České neziskovky loni lépe spolupracovaly se svými podporovateli. Teď je však čeká úbytek dárců

Neziskové organizace v Česku zlepšily v loňském roce spolupráci se svými podporovateli. Díky hospodářské konjunktuře sice čerpaly od státu doposud nejvyšší objem finančních prostředků, na druhé straně čelily dlouhodobému nedostatku kvalifikovaných pracovních sil například v sociálních službách, mimo jiné kvůli nízkým mzdám. Vyplynulo to z pravidelného hodnocení, které provádí Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) ve 24 státech euroasijského regionu na východ od České republiky. České republice připravuje zprávu Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR). Celkové hodnocení Česka zůstalo na úrovni z roku 2018, mezi hodnocenými státy je na 3. místě.

„Získaná data přinesla oproti posledním letům jednu změnu, kterou hodnotíme jako velice pozitivní. Neziskové organizace se naučily lépe spolupracovat se sítí svých podporovatelů a příznivců. To se ukázalo například na občanských aktivitách, ale současně také u servisních organizací v sociálních službách, které častěji a důsledněji informují o své práci širokou veřejnost i veřejnou správu a daří se jim získávat soukromou podporu,“ řekl k výsledkům hodnocení prezident AVPO ČR Marek Šedivý.

Letošní pandemie onemocnění COVID ale podle něj situaci v neziskovém sektoru zásadně mění. Ekonomická krize může právě lepší spolupráci organizací se soukromými dárci poškodit. Na tiskové konferenci k výsledkům mezinárodního hodnocení za loňský rok proto současně za AVPO ČR vyslovil podporu aktuálnímu poslaneckému legislativnímu návrhu, který má za cíl podpořit soukromé dárcovství. 

Velmi podporujeme návrh, podle kterého by mohly být soukromí dárci dočasnou daňovou úpravou a možností většího snížení daňového základu až o 30 % motivováni pokračovat v darování a podpoře organizací. Stále věříme, že zákonodárci vyslyší věcné argumenty a tuto dočasnou změnu v návaznosti na dopady pandemie COVID podpoří. I kdyby měla pomoci jen desítkám veřejně prospěšných organizací, má smysl,“ uvedl Marek Šedivý.

Podle něj některé neziskovky zaznamenaly vyšší příjmy darů od soukromých dárců, ale větší část neziskovek hlásí jejich úbytek. Navrhované opatření by podle něj mělo minimální rozpočtové dopady, ale mnoha aktivním organizacím 
by pomohlo spolupráci se soukromými dárci udržet.

Za návrh se z řad dárců staví například i severomoravský podnikatel Jiří Duchoň.  Podle něj vláda, která návrh zatím odmítá, ve svém stanovisku mylně předjímá, zda bude nebo nebude snížena ochota poplatníku daní přispívat na veřejně prospěšné účely: „Ochota darovat a výše daru není dána pouze ekonomickou situací, jejíž úroveň i v této době může být u různých firem různá, ale především štědrostí dárce ve věci potřebných. Podezřívat a priori tyto dárce z daňových úniků může jen ten, kdo takto sám uvažuje. Domnívám se, že měřítkem morální úrovně každé vlády a zákonů, které schvaluje, by měl být mimo jiné i projev určité velkorysosti a vstřícnosti, zejména v situacích, do kterých se veřejně prospěšné organizace nedostaly vlastní vinou. Z tohoto důvodu bych si za sebe a další podnikatelské subjekty přál, aby vláda tento návrh podpořila.“

AVPO ČR dlouhodobě podporuje také záměr ulevit organizacím odpuštěním silniční daně a s příslušnými rezorty diskutuje možné změny v zákoně o veřejných sbírkách, které by pomohly snížit administrativu spojenou se sbírkami při zachování jejich transparentnosti.

U silniční daně je podle něj třeba zvážit, zda je správné, aby například charitativní organizace pečující o potřebné ročně platily státu statisíce na silniční dani, když některé jiné organizace a složky státu jsou od této daně osvobozeny. „Pokud vznikne na půdě sněmovny iniciativa tyto veřejně prospěšné organizace od daně osvobodit, bude mít naši plnou podporu,“ uvedla Miroslava Illetšková, vedoucí ekonomického oddělení obecně prospěšné společnosti ADRA.

Monika Jindrová


 

Klíčová slova: