Sociálních služeb je nedostatek. Bez podpory pečujících rodin by systém zkolaboval

Konference ukázala, že Česká republika se může v zahraničí ledasčím inspirovat.

„Například ve Velké Británii pečující osoby mají nárok na posouzení svých potřeb a sociální a zdravotní služby jsou tam lépe integrovány. Ve Švédsku pak pečujícím pomáhá koordinátor, který poradí, jaké služby mohou pečující využít a provede je systémem péče“, říká Petr Wija.

Konference se konala díky finanční podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci projektu „Přenos a výměna dobré praxe ze zahraničí v oblasti obhajoby zájmů a práv seniorů a pečujících osob“.

Počet pečujících osob a zaměstnanců bude růst

V EU dnes žije více než 80 milionů lidí s postižením. Do roku 2020 by se měl jejich počet zvýšit až na 120 milionů. Podle průzkumu Fondu dalšího vzdělávání (FDV) z jara tohoto roku v Česku každodenní intenzivní péči někomu blízkému poskytuje zhruba 400 tisíc osob.

Podle údajů MPSV péči blízké osoby v roce 2017 využívaly téměř čtyři pětiny příjemců příspěvku na péči (78 %), respektive téměř 277 tisíc osob, pobytové služby zhruba pětina (20 %, téměř 70 tisíc) a terénní či ambulantní služby jen 8 % z nich (necelých 29 tisíc).

„Více než čtyři z pěti pečujících o osobu s příspěvkem na péči tvoří jejich děti, partneři nebo rodiče, tedy nejbližší osoby“, říká Petr Wija (viz tabulka níže). Péči v roce 2017 poskytovaly také více než 4 tisíce asistentů sociální péče.

Příjemci příspěvku na péči podle vztahu k pečující osobě v roce 2017

Zdroj dat: MPSV, vlastní výpočet

Ostatní = prarodič, tchýně (tchán), „jiná blízká osoba“ a „jiná fyzická osoba“

Podle senátorky Šárky Jelínkové (KDÚ-ČSL), která nedávno v Senátu uspořádala kulatý stůl „Neformální pečující v ČR“, nedostávají lidé, kteří se rozhodnou pečovat o své blízké doma, dostatečnou podporu a stát i obce by je měly více podporovat.

„Pečující potřebují jistotu během péče, ale i po ukončení péče, tedy právní ukotvení svého postavení a z toho plynoucí další systémová opatření“, dodává předsedkyně Unie pečujících, z.s. Zdeňka Michálková.

Podle výzkumu Fondu dalšího vzdělávání (FDV) si dvě třetiny (66 %) respondentů myslí, že by péče o blízké měla probíhat v domácím prostředí. Současně většina lidí považuje domácí péči za veřejný, nikoliv soukromý problém.

„Celkem 85 % populace zastává názor, že by se tématu měli věnovat čeští zákonodárci a 84 % osob schvaluje vynakládání veřejných financí ve prospěch domácí péče“, říká Jindra Dienstbierová z FDV.

Přestože podpora domácí péči je vysoká, informovanost o možnostech podpory takové péče je nízká.

„Celkem 45 % dotázaných nebylo schopno jmenovat žádnou podpůrnou službu, 36 % osob neví, na jakou instituci se mohou obrátit a 58 % nezná dokonce ani jeden typ zákonné podpory při péči“ uvedla Hana Geissler z FDV.

Podmínky pro poskytování odlehčovacích služeb nejsou pro poskytovatele atraktivní

Podle analýz je nejvhodnějším modelem zajištění intenzivnější péče tzv. kombinovaná péče, uvádí Jiří Horecký, prezident European Ageing Network a Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

„To v praxi představuje zajištění péče rodinnými příslušníky, avšak za využití terénních, ambulantních a respitních služeb tak, aby pečující osoba nemusela opustit trh práce a zároveň nebyla ohrožena extrémní fyzickou a psychickou zátěží“, dodává Jiří Horecký.

Podle ředitelky České alzheimerovské společnosti, o.p.s. Martiny Mátlové je v Česku respitních služeb nedostatek. Mnoho poskytovatelů navíc připouští, že krátkodobá péče o člověka s demencí je pro jejich provoz příliš náročná. Situaci podle ní neulehčuje ani vysoká administrativní náročnost této služby.

Pokud jde o dopad poskytování dlouhodobé péče, podle Václava Krásy by pečující osoby měly mít zaručen standardní starobní důchod, který by se odvíjel od průměrného příjmu pracovníků v sociálních službách.

Dlouhodobé ošetřovné využívá minimum pečujících. Překážkou je mimo jiné podmínka hospitalizace

Řada pečujících se snaží skloubit péči se zaměstnáním. Podle Pavla Šterna z aliance Byznys pro společnost, která pilotně realizuje projekt pro pečující zaměstnance „Starám se a pracuji“, by měl stát koncepčně zakotvit slaďování práce a péče a více podpořit zaměstnavatele pomáhající pečujícím zaměstnancům.

Situaci by mohla usnadnit i nová evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob, která je v závěrečné fázi projednávání, uvádí europoslankyně Olga Sehnalová.

Zaměstnavatelé mohou již dnes umožnit pečujícím zaměstnancům čerpat dlouhodobé ošetřovné. V prvních pěti měsících roku 2018 však Česká správa sociálního zabezpečení vyplatila pouze 1729 těchto dávek nemocenského pojištění. Jedním z problematických bodů je podle předsedy NRZP ČR Václava Krásy podmínka hospitalizace, kterou je navíc možné obejít účelovou hospitalizací.

Ministerstvo práce a sociálních věcí možnost změny podmínek pro nárok na čerpání dlouhodobého ošetřovného připouští. Podle vedoucího oddělení nemocenského a úrazového pojištění MPSV Tomáše Hejkala je nicméně nejprve zapotřebí získat více zkušeností s poskytováním této dávky a zahájit diskusi o jejích možných úpravách.

Petr Wija