Pojišťovny nově hradí léky na srdeční selhání. Dosud moderní léčbu proplácely pouze diabetikům
V Česku ročně selže srdce 60 tisícům lidí, kteří se tak přidají k více než čtvrt milionu stávajících pacientů. Podle kardiologů toto číslo dlouhodobě poroste a do roku 2030 stoupne počet lidí se srdečním selháním o 50 % – na 450 tisíc. Čeští experti na srdce mají v rukou novou zbraň, jak srdečnímu selhání čelit – glifloziny. V současné době začaly léky některým pacientům s nemocným srdcem proplácet zdravotní pojišťovny. Dosud na léčení přispívaly pouze diabetikům.
Co konkrétně to pro léčbu srdečního selhání znamená, budou řešit kardiologové na letošním 30. výročním sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS), který začíná v neděli 8. května v Brně.
„Glifloziny prodlužují život našim pacientům, kteří trpí srdečním selháním. Léky totiž umí zlepšit podmínky pro práci srdečního svalu hned na několika úrovních,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti.
Léčbu hradily zdravotní pojišťovny dosud pouze lidem, kteří trpěli cukrovkou. Od začátku května si za ně nemusí připlácet pacienti, u nichž srdce selhává, ale diabetes nemají.
U těch, kteří jsou zároveň diabetici, také snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování cukru do moči. Cukrovkou trpí přibližně 30–40 % pacientů se srdečním selháním.
„Léky umí výrazně zmírnit dušnost i otoky. Pro některé pacienty, kterým by léčba přinesla kýženou úlevu, dříve představovala cena léků problém – mnozí si ji nebyli schopni zaplatit. Nyní jim ale v zahájení efektivní léčby už nic nebrání,“ popisuje prof. Linhart.
Výsledky zahraničních studií navíc naznačují, že by mohly glifloziny v budoucnu pomoci s léčbou dalších forem srdečního selhání, na něž jiné medikamenty dostatečně nezabírají.
„Brzy bychom tak mohli mít v rukou léky pro celé spektrum nemocných se srdečním selháním, tedy bez omezení, která dnes i v této indikaci platí,“ říká prof. Linhart.
V České republice se nyní se srdečním selháním léčí více než 280 tisíc lidí a jejich řady se každoročně rozrůstají o dalších 60 tisíc nových pacientů. Příznivá není ani vyhlídka nejbližších let, podle kardiologů totiž do roku 2030 vzroste počet nemocných až o alarmujících 50 %.
Typickým projevem srdečního selhání je dušnost, otékání nohou, případně bušení srdce. Část pacientů také pozoruje přibírání v oblasti břicha, nebo naopak nechutenství. K rozvoji srdečního selhání podle specialistů často dochází po prodělání infarktu.
Ivana Šalbabová