Vrozené vývojové vady
ČRo - Plzeň
-
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Máme 18 hodin a 5 minut, příjemný podvečer Vám přeje Květa Bodollová. Začíná další v pořadí druhý pořad na zdravotní téma. A naším hostem je opět doktor Marcel Haš, prenatální genetik a gynekolog. Přeji Vám už po druhé dneska dobrý den.
Marcel HASH, lékař
Já přeji dobrý večer.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Na dnešní den připadá jak už jsme si ráno říkali Mezinárodní den jódu. Velmi důležitý je přísun prvku také v těhotenství. Jeho deficit může negativně ovlivnit vývoj plodu. No a co bývá tou nejčastější příčinou vrozených vývojových vad. Jakou roli hrají poruchy štítné žlázy a co bychom měli udělat v prevenci pro zdravé těhotenství. Tak ne jen těmito otázkami se budeme dnes zabývat. Připomínám telefonní číslo pro vás sem k nám do studia 221554222. Můžete nám i napsat na číslo 60555 a čtyři 8. To je číslo pro vaše SMS. Některé dotazy tady už máme z ranního vysílání, tak se k nim postupně dostaneme. Ale teď pane doktore musíme ten úvod a začneme asi tím, kolik vlastně procent dětí se rodí i dnes přes veškerou péči s vývojovými vadami?
Marcel HASH, lékař
To číslo je přibližně uváděno 3 až 5. To znamená 3 až 5 dětí ze 100 se rodí s nějakou vadou. Ale je třeba upozornit, že mnohdy ta vada může být pouze kosmetická například srostlé prsty na nohou nebo 6 prstů na nohou, což v běžném životě samozřejmě nikomu zásadní problémy nedělá. Až přes ty vady, kdy jsou postižené orgány nebo orgánové soustavy až po některé závažné syndromy a v nejhorších případech samozřejmě to mohou být vady, které jsou naprosto neslučitelné se životem. Eventuálně ty děti mohou umírat záhy po porodu nebo v pozdějším věku.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
A když bychom si je chtěli nějak rozdělit a vůbec pídit po příčinách hlavních?
Marcel HASH, lékař
Těch vad je rozdělení je několik druhů. Co je vlastně stěžejní, že dneska už víme, že prakticky do všeho, do všeho zasahuje genetika. My ty vady můžeme rozdělit na chromozomální. To jsou takový nejčastější je Downův syndrom. To všichni známe. Každá těhotná podstupuje screening Downova syndromu v těhotenství. A dalšími jsou vady monogenní, což už vyplývá z toho názvu mono genní. Kdy za tu chorobu je odpověden, odpovědný většinou jeden z některých genů. Takový, takovou nejčastější, neznámější vadou je cystická fibróza. Velmi, velmi těžké onemocnění. Navíc má poměrně takovou záludnost v tom, že se postižené dítě rodí zdravým rodičům, kteří jsou přenašeči a mnohdy o tom samozřejmě ani nevědí. Další s takovou, s takovou vad je chondroplazie. To známe například z Pevnosti Boyard. Ty herci malého vzrůstu to trpaslictví, kdy jsou tam poruchy vývoje tkání, kostních a pojiva. U těch monogenních vad tam známe úplně jasně principy té dědičnosti. To znamená, že riziko pro ty potomky je buď 25, 50, 75 či 100 procent. A známe obvykle ty geny, které to způsobují. Třetí takový velký, velká oblast jsou ty vady multifaktoriální. My víme nebo víceméně řekl bych spíš tušíme, že určitou roli tady hraje nějaká genetická predispozice, že určitou roli tam hrají nějaké geny, které mnohdy my vlastně vůbec neznáme jakým způsobem fungují. Ale je třeba, aby tam nastoupil nějaký ten epigenetický faktor, čili faktor zevního prostředí. A pak může dojít samozřejmě k nějakému vzniku té vývojové vady.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Čili potom je tu ta kombinace geny a působení zevního prostředí?
Marcel HASH, lékař
Přesně tak. Obvykle dříve se těmto vadám říkalo polygenní a tvrdilo se, že za tu vadu může více genů malého účinku. Dneska je nazýváme multifaktoriální, protože přeci jenom víme, že bez těch zevních faktorů by pravděpodobně k žádné té poruše zřejmě nedošlo, protože lidský organismus má samozřejmě neuvěřitelné schopnosti přizpůsobivosti a reparací a tak dál.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Ptáte se Ty vlivy zevního prostředí na vrozené vývojové vady, kdy se jedná o takové nejcitlivější období?
Marcel HASH, lékař
Ptáte se asi pravděpodobně konkrétně na to těhotenství?
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Ano.
Marcel HASH, lékař
V úplném začátku toho těhotenství asi těch prvních 14 dní po oplození, kdy se vyvíjí to embryo, tak tam je uplatňován takový ten princip všechno nebo nic. To znamená buď nastoupí ty úžasné reparační mechanismy toho embrya a všechno se jakoby zacelí a život pokračuje dál a nebo to embryo úplně zanikne. Takže v tenhle té fázi je to takto. Potom mezitím druhým a osmým týdnem asi do toho 56. dne vývoje tam právě je to takové období úplně nejcitlivější. V téhle době je, kde jsou ty orgány a orgánové soustavy, které se vyvíjejí nejcitlivější právě na působení těch zevních faktorů.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Dostáváme ke slovu, které jste ráno také užíval a to teratogeny. Jestli byste nám to vysvětlil, co to vlastně je?
Marcel HASH, lékař
Ano, to jsou přesně zjednodušeně právě ty vlivy toho zevního prostředí, které mohou mít vliv na ty vrozené vývojové vady. To znamená, že oni musí mít teratogenní účinek, to znamená musí způsobovat nějakou vrozenou vývojovou vadu. Například je úplně myslím v povědomí veřejnosti známá aféra kontergam nebo-li talidomit. Bylo to v přelomu, přelomu padesátých, šedesátých let. Kdy to byl ten z toho pohledu té doby naprosto geniální lék na nevolnosti v začátku těhotenství. Výborně to fungovalo. Ovšem děti se rodily s těžkými defekty končetin, že jo.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Kdy se na to přišlo?
Marcel HASH, lékař
No, přišlo se na to samozřejmě záhy poté, co začalo přibývat těch dětí a vědělo se, že ty matky užívaly právě tyhle léky v tom začátku. Nikdy už v podstatě, v podstatě v následující době nikdy takhle závažná aféra nebyla. A samozřejmě byl to, byl to tenkrát velký průšvih.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
No, jak je rozdělujeme ty teratogeny?
Marcel HASH, lékař
Ty v podstatě rozdělíme jednoduše podle toho mechanismus účinku nebo původce, jestli jsou biologické, chemické nebo fyzikální. U těch biologických to jsou v podstatě infekce. Infekce, kterými může ta těhotná žena onemocnět, kterýmu se může nakazit. U těch chemických tam především mluvíme o těch, o těch lécích. A u těch fyzikálních především nás zajímá rentgenové záření eventuálně vysoké teplo. Tam se jedná třeba o několik dní trvající vysoké 40 horečky. Nebo nedoporučuje se v žádném případě samozřejmě těhotným ženám užívat saunování při vysokých teplotách nebo horké koupele, protože víme, že to může mít negativní vliv na, na vývoj nervové trubice rozštěpové vady páteře a podobně.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak my se k těm biologickým teratogenům dostaneme za chviličku. Já bych tady měla na vás první dotaz. Dobrý den, pane doktore, chystám se po druhé otěhotnět, jen netuším, zda jsem měla neštovice. Kam bych mohla jít, aby mě to zjistili z krve? Kdybych je neměla, ještě bych se před otěhotněním nechala očkovat. Je to rozumný postup? Co mně radíte, ptá se paní Ivana.
Marcel HASH, lékař
Pokud si ženy tohle vyšetření nechávají dělat v naprostém případě zjistí, že ty protilátky mají, že se s tím někdy opravdu setkali. Protože tělo je individuální a u každého ten průběh může být. Víme, že i u těch dětí, u některých je pár pupínků a některé děti opravdu s tím mají obrovské problémy. Takže není vlastně vůbec nic jednoduššího než se obrátit na svého praktického lékaře a zjistit, jestli ty protilátky samozřejmě máme.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak připomínám naším posluchačům telefonní čísla 221554222. SMS pište na číslo 60555 a čtyři 8. Naším hostem v pořadu Co vás zajímá je doktor Marcel Haš.
/ Písnička /
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak máme 18 hodin a 18 minut. Posloucháte pořad Co vás zajímá a naším hostem je doktor Marcel Hash, genetik a gynekolog. A naše telefonní číslo 221554222 vytočila posluchačka, která se pana doktora chce zeptat. Tak máte prostor, dobrý večer.
posluchačka na telefonu
Kučerová, dobrý večer.
Marcel HASH, lékař
Dobrý večer.
posluchačka na telefonu
Pane doktore, prosím vás pěkně, já mám takový dotaz. Mám vnuka, je mu 15, měří 192 centimetrů a jeho váha je 140 kilo. Moje dcera než s ním otěhotněla, tak měla operaci štítný žlázy a v těhotenství brala nějakou dodatkovou léčbu, aby ty hormony se vyrovnaly. A teď jako tomu vnukovi nikdo moc nevěnuje pozornost a já jsem babička a jsem z toho znechucená. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli byste mi nějak neporadil nebo jestli by to ten vliv na ten, na tu váhu měla ta operace té štítné žlázy dcery?
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Děkujeme za dotaz a můžete poslouchat z rádia ano?
posluchačka na telefonu
Ano děkuji.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Nebo chcete ještě pane doktore nějaké doplňující?
Marcel HASH, lékař
Asi ne. To, tohle to, tohle jsou většinou prostě dotazy, na které z oleje je velmi obtížné odpovědět, protože těch příčin té nadváhy může mít veliké množství ale v podstatě vnuk by měl být v péči dětského lékaře a ten dětský lékař by měl provést taková vyšetření, která by vedla k těm otázkám posluchačky samozřejmě.
posluchačka na telefonu
Ano, takže my se obratí, obrátíme na paní doktorku dětskou a.
Marcel HASH, lékař
Samozřejmě, samozřejmě. Tam je, tam je ten první krok, protože samozřejmě tam už minimálně ty, ten hormonální proces, který probíhá v tom organismu by se měl vyšetřit ne jenom samozřejmě ta štítná žláza ale i další hormony. Asi tím by se mělo začínat. Ale zase to už je, to už je v dikci pediatra, dětského lékaře. Ten toho ví samozřejmě mnohem víc než já.
posluchačka na telefonu
Tak vám děkuji mnohokrát, mějte se moc hezky.
Marcel HASH, lékař
Nemáte zač.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Vy také. Na shledanou.
Marcel HASH, lékař
Na shledanou.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak my budeme pane doktore pokračovat. Skončili jsme u těch biologických teratogenů a myslím, že jste říkal něco o těch infekcích matky, tak bychom mohli něco říct bližšího k tomu.
Marcel HASH, lékař
Ano. Co se týče těch infekcí nejčastější, nejčastější se setkáváme asi s toxoplasmózou. Dříve se dělala i všem těhotným povinně odběry na toxoplasmózu, to už se, to už se dnes nedělá. Samozřejmě tak jak, tak jak je ten, jak je ten cyklus životní té toxoplasmózy, tak víme, že by ty ženy neměly v těhotenství jíst syrové maso, kde samozřejmě mohou být ty zárodky a pokud, pokud mají doma nějaká domácí zvířata kočky s tím trusem by samozřejmě měl manipulovat v době těhotenství asi někdo jiný. Jo ta toxoplasmóza samozřejmě může způsobovat vážné, vážné vady ale zase jsme tady v tom období toho prvního trimestru. Takže na tom začátku, kdy jednak to pravděpodobnost toho nakažení je velmi nízká. Ale v případě, že k tomu nakažení dojde, tak relativně vysoké riziko postižení plodu. Když to na druhou stranu snáz se přes tu placentární bariéru ty agenc dostanou dítěti v pozdějších fází těhotenství ale všechny orgány už jsou vytvořené. To znamená, že postižení je v této době zase naopak minimální.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak prosím vás, vezměte si sluchátka. Máme tu další dotaz. Dobrý večer.
posluchačka na telefonu
Dobrý večer.
Marcel HASH, lékař
Dobrý večer.
posluchačka na telefonu
Nováková Mariánské Lázně. Pane doktore, já jsem ročník narození 1955 a narodil jsem se s rozštěpem páteře. A já jsem se nikdy od maminky dnes už je mrtvá nedověděla, čím se to mohlo stát? Vy jste z kraje mluvil něco o tom, o nějakých teplotách?
Marcel HASH, lékař
Ano ano ano.
posluchačka na telefonu
Jestli jsem tomu správně rozuměla.
Marcel HASH, lékař
Ano.
posluchačka na telefonu
Že ona pracovala v zemědělství a takže byla vlastně od jara do podzimu jako venku. Já jsem teda zářijové dítě. Tak nevím těch 7 týdnů, to mi tam nějak, nerozumím tomu. Nevím, proč jsem se narodila prostě ten pátek a nikdo mi to dneska už z jejich scény nevysvětlí a možná to ani nevěděla.
Marcel HASH, lékař
Já vám to s velkou jistotou samozřejmě taky nemůžu říct, proč zrovna u vás k tomu došlo. Nicméně zrovna u těch rozštěpů páteře toho víme relativně hodně. A víme právě, že, že na to má negativní vliv ty vysoké teploty. To znamená třeba několik dní trvající horečky. V téhle době, kdy se vytvářejí ty orgány a další věc, která je nedostatek kyseliny listové. Ta, která se dneska samozřejmě dává v těch optimálních dávkách v těhotenských vitamínech už před těhotenstvím se doporučuje a v začátku toho těhotenství. Takže jaká samozřejmě byla, jaké bylo složení stravy tenkrát v té době, jak to bylo bohaté na kyselinu listovou. Jsou to tyhle příčiny nejčastější nejznámější, které mohou k tomu vést. Ale na druhou stranu neznamená to, že k tomu vedli. Mohla samozřejmě mít maminka dostatečný přísun, nemusela mít žádné teploty. A stejně k tomu mohlo dojít a pak tam právě tu příčinu obtížně hledáme.
posluchačka na telefonu
Tenkrát bylo hodně obrn, že jo v těch letech. Byly hodně obrny dětské taky. Po špitálech jsem chodila jako dítě a tam jsem se s tím jako dítě taky setkala. Viděla jsem ty děti postižené. A tak jsem si říkala, že teda byla jsem ráda, že já ne obrna ale, ale zase ten rozštěp. Ten mi v životě nadělal hodně jako nepříjemných věcí.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak děkujeme vám za dotaz. Mějte se pěkně.
posluchačka na telefonu
Díky. Na shledanou.
Marcel HASH, lékař
Není zač, mějte se hezky, na shledanou.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Na shledanou. Tak já u těch dotazů budu pokračovat co přichází formou SMS. Dobrý den, prosím vás mám hnutou štítnou žlázu. Beru jistý lék a nesmím jíst jód. Prý za to může antikoncepce? Tak to nevím co. Co vy na to?
Marcel HASH, lékař
Jednak já mám někdy pocit, že za všechno může hormonální antikoncepce. To tak asi určitě není. A na druhou stranu co se týká, co se týká těch funkcí té štítné žlázy, to je vždycky toho endokrinologa. To znamená pokud vám endokrinolog nasadí nějakou léčbu, tak vám samozřejmě musí hlídat i ty hladiny těch hormonů té štítné žlázy. A je třeba samozřejmě dodržovat jejich doporučení.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Jeden dotaz, který jste tady měl už ráno ano a máme tu další telefonát. Jenom nevadí, že zapijí místo vodu, vodou jistý lék kafíčkem? Jsem vášnivý kafař Luboš.
Marcel HASH, lékař
Pokud máte pocit, že by to mohlo mít problém, tak vám to doporučím zapíte ten prášek vodou, a pak si dejte kafe.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak máme tady další telefonický dotaz. Kdo pak se dovolal teď? Dobrý večer.
posluchačka na telefonu
Dobrý večer.
Marcel HASH, lékař
Dobrý večer.
posluchačka na telefonu
Tady je Nováková, já mám k vám takovou velikánskou prosbu. Můj vnouček se narodil před 3 roky, nemluví a byl na vyšetření a zjistili, že má autismus. Čím to je způsobený a jaký jsou naděje na to, že se nějak zlepší nebo to. A ještě jako vnučka by chtěla, měla těhotenskou cukrovku, měla 30 roků, když porodila a chtěli by další miminko. Jak je nějaká naděje, že by to, že by to miminko bylo zdravý to děťátko další?
Marcel HASH, lékař
Tak samozřejmě.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak děkujeme za dotaz. Můžete poslouchat z rádia ano?
posluchačka na telefonu
Ano, děkuji.
Marcel HASH, lékař
Samozřejmě naděje tady určitě je. Ale to je velmi složitá problematika. Dnes se ukazuje zase, že ten autismus je pravděpodobně zrovna multifaktoriální. To znamená, že jsou tam jisté predispozice a pak je třeba zase nějakých zevních vlivů jakoby spouštěčů. Ale autismus je velmi široké téma a vůbec nepatří teda do mé odbornosti.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Další SMS, dobrý večer dcera i její matka mají gen cystické fibrózy. Jak velké procento je, že se dceři narodí dítě s tímto onemocněním. Ani jedna tím neonemocněla. Děkuji posluchač z Plzně.
Marcel HASH, lékař
Můžu ještě jednou poprosit?
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Jo pardon, vy jste měl sluchátka viďte? dobrý večer dcera i její matka mají gen cystické fibrózy. Jak velké procento je, že se dceři narodí dítě s tímto onemocněním. Ani jedna tím neonemocněla. Děkuji posluchač z Plzně.
Marcel HASH, lékař
Tak cystická fibróza je recesivní onemocnění. To už jsem říkal na začátku, že se velmi často rodí právě s tím zdravým rodičům. Ale oba dva musí být přenašeči. A dneska se to velmi naprosto standardně vyšetřuje. Pokud žena chce otěhotnět a ví, že je nosička, není nic jednoduššího, než že se vyšetří partner. A v případě, že partner není nosič, tak dítě může bejt maximálně zdravý přenašeč. V případě, že jsou oba dva nosiči, tak se to dnes řeší nějakou metodou asistované reprodukce, že ten pár jde na umělé oplodnění, kde my už dneska umíme vyšetřit ta jednotlivá embrya, jestli jsou cystickou fibrózou postižená nebo vůbec a nebo jestli jsou jenom přenašeči.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak děkujeme za odpověď. Taková trošku delší SMS. Dobrý večer, když mi ve 37 letech zubař odmítl vytrhnout mléčnou stoličku čtyřku, protože měl dojem, že pod ní není druhý zub, připadala jsem si jako exot, když však zubařka řekla dcerce, že si má 4 kývat, aby jí vypadla, pak se ukázalo, že druhý zub pod ní není. Rentgen pak ukázal, že není založený další, že nejsou, nemá založené další 3 zuby. Po létech náhodou prozradila sestra mé maminky, že ona i další teta neměli některé druhé zuby. Vnučky zatím tento problém nemají, ale může se to zdědit další pokolení? Ptá se paní Zdeňka.
Marcel HASH, lékař
Ano pravděpodobně může, pravděpodobně může. Je to relativně častá záležitost ale zase na druhou stranu tato problematika spadá do těch v uvozovkách kosmetických vad. A v dnešní době špičkové ortodoncie v České republice, je všechno tohle velmi, velmi dobře řešitelné.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak děkuji. Pojďme zase dál, biologické teratogeny. My jsme skončili u té toxoplasmózy. Co vlastně způsobuje toto parazitární onemocnění, kdy je infekce nebezpečná pro plody matek?
Marcel HASH, lékař
To už jsem vlastně taky naznačoval to, že vlastně nejtěžší postižení může být, když dojde vlastně k tomu nakažení v tom prvním primestru, když to vlastně ke konci těhotenství je snazší pravděpodobnost tý nákazy ale menší postižení nebo téměř žádné, žádné postižení. Pokud by samozřejmě, pokud by samozřejmě k tomu postižení došlo, tak mnohdy se samozřejmě objevují poměrně závažné vady. Bývají postižené oči, nervová soustava. Psychomotorická retardace epilepsie a tak dále. Ale je to zase vzácné a musí tam být velká shoda okolností, aby k tomu samozřejmě došlo.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak častou otázkou jsou potom ty neštovice viďte a zarděnky.
Marcel HASH, lékař
Dneska v době očkování ty zarděnky by neměl být v podstatě problém. Takže to ty neštovice, ty neštovice, na to jsme narazili, že v případě, že žena a platí to vlastně pro de facto všechny tato, všechna tato onemocnění pokud žena má protilátky, tak jednak je malá pravděpodobnost, velmi malá pravděpodobnost, že by znova tím onemocněním se nakazila a navíc ty protilátky přechází vlastně přes tu placentární bariéru k tomu plodu, takže ten plod potom vlastně sám je chráněn.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak poslední otázka před písničkou. Co může v těhotenství udělat genitální herpes?
Marcel HASH, lékař
Tam je to samozřejmě, tam je to nebezpečný v době, v době porodu. To znamená pokud ten herpes by byl na těch zevních rodidlech jako akutní infekce v době porodu, tak samozřejmě tam by mohlo dojít k těžkému postižení. Takže se to řeší potom císařským řezem.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Doktor Marcel Hash je dnes naším hostem. Je genetik a gynekolog, takže máte-li nějaké dotazy, volejte 221554222. Můžete nám také napsat 60555 a čtyři 8.
/ Písnička /
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Genetik a gynekolog doktor Marcel Hash je dnes naším hostem a teď se ho ptám, co patří mezi teratogeny fyzikální povahy. To by asi bylo také důležité říct pro nastávající maminky.
Marcel HASH, lékař
Já už jsem tady vlastně naznačil tu vysokou teplotu. Ta vysoká teplota hypertermie může být příčinou těch defektů neurálních trubice či, čili rozštěpových vad páteře eventuálně chybění části mozkovny a takové to jsou už takové horší, horší vady, které už jsou potom neslučitelné se životem. Takže je třeba samozřejmě zase si uvědomit, pokud má ta těhotná chřipku, má 38. Vezme si paralen, srazí tu teplotu. Ta teplota zase vyskočí a takhle se to střídá, nemusí mít žádné obavy jo. Tam jde o to, pokud by prostě alespoň třeba ty 3 dni trvaly nějaké 39, 40 horečky, které nejdou srazit a zase v době, kdy se vytvářejí, zakládají ty orgány, tak tam teoreticky může bejt vyšší to nebezpečí. Horké koupele, saunování, já si myslím, že ty těhotné to tak přirozeně ví, že prostě to k tomu těhotenství nepatří, že to těch pár měsíců prostě bez tý sauny vydrží.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Pokud se nám třeba stane, že máme zlomeninu?
Marcel HASH, lékař
Ano. Dalším, dalším tím fyzikálním faktorem, o kterém je třeba se zmínit je ten rentgen, to rentgenové záření. Na působení těch zevních vlivů je jednak faktor času, jednak faktor dávky a jednak faktor genetické výbavy. Genetická výbava to znamená, že my máme zcela jinou genetickou výbavu než myš. To znamená, že pokud jsou, pokud jsou nějaké studie, které jsou dělané na myších a víme, že ty léky tam vyvolávají nebo naopak nevyvolávají nějaké problémy. Neznamená to, že u toho člověka to může bejt to samé. To znamená, to je fakt té genetické výbavy, která je odlišná. Pak samozřejmě faktor toho času je, kdy v které fázi toho těhotenství. O tom už jsem šířeji mluvil. Ty zevní vlivy působí, a pak ten faktor té dávky. Je jasné, že pokud vám někdo v rychlosti zrentgenuje zub, že to bude mít určitě jinej vliv, než když vám za barákem bouchne jaderná elektrárna. To je samozřejmě bez diskuze. Je třeba co se týče těch rentgenových vyšetření si uvědomit, že pokud jde těhotná žena například na ten rentgen zubu nebo si vyvrtne kotník, jde na rentgen, tak ta dávka toho jednoho rentgenového vyšetření se pohybuje asi někde na úrovni 0,01 milisivrtů, což je stejná dávka jako, kterou člověk do sebe dostane během 1,5 dne pohybu venku, protože víme, že ta radiace se běžně vyskytuje, že jo, pokud chceme stavět barák, musíme mít pro stavební povolení, že jo vyšetření radonové a tak dále. Víme, že to záření tam prostě. Takže je zase třeba opravdu jsou to nízké dávky a nebát se toho. Jednorázová dávka je opravdu nízká a prakticky nemůže uškodit.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Možná bychom ještě mohli zmínit takzvané chemické teratogeny. Co k nim patří?
Marcel HASH, lékař
U těch chemických teratogenů je dobré se asi zastavit u těch léků. Já jako samozřejmě mohli bychom se zastavit u alkoholu, drog a nikotinu. Nicméně já si myslím, že všemi sne, že to prostě do těhotenství v žádným případě nepatří. Pokud budeme mluvit o kouření, tak určitě nejsem příznivcem toho, že 5 cigaret je v pohodě a 20 už je špatně. Prostě nepatří to tam. Co se týče toho alkoholu. Ty děti potom, které mají alkoholový syndrom nebo jsou postižené, to jsou matky chronických alkoholiček. Zase pokud žena například ve druhé fázi těhotenství, ve druhém trimestru si dá prostě skleničku vína, no tak nemusí mít strach, že se něco stane. Prostě se opravdu nic nestane jo. A drogy to si myslím, že můžeme úplně vynechat. To samozřejmě do toho těhotenství v žádném případě nepatří a způsobuje to velké problémy. Ne emoce ale samozřejmě i novorozenci. Co se týče těch léků, tak tomu se samozřejmě nedá někdy vyhnout. Neřekl bych někdy, protože, protože jsou studie, které ukazují, že víc jak 90 procent žen v těhotenství užilo minimálně 1 lék až 75 procent užilo kombinaci 3 až 10 léků. Takže tam už se potom jednak obtížně hledá ten vliv ale my máme takové výborné pomocné tabulky a ty jednotlivé léky jsou tam zařazeny ve skupinách ABCD až X. Kdy X to jsou léky, u kterejch, u kterých je jednoznačně prokázán ten teratogenní vliv. To znamená, že způsobujou ty vrozené vady, což jsou třeba varfarín na ředění krve a nebo statiny na léčbu vysokých hladin cholesterolu a některá cytostatika a tak dále. A zase na druhou stranu spousta žen je dneska v tom těhotná v pozdější, v pozdějším věku nad těch 30 let. Když samozřejmě už přibývá, přibývají ta onemocnění a ony už musí nějakou chronickou léčbu brát. A právě ty léky si vybírají z těch skupin A a B, kdy jednak víme, že to vůbec neškodí a nebo že jsou studie, které neprokázali žádnou škodlivost na ten plod jo. Což, když se bavíme v tom kontextu, tak třeba některé ty léky, které se dodávají vlastně při poruchách štítné žlázy, prostě patří do té skupiny A. Většina penicilinových antibiotik, pokud jsou ženy nějakým způsobem nemocné, potřebují antibiotickou léčbu, patří do těchto skupin, takže samozřejmě ty lékaři, ti lékaři.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Už vědí, které.
Marcel HASH, lékař
Už vědí samozřejmě, které léky primárně dát a lze to samozřejmě velmi, velmi dobře dohledat na stránkách fda, což je americká společnost pro kontrolu, pro kontrolu léků a potravin. Něco jako je náš Sukel. A tam si v podstatě zadáte tu účinnou látku a u toho léku vám vyjede, do které té skupiny patří.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
No a jak je to potom s tím kolik potřebujeme třeba vitamínů? Já vím, že třeba vitamin A je nebezpečný ve vysokých dávkách viďte?
Marcel HASH, lékař
Ano.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Takže jak se to řeší?
Marcel HASH, lékař
Ano přesně tak, to je takový, že by se mohlo zdát, že vitaminy jsou prospěšné ale zrovna tenhle případ samozřejmě toho vitaminu A, který ve vysokých dávkách může mít teratogenní účinek, proto je třeba, aby ty ženy už před tím těhotenstvím si vybíraly ty preparáty, které jsou specificky pro toto období vyráběné, protože kromě toho, že je tam regulovaná ta hladina toho vitaminu A, tak jsou tam vyšší dávky té kyseliny listové, jak už jsem hovořil jako prevence rozštěpových vad. A jsou tam zase suplementy toho jódu, že jo, protože ta žena zase potřebuje zhruba téměř o téměř dvojnásobek toho jódu v tom těhotenství a následně, následně během toho kojení. Takže samozřejmě nebrat jakýkoliv multivitamínový preparát, to není vhodné. Ale držet se tohohle.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak ještě necelou čtvrt hodinku tu budeme mít doktora Marcela Hashe. Takže využijte telefonní číslo 221554222 a ještě se podíváme také na vaše SMS, které k nám došly.
/ Písnička /
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak pro pana doktora Marcela Hashe, prenatálního genetika a gynekologie ještě přicházejí SMS. Tak prosím, kdybyste odpověděl. Dobrý večer, je známa příčina vzniku rozštěpových vad obličeje u plodu? A kdy nejdříve se dají zjistit? Ptá se paní z Plzně.
Marcel HASH, lékař
Patří to zrovna mezi multifaktoriální. To znamená je tam určitý vliv toho zevního prostředí ale jasnou příčinu, že bysme řekli v tomhle konkrétním případě, neznáme. Jsou i dědičné formy ale ty jsou poměrně velmi vzácné a nebo jsou součástí některých syndromů. Ale to asi není v tomto případě. A druhá část otázky?
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Rozštěpový vad obličeje u plodu, kdy.
Marcel HASH, lékař
Jo, v které fázi. Dneska v současné době pokud je zkušený sonografista, tak samozřejmě už může náznaky poznat někdy koncem toho prvního trimestru. To znamená někdy ten třináctý týden ale jenom náznaky. Neměl by v té době, té ženě něco takovéto podezření sdělovat, protože samozřejmě se to nemusí potvrdit. A záleží samozřejmě také jak, jak ta, jaké jsou ty podmínky ultrazvukové. Ale někdy okolo toho patnáctého, patnáctého, šestnáctého týdne. To znamená zhruba od těch 14 dní, 3 týdny déle. Tak tam už je to poměrně, poměrně dobře patrné.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Dobrý večer, můj sedmiměsíční vnouček se narodil o 3 týdny dříve císařským řezem, protože se neotočil hlavičkou dolů. Podle dětské lékařky je vše v pořádku. Vnuk je na pohled hezký ale místo vlasů má stále jen na hlavičce jemné chloupky. Prosím, pane doktore, zda byste ještě věděl, čím je to způsobeno? Paní Jitka.
Marcel HASH, lékař
No, já nevím kolik mu je samozřejmě teďko.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Sedmiměsíční vnouček.
Marcel HASH, lékař
No, tak ať vydrží ještě. To bude dobrý.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Brzy tam budou vlasy?
Marcel HASH, lékař
Tak bych to viděl.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak už bohužel za chviličku budeme končit ale možná byste ještě mohl něco říci k těm biologickým teratogonům, co vlastně můžeme dělat v té prevenci a případně jaká vyšetření jsou nezbytná?
Marcel HASH, lékař
Ano, my jsme vlastně mluvili o tom, pokud ta žena má ty protilátky, že tam není nebezpečí a samozřejmě pokud neví a nebo se setkala s někým a není si jistá a nebo ví, že neprodělala například ty neštovice. Tak v první fázi nabereme té těhotné ženě krev a zjistíme protilátky. Ty protilátky nám ukáží buď, jestli ta infekce byla někdy v minulosti prodělaná anebo jestli je takzvaně v akutní fázi. Pokud by ta infekce byla v akutní fázi, to znamená byla by probíhající a bylo to někdy v té, v tom začátku toho těhotenství, tak je samozřejmě na místě vyšetřovat dál, kdy je optimální potom odběr plodové vody a my z té plodové vody už můžeme zase zjistit více. Můžeme zjistit i DNA těch jednotlivejch infekčních agenc, jestli jsou tam přítomny a samozřejmě pokud, pokud se to neprokáže a všechna ta vyšetření včetně ultrazvukových jsou v pořádku, tak to riziko toho, toho postižení toho plodu je samozřejmě potom zase, zase minimální. Tady je třeba říct, že v tom maximálně pomáhá placenta. Placenta je naprosto geniální orgán, který je ještě velmi neprobádaný a ta placenta kromě toho, že má vyživující schopnost pro ten plod, tak má taky schopnost té bariéry. Ona se snaží samozřejmě to důležité tam pustit. A to nebezpečné tam nepustit. Takže ten plod je i díky samozřejmě nebo především díky tej placentě chráněn prostě tak, jak má být. Ona ta příroda je přeci geniální.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Geniální příroda. Tak budeme se pomaloučku loučit, tak na závěr vaše slova pro nastávající maminky, jak co můžeme maximálně udělat pro zdravé těhotenství?
Marcel HASH, lékař
Já si myslím, že rada je asi úplně jednoduchá, nedělat nic atypického. Vyvarovat se všem těm negativním vlivům vlastně, o kterých jsem dneska hovořil. Ideálně to těhotenství naplánovat. Ideálně zase v mladším věku, neodsunovat to. A pokud se bavíme konkrétně například o té štítné žláze nebo o tom jódu dneska. Tak si myslím, že to určitě není od věci, kor když ta žena má v rodině nějaké onemocnění těch endokrinních žláz, konkrétně třeba té štítné žlázy častěji, ale i když nemá, tak u toho praktického lékaře, když si nechá před tím těhotenstvím, když ho plánuje zkontrolovat tu funkci štítné žlázy, tak si myslím, že to je takový jako bonus, bonus, co proto jakoby opravdu do budoucna.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Udělat.
Marcel HASH, lékař
Může udělat.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak já bych ještě chtěla připomenout, že 20. března budeme v lékařských pořadech navazovat tématicky a sice vyšetřováním kritických srdečních vad u novorozenců. V tuto chvíli ale končí pořad Co vás zajímá. Naším hostem byl doktor Marcel Hash, genetik a gynekolog. Děkujeme za vaši návštěvu, na shledanou a pěkný večer.
Marcel HASH, lékař
Já vám děkuji za pozvání, taky přeji pěkný večer vám i posluchačům.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Zítra se v tomto čase setkáte s dietní sestrou Jaroslavou Kreuzbergovou. Povídat si budeme o výživě budoucích maminek. Tak pěkný večer třeba ve společnosti dalších pořadů Českého rozhlasu Plzeň vám přeje Květa Bodollová.