Rozhovor s Tomášem Cikrtem
Radiožurnál
-
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Mají voliči právo znát zdravotní stav kandidátů na nejvyšší ústavní funkce? Měl by prezident zveřejňovat výsledky zdravotních vyšetření? Do jaké míry je vhodné či nevhodné spekulovat o příčinách problémů, které jsou i laikovi nápadné třeba na televizních záběrech? Přiživuje tyto spekulace v případě prezidenta Miloše Zemana i Hrad tím, že o jeho zdraví neinformuje dostatečně? Otázky, které v posledních dnech vzbudily řadu vzrušených debat budu probírat se svým hostem Tomášem Cikrtem, šéfredaktorem Zdravotnického deníku. Vítejte ve Dvacítce Radiožurnálu.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Děkuji. Dobrý den.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Zdravotní stav druhých lidí je jednou z nejpřísněji střežených, dokonce i zákonem střežených soukromých informací, soukromých záležitostí. V případě politiků, jakoby to tak trochu neplatilo. Měli by být politici podle vás výjimkou?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
V té samotné ochraně zdravotních dat nikoliv. Ty, ta by měla nadále zůstat svatá a nadále by mělo být na tom dotyčném, jehož zdraví se to týká, aby on rozhodl o tom, zda ty informace řekne někomu dalšímu. My to máme vlastně u všech lidí i v zákoně, když chcete aktivně, aby někdo měl přístup do vaší zdravotnické dokumentace, nebo chcete aktivně zakázat, tak máte možnost to udělat. Politik by měl mít stejnou možnost, ale přichází do hry ještě ty otázky politické a k tomu se musí každý politik postavit podle svého.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Je ale zvykem, aspoň tedy v demokratických zemích, že ti nejvyšší politici informace o svém zdravotním stavu spíše zveřejňují. Souhlasíte se mnou, že je takovýto trend?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Není to tak úplně obvyklé. Známe to především z těch velmi významných funkcí, které ovlivňují až řád celého světa, typicky americký prezident, i tam ne všichni všechno úplně zveřejňují, ale tím, že americkým prezidentem byl Barack Obama, tak ten zveřejňoval velmi podrobné lékařské zprávy a mohl si to také dovolit, protože to byl mimořádně, nebo je mimořádně zdravý člověk, který je zdravější než jeho vrstevníci, padesátníci.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
A měli by tedy politici svým voličům sdělovat informace o zdravotním stavu? Anebo to skutečně je věc, na kterou nemá nikdo nárok?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Já bych řekl, že to je otázka, kde do té lékařské etiky nám vstupuje politika a že se musí rozhodnout ten politik sám, zda a kolik těch informací uvolní. A na druhé straně je volič, který to nějakým způsobem zhodnotí.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Na druhou stranu, volič asi má určitý nárok na to, aby věděl takové ty nejzávažnější informace, které se skutečně dotýkají výkonu práce, kterou bude politik, kterému se rozhodne dát důvěru, vykonávat. Přece jenom, i když nastupujete do zaměstnání, tak je legitimní chtít po vás třeba vstupní zdravotní prohlídku.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Vstupní zdravotní prohlídku, ale zaměstnavatel má právo vědět jenom, ano, je způsobilý, ne, není způsobilý. Jenže v politice přichází spousta dalších faktorů a trošku bych se bál, aby nemohlo dojít k nějakém zneužití. Čili já bych žádnou takovou povinnost neukládal politikům a nechal bych na nich, kolik toho lidem sdělí. A samozřejmě ono se to hodně vyvíjí v čase. Můžeme si myslet o Václavu Klausovi co chceme, ale rozhodně to byl sportovec, zdravý člověk a nikoho ani nenapadlo příliš zkoumat jeho zdraví. U současného pana prezidenta, který očividně má určité tělesné potíže, tyto otázky vznikají a nejlépe, jak předejít různým spekulacím, je otevřeně, v nějaké rozumné míře o jeho zdraví veřejnost informovat.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
To znamená, kdybyste vy byl třeba poradcem nějakého vysoce postaveného politika, tak byste mu spíše radil, aby ty informace netajil?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Radil bych mu, aby byl aktivní, předešel spekulacím a zveřejnil sám informace v nějakém tvaru a rozumné míře, které předejdou těm spekulacím. V případě pana prezidenta Zemana, kdyby Hrad zveřejnil podrobnější lékařskou zprávu, která by reagovala i na to, co lidé běžně vidí v televizi, kde v některých situacích je prezident v relativně dobré kondici, ale v některých situacích má určité tělesné problémy, které nelze vysvětlit jenom těmi diagnózami, které Hrad oficiálně přiznal.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
On přiznal, že má komplikaci cukrovky, to znamená tu takzvanou neuropatii, která se projevuje necitlivostí nohou a špatnou chůzí. Toto vysvětlení vás neuspokojuje, pokud k němu samozřejmě přidáme asi častou a značnou únavu, která je u 73letého člověka v tak náročné funkci s tak náročným programem asi pochopitelná.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
To co jsem koneckonců popsal i v článku ve Zdravotnickém deníku, to, co, na co podle mě neodpověděl Hrad dostatečně, jsou určité výkyvy v těch projevech tělesného zdraví, které se u pana prezidenta objevují. On prostě jeden den na Hradě je v relativně dobré kondici, já bych pominul všechny pohybové potíže, to může být, o tom se pak můžeme bavit, co se s tím dá dělat, ale, ale pak třeba dva, tři dny potom předává panu Andreji Babišovi pověření k sestavení vlády, nebo vyjednávání o vládě a očividně je v nedobré kondici, je tam několik projevů, které jsou, mírně řečeno, znepokojující a na ně podle nejen mého laického názoru, ale co jsem tak neoficiálně konzultoval s různými odborníky, ta odpověď, že je tu cukrovka, únava a ta neuropatie, že není dostatečná.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Měl by podle vás Miloš Zeman zveřejnit svoji zdravotní dokumentaci nebo nějaké lékařské zprávy o svém stavu a je tento řekněme požadavek, pokud by ho někdo vznesl, legitimnější teď, když je před volbami a vlastně několik kandidátů se uchází o hlasy voličů a samozřejmě zdravotní stav je jedna z informací, která je zásadní pro to, do jaké míry budou schopni ten úřad vykonávat?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Znovu bych zopakoval, že to záleží na voličích. A na těch politicích. Oni jeden expert na marketing, pan kolega Křivan řekl, že to je vlastně královská disciplína marketingu, volba, přímá volba prezidenta. Takže je na nich všech, na voličích a na politických, jak to spolu sehrají. V tam, kam to dospělo dnes, by si to nějakou informaci žádalo. Ale, když bych si vzal jako vzor třeba amerického prezidenta, tak je to specielní lékařská zpráva určená pro novináře a tím pádem pro veřejnost, která vybere určitá podstatná data z toho zdravotního stavu a ta zveřejní.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Je rozumné, aby prezident říkal o svém zdraví takové, řekněme, dost laicky formulované a asi ne úplně srozumitelné informace typu "odešla mi cukrovka"?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
To je asi to, co by mě jako šéfredaktora Zdravotnického deníku zlobilo nejvíc a jistě to zlobí i lékaře. Když se lékaři zabývají třeba kouřením a jsou to plicní lékaři, tak řeči o tom, že kdy začnu kouřit až v 27 letech, že to je něco jiného než dřív, jsou nesmyslné. Cukrovka nemůže nikam odejít, cukrovku je možné dostat pod nějakou kontrolu, ale pokud by nedodržoval pan prezident ta režimová opatření, tak samozřejmě by opět zpátky ty potíže měl. A takto, co já považuju osobně za skutečně děsivé a co by nikdy prezident, ale i ani jiný politik neměl dělat, to je zlehčování užívání alkoholu. Alkohol v této zemi nejen zabíjí množství lidí, ale rozvrací rodiny a přináší neštěstí. To, to považuju za něco velmi, velmi děsivého.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Na druhou stranu tady asi nelze vyčítat Miloši Zemanovi nějaké tajnůstkářství, tady on je zřejmě naprosto otevřený vůči svým voličům.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Ne tak docela, protože on to zlehčuje a předstírá, že to není problém. Ale jedno z těch možných všech vysvětlení těch obtíží, které má, může být alkohol. Není možná ode mě pěkné, že to říkám, ale vzhledem k právě k tomu, jak závažný dopad má alkohol, vždyť, kdyby se někdo zeptal psychologů nebo odborných sociálních pracovníků, který pracují s rodinami, kde řádí alkohol, tak by, tak by musel panu prezidentovi říci, že to není moc pěkné od něj.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je Tomáš Cikrt, šéfredaktor internetového zpravodajského portálu Zdravotnický deník. Je podle vás ospravedlnitelné, aby někdo druhý bez souhlasu politika zveřejnil informaci o jeho zdraví?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Je to nepřijatelné. V každém případě u každého člověka, včetně politika.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Já samozřejmě narážím na kauzu brněnského radního za hnutí Žít Brno Svatopluka Bartíka, který na Facebooku napsal, že prezident má rakovinu, odmítl léčbu a prognóza mu dává jen několik měsíců života. Hraje podle vás nějakou roli při posuzování toho, zda je takovýto rok ospravedlnitelný nebo ne, to, jestli je to pravda nebo ne? Je to, lze něco takového zveřejnit nebo nezveřejnit s ohledem na to, jestli jsem si jist, že, že to tak skutečně je, anebo jestli je to pouze moje spekulace? Hraje to tam nějakou roli?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Jsem přesvědčen, že nikoliv. Protože ten dotyčný pán se zaklínal jakýmsi veřejným zájmem. Nevím, jaký je veřejný zájem na prolamování tohoto jednoho z největších tajemství, totiž tady, pokud by to byla pravda, tak by ten dotyčný pán musel mít informace od lékaře, nebo jiného zdravotnického pracovníka. Takže vlastně by šířil informaci, která už vznikla porušením všeho, co si vůbec dovedeme ve zdravotnictví představit. A já tam nevidím žádný vyšší zájem. My dneska máme média, každý se může v televizi, na Internetu podívat a sám si říct, co si o tom myslí, co si myslí o tom, že Hrad říká o zdraví pana prezidenta, co vidí on sám, může se přečíst názory jiných lékařů. Myslím si, že není žádný důvod prolamovat toto svaté lékařské tajemství.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Na druhou stranu ale i vy sám jste říkal, že ve chvíli, kdy ten odpovědný politik neinformuje dostatečně, tak tam vzniká jakési informační vakuum, které dává vzniknout spekulacím a podobně. Pokud by ho někdo tedy zaplnil nějakou ověřenou informací, jednal by z vašeho pohledu tedy nelegitimně?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Ano, protože myslím si, že není dobré porušovat, on by v podstatě porušil i zákon. Takže není dobré v nějakém pofidérním nebo, nebo ne pofidérním, ale spíš takovém nehmatatelném vyšším zájmu, to je strašně zneužitelné porušovat zákon. Držme se zákonů, držme se lékařského tajemství. A jestliže já jsem kritizoval, tak jsem kritizoval Hrad, že vlastně on podává nějaké informace. Dokonce tu bylo kdysi konsilium. Kde je to konsilium, rozplynulo se? Proč najednou informace podává jenom kusé? Proč neodpovídá na ty nejasnosti, které tu jsou? Ale, ale když to nebude dělat, tak to nebude dělat a voliči to nějak vyhodnotí.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
A hypotetický příklad, který mě teď napadl. V případě, že by skutečně nějaký politik vyloženě lhal a nějaký novinář to zjistil, měl potvrzenou informaci o tom, že nějaká zpráva, kterou politik řekl o svém zdraví, je jednoznačně lživá. Existuje v takovém případě veřejný zájem na tom, aby tato lež byla odhalena a ta pravda vyšla najevo?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
To je delikátní otázka, protože opět by musel ale stejně něco porušit, protože by to musel vědět od jeho lékařů. Nejsem si tím úplně jist, jestli tato pravda stojí za porušení toho tajemství.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
To jsou slova Tomáše Cikrta, šéfredaktora Zdravotnického deníku, který dnes přišel do studia Dvaceti minut Radiožurnálu. Ty informace o onkologickém onemocnění v rozhovorech pro média odmítl ošetřující lékař pan Miloslav Kalaš. Proč podle vás Hrad jednoduše nezveřejní nějaké oficiální výsledky, nějakou zprávu? Vy jste, vy jste uvedl jako příklad jakýsi ne úplně oficiální, ale takový jako výsek z lékařské zprávy, jak to udělal třeba bývalý americký prezident. Tím by přece jednou provždy takovéto spekulace vyvrátil nebo alespoň pro nějakou dohlednou dobu.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
A navíc to i Hrad slíbil, myslím, někdy před dvěma měsíci, tuším. Takže to je přesně podstata toho problému, když už to dnes došlo tak daleko, tak jediná správná i mediální reakce čistě politická, když odmyslím všechny ostatní konotace, je vytvořit specielní zprávu o zdraví pana prezidenta, pod kterou se ale někdo musí podepsat a měla by bejt v lecčems konkrétní. A tím by se tyto hlasy umlčely. Tím, že Hrad komunikuje tímto způsobem, zvětšuje pochybnosti, množí se spekulace.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Miloš Zeman podle citovaného rozhovoru podstoupil CT vyšetření před, tuším, že tam zaznělo asi před měsícem nebo před dvěma měsíci. Je možné, že to vyšetření podstoupil třeba z nějakých preventivních důvodů, že to bylo čistě preventivní vyšetření, aby se zjistil jeho, jeho zdravotní stav v rámci nějaké preventivní prohlídky?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
CT vyšetření by mělo být nějak indikováno. Ale zbytek je opět na tom, aby Hrad sdělil, když už by se do toho pustil, když už teda tady bylo toto vyšetření. Protože podle mě nestačí říct, že indikace je třeba mediální pochybnosti, jo. To tak to ve zdravotnictví nemáme. Každé vyšetření, které stojí nějaké peníze zdravotní pojištění, musí být indikováno odborně.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
A preventivní prohlídka by mohla být takovou indikací, třeba v souvislosti s tím, že se blíží prezidentské volby a Miloš Zeman se chystá znovu ucházet o ten úřad?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Já neznám preventivní indikaci blížící se prezidentské volby. Neznám, že by to někde v nějakém sazebníku nebo seznamu výkonů bylo obsaženo.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Na druhou stranu před různými výkony se běžně provádí lékařské prohlídky...
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Před výkony samozřejmě.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Což asi výkon, výkon prezidentské funkce se mezi to dá zařadit.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Tak to je zajímavý pojetí. Já jsem měl na mysli samozřejmě...
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Vyčítal byste to? Vyčítal byste to?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
... výkony lékařské, výkony lékařské.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Vyčítal byste to Hradu, kdyby, kdyby poslal Miloše Zemana nebo jeho lékaři kdyby poslali Miloše Zemana na cétéčko jenom proto, že se blíží prezidentské volby a chtějí mít jistotu, že to zvládne?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
No, mně to připadá nesmyslné. Na cétéčko chodím, kdy jsme indikováni k vyšetření cétéčka. V tomto prezident jako běžný občan by měli mít stejný přístup.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Miloš Zeman se několikrát stal terčem protestů nebo řekněme nějaké nelibosti ze straně, ze strany zdravotně postižených. Já si třeba pamatuju na ten případ, kdy v roce 2013 prohlásil, že jmenování premiéra je záležitost, kterou nemůže řešit z invalidního vozíku. Měl by se podle vás prezident bránit usednout na invalidní vozík, když se třeba cítí slabý?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
No, naopak, proč by na něho neusedl? Naopak si myslím, že když dlouho stojí, pak neudrží stabilitu, že to je něco, co vyvolává pochybnosti. A chceme-li to takto pojmout nebo on to pojmul, když mluvil o té důstojnosti, no, tak toto snižuje jeho důstojnost. Co je na tom, že si někdo sedne na vozík a úřaduje z vozíku? To je cosi ještě hluboko v nás všech v této společnosti a tedy i v panu prezidentovi. A nejen v něm, i v jiných politicích, že mají pocit, že když usednou na ten vozík, že už prohráli, že jsou méněcenní. Ale mně na tom nejvíc vadí, že pravděpodobně takovouhle projekci pak má pan prezident a lidé, kteří ho volí, k těm ostatním lidem. Dneska proč by vozíčkář nemohl být prezidentem? Nevidím v tom žádný problém.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Koneckonců řada vozíčkářů zastávala a zastává velmi významné politické funkce.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Ano, prezident Roosevelt byl na vozíčku.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Mě napadl třeba Wolfgang Schäuble...
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Ano, přesně tak.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Ministr německý, který byl na vozíčku ministrem asi 10 let nebo, nebo, nebo ještě déle.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Já myslím, že by mu to pomohlo. Naopak si říct: Ano, jsem chronicky nemocný, špatně se hýbu, tak budu sedět na vozíčku. Každý by to pochopil. Doufám.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
A je legitimní, je legitimní ten protest ze strany zdravotně postižených. Zraňuje to zdravotně postižené lidi, když něco takového slyší, že to nedůstojné vykonávat nějakou, nějaký akt státní z vozíčku? Rozumíte jim?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Ano, rozumím, nebojím se, že by to někoho bezprostředně zranilo, protože dneska naštěstí ve svobodné společnosti lidé se zdravotním postižením jsou si sebe sami dost, vědomi si své ceny. Ale, ale prezident, když, jestli je něco jeho role, tak je vysílat nějaké signály do společnosti. A tady by neměl selhávat. Mimochodem prezident Zeman, já jsem si nevšiml, možná mě opravíte a víte to lépe, nevím, že by se za svůj, za celou dobu svého úřadování setkal se zástupci zdravotně postižených jako častěji, že by přijal jako slovenský prezident Kiska třeba zástupce muskulárních dystrofiků, že by se této oblasti věnoval. Tam já vidím roli prezidenta a tam nevidím Miloše Zemana.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Ústava České republiky výslovně zmiňuje situaci, kdy prezident republiky nemůže úřad ze závažných důvodů vykonávat. Musí se na tom usnést Poslanecká sněmovna a Senát. To samozřejmě není případ Miloše Zemana. Ale těmi důvody pravděpodobně tedy jsou míněny i zdravotní důvody. Jaké by to musely být zdravotní potíže, aby tento článek ústavy mohl být použit?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Nerad bych se tady pouštěl na tenký led. To je skutečně pro experty. Ale já bych tak laicky řekl, že ta hranice je někde, kde ten člověk ztrácí svéprávnost a na to určitá kritéria jsou. Ale nechtěl bych se do toho pouštět, vím, že to je věcí odborníků, ale myslím si, že žádný prezident k tomu nedospěl. Byť v naší zemi je zajímavé, když se podíváme na historii, že prezidenti dost často byli v úřadu už poměrně nemocní, anebo vysokého věku. To je už od Tomáše Garrigua Masaryka. U těch komunistických, to ani nemluvím. A trošku se v tom pokračovalo i potom. Zřejmě, zřejmě je tu i jistá, a teď budu mluvit zcela nevědecky, magie toho Pražského hradu, který vytváří pořád takový dojem nějakého mocnáře a vladaře, který tam má být navěky.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Když už jsme zmiňovali ty příklady ze zahraničí, tak mě napadl samozřejmě známý příklad z poslední doby. Izraelský premiér Ariel Šaron, který byl dlouhé měsíce v kómatu a tam skutečně došlo k tomu, že, že tedy premiérem místo něho se stal Ehud Olmert. Je představitelné, že by ten článek ústavy, který jsem citoval, byl uplatnitelný v jiných než v těchto absolutně jasných případech, kdy je skutečně politik naprosto nekomunikativní, je v kómatu a není z lékařského pohledu naděje, že se probere k vědomí?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Já doufám, že, že by takový článek nebyl využit v jiných případech. To je strašně zneužitelné. A myslím, že to není náš aktuální problém ani.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
Dvacet minut uplynulo, jejich hlavní postavou byl Tomáš Cikrt, šéfredaktor Zdravotnického deníku. Díky za vaše odpovědi.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Děkuji za pozvání.
Jan MOLÁČEK, moderátor:
A díky také všem posluchačům. Krásný večer přeje Jan Moláček.