Zájem Čechů o dar ze závěti roste – 13. září je Mezinárodním dnem závětí

Stále více Čechů nezapomíná sepsat poslední vůli. Jen za prvních šest měsíců tohoto roku u notářů sepsali téměř 13,5 tisíce závětí, což je dosud nejvíce za půl roku. Mezinárodní den závětí, který připadá na 13. září, lidem po celém světě připomene význam poslední vůle a možnost věnování peněz, nemovitosti či cenných papírů dobročinné nebo veřejně prospěšné organizaci. 

Koalice Za snadné dárcovství při příležitosti Mezinárodního dne závětí od 13. září do 12. října vyhlašuje Měsíc dobročinné závěti. V tomto období dárcům a dárkyním, kteří ve své poslední vůli pamatují na dobročinnou organizaci blízkou jejich srdci, proplatí notářský poplatek za sepsání závěti.

Prostřednictvím dobročinné závěti lze konat dobré skutky jak za života, tak i po něm, a pokud se zůstavitel rozhodne jinak, závěť lze vždy změnit či zrušit. 

Nečekaně silný úder pandemie covid-19 zasáhl celou společnost a mnohé z nás přivedl k úvahám o smyslu života, prioritách či klíčových hodnotách. Z dat, která zveřejnila Notářská komora ČR, vyplývá, že v letošním prvním pololetí sepsali Češi u notářů 13 419 závětí. To představuje dosud nejvyšší pololetní počet a meziroční nárůst o 1 945 posledních vůlí.

Pozornost k zásadnímu tématu testamentů každoročně obrací Mezinárodní den závětí, který připadá na 13. září

„Pandemie covidu-19 v loňském roce počet závětí sepsaných notářem zásadně neovlivnila, letošních 13,5 tisíce posledních vůlí jen za první půlrok ale zvýšený zájem naznačuje. Lidé většinou předcházejí možným sporům mezi příbuznými, které by po jejich smrti mohly nastat, nebo chtějí zamezit dědění podle zákonných dědických tříd. Svůj majetek tedy neodkazují příbuzným, ale například přátelům či institucím, na které dědické třídy nepamatují a které můžete za dědice povolat pouze prostřednictvím závěti,“ říká prezident Notářské komory ČR Mgr. Radim Neubauer.

Věnování peněz, nemovitosti či cenných papírů dobročinné nebo veřejně prospěšné organizaci prostřednictvím závěti umožňuje konat dobré skutky i po smrti. 

Dar ze závěti v Nadaci Olgy Havlové 

Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (VDV), který je také členem koalice Za snadné dárcovství, má dlouholeté zkušenosti s dobročinnými odkazy ze závěti. 

V roce 2019 odkázala svůj majetek dvěma neziskovým organizacím: Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové a Domovu Sue Ryder známá filmová herečka a pedagožka na FAMU Alena Karešová. Již za svého života také rozhodla, že si nepřeje pohřeb a své tělo věnovala lékařské fakultě. Ani jedna z organizací nebyla o jejím odkazu předem informována.

Paní Karešová byla dlouholetou návštěvnicí restaurace v areálu Sue Ryder, kam docházela pravidelně na obědy a občasné schůzky s přáteli. Odsud snad pramenila motivace jejího rozhodnutí podpořit svým odkazem činnost neziskových organizací. Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové využije dar, který v rámci dědictví od paní Karešové získal, na financování služeb seniorům. 

Velice si vážíme dárců, kteří se rozhodli svůj majetek věnovat na dobročinné účely. Je to projev nejvyšší důvěry v naši činnost a vždy s tímto majetkem nakládáme přesně dle přání zůstavitele. Pokud dárce nevyslovil přesný účel využití svého majetku, finanční prostředky, které touto cestou získáme, jdou na pomoc seniorům – na rozvoj domácí péče, podporu nových metod práce v zařízeních pro seniory či na rozšíření paliativní péče,“ vysvětluje Monika Granja, ředitelka VDV.

Paní Karešová svůj život vedle herectví zasvětila pedagogické činnosti na FAMU, kde na katedře režie vedla předmět práce s hercem.

Tam se také potkala s režisérem Zdeňkem Troškou: „Paní docentka Alena Karešová byla jednou z posledních skutečných osobností, které jsem měl to štěstí poznat. Vzdělaná, upřímná, decentní, svá,“ a dodává „byla to žena rázná, přímá, mluvila i jednala na rovinu. Neměla ráda jakoukoliv lež, výmluvy, šlendrián, vyžadovala naprosté plnění zadaných úkolů. Nejen mezi studenty, ale i mezi kolegy si udržovala respekt a patřičný odstup. I když vypadala přísně a zdálo se, že snad ani humoru moc nerozumí, opak byl pravdou. Měla ráda humor, suchý, anglický, trefný.“  

Forma daru ze závěti v ČR a ve světě

V mnoha státech Evropy je darování ze závěti běžné – malý nebo velký dar poskytují tisíce lidí a nejen ti bohatí. Dobrá vůle pomáhá světu, ve kterém žijeme, každý dar má smysl!

Českou iniciativu, výstižně nazvanou Závěť pomáhá, realizuje koalice Za snadné dárcovství sdružující přes 30 respektovaných neziskových organizací, které se na vysoké profesionální úrovni věnují individuálnímu fundraisingu. Tato nezávislá platforma pracuje na rozvoji individuálního dárcovství v České republice, vedle osvětové kampaně Závěť pomáhá uskutečňuje například aktivity na podporu pravidelného dárcovství.

K důvodům, proč se lidé rozhodují věnovat část svého majetku na dobrou věc, odkazují i následující řádky od jednoho z dárců: „Abych celou záležitost osvětlil. Nemám sice ještě věk úplně na umírání, ale moje budoucnost je trochu nejasná. Nepřekypuji zrovna zdravím a člověk neví dne ani hodiny. Nemám děti ani sourozence a rozhodně nechci, aby po mně případně dědili vzdálenější příbuzní! Prospěšným organizacím jsem nějaký čas přispíval drobnou částkou měsíčně. Proto v závěti sepsané a uložené u notáře v nejbližších týdnech bude nezisková organizace uvedena.

Další inspirativní příběhy dárců.

Na co se lidé nejčastěji ptají

Kdo po mně ze zákona dědí?

Pokud nesepíšete závěť, stanoví občanský zákoník šest tzv. dědických tříd, a to podle blízkosti jejich vztahu k zůstaviteli. Tyto skupiny začínají u nejbližší rodiny (děti a manžel/ka) a postupují dále k vzdálenějším příbuzným až po např. prarodiče, strýce či neteře. Zjednodušeně řečeno, pokud nemáte nejbližší příbuzné, dědí po vás ti vzdálenější. Podrobný popis najdete zde.

Nevlastní děti a nevlastní sourozenci nejsou zařazeni v žádné dědické třídě. Mohou dědit leda jako tzv. spolužijící osoba („ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele“, § 1636–1637 Nového občanského zákoníku).

Spolužijící osoba je zařazena ve druhé a třetí dědické třídě, takže může dědit jen tehdy, pokud zůstavitel nezanechal potomky.

Stanoví zákon, že někoho nesmím v závěti vynechat?

Ano, neměl/a byste ve své závěti vynechat tzv. neopomenutelné dědice. Když je vynecháte, neznamená to neplatnost závěti, ale neopomenutelným dědicům (tj. potomkům zůstavitele) se musí i tak dostat jejich povinného dílu: nezletilým potomkům alespoň ¾ jejich zákonného dědického podílu, zletilým alespoň ¼. Výjimkou je případ, kdy své potomky vydědíte. Důvody vydědění jsou uvedeny zde.

Mohu určit, na co bude můj dar použit?

Ano. V závěti či dědické smlouvě je možné stanovit dědici nebo odkazovníkovi různé podmínky nebo příkazy. Pokud jsou v souladu s veřejným pořádkem, srozumitelné a nejsou projevem vaší zjevné svévole, pak jsou tyto doložky platné a vymahatelné.

Například stanovíte-li dědici příkaz, pak se jeho splnění může domáhat osoba, v jejíž prospěch příkaz je, nebo osoba k tomu určená závětí. Podrobnější informace najdete zde.

Více informací o Měsíci dobročinné závěti – www.zavetpomaha.cz.

Jana Taušová

Klíčová slova: