Pět let celoživotního vzdělávání zrakově postižených na Masarykově univerzitě v Brně

23.07.2014 13:15

Příspěvek Petra Peňáze a Svatoslava Ondry ze Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity Brno má podtitul Důvěryhodnost internetu a sociální samostatnost nevidomých.

Historie
Dotace z Fondu vzdělávací politiky byla poprvé poskytnuta na celoživotní vzdělávání zrakově postiženýchvidomých na období 1. 5. 2000 – 31. 12. 2000. Zatímco první semestr v roce 2000 zahájilo na MU 10 zrakově postižených studentů a 20 se jich přihlásilo do podzimního semestru, na podzim 2004 má MU už 70 těžce zrakově postižených frekventantů této formy vzdělávání. Polovina z toho počtu jsou nevidomí.

Struktura programů
Prudký nárůst počtu studentů si vyžádal v roce 2001 rozdělení programu do 2 větví:
A) programy akademické,
B) programy neakademické.

Akademickými programy myslí se v dané souvislosti kurzy určené pro zájemce o univerzitnní studium. Cílovou skupinou je o veřejnost ve věku 18–30 let s ukončeným (nebo ukončovaným) řádným středoškolským vzděláním, jíž jde zpravidla o to, aby kompenzovala vědomostní a zkušenostní handicap daný zrakovým postižením, a dosáhla tak konkurenceschopnosti vůči středoškolským absolventům bez zrakového handicapu v přijímacím řízení na vysoké školy.

Neakademickými programy myslí se programy ostatní, určené zpravidla pro zájemce starších věkových skupin, jejichž cílem není vyhovět požadavkům akademických institucí, nýbrž překlenout nedostatek omezující uplatnění profesní nebo společenské. Kurikulární struktura obou programů byla optimalizována a personální zázemí (odborní lektoři) zajištěno díky projektu metodické přípravy lektorů celoživotního vzdělávání nevidomých dotovaného MŠMT.

Programy nabízené každoročně zrakově postižené veřejnosti:
 
Program 1: Informační technologie pro zrakově postižené
(pro akademické i neakademické kurzy)

Odborná spolupráce: Katedra informačních technologií Fakulty informatiky MU
Délka studijního programu: 2 semestry
Popis programu
- hlasové a hmatové rozhraní pro nevidomé
- základní typy ozvučení příslušného jazykového prostředí, Jaws, Window-Eyes, Hal
- hmatové a zvukové ovládání základních aplikací (Word, Excel, programy elektronické pošty, internetové prohlížeče)
- základní navigace nevidomých v operačním systému (typy ozvučení českého prostředí, Hal, Jaws, Window-Eyes, WinMonitor)
- základní navigace slabozrakých v operačním systému (typy zvětšení českého prostředí, Lunar, MAGic, ZoomText)
- ovládání základních aplikací (vč. programů Word, Excel, programy elektronické pošty, internetové prohlížeče)
- práce s rozsáhlým textovým dokumentem
- zvuková a hmatová interpretace symboliky a grafiky
- webově dostupné informace pro nevidomé
- počítačové hry pro nevidomé

Program 2: Cizí jazyk a literatura pro zrakově postižené
(pro akademické i neakademické kurzy)

Odborná spolupráce:
Centrum jazykového vzdělávání MU
filologické ústavy a katedry Filozofické a Pedagogické fakulty MU
Délka studijního programu: 2-6 semestrů

Vyučované jazyky v neakademických kurzech:
angličtina, němčina, francouzština, italština, ruština

Vyučované jazyky v akademických kurzech:
angličtina, němčina, francouzština, italština, španělština, klasická řečtina

Popis programu
- hmatový interface pro nevidoméhlasové a hmatové rozhraní pro nevidomé
- základní typy ozvučení příslušného jazykového prostředí, Jaws, Window-Eyes, Hal
- národní norma bodového písma příslušného jazyka, její vývoj a typologické varianty
- hmatové a zvukové ovládání základních textově orientovaných aplikací (Word, internetové prohlížeče)
- práce s textem v příslušném jazyce
- normativní mluvnice a konverzace v příslušném jazyce
- literatura a reálie příslušného jazykového prostředí
- webově dostupné informace pro nevidomé příslušného národního prostředí

Program 3: Základy vysokoškolské matematiky pro zrakově postižené
(pro akademické kurzy)

Odborná spolupráce: Sekce Matematika Přírodovědecké fakulty MU
Délka studijního programu: 2 semestry

Popis programu
- matematika v rozsahu gymnaziálních osnov (státní maturita)
- zvukový a hmatový interface pro nevidomé umožňující zápis matematiky
- základní typy lokálních ozvučení příslušného jazykového prostředí, WinMonitor, Jaws, Windows-Eyes
- matematická norma bodového písma v České republice, USA a hlavních evropských zemích

Obecné zásady
- kurz je bezplatný (financování: TRP MŠMT)
- studijní materiály kurzu jsou k dispozici v požadovaném formátu (hmat, elektronický formát pro určitý typ screen-readeru, audio apod.)
- úřední agenda kurzu elektronická i telefonická
- typ výuky: individuální prezenční, doplňovací cvičení formou jednoduchého e-learningu
kurz je individuálně zaměřený, včetně individuálního posuzování vstupních nároků (pokud se liší dva účastníci svými vstupními znalostmi a technologií práce, nejsou zařazování do téže skupiny); v důsledku toho má většina účastníků vlastního lektora, nejvyšší počet osob ve skupině jsou 3 

Shrnutí zkušeností

a) aspekty intelektuální
- ve své vstupní fázi kurzy neměly jednoznačně definované minimální vstupní nároky kvůli možnostem individualizace; zpětně se ukazuje jako nesnáz je zavádět, přestože by toho bylo zapotřebí (u řady frekventantů jsou jasné meze na úrovni nižší než vysokoškolské)
- účastníkům chybí jasná perspektiva profesní, a tím i ambice dosáhnout úrovně srovnatelné s běžným absolventem VŠ
- u řady frekventantů jsou jasné meze na úrovni jiné než vysokoškolské
- typickým problémem je nepřesnost a malá profesionalita výkonu (závislost na vzorech)
části odborných lektorů chybí profesionalita v oblasti komunikačních technologií zrakově postižených

b) aspekty sociální
- mimořádný zájem o kurzy je vyvolán jejich socializační funkcí (účastníci jejich funkci zaměňují se stacionářem TyfloCentra), která jde na úkor funkce profesionalizační: je jasná snaha kurzy protahovat, zapisovat další, a tak nahrazovat fázi profesního uplatnění fází dalším studia
- sociální aspekt intuitivně zdůrazňují i lektoři a přizpůsobují program osobním zájmům účastníků (bez ohledu na profesní potřeby oboru)
- typická jednostrannost nároků (relativně vysoká absence, malá přizpůsobivost vůči nárokům učitele kontrastuje s požadavkem na vysokou přizpůsobivost učitele)
- celkově demoralizující je osobní asistentství:
asistent buď nedosahuje potřebné profesní úrovně, takže jeho jednání obtěžuje okolí, nebo požadovanou profesní úroveň má a v tom případě rychle nahradí výkon samotného nevidomého;
- nevidomý si přivlastňuje výkon asistenta, jako by šlo o jeho zaměstnance, ačkoliv téměř nikdy není asistent hrazen ze samostatného výdělku handicapovaného, a jde tedy o darovaný výkon

c) aspekty technologické
- stupeň elektronizace pracovního prostředí není obecně v ČR vysoký, resp. je vysoký na místech s vysokou profesionalitou, kde se uplatní spíše osoby s úplným vysokoškolským vzděláním nežli absolventi celoživotních kurzů; za tohoto stavu v praxi často ruší i drobné strukturální a obsahové rozdíly mezi webovou a tištěnou informací
- webová informace má často odlišnou strukturu (jeden tištěný dokument je třeba nahrazovat z více zdrojů a naopak, pořadí údajů je odlišné, jejich pojmenování rovněž); spolu s odlišnou metodikou práce se systémem a s aplikacemi to vytváří bariéru komunikační
- nevidomý obtížně zvládá práci rešeršní povahy, při které je potřeba vyhodnotit větší počet nových zdrojů (co do spolehlivosti a úplnosti), redukuje svou práci na jednotlivé zdroje; přitom ovšem právě vyhodnocení zdrojů je tím hlavním profesním požadavkem; obtížnost má tyto příčiny:
- není návyk na úkony této povahy
- nadměrně dlouhý čas, který je k úkonu zapotřebí
- obdobnost dvou zdrojů neznamená pro nevidomého podobnou práci s nimi (ze znalosti struktury jednoho zdroje nevyplývá snadné porozumění analogickému zdroji)
- pochopení struktury nového zdroje mnohdy vyžaduje asistenci (např. komentář ze strany učitele nebo ze strany poskytovatele asistenčních služeb)
- nutnost práce s informacemi ve světových jazycích, jejichž znalost u nevidomých pod celostátním (už tak nízkým) průměrem

Typické příklady ze školní praxe avizující analogické problémy na pracovišti:
- neochota využít textů již digitalizovaných vede k neustálé digitalizaci textů nových, přestože rozdíly mezi starým a novým nemají meritorní povahu
- bezradnost akademických a ministerských pracovišť nad funkčními náhradami běžných odborných pomůcek (periodická tabulka prvků, matematické a fyzikální tabulky, chronometrické a chronologické tabulky, speciální slovníky, atlasy apod.)
- nedostatek pochopení na straně handicapovaných uživatelů: záměna primárních zdrojů za sekundární, dílčího stanoviska za obecné stanovisko

d) situace na trhu práce
- podstatně úspěšnější jsou programy osob, které usilují o konkrétní místo, ale ani v těchto případech nebývá tlak na profesní náročnost dost výrazný (část míst je vytvořena uměle, bez skutečných nároků, což celkově zkresluje představu nevidomých o náročnosti práce)
- profesní partnerství s nevidomým je relace, která vyžaduje minimálně tolik přizpůsobení od vidícího spolupracovníka jako dovednosti na straně handicapovaného
- základem racionálního partnerství s nevidomým je přerozdělení práce oproti běžné dělbě; není proto rozumné přijímat nevidomé na konkrétní existující místa s fixním popisem práce, lépe je, když tlak na pracovní místa s určitým popisem vytvářejí sami handicapovaní tím, že se určité práce chápou a tím prakticky přesvědčují o reálnosti určité specifické dělby
- tento druh dělby je nejsnazší tam, kde se handicapovaným věnuje trvale péče (vysokoškolská střediska handicapovaných, zájmová a občanská sdružení handicapovaných, speciálně pedagogická centra, sociální ústavy), což vytváří do určité míry bludný kruh (postižení se věnují postiženým a zpomalují tím jejich profesionalizaci)

Historie
Dotace z Fondu vzdělávací politiky byla poprvé poskytnuta na celoživotní vzdělávání zrakově postiženýchvidomých na období 1. 5. 2000 – 31. 12. 2000. Zatímco první semestr v roce 2000 zahájilo na MU 10 zrakově postižených studentů a 20 se jich přihlásilo do podzimního semestru, na podzim 2004 má MU už 70 těžce zrakově postižených frekventantů této formy vzdělávání. Polovina z toho počtu jsou nevidomí.

Struktura programů
Prudký nárůst počtu studentů si vyžádal v roce 2001 rozdělení programu do 2 větví:
A) programy akademické,
B) programy neakademické.

Akademickými programy myslí se v dané souvislosti kurzy určené pro zájemce o univerzitnní studium. Cílovou skupinou je o veřejnost ve věku 18–30 let s ukončeným (nebo ukončovaným) řádným středoškolským vzděláním, jíž jde zpravidla o to, aby kompenzovala vědomostní a zkušenostní handicap daný zrakovým postižením, a dosáhla tak konkurenceschopnosti vůči středoškolským absolventům bez zrakového handicapu v přijímacím řízení na vysoké školy.

Neakademickými programy myslí se programy ostatní, určené zpravidla pro zájemce starších věkových skupin, jejichž cílem není vyhovět požadavkům akademických institucí, nýbrž překlenout nedostatek omezující uplatnění profesní nebo společenské. Kurikulární struktura obou programů byla optimalizována a personální zázemí (odborní lektoři) zajištěno díky projektu metodické přípravy lektorů celoživotního vzdělávání nevidomých dotovaného MŠMT.

Programy nabízené každoročně zrakově postižené veřejnosti:
 
Program 1: Informační technologie pro zrakově postižené
(pro akademické i neakademické kurzy)

Odborná spolupráce: Katedra informačních technologií Fakulty informatiky MU
Délka studijního programu: 2 semestry
Popis programu
- hlasové a hmatové rozhraní pro nevidomé
- základní typy ozvučení příslušného jazykového prostředí, Jaws, Window-Eyes, Hal
- hmatové a zvukové ovládání základních aplikací (Word, Excel, programy elektronické pošty, internetové prohlížeče)
- základní navigace nevidomých v operačním systému (typy ozvučení českého prostředí, Hal, Jaws, Window-Eyes, WinMonitor)
- základní navigace slabozrakých v operačním systému (typy zvětšení českého prostředí, Lunar, MAGic, ZoomText)
- ovládání základních aplikací (vč. programů Word, Excel, programy elektronické pošty, internetové prohlížeče)
- práce s rozsáhlým textovým dokumentem
- zvuková a hmatová interpretace symboliky a grafiky
- webově dostupné informace pro nevidomé
- počítačové hry pro nevidomé

Program 2: Cizí jazyk a literatura pro zrakově postižené
(pro akademické i neakademické kurzy)

Odborná spolupráce:
Centrum jazykového vzdělávání MU
filologické ústavy a katedry Filozofické a Pedagogické fakulty MU
Délka studijního programu: 2-6 semestrů

Vyučované jazyky v neakademických kurzech:
angličtina, němčina, francouzština, italština, ruština

Vyučované jazyky v akademických kurzech:
angličtina, němčina, francouzština, italština, španělština, klasická řečtina

Popis programu
- hmatový interface pro nevidoméhlasové a hmatové rozhraní pro nevidomé
- základní typy ozvučení příslušného jazykového prostředí, Jaws, Window-Eyes, Hal
- národní norma bodového písma příslušného jazyka, její vývoj a typologické varianty
- hmatové a zvukové ovládání základních textově orientovaných aplikací (Word, internetové prohlížeče)
- práce s textem v příslušném jazyce
- normativní mluvnice a konverzace v příslušném jazyce
- literatura a reálie příslušného jazykového prostředí
- webově dostupné informace pro nevidomé příslušného národního prostředí

Program 3: Základy vysokoškolské matematiky pro zrakově postižené
(pro akademické kurzy)

Odborná spolupráce: Sekce Matematika Přírodovědecké fakulty MU
Délka studijního programu: 2 semestry

Popis programu
- matematika v rozsahu gymnaziálních osnov (státní maturita)
- zvukový a hmatový interface pro nevidomé umožňující zápis matematiky
- základní typy lokálních ozvučení příslušného jazykového prostředí, WinMonitor, Jaws, Windows-Eyes
- matematická norma bodového písma v České republice, USA a hlavních evropských zemích

Obecné zásady
- kurz je bezplatný (financování: TRP MŠMT)
- studijní materiály kurzu jsou k dispozici v požadovaném formátu (hmat, elektronický formát pro určitý typ screen-readeru, audio apod.)
- úřední agenda kurzu elektronická i telefonická
- typ výuky: individuální prezenční, doplňovací cvičení formou jednoduchého e-learningu
kurz je individuálně zaměřený, včetně individuálního posuzování vstupních nároků (pokud se liší dva účastníci svými vstupními znalostmi a technologií práce, nejsou zařazování do téže skupiny); v důsledku toho má většina účastníků vlastního lektora, nejvyšší počet osob ve skupině jsou 3 

Shrnutí zkušeností

a) aspekty intelektuální
- ve své vstupní fázi kurzy neměly jednoznačně definované minimální vstupní nároky kvůli možnostem individualizace; zpětně se ukazuje jako nesnáz je zavádět, přestože by toho bylo zapotřebí (u řady frekventantů jsou jasné meze na úrovni nižší než vysokoškolské)
- účastníkům chybí jasná perspektiva profesní, a tím i ambice dosáhnout úrovně srovnatelné s běžným absolventem VŠ
- u řady frekventantů jsou jasné meze na úrovni jiné než vysokoškolské
- typickým problémem je nepřesnost a malá profesionalita výkonu (závislost na vzorech)
části odborných lektorů chybí profesionalita v oblasti komunikačních technologií zrakově postižených

b) aspekty sociální
- mimořádný zájem o kurzy je vyvolán jejich socializační funkcí (účastníci jejich funkci zaměňují se stacionářem TyfloCentra), která jde na úkor funkce profesionalizační: je jasná snaha kurzy protahovat, zapisovat další, a tak nahrazovat fázi profesního uplatnění fází dalším studia
- sociální aspekt intuitivně zdůrazňují i lektoři a přizpůsobují program osobním zájmům účastníků (bez ohledu na profesní potřeby oboru)
- typická jednostrannost nároků (relativně vysoká absence, malá přizpůsobivost vůči nárokům učitele kontrastuje s požadavkem na vysokou přizpůsobivost učitele)
- celkově demoralizující je osobní asistentství:
asistent buď nedosahuje potřebné profesní úrovně, takže jeho jednání obtěžuje okolí, nebo požadovanou profesní úroveň má a v tom případě rychle nahradí výkon samotného nevidomého;
- nevidomý si přivlastňuje výkon asistenta, jako by šlo o jeho zaměstnance, ačkoliv téměř nikdy není asistent hrazen ze samostatného výdělku handicapovaného, a jde tedy o darovaný výkon

c) aspekty technologické
- stupeň elektronizace pracovního prostředí není obecně v ČR vysoký, resp. je vysoký na místech s vysokou profesionalitou, kde se uplatní spíše osoby s úplným vysokoškolským vzděláním nežli absolventi celoživotních kurzů; za tohoto stavu v praxi často ruší i drobné strukturální a obsahové rozdíly mezi webovou a tištěnou informací
- webová informace má často odlišnou strukturu (jeden tištěný dokument je třeba nahrazovat z více zdrojů a naopak, pořadí údajů je odlišné, jejich pojmenování rovněž); spolu s odlišnou metodikou práce se systémem a s aplikacemi to vytváří bariéru komunikační
- nevidomý obtížně zvládá práci rešeršní povahy, při které je potřeba vyhodnotit větší počet nových zdrojů (co do spolehlivosti a úplnosti), redukuje svou práci na jednotlivé zdroje; přitom ovšem právě vyhodnocení zdrojů je tím hlavním profesním požadavkem; obtížnost má tyto příčiny:
- není návyk na úkony této povahy
- nadměrně dlouhý čas, který je k úkonu zapotřebí
- obdobnost dvou zdrojů neznamená pro nevidomého podobnou práci s nimi (ze znalosti struktury jednoho zdroje nevyplývá snadné porozumění analogickému zdroji)
- pochopení struktury nového zdroje mnohdy vyžaduje asistenci (např. komentář ze strany učitele nebo ze strany poskytovatele asistenčních služeb)
- nutnost práce s informacemi ve světových jazycích, jejichž znalost u nevidomých pod celostátním (už tak nízkým) průměrem

Typické příklady ze školní praxe avizující analogické problémy na pracovišti:
- neochota využít textů již digitalizovaných vede k neustálé digitalizaci textů nových, přestože rozdíly mezi starým a novým nemají meritorní povahu
- bezradnost akademických a ministerských pracovišť nad funkčními náhradami běžných odborných pomůcek (periodická tabulka prvků, matematické a fyzikální tabulky, chronometrické a chronologické tabulky, speciální slovníky, atlasy apod.)
- nedostatek pochopení na straně handicapovaných uživatelů: záměna primárních zdrojů za sekundární, dílčího stanoviska za obecné stanovisko

d) situace na trhu práce
- podstatně úspěšnější jsou programy osob, které usilují o konkrétní místo, ale ani v těchto případech nebývá tlak na profesní náročnost dost výrazný (část míst je vytvořena uměle, bez skutečných nároků, což celkově zkresluje představu nevidomých o náročnosti práce)
- profesní partnerství s nevidomým je relace, která vyžaduje minimálně tolik přizpůsobení od vidícího spolupracovníka jako dovednosti na straně handicapovaného
- základem racionálního partnerství s nevidomým je přerozdělení práce oproti běžné dělbě; není proto rozumné přijímat nevidomé na konkrétní existující místa s fixním popisem práce, lépe je, když tlak na pracovní místa s určitým popisem vytvářejí sami handicapovaní tím, že se určité práce chápou a tím prakticky přesvědčují o reálnosti určité specifické dělby
- tento druh dělby je nejsnazší tam, kde se handicapovaným věnuje trvale péče (vysokoškolská střediska handicapovaných, zájmová a občanská sdružení handicapovaných, speciálně pedagogická centra, sociální ústavy), což vytváří do určité míry bludný kruh (postižení se věnují postiženým a zpomalují tím jejich profesionalizaci)