Iveta Kollertová: Zmobilněná

09.04.2012 0:00

Jak jednoduchý se zdá být život se všemi vymoženosti moderní doby. Internet, mobilní telefon, kabelovka, dálkové ovládání. Jen tlačítko "restart" nám jaksi chybí v reálném životě. Udělám chybu - restart, nevyjde pohovor - restart, hapruje zdraví - restart. Ale stýskání není mým životním posláním, ani tématem krátkého článku.

My, ležáci, jejichž obzor je orámován závěsy, záclonou či roletami, patříme vesměs k druhu člověčenstva, jenž je beznadějně optimistický, roztoužený a snivě zamyšlený. Co druhé irituje, to nás nechává zcela chladnými krom jediného - výpadku internetu. Sama za sebe vím, jak dlouhý zdá se být den bez blikajícího monitoru a v tu chvíli je záchrana, v podobě mobilního telefonu, tou nejdostupnější. Jak mile zní hlas robotické infolinky internetového poskytovatele. A co teprve, když po půlhodince stereotypního "Jste v pořadí, čekejte, prosím" se ozve hlas živé bytosti.

 Je jisté, že bez propojení internetu a telefonu by zajištění služeb nebylo úplné. Mohlo by vám připadat, že míra závislosti osob nepohybujících je na internetu či mobilu nad míru únosnosti. Ovšem, kde bychom bez nich byli. Nejenže je snadnější dopátrat se veškerých lékařských kapacit, ale i obyčejná sterilizovaná gáza je na dosah pouhým kliknutím či vytočením čísla. A co je hlavní, poodhrnují se všechny ty záclony, závěsy a rolety, přibližuje se veškeré dění za zdmi uzavřeného pokoje. A to je ta pravá výhra, nemyslíte?

 Vytoč číslo, řekni prosím,
 nečekej na prázdný tón.
 Hlasem na trh kůži nosím,
 i svůj úsměv nebo ston.

 Klikni myškou do éteru,
 smajlík vyznač do zprávy.
 Vykřič radost do všech směrů,
 nechť klávesy vypráví.

 Spoj vše klidně dohromady,
 obojí tě spojí hned.
 Vybírej si jenom klady
 ze zázraku, jménem svět.