Cesta za duhou na cestě k lidem už podvacáté

Téměř čtyřicet autorů jubilejního dvacátého ročníku výstavy Cesta za duhou ukáže, proč stojí za to zpomalit a všímat si vlastních pocitů i sebe navzájem.

Těšit se můžete na díla z rozličných materiálů a v různých měřítcích, vyšitá, ušitá, nakreslená, namalovaná, vymodelovaná, poskládaná do koláže, vyfocená, sepsaná nebo svázaná do knížky, zblízka i zdaleka, vtipná i dojemná, praktická i dekorativní, pojatá obvykle i nezvykle, od nováčků i stálic.

Výsledný dojem umocní vystoupení žáků ZUŠ Harmonie pod vedením Markéty Vávrové a vybrané kresby ze soutěže „Rozsviťme Českou republiku“ Nadačního fondu Impuls.

„Dvacet let jdeme stejnou cestou, která zve úplně každého, aby se podíval na svůj svět jinýma očima,“ oceňuje jeho předsedkyně Kateřina Bémová.

Kamenosochařka a malířka Zuzana Klára Čížková, autorka průvodní ilustrace celé výstavy, chce svou tvorbou předávat ostatním pozitivní energii, i když hlavní sdělení nebo pozadí vzniku obrazů často optimistické nebývá.

„Emoce a harmonie nám v životě schází, vytlačují je racionalita a stres. Nemáme čas zpomalit a užít si venkovní světlo nebo úplně obyčejný hezký prostor,“ vysvětluje nadaná umělkyně s tím, že i pro ni je těžké respektovat vlastní únavu a limity.

Čím tíživější období zažívala během léčby, tím větší lehkost, dynamiku i barevnost dávala do svých děl, až si na fantaskní svět troufla naplno. V přelivech barev a tazích štětcem se dokáže úplně odpoutat od všedních starostí.

Právě odpoutání, změna perspektivy a cílené zaměření na to krásné je to, co veškerá díla spojuje. Autoři se opakovaně vydávají na cesty, na kterých na výsledku až tak nesejde, zato na samotném procesu tvorby ano. Důležité je mít možnost tvořit, nechat pod rukama, nohama, v hlavách nebo třeba v hledáčku fotoaparátu něco vznikat. Potkat se s vlastní imaginací, schopnostmi i s ostatními, mít možnost sdílet.

Jak k tématu podotkla profesorka Eva Kubala Havrdová, čerstvá držitelka medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy, která se mimo jiné zasadila o zavedení špičkově fungujícího léčebného systému pro pacienty s roztroušenou sklerózou: „Nechceme, aby cíl byl dosažen rychle, chceme, aby cesta byla krásná.“

Cesta za duhou je vždy v prostorách, kudy prochází hodně lidí, aby se téma dostalo i k těm, kteří běžně do galerií nebo na vernisáže nechodí. Atmosféra a dynamika vybraných míst navíc přirozeně vybízí k potkávání, zamyšlení i diskusi, a letošní jubilejní dvacátý ročník to jen potvrzuje.

Jak tedy autorům s roztroušenou sklerózou říká kurátorka výstavy Lenka Brožková: „Děkuji, že jste, že vystavujete, a tím své cesty křížíte dalším lidem, které inspirujete k novým cestám, o kterých možná ještě ani nevědí.“

Výstavu pořádá spolek Revenium za podpory CEROS, o. p. s., Nadačního fondu IMPULS, Unie ROSKA a společnosti Merck.