Aliance pro individualizovanou podporu (AIP) se dlouhodobě zasazuje o práva osob se zdravotním postižením (OZP) v České republice. Nyní se zaměřila na analýzu sbírkových webů, na nichž finanční pomoc hledají i OZP a jejich pečujících rodin. Systematická analýza crowdfundingových webů dosud v ČR neproběhla.
AIP proto navázala spolupráci s Katedrou veřejné a sociální politiky FSV UK, jejíž studenti se pod vedením Evy M. Hejzlarové zaměřili na analýzu sbírek pečujících rodin na platformě Donio. Tato spolupráce dodala cenný vhled do tématu, které nasvěcuje důležitá data prokazující systémové deficity. Analýza byla zpracována zdarma na dobrovolnické bázi.
Teoretický rámec výzkumu
Charitativní crowdfunding spočívá v tom, že žadatelem bývají nejčastěji lidé s vážnou nemocí či zdravotním postižením nebo jejich blízcí, kteří prostřednictvím sbírky hledají finance na naplnění nějaké své potřeby. Na sbírku může přispívat neomezené množství osob, které nedostávají žádné materiální protiplnění. Největší crowdfundingovou platformou v Česku, na kterou byl proto výzkum zaměřen, je Donio. Donio funguje tak, že celý výtěžek sbírky putuje těm, pro něž je sbírka vypsaná a platformě neputuje žádný poplatek z vybrané částky.
Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit a popsat význam veřejných sbírek při zajišťování životních potřeb OZP a zkušenosti zakladatelů těchto sbírek s procesem crowdfundingem a vším.
Metodika výzkumu
Ve výzkumu byla využita jak kvalitativní, tak kvantitativní metoda a provedlo jej 14 studujících z Institutu sociologických studií FSV UK. Kvantitativní výzkum se zaměřil na souhrnná data – počet sbírek pro OZP a výtěžky z nich. Kvalitativní část výzkumu pak sestávala ze 13 telefonických nebo online rozhovorů s respondenty, jejichž jména byla při zápisu pozměněna.
Tazatelé se zajímali o důvody vedoucí k založení sbírky, jaké těžkosti provázejí založení, vedení a ukončení sbírky a žádání finančních prostředků od státu a v neposlední řadě jak je vnímáno vztahování se „státu“ k postižení.
Výsledky kvantitativního výzkumu
Od března 2022 do září 2025 evidovalo Donio 3 360 ukončených sbírek, z toho 632 (19 %) bylo určeny na pokrytí potřeb OZP. Tyto sbírky činily dle konzervativního kvalifikovaného odhadu celkově zhruba 160 milionů Kč.
Ve výzkumu byly rozděleny účely do skupin: zdravotní, sociální, vzdělání a volný čas. Více než polovina sbírek (325) byla založena kvůli pořízení zdravotní pomůcky – nejčastěji vozík, elektropohon k vozíku, ortézy, dále pak kvůli terapiím a fyzioterapii (131), pořízení auta (103) a také živobytí a úpravy bydlení (83). Téměř všechny sbírky jsou úspěšné, jelikož cílové částky nedosáhnou pouze asi 3 % z nich.
Výsledky kvalitativního výzkumu
Respondenti zmiňovali nedostatek financí od státu, který sice poskytuje základní pomoc, ovšem ne takovou, která by byla pro jejich situaci řešením, a to jak v případě příspěvků a dávek od státu, tak proplácení terapií či léčby zdravotní pojišťovnou. Charitativní sbírky nemusí být jednorázovou finanční pomocí, pro mnoho rodin mohou být nepostradatelnou součástí příjmu, ať už je účelem nezbytný výdaj (životně důležitá léčba či vybavení pro domácí léčbu), nebo podpůrné prostředky (terapie, sociální služby či kompenzační pomůcky).
Člověk si pořád připadá nedůstojně. To je jasný. Že žebrá všude, kde může.
V otázce vztahování se státu ke zdravotnímu postižení byl často zmiňován negativní přístup úředníků či lékařů a zdlouhavý byrokratický proces při posuzování zdravotního stavu (např. pro účely přiznání příspěvku na péči). Často zmiňovaný byl pocit dehumanizace z důvodu neempatického a nedostatečně individuálního přístupu, podle nějž se OZP cítí jako čísla a hodnoty v tabulkách. Proces posuzování je náročný administrativně, časově i emočně. Z těchto pocitů pak vychází nedůvěra k institucím. Ne všechny zkušenosti respondentů se státní správou však byly negativní.
Oproti jednání s úřady je dle respondentů zřízení sbírky jednodušší, rychlejší, flexibilnější a oceňují lidštější přístup v náročné situaci. Přesto však založení a vedení sbírky přináší také psychickou, sociální, administrativní i časovou zátěž. Zakladatelé sbírek se obávají zveřejnění příběhu, bojí se, že se cílová částka nevybere, že budou nahlíženi jako ti, co žebrají. Založení a vedení sbírky je také spojeno s dokládáním různých potvrzení (lékařské zprávy, faktury…) a vyúčtování nákladů.
„… musela jsem ke sbírce doložit fakturu, lékařskou zprávu, různý příjmy. Musela jsem vypsat třeba za měsíc, jaký máme výdaje, jaký mám příjmy. Tohle jsem musela jak doložit na úřad, tak na Donio.
Většinou je ale úsilí vynaložené na založení a vedení sbírky převáženo materiální úlevou, vděčností, radostí a obnovou důvěry ve společnost a možností zlepšit svou situaci způsobem, který si daný člověk sám vybral. Mnoho sbírek je naplněno během několika dnů (sbírky OZP mezi ně z velké většiny patří) a jen absolutní minimum zůstane nenaplněno. Vedení sbírky na crowdfundingových platformách jejich zakladatelům dodá naději díky rychlé a konkrétní pomoci a energii v úsilí čelit nepříznivému zdravotnímu stavu i neuspokojivému nastavení systému pomoci pro OZP. Zároveň daný člověk získá pocit podpory, sounáležitosti a úlevy, že na těžkou situaci není sám.
Když člověk vidí, jak se ty peníze sbírají, je to hrozně hezký a nepřenositelný pocit. Když člověk vidí, jak ostatním záleží (…) na zdraví našeho syna (…) člověk si potom uvědomí, že český národ je skvělej a že je potřeba se nebát požádat o pomoc.
Crowdfundingové platformy nejsou plnohodnotným čtvrtým pilířem sociálního zabezpečení. Jsou ale pro mnohé občany, a zejména pro OZP, nepostradatelným doplňkem a částečnou náhradou nefunkčního systému sociálního zabezpečení.
Zdroje:
Crowdfundingová sbírka… – Aliance pro individualizovanou podporu | Facebook
Čtěte také:
