Včasná moderní léčba pacientům s CHOPN efektivně pomáhá. Zároveň uspoří miliardy korun na invalidních důchodech a hospitalizacích

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), zánětlivé onemocnění vyvolané zejména vdechováním tabákového kouře, je podle Světové zdravotnické organizace jedním z nejpalčivějších témat. Odhaduje se, že do roku 2030 by se onemocnění mohlo stát třetí nejčastější příčinou úmrtí. Jen v České republice jím trpí zhruba 600 tisíc lidí, léčí se ale jen čtvrt milionu pacientů. To z CHOPN dělá jednu z „nejpoddiagnostikovanějších“ chorob. Ze studie Inovace pro život vyplývá, že včasně nasazená moderní léčba výrazně zlepšuje kvalitu života pacientů a prodlužuje očekávanou dobu dožití při současných úsporách sociálně-zdravotního systému.

Moderní léčba zatím nedovede CHOPN vyléčit, výrazně ale zmírňuje obtíže pacientů a zpomaluje progresi nemoci. Současná terapie CHOPN se navíc více personalizuje a do života pacientů vstupují nové léčebné metody.

Včasným zahájením efektivní léčby CHOPN lze zmírnit příznaky nemoci, odstranit dušnost a zlepšit toleranci vůči fyzické zátěži i celkovou kvalitu života pacienta. 

 „Při včasné diagnóze je CHOPN zvládatelnou nemocí. Inovativní léčba může odvrátit rychlou devastaci plicní tkáně, zabránit častým hospitalizacím, invalidizaci nemocného, odstranit dušnost, zlepšit kvalitu jeho života a prodloužit očekávanou dobu dožití,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MBA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Cílem léčby je prevence akutních vzplanutí nemoci, zabránění vzniku komplikací a prodloužení doby dožití pacientů. Analýza založená na populačních datech NZIS ukazuje, že po roce 2017 se díky inovativní léčbě podařilo předejít více než 5000 dříve ztraceným rokům života. 

Úspory ve výši 1,7 miliardy korun

U léčby CHOPN se u nás povedlo nastavit pravidla tak, že pacienti dostávají léčbu na míru. U chronické obstrukční plicní choroby jsou prospěšné dlouhodobě působící inhalované léky a jejich kombinace, nové a perspektivní jsou inhalačně podávané kombinace tří základních skupin léků. V brzké době očekáváme rozšíření možností biologické léčby u všech nejvýznamnějších chronických plicních onemocnění,“ uvádí MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN). 

Rozvoj efektivní a účelné farmakoterapie CHOPN přináší úspory celému sociálně-zdravotnímu systému a incidence i výdaje na léčbu se podle kalkulace poradenské společnosti Ernst & Young (EY) založené na datech ČSSZ daří stabilně snižovat.

„Úspory na nákladech spojených s kratší délkou pobytu v nemocnici mezi lety 2010 až 2017 vyčíslila poradenská společnost EY na 615 milionů korun a úspory na invalidních důchodech činí zhruba 1,1 miliardy Kč. Díky inovativní léčbě CHOPN se podařilo na důchodech a snížením hospitalizačních nákladům ušetřit okolo 1,7 miliardy korun," uvádí Jakub Dvořáček.

„Mezi novinky v léčbě CHOPN lze zařadit nejen dlouhodobě působící, tj. podávané jednou, nebo dvakrát denně, inhalované léky, ale zvláště jejich kombinace, které je možné volit podle typu CHOPN u konkrétního nemocného i podle typu inhalačního systému, jenž nemocnému vyhovuje,” vysvětluje inovativní postupy léčby MUDr. Kos

Léčena je pouze třetina nemocných

Data České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS) a Národního screeningového centra (NSC) ukazují, že až 33 % “zdravých” osob v inhalačním riziku má nově nalezenou diagnózu CHOPN. Na poddiagnostikování, nedostatečnou adherenci pacientů a opakovaně zjišťované chyby při používání inhalovaných léků poukazuje také MUDr. Kos. 

„Podle statistik je evidován a řádně léčen jen každý třetí nemocný s CHOPN, proto u nás ve spolupráci praktických a plicních lékařů probíhá cílené vyhledávání nemocných s cílem zajistit jejich včasné léčení. Pouze 20–25 % nemocných umí svůj inhalátor správně používat. V této oblasti vidím velké pole působnosti nejen plicních, ale také praktických lékařů a farmaceutů v lékárnách,” uvádí předseda ČOPN.

„Moderní léčbou dosahují zdravotní i sociální systémy významných úspor. Je k zamyšlení, jestli by pro včasný záchyt pacientů bylo prospěšné, aby zdravotní pojišťovny hradily pravidelné funkční vyšetření plic pro kuřáky například od 40. roku života. Můžeme tím předejít nadbytečným přímým i nepřímým výdajům spojených s léčbou pacientů v pokročilejších stadiích onemocnění,“ říká Jakub Dvořáček. 

Markéta Kolanová

 

 

Klíčová slova: