Výpravy do tichého světa: Překonat bariéry mezi slyšícími a neslyšícími pomáhá škola i zážitkové hry

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.
Mnozí neslyšící ovládají hned několik jazyků. Přesto žijí v uzavřené komunitě.
Pár lidí přichází konečně s nápady, jak tyto bariéry zbourat. A ještě se dobře pobavit.

Vymýšleli jsme prostředí, kde byste se mohly nejspíš setkat s neslyšícími. Dívejte se a snažte se zapamatovat nějaké znaky," řekne Anna Pogranová a pustí video, kde se odvíjí krátký příběh. Dva mladí lidé jdou spolu do kavárny a objednávají si. Debata s číšníkem nějakou chvilku trvá, nicméně nakonec si dají kávu a čaj. Když dopijí a zaplatí, z kavárny odejdou.  

"Povedlo se vám pochytit nějaké znaky?" ptá se drobná blondýnka. S kolegyní Veronikou, která se uvolila, že se mnou zážitkovou hru Náznak absolvuje, začneme dolovat v paměti. Utkvěl nám znak pro "mléko", který simuluje dojení. Taky slovo "rozpustná", protože prsty se při jeho znakování míhají do ztracena. Zatímco Veronika si vzpomene na znak pro pivo lahvové (ruce při něm otvírají lahev), já na točené (ruce při něm čepují). Ne všechny znaky jsou ovšem takhle intuitivní.  

"Chtěli jsme vám ukázat, že znakový jazyk je bohatý a dokáže rozlišovat například druhy kávy. Mimochodem, slovo cappuccino, které nám přijde mezinárodní, ukazují jinak v Ostravě a jinak v Praze. V každém městě žijí malé komunity a ty mají svoje ,nářečí'. Pro přejatá slova si často vyvíjejí vlastní znaky," vysvětluje druhá autorka projektu Náznak Lucie Přibylová.  

Druhý jazyk  

Jsme za půlkou hry a už jsme se dozvěděly docela dost informací. Třeba že sousloví "znaková řeč" je vlastně nesmysl a mělo by se používat spojení znakový jazyk anebo znakovka. Odhaduje se, že v Česku žije asi půl milionu lidí s vadou sluchu, ale přibližně jen 10-15 tisíc z nich používá znakový jazyk a ten je pro ně primární. To mimo jiné znamená, že...