Kdy je ještě „běžná“ a kdy už je čas řešit příčinu
Silné křeče v podbřišku, pulzující nebo ostrá bolest vystřelující do třísel či zad, nevolnost, zvracení, motání hlavy, migréna. Menstruační bolest (dysmenorea) je častá, ale není pravda, že se musí „přetrpět“. Pokud vás pravidelně vyřazuje z běžného fungování, stojí za to řešit příčinu.
Děloha je speciální druh svaloviny, která se při menstruaci mírně stahuje, aby z těla vypudila starou děložní sliznici. Právě tyto stahy způsobují menstruační bolesti. Čím vyšší je děložní sliznice, tím mohou být bolesti intenzivnější. Ženy se silnějším menstruačním krvácením proto častěji trpí výraznějšími bolestmi.
MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis
Důležité ale je, kdy se bolest objevuje, jak rychle se zhoršuje a co vám reálně znemožní dělat. Pokud bolest opakovaně narušuje běžný život, je to důvod ke konzultaci. Lékaři upozorňují, že dlouhodobé spoléhání na samoléčbu bez jasné diagnózy může znamenat přehlížení závažnějšího problému.
Mírné pobolívání v podbřišku v prvních dnech menstruace je běžné. Pokud se však křečovité bolesti objevují spíše ke konci menstruačního cyklu nebo intenzita bolesti s každou menstruací dlouhodobě roste, je potřeba vyhledat lékaře. Základem je gynekologické vyšetření, případně ultrazvuk.
MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP
Primární versus sekundární dysmenorea: dvě různé situace
Primární dysmenorea se typicky objevuje na začátku menstruace a souvisí hlavně s děložními stahy a hormonálními změnami.
Sekundární dysmenorea může bolet výrazněji, v různých fázích cyklu, a často souvisí s jiným onemocněním (např. endometrióza, myomy, záněty v malé pánvi). Právě tady bývá riziko, že se potíže roky „překrývají“ samoléčbou.
Kdy zpozornět: signály, že to není jen „normální křeč“: Zvažte návštěvu gynekologa, pokud platí alespoň něco z následujícího:
bolest postupně sílí a s každou menstruací je horší
bolest se objevuje i mimo první dny menstruace (např. před menstruací, uprostřed cyklu, po menstruaci)
musíte kvůli ní opakovaně zůstávat doma, nejste schopná pracovat/studovat, starat se o sebe nebo o rodinu
běžná režimová opatření a volně prodejné léky nezabírají nebo jen krátce
přidává se bolest při pohlavním styku, při močení nebo stolici, případně výrazná únava
Zejména dívky a velmi mladé ženy se o bolestivé menstruaci stydí mluvit, větší otevřenost přichází až s přibývajícím věkem. Každá žena zná své tělo a ví, jaká bolest je u ní obvyklá. Pokud se stává nesnesitelnou, je čas navštívit lékaře.
MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis
Jak probíhá vyšetření a co si připravit: Základem bývá gynekologické vyšetření a často také ultrazvuk. Pomůže, když přijdete s konkrétními informacemi. Menstruační deník (stačí 2–3 cykly).
Zapište si:
kdy bolest začíná a končí, které dny cyklu
intenzitu bolesti (např. 0–10)
co vám bolest znemožní (chůze, sed, práce u počítače, řízení, péče o děti)
dopad na školu/práci (absence, odchod dřív, neschopnost výkonu)
Jak to říct stručně a věcně: Místo „bolí to hodně“ zkuste: „Bolest má intenzitu 8/10, první dva dny nemohu fungovat, opakovaně chybím v práci. Běžná analgetika pomáhají jen na chvíli.“
Bariéry v péči: tipy pro ženy se zdravotním postižením
U části žen nejsou největší překážkou jen symptomy, ale i přístup k vyšetření. Dá se tomu předejít:
Pokud máte omezenou mobilitu (vozík, bolestivý pohyb, svalové spasmy):
zavolejte předem a ptejte se na bezbariérový vstup, výšku lehátka, možnost přesunu a asistence
domluvte si delší čas na vyšetření
vezměte si doprovod, pokud je to pro vás bezpečnější
Pokud máte sluchové / zrakové postižení:
domluvte předem způsob komunikace (psané instrukce, tlumočník, doprovod)
požádejte o srozumitelný popis postupu a souhlasů
Pokud máte úzkost, trauma, PAS nebo potíže se senzorikou:
je v pořádku říct, že potřebujete vyšetření po krocích
domluvte si možnost doprovodu a větu „kdykoliv stop“
pomáhá se předem zeptat, co přesně bude následovat a jak dlouho to potrvá
Co můžete zkusit bezpečně doma (a kdy to nestačí): U běžnějších forem bolesti může pomáhat teplo, klidový režim, jemný pohyb, dostatek tekutin a spánku. Mnoha ženám pomáhá i včasné užití běžných léků proti bolesti – ideálně tak, aby se bolest „nerozjela naplno“. Pokud ale bolest opakovaně zásadně omezuje fungování nebo se zhoršuje, samoléčba by neměla být jediným řešením.
Kdy nečekat a vyhledat pomoc ihned: Vyhledejte akutní pomoc, pokud se objeví například:
náhlá extrémní bolest, jakou neznáte
mdloby, opakované zvracení, známky dehydratace
horečka, výrazná slabost (může ukazovat na infekci)
nezvykle silné krvácení (např. promočení vložky/tamponu zhruba „na hodinu“ opakovaně po více hodin), velké sraženiny
podezření na těhotenství a silná bolest (důležité vyloučit závažné stavy)
Proč má smysl to řešit: Bolestivá menstruace není „test odolnosti“. Pokud vás pravidelně vyřazuje z života, je to dostatečný důvod pro vyšetření. Včasné hledání příčiny může přinést úlevu, lepší kvalitu života a u některých onemocnění i zabránit dlouhodobým komplikacím.
Slovníček odborných termínů
Stupnice škály bolesti 1–10, která se běžně používá ve zdravotnictví. Hodnota vyjadřuje, jak silnou bolest člověk subjektivně cítí v daném okamžiku.
1 – velmi slabá bolest, spíše nepohodlí; neomezuje běžné činnosti 2 – slabá bolest; vnímáte ji, ale většinou neruší 3 – mírná bolest; občas odvádí pozornost, ale fungování je možné bez větších omezení 4 – mírná až střední; už omezuje některé činnosti, vyžaduje častější přestávky 5 – střední bolest; zřetelně ruší, snižuje výkon, hůř se soustředí 6 – střední až silná; běžné aktivity jsou výrazně omezené, často je potřeba lék či klid 7 – silná bolest; obtížně se funguje, dominuje pozornosti, spánek je často narušen 8 – velmi silná; člověk myslí hlavně na bolest, výrazně omezuje pohyb a běžnou péči o sebe 9 – extrémní; téměř nesnesitelná, může vyvolávat pláč, nevolnost, paniku; vyžaduje urgentní řešení 10 – nejhorší představitelná; nesnesitelná, člověk není schopný fungovat
Analgetika – léky proti bolesti (např. paracetamol; některé léky proti bolesti jsou zároveň protizánětlivé). Anémie (chudokrevnost) – snížení množství červených krvinek/hemoglobinu; může se projevit únavou, slabostí, dušností; může souviset s dlouhodobě silným krvácením. Děloha – orgán, ve kterém v těhotenství roste plod; při menstruaci se její svalovina stahuje. Děložní sliznice (endometrium) – výstelka dutiny děložní; při menstruaci se odlučuje a odchází z těla. Dysmenorea – odborný termín pro bolestivou menstruaci. Endometrióza – chronické onemocnění, kdy se tkáň podobná děložní sliznici nachází mimo dutinu děložní; může způsobovat bolest a někdy i srůsty; u části žen může souviset s potížemi s plodností. Gynekologické vyšetření – vyšetření ženských pohlavních orgánů u gynekologa (rozsah se liší podle situace). Malá pánev – oblast v dolní části břicha, kde jsou mimo jiné děloha, vejcovody a vaječníky. Menstruační deník – záznam průběhu cyklu a obtíží (bolest, krvácení, doprovodné příznaky, dopad na fungování). Migréna – typ silné bolesti hlavy, často pulzující, někdy s nevolností a citlivostí na světlo/hluk; u části žen souvisí s cyklem. Myom (děložní fibroid) – nezhoubný nádor vyrůstající ze svaloviny dělohy; může souviset s bolestí, tlakem v pánvi nebo silnějším krvácením. NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky) – léky proti bolesti a zánětu (např. ibuprofen, naproxen); u menstruační bolesti se používají často. PID (zánět v malé pánvi) – zánětlivé onemocnění dělohy/vejcovodů/vaječníků, často v souvislosti s infekcí; vyžaduje lékařské vyšetření a léčbu. Prostaglandiny – látky v těle, které mimo jiné podporují děložní stahy a mohou zvyšovat bolest při menstruaci. Primární dysmenorea – menstruační bolest bez prokazatelného onemocnění v pánvi; často začíná v dospívání. Sekundární dysmenorea – menstruační bolest způsobená jiným onemocněním (např. endometriózou, myomy, cystami, zánětem); může se zhoršovat a objevovat i mimo první dny menstruace. Srůsty (adheze) – „slepení“ tkání; mohou vznikat např. při endometrióze nebo zánětech a mohou být zdrojem bolesti. Synkopa (mdloba) – krátkodobá ztráta vědomí; v kontextu silné bolesti či dehydratace varovný signál. Torze vaječníku – pootočení vaječníku (často v souvislosti s cystou), může způsobit náhlou silnou bolest a nevolnost; akutní stav. Ultrazvuk – zobrazovací vyšetření; v gynekologii běžné k posouzení dělohy a vaječníků. Dehydratace – nedostatek tekutin v těle, typicky při opakovaném zvracení/průjmu. PAS (porucha autistického spektra) – neurovývojový stav; u některých lidí je důležitá předvídatelnost postupu vyšetření. Senzorika / senzorická přecitlivělost – zvýšená citlivost na podněty (dotek, zvuk, světlo), která může zhoršovat stres a nepohodu v ordinaci.
Zdroje a informace:
ACOG – Dysmenorrhea: Painful Periods – Americká odborná společnost gynekologů a porodníků; přehled bolestivé menstruace (dysmenorey) a doporučení
NHS – Period pain – britská Veřejná zdravotní služba; základní informace o menstruační bolesti a kdy vyhledat lékaře
ACOG – Endometriosis (FAQ) – časté dotazy: Americká vysoká škola porodníků a gynekologů; stručné odpovědi k endometrióze pro pacientky (příznaky, léčba, dopady)
Co to znamená pro lidi se zdravotním postižením Prestižní britský lékařský časopis The Lancet označil první rok Roberta F. Kennedyho Jr. v čele amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) za „rok selhání“. Kritika míří na oslabování…
Podle aktuálních dat Světové zdravotnické organizace (WHO) a nejnovějších studií z roku 2026 žije na světě přes 1,5 miliardy lidí, kteří mají určitou míru ztráty sluchu. To představuje skoro pětinu světové populace. Odhady v Česku, které však nezahrnují…
Světový den sluchu (3. března): proč je klíčová srozumitelná komunikace, ne křik Ladislav Kratochvíl (Kráťa) přišel o sluch v roce 2003 ve svých čtyřiceti letech. Do té doby slyšel velmi dobře a vedle zaměstnání byl dvacet let aktivním…