Počítač pomáhá, počítač vytváří bariéry

23.07.2014 13:15

Počítač je pro zrakově postiženého vynikající pomůckou pro odstraňování bariér. Jan Buchal z o.s. Brailcom upozorňuje současně i na bariéry, které vytváří.

Zrakově postižený pomocí počítače čte a píše
Od 19. století používají nevidící pro zápis a čtení Braillovo hmatové písmo. To je však přístupné pouze jim, respektive tomu, kdo je ovládá. Svazky v Braillově hmatovém písmu jsou mnohonásobně větší než publikace v běžném písmu. Počítače přinesly zcela novou možnost. Čtení textů, které jsou pořizovány pro běžnou potřebu lidmi vidícími.
Psaní, tedy možnost sdělování myšlenek psanou podobou, je díky počítači nevidícímu umožněna tak, že to, co napíše, může číst každý, kdo číst umí. Nemusí se tedy učit speciální písmo, dokonce ani nemusí vědět, že ten, kdo text napsal, je nevidící.

Zrakově postižený pomocí počítače komunikuje se svým okolím
Výměna informací, myšlenek se děje velmi často písemně a v dnešní době stále častěji elektronicky. Elektronicky si píšeme dopisy, vzkazy, žádosti, články, atd. To všechno může díky počítači dnes dělat i zrakově postižený. Zrakově postižený pomocí počítače může vykonávat činnosti, zaměstnání, které by mu jinak zůstaly nedostupné.
Kromě čtení, psaní a komunikace může zrakově postižený pomocí počítače pracovat          s různými databázemi, programy jako například účetnictví, jízdními řády, internetovými obchody atd. atd.

Zvláštnosti počítače pro zrakově postiženého
Je třeba počítač zpřístupnit
Počítač je vynikající pomůckou i pro jinak handicapované, například tělesně postižené. V případě zrakově postižených a zejména nevidících je však třeba vyřešit základní komunikaci s počítačem. Vše je postaveno na vizuální prezentaci informací.

Hlasová a hmatová zařízení
Pro komunikaci s počítačem používají nevidící hmatová zařízení, tzv. braillské řádky, či zařízení hlasová, tzv. řečové syntetizéry. Obojí je nezastupitelné, každá forma má své přednosti a nedostatky. Práce s hmatovým displejem je například mnohem přesnější, vhodná pro editaci textů a přesné rozpoznání důležitých informací. Je však zdlouhavější, vyžaduje pohyb prstů mimo klávesnici počítače. Hlasový výstup je vhodnější pro interaktivní práci, kdy je třeba stále reagovat na výzvy počítače stisky kláves. Předávaná informace však může být poněkud zkreslená, neboť výslovnost je fonetická, tudíž nemusí odpovídat zapsanému textu.

Zvětšování, lupy ...
Pro lidi se zbytky zraku stačí vybavit počítač tzv. zvětšovacím programem. Ten funguje podobně jako lupa. Zvětšuje výsek obrazovky, takže i člověk s těžkým zrakovým handicapem může s počítačem pracovat pomocí zraku.

Nové bariéry
I přesto, že jsou počítač a všechny IT vynikajícími pomůckami, které pomáhají odstraňovat nejrůznější bariéry, paradoxně vytvářejí bariéry nové, často velmi těžko překonatelné.

Finanční náročnost
Zpřístupněné počítače jsou sice vynikající pomůckou, ovšem jsou zároveň pomůckou velice nákladnou. Tato finanční náročnost zabraňuje, aby tyto pomůcky mohli používat ti, kdo je potřebují, v plné míře. Na zpřístupněný počítač je třeba mít několik desítek, ale v mnoha případech také stovek tisíc korun.

Proprietární systémy
Velkou překážkou většímu rozšíření zpřístupněných počítačů jsou proprietární systémy. Jsou to takové systémy, které není možné volně šířit, volně modifikovat a sdílet zdrojové kódy. Dochází ke zdvojování vývoje a k závislosti uživatelů na vývojářských firmách.

Otevřené systémy
Otevřené systémy přinášejí možnost prudkého rozvoje všech jejich částí. Jsou založeny na principu sdílení zdrojových kódů a volném šíření všech vyvíjených programů. To ve svém důsledku vede k účinnější a efektivnější pomoci. Příkladem otevřeného systému může být GNU Linux, grafický systém X Window, desktopové systémy jako KDE, GNOME či kancelářské systémy jako OpenOffice.org, ...

Otevřené standardy
Otevřené systémy by se neobešly bez otevřených standardů. Otevřené standardy jsou takové standardy, které nejsou zatíženy patenty či restriktivními licencemi. Otevřené standardy jsou mezinárodně uznávané a jejich dokumentace je volně dostupná. Jednou z iniciativ, která se snaží zastřešit vznik nových otevřených standardů, je Free Standards Group. Jejími členy jsou zástupci různých aktivit, hnutí, ale i komerčních korporací jako IBM, HP či Sun Microsystems.

Otevřený vývoj
Otevřené systémy potřebují otevřený vývoj. Otevřený vývoj znamená sdílení zdrojového kódu, vývoj, který staví na otevřených, všemi akceptovaných standardech. Model otevřeného vývoje je aplikován nejen na půdě univerzit, ale dnes již také tento model aplikují ryze komerční subjekty jako například Sun Microsystems, IBM, HP a mnoho dalších.

Ekonomická úspora
Otevřené systémy založené na otevřených standardech a otevřených zdrojových kódech přinášejí obrovské ekonomické úspory. Není třeba financovat paralelní vývoj, není třeba financovat nákladný marketing. Finanční prostředky jsou velmi transparentně vynakládány na skutečnou práci, jejíž výsledky jsou volně k dispozici všem, kteří je potřebují, tudíž pokrývají maximální množství potřebných. Připomeňme třeba webový server Apache, který je používán na velkém množství internetových serverů, či grafické prostředí X Window, které se stalo alternativou nejznámějších grafických systémů jako MS Windows či MAC OS, nebo velmi rozšířený internetový prohlížeč Mozilla. V oblasti řečové sytézy je to Festival Speech Synthesis System Edinburghské univerzity, který již v současné době nabízí práci s velmi kvalitními anglicky mluvícími řečovými syntézami. Zároveň mohu upozornit na to, že  v softwarové laboratoři Brailcomu vzniká na bázi systému Festival česká umělá řeč, která bude volně šiřitelná, modifikovatelná a tudíž velmi dobře dostupná.

Možnost zapojit se do vývoje
Otevřený způsob vývoje založený na otevřených standardech a otevřeném kódu dává velkou možnost komukoli zapojit se do vývoje. Dává prostor i těžce zrakově postiženým najít formu, jak se stát užitečným, což je tím nejcennějším způsobem vyrovnání se se zdravotním handicapem. Řada zrakově postižených již tuto možnost využívá, především pak v zahraničí. Jsou to skupiny kolem vývoje screen readeru Speakup především v Kanadě a USA, či lidé kolem vývoje mluvícího desktopového systému Emacspeak zejména v USA, ale i po celém světě či vývojový tým firmy SUSE, která je jedním z největších distributorů GNU Linuxu  a Open Source softwaru zejména v Německu. Velmi aktivní skupina zrakově postižených je    i ve Francii sdružená v projektu BIGLUX či Oralux atd. 

Konkurence vs. spolupráce
Daleko efektivnější je při řešení jakéhokoliv problému spolupráce. Konkurence musí přijít tam, kde spolupráce není možná. Možná není tam, kde se lidé neumějí domluvit.

Zpřístupnění počítačů je společná mezinárodní problematika
Udělat počítače a IT vůbec přístupné zrakově postiženým není snad ryze český problém. Lidé v jiných zemích mají stejné potřeby, řeší stejnou problematiku. Je třeba hledat společné cesty, k čemuž právě otevřená forma vývoje, otevřené standardy a volně přístupný internet dobře napomáhají. Problematiku zpřístupnění počítačů či IT obecně můžeme obrazně přirovnat  k řešení následků nějaké přírodní katastrofy, která přesahuje hranice jednoho státu, jedné země, jednoho národa. Je třeba spojit síly, je třeba dát na první místo prospěch trpících, nikoliv zisk.

Role státu
Vzhledem k velmi omezenému rozpočtu, který může být věnován na podporu handicapovaných a dále na podporu zpřístupnění nejrůznějších elektronických pomůcek, je třeba, aby byly podporovány takové aktivity, které mohou pomoci maximálnímu počtu handicapovaných. Jestliže budou finanční prostředky investovány do vývoje systémů volně šiřitelných, volně modifikovatelných, pak konečný efekt bude mnohonásobně větší než         v případě podpory pouhého nákupu takových užitečných pomůcek.

Pomoc postiženým
Při všech úvahách o tom, jak nejlépe vyřešit zpřístupnění počítačů těžce zrakově postiženým, bychom neměli zapomínat na to, že se jedná o pomoc trpícím lidem, tedy že musíme hledat takové cesty, které mohou pomoci co nejúčinněji co největšímu počtu lidí. Nezapomínejme, že jsou i zrakově postižení, kteří nemají to štěstí jako my, a žijí v mnohem horších materiálních podmínkách. Speciálně upravené počítače či šířeji IT nemají být pomocí pouze pro majetné, nýbrž pro potřebné.