APSS ČR představuje sedm kroků proti nelegálnímu poskytování sociálních služeb

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) navrhuje 23 konkrétních opatření, která mají pomoci účinněji odhalovat a ukončovat nelegálně poskytované sociální služby. Cílem je především posílit ochranu klientů, zabránit obcházení registračního systému a nastavit lepší spolupráci státu, krajů, obcí a dalších institucí.

„V posledních deseti letech jsem navrhoval několik dílčích opatření k řešení problematiky nelegálních poskytovatelů sociálních služeb. Bohužel bez výraznější odezvy. Nyní předkládám souhrnný návrh zcela konkrétních kroků. MPSV na ně může říci ano, ne, nebo navrhnout něco jiného,“ uvádí Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Nelegální poskytování sociálních služeb podle APSS ČR není pouze otázkou nekalé konkurence vůči registrovaným poskytovatelům. Především představuje riziko pro seniory, lidi se zdravotním postižením a další zranitelné osoby, které jsou cílovými skupinami těchto služeb. U služeb poskytovaných mimo zákonný systém nemusí být zajištěna odpovídající kvalita péče, dostatečné personální zabezpečení, zákonná kontrola ani ochrana práv klientů.

Sedm oblastí navrhovaných opatření

APSS ČR své návrhy rozdělila do sedmi oblastí.

1. Důslednější kontrola využívání příspěvku na péči

Asociace navrhuje posílit kontrolu toho, jak je příspěvek na péči skutečně využíván. Zvýšenou pozornost by měl Úřad práce ČR věnovat například případům, kdy je jedna osoba vedena jako asistent sociální péče u většího počtu příjemců příspěvku. Samotný tento fakt podle APSS ČR nemá být automaticky považován za porušení zákona, ale za rizikový indikátor, který může vést ke kontrole.

Kontrola by přitom neměla zůstávat pouze u formálního zápisu poskytovatele pomoci. Posuzovat by se měl také skutečný rozsah poskytované péče, její časová proveditelnost a to, zda ji skutečně poskytuje uvedená osoba. APSS ČR zároveň navrhuje vytvořit mechanismus pro účelové propojení relevantních údajů krajských úřadů a Úřadu práce ČR při respektování pravidel ochrany osobních údajů.

2. Kontrola zdanění příjmů z poskytované péče

Druhý krok se týká příjmů osob, které poskytují péči. APSS ČR navrhuje vytvořit právně korektní mechanismus, který umožní Finanční správě cíleně prověřovat případy možného překročení zákonného limitu osvobozených příjmů.

Zvýšenou pozornost by podle návrhu měly získat zejména osoby evidované jako asistenti sociální péče u většího počtu příjemců příspěvku na péči. Cílem přitom není postihovat běžnou rodinnou nebo sousedskou pomoc, ale odhalovat situace, kdy je institut asistenta sociální péče využíván k faktickému a soustavnému poskytování péče mimo zákonný rámec sociálních služeb.

3. Jednoduché ověření, zda je služba poskytována legálně

Pro veřejnost může být obtížné rozpoznat, zda subjekt nabízející například „péči o seniory“, „bydlení s péčí“ nebo „asistenci“ skutečně disponuje potřebnými oprávněními.

APSS ČR proto navrhuje vytvořit veřejný portál, v němž by občan po zadání IČO získal přehled registrovaných sociálních služeb a dalších relevantních oprávnění. Informace by měly být srozumitelné i laikům, například prostřednictvím jednoduchého „semaforu legality služby“.

Součástí návrhu je také jednotné a snadno ověřitelné označení registrované sociální služby, například certifikát nebo digitální značka s QR kódem, který by vedl přímo na aktuální záznam služby v registru. Informace o registraci by podle APSS ČR měla být standardně uváděna také ve smlouvách a na webových stránkách poskytovatelů.

4. Aktivnější kontrola nelegálních poskytovatelů

Kraje by podle APSS ČR neměly při odhalování nelegálních poskytovatelů spoléhat především na podněty občanů, registrovaných poskytovatelů nebo médií. Měly by aktivně sledovat veřejně dostupné nabídky na internetu, inzertních portálech a sociálních sítích.

Pozornost by měla směřovat mimo jiné k nabídkám typu „bydlení s péčí“, „seniorské bydlení“ nebo „24hodinová asistence“, které mohou fakticky naplňovat znaky sociální služby.

U rizikových subjektů navrhuje APSS ČR opakované kontroly, zejména pokud po první kontrole dojde pouze k formální změně názvu, právní formy nebo označení činnosti. Při podezření na současné neoprávněné poskytování sociálních a zdravotních služeb by měla být zajištěna koordinace příslušných kontrolních orgánů. Do systému by se měly zapojit také živnostenské úřady.

5. Jasně vymezit, co je a co není nelegální sociální služba

APSS ČR považuje za důležité také sjednotit výklad toho, kdy už poskytovaná péče představuje nelegální sociální službu. MPSV ve spolupráci s kraji by proto mělo vytvořit jednotnou metodiku s pozitivními i negativními definičními znaky.

Metodika by měla být určena nejen úředníkům a právníkům, ale také seniorům, jejich rodinám, obcím, praktickým lékařům a odborné veřejnosti. Na konkrétních příkladech by měla vysvětlit například hranici mezi individuální pomocí a soustavným poskytováním sociální služby, mezi běžným či seniorským bydlením a pobytovou sociální službou nebo mezi sociální a zdravotní službou.

6. Zapojit obce, obce s rozšířenou působností a zdravotníky

Obce, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, praktičtí lékaři, nemocnice, zdravotní pojišťovny a další místní aktéři mohou být často mezi prvními, kdo zjistí, že senior nebo jiná zranitelná osoba využívá službu fungující mimo zákonný rámec.

APSS ČR proto navrhuje vytvořit pro tyto aktéry jednoduché metodické materiály, které jim pomohou podezřelou službu rozpoznat, určit, komu podezření oznámit a jak postupovat v situaci, kdy by okamžité ukončení činnosti mohlo ohrozit klienty.

Pro občany by měl podle návrhu existovat jeden snadno dohledatelný kontaktní bod nebo formulář, který by podnět automaticky nasměroval na příslušný krajský úřad.

7. Odborná debata o pravomocích státu a krajů

Poslední oblast se týká pravomocí a nástrojů, které mají stát a kraje k dispozici. APSS ČR chce otevřít odbornou diskusi o tom, zda současné pravomoci krajských úřadů umožňují dostatečně rychle a účinně zasáhnout proti subjektu, který prokazatelně poskytuje sociální služby bez oprávnění.

Asociace navrhuje diskutovat například o možnosti dočasného omezení či zákazu konkrétní protiprávní činnosti a o nástrojích, které by zabránily pokračování stejné činnosti pouze pod jiným názvem nebo prostřednictvím jiné právnické osoby.

Specifickou otázkou jsou nelegální pobytová zařízení. Jejich okamžité uzavření může v některých případech ohrozit život, zdraví nebo základní potřeby lidí, kteří jsou na poskytované péči závislí. APSS ČR proto navrhuje zvážit zvláštní krizový režim, například dočasnou krizovou správu, která by umožnila zajistit návaznou péči a bezpečné přemístění klientů, aniž by byl tolerován další nelegální provoz.

Ochrana klienta musí mít přednost

APSS ČR zdůrazňuje, že cílem navrhovaných opatření není omezovat rodinnou, sousedskou ani jinou neformální péči. Jde o to zabránit zneužívání institutů určených pro neformální pomoc, běžné bydlení nebo podnikání k soustavnému poskytování sociálních služeb mimo zákonný systém.

Základním principem má být ochrana klienta. Každý zásah proti nelegálnímu poskytovateli by proto měl současně řešit, kdo a jak bezprostředně zajistí péči lidem, kteří jsou na daném provozu fakticky závislí. APSS ČR zároveň upozorňuje na možnost zvýšení sankcí za opakované neoprávněné poskytování sociálních služeb a na potřebu silnější koordinační či kontrolní role MPSV u závažných, opakovaných nebo mezikrajských případů.

„Narůstající počet či opakované případy nelegálních poskytovatelů sociálních služeb nelze přehlížet s argumentem, že jde o důsledek nedostatečných kapacit či dlouhých čekacích lhůt. Ano, i toto je selhání státu, nesmí se však stát jeho omluvou,“ uzavírá Jiří Horecký.

Dokument APSS ČR je koncipován jako poziční a návrhový materiál. Podle jeho autorů lze některá opatření realizovat důslednějším využitím stávajících pravomocí, zatímco jiná by vyžadovala změnu právních předpisů, například v oblasti sdílení údajů, zásahových pravomocí, krizové správy nebo nakládání s příspěvkem na péči.

Zdroj: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR – 7 bodů APSS ČR proti nelegálnímu poskytování sociálních služeb, 2026. Původní dokument APSS ČR (PDF)