Donio, veřejné sbírky a sociální dávky: Co musí příjemci pomoci vědět

Dobročinné sbírky na platformách, jako je Donio, mohou lidem pomoci financovat zdravotní pomůcky, rehabilitace, úpravy bydlení nebo další náklady spojené s obtížnou životní situací. Pokud ale příjemce sbírky pobírá sociální dávky nebo o ně žádá, může vzniknout otázka, zda má výtěžek oznámit Úřadu práce a jaké doklady si uchovat.

Z odpovědí Úřadu práce ČR a Honzy Dolínka, Head of Fundraising, Donio s. r. o., vyplývá, že nejde o jednoduché pravidlo pro všechny situace: záleží na typu dávky, charakteru přijatých prostředků a konkrétních okolnostech.

Veřejné sbírky jako doplněk pomoci

Dobročinné sbírky se v posledních letech staly běžnou součástí veřejné solidarity. Lidé se skládají na invalidní vozíky, rehabilitace, zdravotní pomůcky, bezbariérové úpravy bytů, léčbu, bydlení i překlenutí těžkých životních situací. Umožňují veřejnosti reagovat na konkrétní příběhy a přispět lidem, kteří potřebují finanční pomoc.

Platformy, jako je Donio, umožňují takovou pomoc rychle zorganizovat. Podle informací platformy je možné dobročinnou sbírku založit zdarma a Donio u dobročinných sbírek uvádí, že předává 100 % vybrané částky.

Rychlost může být v některých životních situacích důležitá. Člověk po úrazu může potřebovat pomůcku nebo úpravu bydlení v krátké době. Rodina pečující o dítě se zdravotním postižením může hledat prostředky na výdaje, které musí řešit bezprostředně. Veřejná sbírka tak může v konkrétním případě přinést finanční pomoc dříve, než se podaří vyřešit jiné možnosti podpory.

Pro člověka, který zároveň pobírá sociální dávky nebo o ně žádá ale vzniká další otázka. Může výtěžek sbírky ovlivnit posuzování jeho nároku? Musí jej oznámit Úřadu práce? A jaké dokumenty má uchovávat?

Veřejné sbírky mají svou důležitou roli, neměly by však nahrazovat srozumitelný a předvídatelný systém sociální podpory. Pokud se soukromá pomoc a sociální dávky vzájemně ovlivňují, měli by mít příjemci předem jasné informace o možných důsledcích.

Co je Donio.cz

Donio.cz je online platforma pro dobročinné sbírky a odměnový crowdfunding. Umožňuje založit sbírku na konkrétní pomoc člověku, rodině, komunitě nebo neziskové organizaci. U dobročinných sbírek Donio uvádí, že je lze založit zdarma, bez provize a že po skončení předává 100 % vybrané částky.

Když pomoc může vyvolat otázky kolem dávek

Otázky vznikají ve chvíli, kdy příjemce sbírky zároveň pobírá sociální dávky nebo o ně žádá. Peníze ze sbírky mohou být pro rodinu zásadní pomocí, ale zároveň mohou vyvolat praktické nejasnosti: budou se považovat za příjem? Ovlivní nárok na dávku? Musí je příjemce hlásit? Záleží na tom, zda jsou určeny na vozík, rehabilitaci, bezbariérovou úpravu, bydlení nebo běžné životní náklady?

Redakce Helpnet.cz se proto obrátila na Úřad práce ČR s dotazem, jak se dary a výtěžky dobročinných sbírek posuzují u sociálních dávek. Dotaz se týkal mimo jiné toho, zda Úřad práce považuje výtěžek dobročinné sbírky nebo finanční dar za příjem, zda rozlišuje účel sbírky, jaké doklady může požadovat a zda existuje veřejně dostupné metodické vysvětlení pro občany.

Odpověď Úřadu práce ukazuje, že posouzení se liší podle typu dávky.

U dávky státní sociální pomoci se podle ÚP započítávají pouze příjmy výslovně vymezené zákonem. Dar tedy podle odpovědi ÚP není automaticky vždy považován za započitatelný příjem. Započítal by se pouze tehdy, pokud by splňoval podmínky stanovené právní úpravou, například jako takzvaný ostatní příjem podle zákona o daních z příjmů.

Úřad práce zároveň uvedl, že peněžní prostředky z veřejných sbírek a prostředků nadací se pro účely dávky státní sociální pomoci nezapočítávají do majetku domácnosti.

U dávek pro osoby se zdravotním postižením je situace odlišná. Úřad práce uvedl, že u těchto dávek není dar nebo výtěžek sbírky primárně posuzován jako příjem, který by ovlivňoval nárok. Rozhodující je podle jeho odpovědi především splnění podmínek stanovených zákonem, zejména zdravotní stav a účel dávky nebo pomůcky.

Úřad práce současně posuzuje, zda byl příspěvek využit na stanovený účel. Podle jeho odpovědi však u těchto dávek standardně nezkoumá původ dalších finančních prostředků, například darů nebo výtěžku sbírky, pokud nemá vliv na splnění podmínek dávky.

To může být podstatná informace pro lidi, kteří zakládají sbírku na pomůcku, úpravu bydlení nebo jiný náklad související se zdravotním postižením. Ani zde ale nelze vytvořit jedno pravidlo pro všechny situace. Konkrétní podmínky se liší podle jednotlivých dávek a okolností případu.

Co k tomu říká Donio

Redakce Helpnet.cz se obrátila také na Donio.cz, aby doplnilo praktický pohled platformy.

Z odpovědí Honzy Dolínka, Head of Fundraising, vyplývá, že platforma zakladatele nebo příjemce sbírky na možné dopady do sociálních dávek zpravidla samostatně neupozorňuje.

Donio uvádí, že vychází z premisy, kterou má podle Dolínka ověřenou u oddělení koncepce příjmově testovaných sociálních dávek MPSV. Podle této informace se dary osvobozené od daně z příjmů v rámci poskytování sociálních dávek neposuzují jako příjem a neovlivňují výši poskytované dávky.

U hraničních situací Donio doporučuje konzultaci s Úřadem práce. Dolínek ale současně doporučuje případně ověřit výklad také u MPSV. Podle jeho zkušenosti se totiž Donio v minulosti, zejména u rodičů samoživitelů, setkalo se situacemi, kdy byl výklad konkrétního pracoviště Úřadu práce přísnější než výklad ministerstva nebo praxe v jiném regionu.

Důležitá je také dokumentace. Donio uvádí, že každý příjemce dostává peníze prostřednictvím darovací smlouvy, kterou může předložit dalším institucím. Darovací smlouvu má podle Dolínka k dispozici i člověk, který peníze ze sbírky fakticky neobdrží, protože Donio za něj uhradí například kompenzační pomůcku, nájem nebo jinou položku či službu.

Na otázku, jak je předání výtěžku formulováno právně, Dolínek odpověděl jednoznačně: vždy jde o dar.

V darovací smlouvě je podle Donia uveden přesný účel, který vychází z původního textu sbírky. V některých případech je účel ve smlouvě zcela totožný s tím, co bylo uvedeno na stránce sbírky. Donio také uvedlo, že umí obě varianty výplaty: výtěžek může dostat přímo příjemce, nebo může být konkrétní služba či pomůcka uhrazena přímo dodavateli. Pro příjemce tak může být snazší doložit, na jaký účel byly prostředky použity

Oznamovací povinnost zůstává důležitá

Vedle otázky, zda se dar započítá jako příjem, je důležitá ještě jedna věc: oznamovací povinnost.

Úřad práce v odpovědi Helpnetu uvedl, že příjemce dávky nebo žadatel o dávku má povinnost oznámit skutečnosti, které mohou mít vliv na nárok na dávku, její výši nebo výplatu. Podle vyjádření ÚP se tato povinnost může týkat také přijetí finančního daru nebo výtěžku dobročinné sbírky.

Úřad práce v odpovědi zároveň uvedl, že obecně je nutné takové změny oznámit do osmi dnů ode dne, kdy nastaly.

Z praktického hlediska proto člověk pobírající dávky nemusí sám předem bezpečně poznat, zda právě jeho výtěžek sbírky může být pro konkrétní dávku relevantní. I když se dar nakonec nezapočítá jako příjem nebo neovlivní nárok na dávku, může být vhodné jeho přijetí s Úřadem práce konzultovat a doložit jeho původ a účel.

U dávky státní sociální pomoci může podle Úřadu práce žadatel nebo příjemce dokládat původ finančních prostředků například potvrzením o daru, informací o veřejné sbírce nebo výpisem z bankovního účtu. V případě potřeby může Úřad práce požadovat také doložení účelu použití prostředků, pokud je to relevantní pro posouzení nároku nebo výše dávky.

U dávek pro osoby se zdravotním postižením je podle odpovědi ÚP rozhodující především doložení pořízení konkrétní pomůcky nebo realizace úpravy, na kterou byl příspěvek poskytnut. Může jít například o fakturu, kupní smlouvu nebo potvrzení o úhradě.

Právě zde může být důležitá darovací smlouva od Donia, text sbírky, faktury, smlouvy s dodavatelem a další doklady o použití peněz.

Co si uchovat pro případné jednání s Úřadem práce

• darovací smlouvu nebo jiné potvrzení o daru,
• text a účel veřejné sbírky, ideálně ve znění platném v době jejího zveřejnění,
• informaci o vyplacené částce a datu výplaty, případně doklad o přímé úhradě dodavateli,
• výpis z účtu, pokud byly peníze vyplaceny příjemci,
• faktury, kupní smlouvy, smlouvy o dílo, potvrzení o úhradě a další doklady o použití peněz,
• písemnou komunikaci s Úřadem práce, MPSV, sociálním pracovníkem nebo poradnou.

Kde vzniká nejistota

Odpovědi Úřadu práce a Honzy Dolínka z Donia se nemusí nutně vylučovat, ale kladou důraz na různé věci.

Dolínek upozorňuje na právní režim daru a na premisu ověřenou podle jeho vyjádření u MPSV, že dary osvobozené od daně z příjmů se při poskytování sociálních dávek neposuzují jako příjem a neovlivňují výši dávky.

Úřad práce naopak ve své odpovědi rozlišuje jednotlivé typy dávek a zdůrazňuje individuální posouzení konkrétní situace. Současně upozorňuje na povinnost oznámit skutečnosti, které mohou mít vliv na nárok na dávku, její výši nebo výplatu.

Právě rozdílný důraz obou odpovědí může být pro příjemce sbírky obtížně srozumitelný. Člověk potřebuje zpravidla jednoduchou odpověď na praktickou otázku: mám peníze ze sbírky Úřadu práce oznámit a mohou ovlivnit mou dávku? Z obecných stanovisek ale nemusí být vždy možné takovou odpověď předem jednoznačně odvodit.

Dolínek ve své odpovědi uvedl, že Donio eviduje jen jednotky dotazů příjemců na dopad výtěžku na sociální dávky a situaci označil za ojedinělou. Častěji se podle něj objevují případy spojené s insolvenčním řízením.

Pokud je příjemce v insolvenci, je proto vhodné dopady sbírky předem řešit také s insolvenčním správcem nebo právní poradnou.

Samostatná veřejná metodika podle ÚP chybí

Úřad práce potvrdil, že k posuzování darů a výtěžků veřejných sbírek není vydáno samostatné metodické doporučení určené veřejnosti.

Posuzování se podle něj řídí obecnou právní úpravou jednotlivých dávek a metodickými pokyny Ministerstva práce a sociálních věcí, které jsou určeny především pro rozhodovací praxi. Konkrétní posouzení podle ÚP vždy závisí na individuální situaci žadatele a typu dávky.

Právě zde může vznikat problém. Lidé potřebují jednoduchou odpověď často ještě před založením sbírky. Potřebují vědět, zda může mít přijetí daru vliv na jejich dávky, jaké doklady mají uchovávat a kdy mají Úřad práce informovat.

Donio přitom veřejné doporučení zaměřené speciálně na příjemce sociálních dávek nemá. Dolínek uvedl, že platforma jeho vytvoření nezvažuje, protože role oficiálního výkladu zákona podle něj přísluší orgánům státní správy.

Donio je tak jedním z míst, kde se v praxi potkává soukromá pomoc s pravidly sociálního systému. Samotná platforma nerozhoduje o nároku na sociální dávky ani neurčuje způsob jejich posuzování. Pro příjemce by proto mělo být jednoduše dostupné vysvětlení, jak u jednotlivých dávek s dary a výtěžky veřejných sbírek postupovat.

Co udělat před založením sbírky

Pokud příjemce sbírky pobírá sociální dávky nebo o ně žádá, je vhodné obrátit se předem na místně příslušné kontaktní pracoviště Úřadu práce.

Dotaz by měl být co nejkonkrétnější: kdo bude příjemcem sbírky, na jaký účel je sbírka určena, zda půjde o jednorázový dar, jaká se přibližně očekává částka a jakou konkrétní dávku člověk pobírá nebo o ni žádá.

Je také vhodné požádat o písemnou nebo alespoň dohledatelnou odpověď. Pokud se jedná o hraniční situaci nebo nejasný výklad, může dávat smysl obrátit se také na MPSV, sociálního pracovníka, občanskou poradnu nebo právní poradnu. U insolvence by měl příjemce jednat také s insolvenčním správcem.

Po založení sbírky je vhodné uchovávat dokumenty, které prokazují původ peněz, účel sbírky a použití prostředků. Může jít například o darovací smlouvu, informace o veřejné sbírce, výpis z účtu, fakturu, kupní smlouvu nebo potvrzení o úhradě.

Podle odpovědi Úřadu práce je nutné oznámit skutečnosti, které mohou mít vliv na nárok na dávku, její výši nebo výplatu; ÚP v odpovědi redakci mezi ně zahrnul také přijetí finančního daru nebo výtěžku dobročinné sbírky. Obecně podle jeho vyjádření platí osmidenní lhůta od vzniku takové změny.

Veřejné sbírky mohou doplňovat další formy pomoci a umožnit financování konkrétních potřeb člověka nebo rodiny. Pokud se ale soukromá pomoc může promítnout do posuzování sociálních dávek, měli by mít příjemci předem k dispozici jasné a srozumitelné informace o tom, jak postupovat.

Pomoc veřejnosti by pro příjemce neměla být zdrojem zbytečné nejistoty.

Kam se obrátit:

• Úřad práce ČR – místně příslušné kontaktní pracoviště. Ptejte se na konkrétní dávku, oznamovací povinnost a potřebné doklady. Kontakty: up.gov.cz/kontaktni-pracoviste
• ÚP ČR – obecné poradenství k nepojistným sociálním dávkám. Informace: up.gov.cz/potrebujete-poradit-nsd
• MPSV – obecné dotazy k dávkám a výkladu. Kontakty: mpsv.cz/kontakty
• Donio – praktické otázky ke sbírce, darovací smlouvě, účelu sbírky a způsobu výplaty. Informace: donio.cz/caste-dotazy
• Sociální pracovník obce, občanská poradna nebo právní poradna – zejména při sporu s úřadem, insolvenci nebo exekuci.

Slovníček pojmů

Zdroje a podklady

Úřad práce ČR: odpověď redakci Helpnet.cz k posuzování darů a výtěžků dobročinných sbírek u sociálních dávek.
Honza Dolínek, Head of Fundraising, Donio.cz: odpovědi redakci Helpnet.cz.
Donio
Úřad práce ČR
MPSV
Zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Poznámka redakce: Text je publicistický a informační. Nenahrazuje individuální právní nebo dávkové poradenství; konkrétní situaci je vhodné ověřit u příslušného úřadu nebo poradny.