami dětí se znevýhodněním a poskytovatelů sociálních služeb. Upozorňuje na možné sociální dopady změn financování veřejnoprávních médií.
Přístupnost médií – Soubor opatření, která umožňují lidem se zdravotním postižením sledovat, poslouchat nebo jinak využívat mediální obsah. Patří sem například titulky, tlumočení do českého znakového jazyka, audiopopis, srozumitelná komunikace nebo technické řešení vhodné pro různé skupiny uživatelů.
Dodávky Tamoxifenu, důležitého léku při léčbě některých nádorů prsu, mají být v nejbližších dnech obnoveny. Pacientky si mohou dostupnost ověřit v aplikaci eRecept. Lék je vyroben, začne distribuce Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv oznámily 14.…
Lékárník může pacientovi nabídnout jiný přípravek se stejnou účinnou látkou, než jaký pacient užíval dosud. Generický lék musí splnit stejné požadavky na kvalitu a prokázat srovnatelné působení v organismu, může se však lišit pomocnými látkami, vzhledem, balením…
Pro většinu lidí je to pohyb, nad kterým ani nepřemýšlíme. Přesednout z křesla na postel. Vstát a dojít si na toaletu. Natáhnout se a změnit polohu. Pro člověka s těžkým tělesným handicapem však může být každý takový přesun náročnou…