Po operaci nohy, kotníku nebo chodidla může lékař pacientovi na několik týdnů i déle zakázat došlap. V praxi to znamená, že operovaná nebo poraněná končetina se při chůzi, vstávání ani sedání nesmí zatěžovat. Klasické berle jsou v Česku běžnou volbou, ale v zahraničí se stále častěji používají i jiné pomůcky: kolenní koloběžky, hands-free berle nebo speciální ortézové systémy. Mohou výrazně zvýšit samostatnost, ale mají i jasná omezení a rizika.
Zákaz došlapu mění celý denní režim
Zákaz došlapu není jen lékařská poznámka ve zprávě. Pro pacienta znamená zásadní omezení běžného života. Komplikované může být vstávání ze židle, přesun na toaletu, sprchování, příprava jídla, cesta po bytě, schody, doprava k lékaři i návrat do zaměstnání.
Britské nemocniční pokyny vysvětlují režim „non-weight bearing“ tak, že poraněná nebo operovaná noha se při stání, chůzi ani vstávání ze sedu nesmí dotknout země. Pacient musí váhu přenášet přes pomůcku a zdravou nohu.
Právě proto se v zahraničí rozvíjejí pomůcky, které se snaží řešit slabiny klasických berlí. Ty jsou sice dostupné, levné a skladné, ale vyžadují dostatečnou sílu v pažích, dobrou rovnováhu a obvykle zaměstnají obě ruce. Člověk pak obtížně přenáší talíř, hrnek, tašku nebo dokumenty.
Kolenní koloběžka: pohodlnější přesun po bytě i venku
Knee Scooter 75 St CPW jeh_wikimedia commons_Jim.Henderson_
Jednou z nejrozšířenějších alternativ jsou kolenní koloběžky, v angličtině označované jako knee scooter nebo knee walker. Princip je jednoduchý: poraněná noha je pokrčená a koleno spočívá na polstrované opěrce. Uživatel se odráží zdravou nohou a řídí přední část pomůcky podobně jako koloběžku.
Výhodou je menší zatížení rukou a ramen než při používání berlí. Kolenní koloběžka se hodí hlavně do větších bytů, kanceláří, zdravotnických zařízení, chodeb, nákupních center nebo na rovné venkovní povrchy. V zahraničí jsou běžné i robustnější modely s většími koly, které výrobci označují jako all-terrain. Ty mohou být vhodnější na nerovnější chodník, trávu nebo zpevněnou cestu.
Kolenní koloběžka ale není univerzální řešení. Nehodí se na schody, prudké sjezdy, úzké prostory, vysoké prahy, mokrou dlažbu ani malé koupelny. Problémem může být také zatáčení a brzdění.
Odborné práce upozorňují, že kolenní koloběžky sice pacienti často hodnotí kladně, ale pády nejsou výjimečné. Studie publikovaná v roce 2022 uvádí, že ze 101 respondentů po operaci nohy nebo kotníku spadlo z kolenní koloběžky 25 osob; 5 uvedlo zranění a 1 pacient potřeboval lékařské ošetření ramene. Mezi příčiny pádů patřilo najetí na překážku, prudké zatočení, příliš rychlá jízda nebo jízda z kopce.
Hands-free berle: ruce zůstávají volné
Hands-free berle; ilustrační foto AI
Zajímavou kategorií jsou takzvané hands-free crutches, tedy pomůcky umožňující pohyb bez držení berlí v rukou. Nejznámějším příkladem je iWALK 3.0. Uživatel má poraněnou dolní končetinu pokrčenou v koleni, koleno a bérec spočívají na opěrné platformě a konstrukce funguje jako náhradní opora.
Hlavní výhodou je volnost rukou. Člověk může otevřít dveře, nést lehčí předměty, přidržet se madla, připravit si jídlo nebo se pohybovat v bytě bez toho, aby měl obě ruce trvale obsazené berlemi. Výrobce iWALK uvádí pomůcku jako řešení pro poranění a pooperační stavy dolní končetiny pod kolenem.
Tato pomůcka však vyžaduje dobrou stabilitu, dostatečnou sílu a schopnost ohnout poraněnou nohu v koleni přibližně do pravého úhlu. Britský ortotický dodavatel u iWALK 3.0 uvádí mezi kontraindikacemi mimo jiné poranění v úrovni kolene nebo výše, zhoršenou sílu nebo rovnováhu, postižení obou dolních končetin, hmotnost nad 124 kg, příliš velký obvod stehna a neschopnost ohnout poraněnou nohu v koleni o 90 stupňů.
Hands-free berle proto mohou být velmi praktické pro aktivního člověka po operaci chodidla, kotníku nebo Achillovy šlachy. Naopak nejsou vhodné pro každého seniora, pro osoby s poruchou rovnováhy, bolestmi kolen, neurologickým onemocněním nebo vyšším rizikem pádu.
Ortézové systémy typu Freedom Leg
Freedom Leg; ilustrační foto AI
Další zahraniční pomůckou je Freedom Leg. Jde o speciální ortézový systém, který má umožnit pohyb bez zatěžování chodidla. Výrobce jej popisuje jako hands-free řešení pro režim bez došlapu; konstrukce má držet chodidlo nad zemí a umožnit uživateli mít volné ruce.
Zajímavé je, že výrobce zdůrazňuje i použití na schodech. To je rozdíl proti kolenním koloběžkám, které schody prakticky neřeší. Je však nutné dodat, že jde především o informace výrobce. Pro běžného pacienta je zásadní odborné nastavení, nácvik chůze a posouzení, zda je pomůcka vzhledem ke konkrétnímu zdravotnímu stavu bezpečná.
Sedací skútry a vozíkové alternativy
Někteří pacienti nezvládnou berle, hands-free pomůcku ani kolenní koloběžku. Může jít o seniory, osoby s horší rovnováhou, bolestmi rukou a ramen, neurologickým onemocněním nebo o lidi, kteří mají současně omezenou i druhou dolní končetinu.
V takových případech může být bezpečnější invalidní vozík, lehký transportní vozík nebo sedací mobilní skútr. Tyto pomůcky sice neumožňují běžnou chůzi, ale snižují riziko přetížení zdravé nohy a horních končetin. Nevýhodou jsou větší rozměry, horší manipulace v malém bytě a závislost na bezbariérovém prostředí.
Praktickým řešením může být kombinace více pomůcek. Například kolenní koloběžka pro delší chodby a rovné povrchy, vozík pro delší přesuny a berle pouze pro krátké přesuny tam, kde se jiná pomůcka nevejde.
Schody zůstávají největší problém
Schody jsou při zákazu došlapu jednou z nejrizikovějších situací. Nemocniční návody obvykle doporučují používat madlo a jednu berli nebo hůl, přičemž poraněná noha musí zůstat mimo kontakt se zemí. University Hospitals Sussex popisuje sestup tak, že pacient drží madlo jednou rukou, berli druhou rukou, poraněnou nohu drží před sebou bez došlapu a zdravou nohou postupně sestupuje na další schod.
V praxi ale nemusí být tato technika bezpečná pro každého. U lidí s nejistotou, slabostí nebo strachem z pádu může být vhodnější pohyb po schodech vsedě, dopomoc druhé osoby nebo dočasná úprava domácnosti tak, aby pacient nemusel schody používat vůbec.
Jak vybírat pomůcku
Při výběru nejde jen o cenu nebo technickou zajímavost. Rozhodující je zdravotní stav, typ operace, délka zákazu došlapu, stav kolene a kyčle, síla v pažích, rovnováha, věk, hmotnost, dispozice bytu, schody, prahy, šířka dveří i povrch, po kterém se člověk bude pohybovat.
Aktivní člověk s dobrou stabilitou může uvažovat o hands-free pomůcce. Pro pohyb po rovných plochách může být praktičtější kolenní koloběžka. Pro člověka s vyšším rizikem pádu může být bezpečnější vozík nebo sedací pomůcka. U všech variant platí, že pomůcku je vhodné předem vyzkoušet a natrénovat její používání s fyzioterapeutem.
A co úhrada v Česku?
SÚKL zveřejňuje seznam zdravotnických prostředků hrazených na poukaz, který obsahuje hrazené prostředky, maximální ceny, výši a podmínky úhrady.
VZP uvádí, že mezi prostředky pro pacienty s poruchou mobility, které nepodléhají schválení zdravotní pojišťovnou, patří například berle, chodítka a nástavce na WC; stačí vystavit poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku.
Důležité je, že pojišťovna běžně neproplácí pomůcku zpětně pacientovi, který si ji sám koupil. VZP upozorňuje, že pokud lékař pomůcku indikuje, vystaví poukaz a úhrada se řeší přes smluvní výdejnu zdravotnických potřeb, nikoli zpětným proplacením nákupu pacientovi.
U moderních zahraničních pomůcek, jako jsou hands-free berle, speciální ortézové systémy nebo některé typy kolenních koloběžek, proto nelze automaticky předpokládat úhradu z veřejného zdravotního pojištění.
Slovníček pojmů
Zákaz došlapu / non-weight bearing – Režim, kdy se poraněná nebo operovaná noha nesmí při stání, chůzi ani vstávání zatěžovat.
Částečný došlap / partial weight bearing – Režim, kdy lékař povolí zatěžovat končetinu jen omezenou vahou. Míru zatížení musí určit odborník.
Kolenní koloběžka / knee scooter, knee Walker – Pomůcka s kolenní opěrkou a kolečky. Poraněná noha spočívá kolenem na opěrce, uživatel se odráží zdravou nohou.
Hands-free berle / hands-free crutch – Pomůcka, která umožňuje pohyb bez držení klasických berlí v rukou. Typickým příkladem je iWALK.
Ortézový systém – Pomůcka upevněná na končetinu, která má stabilizovat, odlehčit nebo nahradit část funkce dolní končetiny.
Poukaz na zdravotnický prostředek – Doklad vystavený lékařem, na jehož základě může smluvní výdejna vydat plně nebo částečně hrazenou zdravotnickou pomůcku.
Kam se obrátit
Ošetřující lékař nebo operatér – Určí, zda je došlap zcela zakázán, částečně povolen, nebo kdy je možné začít končetinu postupně zatěžovat.
Fyzioterapeut – Pomůže s nácvikem bezpečné chůze, vstávání, sedání, používání berlí, kolenní koloběžky nebo jiné pomůcky.
Ortoped, rehabilitační lékař nebo protetik – Může posoudit vhodnost speciální ortézy nebo individuálněji řešené pomůcky.
Výdejna zdravotnických potřeb – Poradí s dostupnými pomůckami, možností zapůjčení, doplatkem a případně s tím, zda má konkrétní pomůcka úhradový kód.
Zdravotní pojišťovna – Ověří, zda je konkrétní pomůcka hrazena, zda vyžaduje schválení revizním lékařem a jaký je postup při předpisu.
Rodina nebo pečující osoba – Je vhodné předem projít byt a odstranit rizika: volné koberce, kabely, kluzké předložky, překážky v chodbě, nevhodné židle nebo špatně dostupnou koupelnu.
Kdy smí lékař požadovat platbu a kdy je naopak nepřípustné podmiňovat poskytnutí péče poplatkem nebo darem? Ministerstvo zdravotnictví připomíná pravidla, která mají pacientům pomoci rozlišit oprávněné platby od situací, kdy je vhodné obrátit se na zdravotní…
Říká se, že nouze učí člověka soucitu. Někdy ano. Ale dlouhodobá chudoba, nemoc, bolest, závislost na pomoci nebo nejisté bydlení mohou mít i opačný účinek. Člověk, který neustále řeší, z čeho zaplatí nájem, co bude jíst, kde…
Po úrazu, operaci nebo náhlém zhoršení zdravotního stavu se člověk může ze dne na den ocitnout v situaci, kdy se bez invalidního vozíku neobejde. Nemusí jít o trvalé postižení. Často jde o dočasnou potřebu na několik týdnů nebo…