Návštěvy v domovech seniorů výskyt nemoci neovlivnily. Pro klienty a příbuzné jsou zákazy přitom devastující
Zákazy návštěv příliš neovlivnily výskyt koronaviru v domovech pro seniory. Nákazu do zařízení nosí hlavně zaměstnanci. Klienty pobytových sociálních zařízení a jejich příbuzné zákazy přitom zbytečně stresují a nepřispívají k dobrému duševnímu a fyzickému zdraví.
Toto zaznělo na dnešní tiskové konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) z úst člena výboru MUDr. Borise Šťastného, který je zároveň předsedou správní rady sítě Alzheimer Home v České republice.
„Zákaz návštěv v sociálních zařízeních začal platit 9. října. Ze statistických údajů však jasně vyplývá, že zákaz návštěv neměl na pokles výskytu koronaviru v těchto zařízeních žádný vliv. Naopak výskyt v domovech kopíroval křivku výskytu viru v české populaci – je tedy jasné, že průnik nákazy do domovů mají nejvíce na svědomí samotní zaměstnanci. Proto považujeme za přínosné, aby plošné testování zaměstnanců bylo zachováno a ideálně se přeneslo jako povinnost do 3., 4. a 5. stupně PSA. Po zavedení plošného a pravidelného testování u klientů a zaměstanců začala křivka nově nakažených pozvolna klesat. U klientů by pro testování stačil až stupeň 5,“ vysvětluje lékař.
Kritizuje také současná pravidla regulace návštěv podle systému PES s tím, že by měla být aktualizována. Na psychiku klientů mají podle Šťastného tato opatření devastující vliv. V současnosti může na návštěvu za příbuznými v těchto domovech jen ten, kdo v minulých 3 měsících prodělal covid-19 nebo má čerstvý negativní test.
Z celkového počtu 65 000 klientů pobytových sociálních služeb se koronavirem v podzimní vlně nakazilo dosud přes 12 000 klientů, tedy přibližně 18 %. Vrchol nastal 15. listopadu a to s 5100 nemocnými. Plošné testování domovech pro seniory mělo začít 11. listopadu, u klientů skončilo 3. prosince, u zaměstnanců až 12. prosince. Dle odborníků ze SVL by však mělo probíhat i nadále, zvláště v souvislosti s uvolňováním restrikcí.
Podle doc. MUDr. Bohumila Seiferta, Ph.D. vědeckého sekretáře SVL, by mohly napomoci antigenní testy, které nákazu nejspolehlivěji prokáží den před vypuknutím příznaků a v dalších 5 dnech – jejich citlivost dosahuje 90 % a jsou ideální při lokálním vzplanutí epidemie.
„Hlavním úkolem praktického lékaře však není testovat, ale zůstat hrází mezi pacienty a specialisty a nemocnicemi – zabránit přetížení systému a odbavit co nejvíce nemocných v našich ordinacích,“ vysvětluje doc. Seifert. „Testování by mělo být pro praktiky dobrovolné. Aby jej provozovali ti, kteří na to mají personální vybavení a zázemí a neohrozili ostatní pacienty a chod svých ordinací.“
Praktický lékař Cyril Mucha také potvrdil, že praktici rádi využívají telemedicínu, která ale nikdy podle něj nemůže zcela nahradit fyzický kontakt lékaře s pacientem. Varoval však před „potulnými praxemi“, které se chtějí přiživit na současné situaci a zavádějí nejrůznější telemedicínské aplikace a služby, a přitom nejsou poskytovateli zdravotní péče.
„V posledních měsících se objevila řada „spasitelů“, kteří nabízejí, že budou telemedicínu organizovat. To ale není tak jednoduché – otázka na internetovém fóru není telemedicína – to by se mohl pacient zeptat na stav svého bolavého kolene sousedky. Ten, kdo telemedicínu poskytuje, musí být registrovaným poskytovatelem zdravotních služeb, mít ordinaci, znát pacienta, a vyšetření musí mít všechny atributy klasického vyšetření v ordinaci – musí být jasné kdo je poskytuje, a komu. Poté musí vzniknout zdravotní záznam,“ doplňuje MUDr. Mucha a zdrůraznil, že praktičtí lékaři jsou zde pro pacienty stále, jak fyzicky, tak i telemedicínsky.
Lékaři řešili i budoucí vakcinaci proti koronaviru – dle svých slov však mají zatím stejné informace jako veřejnost.
Vojtěch Šprdlík