V českých zdravotnických datech bylo v roce 2024 zachyceno 118 227 léčených pacientů s Alzheimerovou nemocí, o 64 procent více než v roce 2015. Nový evropský odhad zároveň počítá v Česku téměř se 179 tisíci lidí s některou formou demence.
Zářijový Světový měsíc Alzheimerovy nemoci se proto letos soustředí na téma včasné diagnózy. Nejde přitom jen o paměť a léky: včasné vyšetření může pomoci odhalit jinou léčitelnou příčinu obtíží, umožnit člověku déle rozhodovat o vlastním životě a rodině dát čas připravit potřebnou podporu.
Září je každoročně Světovým měsícem Alzheimerovy nemoci. Letošní kampaň Alzheimer’s Disease International nese heslo „The Earlier You Know, The More You Can Do: A Dementia Diagnosis Matters“, tedy volně „Čím dříve víte, tím více můžete udělat: na diagnóze demence záleží“. Vrcholem měsíce je 21. září, Světový den Alzheimerovy nemoci.
Téma může znít samozřejmě. České statistiky ale ukazují, proč je právě otázka diagnózy podstatná.
Kolik lidí s demencí vlastně v Česku žije? Záleží, co počítáme
Nová zpráva Alzheimer Europe, zveřejněná v roce 2026, odhaduje, že v roce 2025 žilo v Česku 178 648 lidí s demencí, tedy přibližně 1,68 procenta populace. Z toho bylo podle modelu asi 118 tisíc žen a 60 tisíc mužů. Demence přitom není výhradně nemocí lidí v nejvyšším věku. Evropský model pro Česko odhaduje více než 5 600 lidí s demencí už ve věku 30 až 59 let a dalších přibližně 3 500 ve věkové skupině 60 až 64 let. Naprostá většina nemocných je samozřejmě starší, ale představa, že se demence týká pouze osmdesátníků a devadesátníků, není přesná.
Vedle toho máme česká zdravotnická data. Podle Národního registru hrazených zdravotních služeb vzrostl počet léčených pacientů s Alzheimerovou nemocí ze 72 051 v roce 2015 na 118 227 v roce 2024, tedy o 64 procent. Pokud se započítá Alzheimerova nemoc společně s dalšími demencemi, bylo během roku 2024 v datech zachyceno 193 522 pacientů.
Tato čísla nejsou přímo srovnatelná s odhadem Alzheimer Europe. Evropská studie matematicky odhaduje, kolik lidí s demencí v populaci skutečně žije, zatímco české registry vycházejí z diagnóz vykázaných ve zdravotnictví a používají také odlišné pojetí prevalence. Česká zdravotnická data uvádějí k 1. lednu 2025 přibližně 162 tisíc žijících lidí s diagnostikovanou a vykázanou demencí. Do roku 2050 jejich počet při současném vývoji populace podle střední projekce může vzrůst zhruba na 261 tisíc.
Rozdíl mezi jednotlivými čísly tak sám o sobě připomíná jeden problém: demenci nelze jednoduše spočítat jen podle lidí, kteří už mají diagnózu v lékařské dokumentaci.
Včasná diagnóza neznamená jen potvrdit Alzheimerovu nemoc
Jedním z důvodů, proč lidé vyšetření odkládají, bývá obava, že stejně „není co dělat“. Diagnostika ale nemá pouze potvrdit Alzheimerovu nemoc.
Poruchy paměti a dalších kognitivních funkcí mohou mít různé příčiny. Při vyšetřování se proto mimo jiné hodnotí zdravotní stav a užívané léky a provádějí se laboratorní testy. Ty mohou odhalit například poruchu funkce štítné žlázy, nedostatek vitaminu B12 nebo další stavy, které mohou kognitivní obtíže způsobovat či zhoršovat. Prvním místem, kam se může člověk v Česku obrátit, je praktický lékař; ten jej podle potřeby odešle například na neurologii, psychiatrii nebo do specializované ambulance pro poruchy paměti.
Včasná diagnóza má význam i tehdy, pokud se Alzheimerova nemoc potvrdí. Umožňuje dříve zahájit léčbu a další terapeutická opatření, řešit zdravotní a sociální podporu a plánovat další život v době, kdy se na rozhodování může nemocný člověk ještě plně podílet.
Jak může vhodná podpora a prostředí pomoci lidem s demencí zůstat co nejdéle samostatní, jsme popsali v článku Rampa pro paměť: Co lidem s demencí pomáhá zůstat součástí života.
WHO označuje diagnózu za první krok k přístupu k potřebným zdravotním, sociálním a dlouhodobým službám. Varováním přitom nemusí být jen zapomínání jmen. Pozornost zaslouží například opakované ztrácení se na známých místech, problémy se zvládáním dříve běžných činností, výrazné potíže s orientací v čase, hledáním slov nebo rozhodováním.
Podrobněji jsme se varovným příznakům demence a významu včasného vyšetření věnovali také v článku Demence se netýká jen stáří. Týká se celé společnosti.
Prevence demence nezačíná křížovkou v osmdesáti
Zajímavý posun přinášejí také nové poznatky o prevenci. WHO letos v červenci vydala druhé vydání doporučení pro snižování rizika kognitivního úpadku a demence. Navazuje mimo jiné na závěry Lancet Commission, podle nichž by řešení čtrnácti ovlivnitelných rizikových faktorů mohlo na populační úrovni oddálit nebo zabránit až 45 procentům případů demence. Neznamená to, že jednotlivec může jednoduchou změnou životního stylu snížit své osobní riziko o 45 procent. Jde o odhad dopadu všech známých modifikovatelných faktorů v celé populaci.
Vedle kouření, vysokého krevního tlaku, diabetu, obezity, nedostatku pohybu, nadměrného pití alkoholu nebo sociální izolace patří mezi rizikové faktory také sluchová ztráta. V aktualizovaném seznamu přibyly vysoká hladina LDL cholesterolu ve středním věku a neléčená zraková porucha ve vyšším věku.
Právě sluch je zajímavým příkladem toho, že péče o mozek nezačíná až ve chvíli, kdy se zhorší paměť. Zhoršený sluch automaticky neznamená, že člověk bude trpět demencí, ale patří mezi faktory spojené s jejím vyšším rizikem. Z hlediska prevence proto dává smysl řešit poruchy sluchu, zraku, krevního tlaku nebo cholesterolu stejně samozřejmě jako pohyb či nekouření.
Souvislosti mezi sluchovou ztrátou, kognitivními funkcemi a novým systémem preventivního vyšetřování sluchu přibližuje článek Sluch po padesátce se bude kontrolovat podle jednotných pravidel.
Kam se obrátit
Česká alzheimerovská společnost provozuje databázi zdravotních a sociálních služeb, v níž lze vyhledávat podle kraje a také přímo filtrovat pracoviště nabízející vyšetření paměti, kontaktní místa ČALS nebo certifikované poradce. Databáze zahrnuje specializované ambulance, poradny i sociální služby v různých regionech.
Pokud si člověk všímá změn u sebe nebo u blízkého, nemusí čekat na výraznou ztrátu soběstačnosti. Praktický lékař může být prvním krokem a orientační test paměti může ukázat, zda je potřeba další odborné vyšetření. Samotný screening však diagnózu Alzheimerovy nemoci nestanovuje. Alzheimer
Září nabídne podporu nemocným i rodinným pečujícím
Česká alzheimerovská společnost má už na začátek září naplánovanou řadu akcí. Ve středu 2. září od 13 hodin se v jejím sídle v pražských Kobylisích uskuteční Zářijové Toulky pamětí, podpůrná skupina určená přímo lidem s demencí. Ve čtvrtek 3. září od 16 hodin následuje on-line Čaj o čtvrté, tedy svépomocná skupina pro rodinné pečující. Zářijové Toulky pamětí
Dne 4. září pořádá ČALS v Praze kurz Úvod do hodnocení kognitivních funkcí určený sociálním pracovníkům. Další setkání rodinných pečujících se uskuteční 10. září od 17 hodin osobně v Praze a 17. září od 16 hodin on-line. Na 25. září je naplánován on-line Páteční čaj speciálně pro rodinné pečující, kteří zvažují umístění svého blízkého do pobytové služby. Akce
ČALS tradičně označuje týden kolem 21. září jako Týden paměti. V jeho rámci upozorňuje na Alzheimerovu nemoc, šíří informační materiály a společně s kontaktními místy pořádá další aktivity. Týden paměti
Zářijové téma se letos dostane i mimo zdravotnické a sociální služby. 29. září od 21 hodin se v pražském Divadle Na zábradlí uskuteční bezplatná diskuse „Časokryt – O paměti šálivé i milosrdné“ v režii Alzheimer nadačního fondu. Navazuje na inscenaci Časokryt podle románu Georgiho Gospodinova, která pracuje právě s tématy paměti, zapomínání a identity. Úrodná půda – Divadlo Na zábradlí
Aktuální program České alzheimerovské společnosti je vhodné před návštěvou zkontrolovat, protože během září mohou přibývat další akce.
Nejdůležitější otázka není „Zapomínám?“
Občas něco zapomenout je běžné v každém věku. Podstatnější je, zda se změny opakují a začínají zasahovat do běžného života – práce, hospodaření s penězi, vaření, orientace, domlouvání schůzek nebo komunikace s okolím.
Smyslem letošního Světového měsíce Alzheimerovy nemoci proto není přesvědčovat každého, kdo zapomene klíče, že je nemocný. Je jím spíše změnit stále rozšířenou reakci „to je prostě věkem“ ve chvíli, kdy už jsou změny nápadné. Právě tehdy může mít včasné vyšetření největší význam.
Slovníček pojmů
- Demence je zastřešující označení pro syndrom, při němž dochází k takovému zhoršení paměti, myšlení, orientace, řeči či dalších kognitivních schopností, že ovlivňuje běžný život člověka. Může mít více různých příčin.
- Alzheimerova nemoc je neurodegenerativní onemocnění mozku a nejčastější příčina demence. Podle WHO se podílí přibližně na 60 až 70 procentech případů demence. Demence
- Mírná kognitivní porucha (MCI) označuje stav, kdy je zhoršení některých kognitivních funkcí větší, než by odpovídalo běžnému stárnutí, ale člověk si ještě do značné míry zachovává samostatnost. MCI nemusí vždy přejít do demence.
- Kognitivní funkce jsou schopnosti mozku, mezi něž patří například paměť, pozornost, řeč, orientace, plánování, řešení problémů a rozhodování.
- Screening paměti je orientační vyšetření, které může zachytit podezření na poruchu kognitivních funkcí. Pozitivní výsledek není sám o sobě diagnózou a musí následovat odborné vyšetření.
- Prevalence vyjadřuje počet nebo podíl lidí, kteří s určitou nemocí žijí. Bodová prevalence se vztahuje ke konkrétnímu okamžiku, zatímco intervalová prevalence sleduje výskyt během určitého období; právě proto se mohou údaje z různých statistik lišit.
Zdroje:
Alzheimer’s Disease International – World Alzheimer’s Month 2026: letošní téma kampaně a informace o Světovém dni Alzheimerovy nemoci.
World Alzheimer’s Month 2026
Alzheimer Europe – Prevalence of Dementia in Europe 2025: nové odhady prevalence v jednotlivých evropských zemích včetně Česka.
Prevalence of Dementia in Europe 2025
NZIP / NZIS – data o Alzheimerově nemoci a demencích: vývoj počtu léčených pacientů a projekce do roku 2050.
Data NZIS o demenci a dlouhodobé péči
WHO – Risk reduction of cognitive decline and dementia, 2. vydání, 2026: aktuální doporučení k prevenci a snižování rizika.
WHO guidelines 2026
NZIP – Demence: diagnóza: postup vyšetření a informace, kam se obrátit při podezření na demenci.
Demence: diagnóza
Česká alzheimerovská společnost – Akce: aktuální zářijové podpůrné skupiny a vzdělávací akce.
Kalendář akcí ČALS
Česká alzheimerovská společnost – Databáze služeb: vyhledávání vyšetření paměti, ambulancí, poraden a sociálních služeb podle kraje.
Databáze služeb ČALS
Divadlo Na zábradlí – Úrodná půda: program diskuse „Časokryt – O paměti šálivé i milosrdné“.
Program Úrodné půdy
