Matěj Pěnička: Sport může spojovat lidi bez ohledu na handicap. Důležité je chovat se k nim jako k ostatním.

Hostem další epizody podcastu Normálně jinak je florbalista, trenér a mentální kouč Matěj Pěnička. S juniorskou reprezentací získal titul mistra světa a už řadu let se věnuje také trénování mladých sportovců. Tentokrát jsme se ale nebavili pouze o florbalu.

Matěj zavzpomínal na svou první výraznější zkušenost s handicapem, kdy jako rozhodčí působil na florbalovém turnaji pro neslyšící děti. Právě tehdy si podle svých slov uvědomil, jak důležité je handicap respektovat, ale zároveň z něj nedělat něco, co člověka odděluje od ostatních.

V podcastu jsme se bavili například o:

• první zkušenosti s handicapem a o tom, jak se Matějův pohled postupně měnil,
• florbalovém turnaji pro neslyšící děti, kde si vyzkoušel roli rozhodčího,
• jak může sport spojovat lidi s handicapem i bez něj,
• paraflorbalu a zapojování hráčů bez handicapu,
• proč podle Matěje může být při společné hře důležitější samotný sport než handicap hráče,
• mentálním koučinku a jeho místě ve sportu,
• práci s emocemi, motivací a vlastní hlavou,
• proč může být mentální kouč spíš průvodcem než někým, kdo člověku „spraví hlavu“,
• dětském sportu a prohrách a o tom, proč Matěj nesouhlasí s představou, že děti není potřeba učit vyrovnávat se s výsledkem,
• a také o tom, jak se dá trénovat sportovec s handicapem, aniž by k němu trenér přistupoval jako ke „křehkému“ hráči.

Právě poslední téma je pro mě osobně trochu speciální. S Matějem totiž už několik měsíců společně trénujeme florbal. V rozhovoru jsme se proto dostali i k tomu, co mu tato zkušenost přinesla jako trenérovi a proč ho na ní baví možná trochu jiný druh radosti než ten, který poznal z vrcholového sportu.

Poslechněte si další epizodu podcastu Normálně jinak s Matějem Pěničkou. Tentokrát o florbalu trochu jinak – o handicapu, inkluzi, emocích, mentálním koučinku a především o tom, jak může sport lidi spojovat.