Ragbisté na vozíku jedou na Mistrovství Evropy 2023

Letošní Mistrovství Evropy ragby vozíčkářů skupiny A se uskuteční ve Walesu od 3. do 7. května. Tým české reprezentace se do ní probojoval v loňském roce  3. místem (z deseti zemí) v kvalifikačním turnaji v Norsku. Je to největší úspěch v historii českého vozíčkářského ragby od jeho debutu na mezinárodní scéně v roce 1996 na Světových hrách ve Stoke Mandeville. 

„Ragby není pouze sport, ale je to životní styl, který často bolí. Jde také často o překonání sama sebe. Do evropského klání jdeme se vší radostí a pokorou. Tento turnaj chceme především odehrát se vztyčenou hlavou a ukázat nastupující generaci, že se vyplatí nerezignovat, dělat co vás baví a rozvíjet tuto krásnou hru“ dodává David Lukeš, hrající trenér a ředitel Centra Paraple.

Česká reprezentace ve složení Jiří Pleško, Filip Vartoň, Petr Oppenauer, Marek Váša, David Mecera, Valter Rönisch, Tomáš Moravik, Jan Mikeska a hrající trenér David Lukeš se představí za doprovodu realizačního týmu Lucie Moravcové, Jiřiny Fröhlichové, Jana Kozdery a Jiřího Pokuty na ikonickém stadionu v Cardiffu ve Walesu od 3. do 7. května 2023.

Účastnické země ME: Velká Británie, Francie, Dánsko, Německa, Holandska, Švýcarsko, Izrael a ČR.

Úspěchy, ale něco stojí – reprezentaci můžete podpořit na Ragbisti na vozíku jedou na Mistrovství Evropy!! | Donio

Náš cíl

Česká reprezentace není papírově nejsilnějším týmem. Ve skupině má Francii - šesté místo na posledních Paralympijských hrách Tokio 2020, Německo deváté místo a Holandsko čtrnácté místo ve světovém žebříčku WWR (World Wheelchair Rugby Federation).

Chybí nám vysokobodoví hráči, nemáme velkou členskou základnu, vybavení a ani tolik odehráno, jako hráči jiných reprezentací. Ale máme silného týmového ducha a bojujeme jeden za druhého. Každá hra vždy začíná nerozhodným skóre.

Tento turnaj chceme především odehrát se vztyčenou hlavou a ukázat nastupující generaci, že se vyplatí nerezignovat, dělat co vás baví a rozvíjet tuto krásnou hru.

Filozofie ragby vozíčkářů

Ragby vozíčkářů se stále více přibližuje filozofii “obyčejného” ragby, svého o mnoho staršího a sofistikovaného vzoru. U obou sportů obecně platí maximální respekt k soupeři, rozhodčím i pravidlům. Hra je víc než vítězství, přátelství je víc než hra. 

U ragby vozíčkářů jde také často o překonání sama sebe. Reprezentanti nemají sport jako své povolání, a sportovní přípravu musí skloubit se svými pracovními povinnostmi. K tomu mají navíc, podobně jako každý jiný člověk s handicapem, své každodenní strasti, které je mohou na kratší či delší dobu úplně odstavit.

O ragby vozíčkářů 

Ano, i ragby se hraje na vozíku…ne, nedělají mlýn a ne, neprovádí volný ani trestný kop a ano hraje se s volejbalovým míčem.
Ragby na vozíku je nejtvrdší týmový halový sport pro muže i ženy. Hrají proti sobě dva týmy o čtyřech hráčích na speciálně upravených sportovních vozících. Každý hráč má svou klasifikaci od 0,5 do 3,5 a součet na hřišti nesmí přesáhnout 8 bodů. Cílem hry je po 4 x 8 minutách dosáhnout vyššího počtu gólů, než soupeř. Toho se dosáhne, pokud s míčem pod kontrolou přejedete brankovou čáru.

Historie ragby vozíčkářů ve světě

Ragby vozíčkářů (wheelchair rugby, dříve murderball) bylo vynalezeno v roce 1977 v kanadském Winnipegu skupinou sportovců s kvadruplegií, kteří hledali alternativu k basketbalu. Chtěli sport, který by umožnil rovnocennou účast hráčů se sníženou funkcí rukou a paží. 

Mimo Kanadu se poprvé objevilo v roce 1979 na Southwest State University v Minnesotě jako ukázka nového sportu. V témže roce se konalo první kanadské národní mistrovství. 
První tým v USA vznikl v roce 1981 a první mezinárodní turnaj s účastí týmů z USA a Kanady se konal v roce 1982. V průběhu 80. let se uskutečnily další místní a národní turnaje v různých zemích. 

První mezinárodní turnaj s účastí týmů ze zemí mimo Severní Ameriku se konal v roce 1989 v kanadském Torontu. Jednalo o průlom v rozvoji mezinárodních soutěží a spolupráce. V roce 1990 se ragby vozíčkářů objevilo na Světových hrách vozíčkářů jako exhibiční akce, což mu pomohlo k rychlému růstu a zvýšení popularity.

V roce 1993 bylo ragby vozíčkářů uznáno jako oficiální sport pro sportovce s postižením a byla založena Mezinárodní federace ragby na vozíku (IWRF) jako sportovní sekce Mezinárodní sportovní federace vozíčkářů Stoke Mandeville. V témže roce se sedm zemí zúčastnilo Mezinárodních světových her vozíčkářů ve Stoke Mandeville.

 

V roce 1994 bylo ragby na vozíku oficiálně uznáno Mezinárodním paralympijským výborem (IPC) jako paralympijský sport. Následující rok se ve švýcarském Nottwilu konalo první mistrovství světa v ragby na vozíku, kterého se zúčastnilo osm týmů. V roce 1996 bylo ragby zařazeno jako ukázkový sport na paralympijské hry v Atlantě. V roce 1998 se v kanadském Torontu konalo druhé mistrovství světa IWRF v ragby na vozíku.

Na paralympijských hrách v australském Sydney v roce 2000 bylo ragby na vozíku poprvé uznáno jako plnohodnotný medailový sport. Mistrovství světa i paralympijské hry se konají každé čtyři roky. 

V současné době se ragby na vozíku aktivně hraje a rozvíjí ve více než čtyřiceti zemích světa.

Historie českého ragby vozíčkářů

V České republice bylo ragby vozíčkářů založeno v roce 1993, kdy v Hradci Králové začal fungovat první tým SK Quadru Fit (dnešní Prague Robots). V roce 2000 byl založen Český ragbyový svaz vozíčkářů. Pravidelně jsou organizovány mezinárodní turnaje Rugbymania a Ostrava Cup. Na mezinárodní scéně se česká reprezentace poprvé představila v roce 1996 na Stoke Mandeville Games.

Český ragbyový svaz vozíčkářů plní funkci Sportovně technické komise Českého PARA sportu.

Radka Kučírková

 

 

 

Klíčová slova: