Volcanic peer power

Ve spolupráci organizace Dobré místo, z.s., a islandské organizace Hugarafl vznikl projekt financovaný z fondů EHP a Norska. Článek přibližuje aktivity jedné z islandských organizací pro lidi s duševním onemocněním. 

O návštěvě Hugaraflu na Islandu, kam byli vysláni peeři Pavel Oulík a Kateřina Málková ve dnech 23. – 27.10., se dozvíte více v následujícím článku.

Island je nehostinná země, možná právě proto by člověk čekal, že i Islanďané nebudou vřelí a usměvaví, ale opak je pravdou. Členové organizace Hugarafl se usmívají, smějí a srší vtípky, takže je radost s nimi mluvit. Také nepůsobí jako lidé, kteří bojují s psychickými obtížemi. Často dokonce přestávají využívat medikace jako způsobu léčby.

Hugarafl je organizací, která nabízí alternativy ke standardní psychiatrické péči. V poslední době dokonce mluví o možnosti, že by založili takzvaný Peerský domeček jako alternativu k hospitalizaci. Místo odborníků by v tomto útočišti pracovali právě peerové.

Peerství jako placené zaměstnání ale zatím na Islandu rozvinuté není. To je z velké části dané systémem, který uživatelům invalidního důchodu ztěžuje možnost zaměstnání tím, že zaměstnaný invalidní důchodce odevzdává sedmdesát pět procent svého platu zpět státu za to, že pobírá příspěvky. Toto je nejspíš hlavní důvod proč lidé s duševním onemocněním pracují v Hugaraflu na bázi dobrovolnictví. To má ale i své plusy, vede to totiž k většímu pocitu rovnosti mezi tzv. „peerem“ a tzv. „klientem.“

Rozhodování o programu Hugaraflu probíhá demokraticky. Každou středu se členové i návštěvníci scházejí, aby hlasovali nad důležitými tématy a každý z nich má hlas stejné váhy. Kdokoli může přijít s novým podnětem k aktivitám a pokud se na to cítí, ujmout se vedení. Takto vzniká pestrost díky které je v Hugaraflu bohatá nabídka dílen, které běží vždy šest týdnů a sedmý týden se vymýšlí, jaké dílny poběží dalších šest týdnů. Některé dílny se opakují a jiné se vyměňují za nové.

V nabídce mají několik dílen jógy, včetně Kundaliní, relaxaci s gongem, vzdělávací kroužky s tématy zotavení, zplnomocnění a dalšími tématy důležitými pro seberozvoj, také třeba skupinu pro lidi s jinou než heterosexuální orientací. Probíhá zde také čtenářský kroužek a hudební kroužek v plně vybavené nahrávací místnosti, kde zároveň vznikají podcasty o duševním zdraví vysílané v periodě jednou za čtrnáct dní.

Je tu i speciální skupina pro lidi mezi osmnácti a třiceti lety nazvaná Young minds, která zohledňuje specifické potřeby této věkové skupiny. Dalším bonusem je moderní přístroj na kávu, který je zdarma k užitku všem.

Hugarafl vznikl na popud terapeutky a čtyř lidí se zkušeností s duševním onemocněním a běží od roku 2003. Organizací pro lidi s duševním onemocněním je v Reykjavíku asi deset, ale tato je specifická. Je to dané nejen tím, že se o její chod starají samotní lidé s duševním onemocněním, ale i jejich značnou účastí na politickém dění. Aktivismus stojí v samém základu této organizace, protože nebýt jeho, organizace by dnes již nejspíš neexistovala.

Před nějakou dobou se islandské ministerstvo zdravotnictví rozhodlo přestat Hugarafl financovat, proti čemuž se členové Hugaraflu postavili pouliční demonstrací. Výsledek byl překvapivý. Ministerstvo zdravotnictví nezměnilo svůj postoj, ale financování se ujalo ministerstvo sociálních věcí. Bylo to takové štěstí v neštěstí, protože toto ministerstvo nyní přispívá Hugaraflu vyšší částkou než původně ministerstvo zdravotnictví. Díky tomu může tato organizace tvořit bezpečnější zázemí pro své členy a nadále se rozvíjet.

Dalším zajímavým aktivistickým počinem Hugaraflu byl tzv. Bed run. Zmocnili se jedné postele na psychiatrickém oddělení (tedy nejspíš jim byla podstoupena dobrovolně) a vozili na ní člověka přestrojeného za pacienta ulicemi Reykjavíku. Cílem demonstrace bylo prosazovat deinstitucionalizaci, to jest doslova dostat pacienty i s lůžky z psychiatrických léčeben zpátky do přirozeného prostředí, tedy kamkoli mimo léčebnu, kde se tito lidé cítí doma.

Obrázky z demonstrace jsme viděli na promítacím plátně a vzpomínám si, že lůžko s pacientem použité při demonstraci bylo ověšené narozeninovými balónky. Vůbec každý podniknutý aktivismus Hugaraflu byl nějakým způsobem prodchnutý humorem. Když se snažili o destigmatizaci na jistém festivalu umění, dávali účastníkům festivalu diagnózy, jakkoli zdraví se mohli na první pohled zdát, a samozřejmě ruku v ruce s diagnózou šla medikace, která spočívala v několika barevných pilulkách lentilek, jež byl „pacient“ nucen požít.

Nicméně se Hugarafl dopouští i vážnějších počinů v oblasti politiky. Například jsou v pravidelném písemném i osobním kontaktu s vládou a dokonce dostávají obsílky, aby se vyjádřili k důležitým vládním otázkám týkajícím se duševního zdraví. Snad se jim v budoucnu podaří změnit i podmínky zaměstnanosti lidí s invalidním důchodem, aby i takový Quidilion, který o nás po celou dobu pečoval a vozil nás po výletech, mohl být placeným peerem a mít bydlení a stravu hodné těchto zásluh. Toto přání samozřejmě platí pro každého aktivního člena této organizace.

Kateřina Málková

Více informací ze života lidí s duševním onemocněním přináší Off the road, web pro lidí, kteří nejdou po vyšlapaných cestách. 

Klíčová slova: 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.