Péče o seniory

ČRo Plus
-
Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Vánoční dárek do domova důchodců. Za necelou hodinu Český rozhlas spustí web projektu Ježíškova vnoučata. Cílem celorepublikové akce je podpora opuštěných seniorů a seniorek. My se v dnešním Radiofóru při té příležitosti podíváme na péči pro seniory, kterým ubývají fyzické i psychické síly. A proto se vás dnes ptáme a rádi bychom s vámi diskutovali na téma, za jakých podmínek byste vy dali své prarodiče nebo rodiče do domova důchodců? Máte představu, jakou péči senioři skutečně potřebují a co jim nejvíc chybí? Je jim lépe doma v prostředí, které znají, i když už mají nějaká omezení a nebo jim lépe poslouží možnosti seniorského domu? A jaký dárek je pro osamělého seniora v domově podle vás nejlepší? My se těšíme i na vaše názory, číslo do našeho studia, kam můžete i vy telefonovat, je 221552777. Samozřejmě můžete psát i na naše sociální sítě, na Facebook, na Twitter i na web Českého rozhlasu Plus. Věra Štechrová přeje dobré odpoledne. A naším hostem je dnes Václav Jaroš, ředitel Domova důchodců Onšov. Dobrý den

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Tak jaká je dnes ta péče v domovech důchodců a jaká by ideálně měla a mohla být?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Péče v domovech důchodců si myslím, že se hodně a hodně za poslední roky zlepšila. My jsme jezdili do zahraničí na takové stáže, kde jsme získávali zkušenosti před 20 lety v Holandsku, příkladně, no, a pak jsem měl možnost procestovat skoro celou Evropu. A myslím si, že jsme se teďka hodně vyrovnali. Myslím si, že máme ještě takový, už to není o penězích, jo, já si myslím, že ty lidi ani v tom domově nebo v těhle těch zařízeních nezajímá, jestli je tam luxusní vchod a nebo, já nevím kdoví jak vybavená koupelna, ale je důležité, aby tam byl člověk, který mu rozumí a dokáže ho držet za ruku. A aby tam na něj taky měl někdo trošku času.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Takže možná není tak podstatné vybavení, jako určitý individuální a lidský přístup k těm seniorům?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Určitě, určitě, určitě. A myslím si, že bychom se to měli nějak učit nebo by se měli alidé vzdělávat jako ke vztahu ke starým lidem a vůbec k toleranci celé společnosti, protože si myslím, že, podívejte se, v roce 1945 byl jeden stoletý. Za chvilku v dnešní době jich bude čtvrt milionů.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A všichni budeme jednou staří. Skoro všichni.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Stoletý. A teď, kolik bude 90letých, 80letých a tak dále, a tak dále, takže všude budou staří lidé, jo, a já si myslím, že by ti mladí, a možná, že i ti staří se měli zase učit toleranci k těm mladým, ale teď mluvím o těch mladých, by se měli učit, co to je stáří, že je to jednou taky čeká a že ti lidé potřebují určitou toleranci jak v čas, kdy nastupuje do autobusu nebo do metra, a já nevím, na schody a podobně, jo, nepamatuje si všechno, takže oni ty staré lidi budou potkávat na ulici, v metru, v tramvaji, přijde do obchodu, budou tam všude staří lidé, jo, aby nebyla agresivita.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A co je v té komunikaci se seniory důležité?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Komunikace se těmi seniory?

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
V čem je specifická, co je tam jinak?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Takhle, když ten člověk třeba sedí, tak je důležité se dostat výškově na jeho úroveň, jo, to znamená, že si třeba čupnu na bobek nebo si sednu na jinou židli. A mluvím zřetelně, protože většina z nich neslyší. Od 60 let máme všichni, všichni nějaké sluchové problémy různých, jo, takže mluvit zřetelně, pomalu a nahlas.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Co...

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
A usmívat se, vždycky je tam dobrý úsměv a humor, jo, ti lidé prostě ztratí potom strach, obavy, oni se pořád obávají a strachují, jo.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Na to jsem se právě chtěla zeptat, když k vám přijdou noví klienti, noví senioři, co je pro ně podstatné, co je to, co je zajímá, jak bude fungovat?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
No, podívejte se, pro ně je to tolik informací, že oni pořádně v té chvíli ani nevědí, jo, důležité je, aby věděli, kde je záchod, kam se půjdou najíst, kdo s nima bude bydlet a kdo je jejich klíčový pracovník.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A to jsou možná ty základní věci, ale co je potom udělá spokojené a možná i šťastné?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Podívejte se, to je individuální, to je individuální. A každý ten člověk vyžaduje něco úplně jiného. A proto se dělají takzvané programy, kdy ten klíčový pracovník zjišťuje potřeby toho člověka a snažíme se naplánovat službu, to je plánování služby, individuální plánování služby, naplánovat tak, aby to tomu člověku co nejlépe vyhovovalo. A dejme tomu po měsíci si sedneme v nějaké skupince, kde jsou tam, je tam klíčový pracovník, já, dejme tomu sociální pracovnice, moje zástupkyně, vrchní sestra, pokud můžou, oni třeba se nedostaví v tomhle tom množství, ale pokud to jde, a třeba i někdo z rodiny, a bavíme se o tom, jestli ty představy o tom životě v tom domově se trošičku naplňují, jestli se k nim blížíme, nikdy se nedostaneme k tomu, že ten člověk...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Na úplný ideál.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
...řekne už více nechci, jo, oni dost často říkají, že nic víc nepotřebujou, jo, ale ten ideál to není.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Paní Rothová se nám dovolala. Dobrý den, paní Rothová.

posluchačka:
Dobrý den. Já vás zdravím. Jenom jsem chtěla vzpomenout, moje maminka byla v domově seniorů v Malešicích a tam skutečně se těm lidem věnovali, ona už tam přišla jako trvale ležící a přesto za ní chodili rehabilitační pracovníci a dali jí do vozíku a vezli jí na společenské akce, cvičení paměti, nebo když tam přišly známé osobnosti, to je jedna věc, bych chtěla pochválit. A pak jsem se chtěla zeptat, myslím na ty seniory, co jsou doma, jestli oni se tak můžou zapojit?

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Myslíte zapojit do čeho, do například akcí v domovech důchodců nebo...?

posluchačka:
Ne, já jsem myslela...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Myslíte do Ježíškovy..., ano...

posluchačka:
No, no, no.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Do Ježíškových vnoučat.

posluchačka:
Ano, ano.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Já vás odkážu na naše webové stránky, stačí si zadat Ježíškovavnoučata.cz a tam se dočtete všechny ty potřebné informace a i o tomhle tam najdete informace.

posluchačka:
Takže se ti lidé mohou svým způsobem zapojit?

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Já myslím, že tahle akce je určena pro osamělé seniory z domovů důchodců, ale možná tam nějaká taková možnost je, teď si nejsem úplně jistá?

posluchačka:
Dobře, dobře.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ale určitě se na to zeptám a určitě vám v některém pořadu o Ježíškových vnoučatech odpovíme, tak nás poslouchejte.

posluchačka:
Děkuju, děkuju.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Na shledanou.

posluchačka:
Taky, na shledanou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Václav Jaroš, ředitel Domova důchodů Onšov, je naším hostem. Vy jste mluvil o těch individuálních programech, to je hrozně zajímavé a asi určitě velmi potřebné a je to už dnes standard v každém z těch domovů důchodců, které u nás jsou?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Já si myslím, že by měl být a že určitě mnoho těch domovů se o to snaží, jo, my to děláme, my to děláme. A jak tady paní říkala, o tom domově v Malešicích, tak my to máme podobně, takřka ležící nemáme, protože je vysazujeme do křesel, teď jsme tam zbudovali dokonce komunitní místnost, protože máme málo místa, tak se všechno odehrává na jídelně, ale tady jsme teďka vybudovali komunitní místnost, kde se tihle lidé, kteří jsou odkázáni víceméně na lůžko nebo vozík, budou scházet a budou tam pracovat a budou si tam třeba vařit a budou tam dělat různé aktivity, jo, čili, a ještě ta paní tam říkala něco o celebritách, my máme speciální akci u nás, která se jmenuje Vstupte mezi celebrity, kdy naši uživatelé jezdí fotit celebrit, už jich mají více jak 40, a jsou z toho neuvěřitelné zážitky, protože oni třeba, já nevím, s těmi herci nebo s těmi vědátory stráví odpoledne buď ve vinárně nebo někde v kavárně a jezdí buď do Prahy a nebo oni za nima, jo, třeba Táňa Fischerová přijela za nima, pan Kačer přijel za nima, pan Venclík, jo, měli jsme tam spoustu návštěv těhle těch opravdu kvalitních lidí, ať už to je pan Zahradník, který byl bývalý předseda Akademie věd, jo, velice sympatický člověk, paní Říhová, která dostala českou hlavu za svůj vynález nějakého léku speciálního, já vám to přesně neřeknu, jak to funguje, ale vím, že to funguje přímo na tom místě, které to potřebuje. No, a tihle lidé přijeli za nimi a oni si toho nesmírně váží.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Dovedu si představit, že se vám musí dobře pracovat, řekněme, se seniorem, který je aktivní a který ví, co chce, nebo víc, co by rád, ale co když se k vám dostane, řekněme, senior, který už není tak optimistický, je spíš zklamaný životem, o nic nemá zájem, jak se pracuje s takovým člověkem?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Samozřejmě, že se s ním pracuje hůř, ale my o to víc napínáme síly, abychom mu vyhověli, abychom ho pochopili. Jde o to s ním o tom hovořit a děláme i takové věci, jako že píšeme, píšeme jejich životopisy, oni sami si je napíší a přitom se dozvíme spoustu zajímavých věcí ohledně života toho člověka, jo, to jsou takzvané..., biografická péče se tomu říká, jo, takže tu biografii, když s ním dáváme dohromady, tak se dozvíte spoustu věcí a mnoho věcí je třeba z mládí, kdy dojde třeba ke konfliktu otce s tím dítětem nebo maminky s tím dítětem a ono se to pak odrazí až ve stáří, jo, na chování, to je zajímavý.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A my dokážeme některé dotazy zodpovídat rychle hned a tak vlastně plnit ty přání těch, kteří nám telefonují, proto je teď ve studiu Martin Ondráček, který má celý ten projekt Ježíkova vnoučata na starost a právě...

Martin ONDRÁČEK, :
Dobré odpoledne.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
...on, dobrý den, Martine.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A vy jste právě přišel odpovědět paní Rothové, která se ptala, jestli jsou Ježíškova dvojč..., ne dvojčata, ale vnoučata, i pro ty, kteří jsou osamělí, ale nejsou v domovech důchodců, ale třeba sami doma?

Martin ONDRÁČEK, :
My od začátku řešíme v tomhle tom projektu bezpečnostní hledisko, pro nás spolupráce s pečovatelskými službami, s domovy pro seniory, se zdravotnickými zařízeními, církevními, státními, nestátními, je "jednoduchá" proto, protože mezi tím donátorem, mezi tím dárcem a tím seniorem je nějaké rozhraní. Já jsem párkrát v domovech pro seniory byl, vždycky jsem musel ukázat občanku, vždycky si opsali nějaký údaje, vždycky měli jistotu, že tam pouští člověka, o kterém něco ví. Já vím, že je obrovské množství lidí, kteří jsou sami osamoceni, ale my, upřímně řečeno, o tom budeme přemýšlet příští rok, ale my nevím, jak to udělat, aby se k nim přes tenhle ten projekt nedostali různí lidé, kteří jsou tak pěkně označování slovem Silvy Dymákové šmejdi.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Takže odpověď pro paní Rothovou, alespoň takhle, snad příští rok vymyslí Český rozhlas a Martin Ondráček něco...

Martin ONDRÁČEK, :
Uvidíme.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
...i pro vás. Děkujeme, Martine, na slyšenou.

Martin ONDRÁČEK, :
Děkuju vám.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Stále mluvíme s Václavem Jarošem, ředitelem Domova důchodců Onšov. Kdybyste vy měl říct, s čím se nejvíc potýkáte...

Martin ONDRÁČEK, :
Já musím říct, promiňte, já myslím, že pan ředitel je báječný totiž, jo, protože naše kolegyně Olga Štrejbarová ho strašně chválí, řada lidí, kteří mluví v našich videoupoutávkách, jsou z Onšova, a jsem dojatý, že vás tady vidím, mějte se hezky.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Díky, díky.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A my jsme taky rádi, že tu jste. A teď k vaší práci, když vy byste měli říct, co vám nejvíc chybí, je to možná personál, nebo více času na vzdělání personálu, co by mohlo, pomohlo zlepšit vaše služby, kdybyste si mohl vy přát něco od Ježíška?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Vždycky, vždycky je to ten kvalitní personál, vzdělaný, kvalitní personál. Já si myslím, že ti lidé, kteří jsou u nás, tak nejsou špatní, je to, je to dobrý kolektiv, dobrý tým, ale viděl bych tam rezervy v tom, že by některé věci, které jsou prostě novátorské, se někdy hůře prosazují a největší brzdou jsou právě ti zaměstnanci. Čili, vzdělanost.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A my se vás dnes ptáme, jestli máte představu, jakou péči senioři skutečně potřebují, co jim nejvíc chybí, za jakých podmínek vy byste třeba i dali své prarodiče nebo rodiče do domova důchodců. Můžete nám telefonovat na telefonní číslo, jak jste slyšeli, 221552777. No, a Jolana Novotná se k nám právě teď dovolala. Dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den. Já jsem koordinátorka programu pro LGBT seniory v platformě pro rovnoprávnost uznání a diverzitu, a chtěl jsem se zeptat, protože my jsme dělali teďka studii, z které vyplynulo, že naši senioři jsou, je u nich větší pravděpodobnost osamocení, než u heterosexuální většiny, tak jsem se chtěla zeptat, jestli v těch domovech se přihlíží i tady k té skupině klientů, které tam mohou mít a jak se vlastně s nimi, s nimi zachází. Děkuji.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Děkuji, pan, pan Jaroš teď úplně dobře neslyšel otázku paní Novotné, tak já ji zopakuji, že ona se zabývá i seniory z takzvané LGBT komunity, kteří často bývají třeba ještě osamělejší, protože toho partnera nemají, tak jestli vy se zabýváte třeba nějak i právě těmito seniory nebo přistupujete ke všem stejně.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
LGBT...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
To znamená, lidí s homosexuální orientací a podobně.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
My jsme se tím zatím nějak úplně nesetkali, i když dá se soudit, že někdo, někdo tam jako je, víceméně určitě, ale nějaké větší problémy nemáme.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Asi není potřeba rozlišení teď.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Není třeba rozlišovat a vůbec s tím dělat nějaké, nějaké problémy, spíš si myslím, že čím víc by se do toho vrtalo, tím hůř.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Teď několik názorů z Facebooku. Miroslav Lazák píše: "Dnešní doba rodiny hodně atomizuje a jejich členové žijí kvůli práci i možnostem cestovat často daleko od sebe, což téměř znemožňuje se o své seniory starat a břímě se přenáší bohužel na stát. Nemoc či dlouhodobá péče pak činí z těchto seniorů pacienty, kteří jsou v podstatě na obtíž. Sociální zařízení mohou být určité řešení, pokud je ale místo, personál i patřičný finanční obnos za péči. Na rozdíl od muslimských velmi početných rodin, které dost drží pospolu, naše natalita versus zvyšující se procento seniorů v naší populaci zvěstuje do blízké budoucnosti velké sociální problémy i výzvy." A Martin Punkie Šmída píše: "Dnešní systém nutí lidi dávat malé děti do jeslí a rodiče do domova důchodců, aby těch pár let v produktivním věku trávili veškerý život v práci, vyděláváním peněz na věci, které nepotřebují. Problém je, že domácí péče o děti ani o rodiče se nezapočítává do hrubého domácího produktu, takže ekonomové nechápou, k čemu je to dobrý. Protože jesle i domovy důchodců do HDP přece přispívají, takže je to určitě lepší než domácí péče, ale není, tenhle systém potřebuje změnu." Píše Martin Punkie Šmída. Co vy na to, potřeboval by ten náš systém nějakou změnu?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Podívejte se, já nejsem člověk, nebo nejsem kompetentní k tomu, abych tady hodnotil jako systém nebo něco takového, pravdou je, že my máme několik jako, já se prostě obávám některých věcí, já vám řeknu proč. Jednak teda co, asi, asi by tady chtěla větší propaganda, jo, víc o tom hovořit, víc se tím zabývat, protože já si myslím, že pořád mezi lidmi existuje taková ta myšlenka, že ty domovy jsou jakési odkladiště a že je to ostuda ty rodiče tam dávat a podobně. Přesto si myslím, že ten systém, jak o tom hovoří oba pánové, je skutečně nastaven tak, že dneska ti lidé, pokud se chtějí starat o svoji maminku nebo tatínka, který je na tom hodně špatně, tak, dejme tomu, že má Alzheimera nebo Parkinsona, tak to přestanou zvládat. 24 hodin se tomu člověku nemůžou věnovat a pokud se budou nějak jakoby věnovat, tak přijdou o práci a podobně, ten systém je prostě nastavený takhle a ta rodina se rozbije a já nevím co, proto je vždycky v těhle případech lepší dát toho člověka do zařízení, které je schopno se o něj starat těch 24 hodin denně, jsou tam lidé, kteří jsou na to vyškolení a jsou tam zařízení, vemte si, že třeba má tu maminku doma a jak ji dostane do vany. Dobře, dostane ji do vany a jak ji dostane z vany, to je další problém a ještě větší. A jestliže si chce vybavit koupelnu tak, aby tu maminku zvládala, tak to musí do toho investovat tak minimálně 200 tisíc.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Teď je tady ale problém, možná právě před chvílí jsem se vás ptala, co byste si přál, já osobně třeba vidím problém v tom, že těch domovů důchodců a speciálně například domovů pro lidi s Alzheimerovou nemocí je u nás málo. Jak to změnit?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
To je právě, to si uvědomit ten problém, že těch lidí bude přibývat, měli by se tím zabývat kompetentní lidé, kteří mají možnost tenhle ten systém změnit, ať už to jsou politici nebo nějací finančníci nebo, já nevím, doktoři, zdravotníci a podobně. A začít se tím zabývat včas.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jen pro ukázku, abychom třeba přiblížili závažnost toho problému, jak dlouhá je u vás čekací lhůta na místo v Domově důchodců v Onšově?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
To se nedá takhle jako říct.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ne, není to takhle přímo dané.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Ne, to nejde, to je prostě, jednou to je 14 dní a jednou je to třeba...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Na čem to závisí?

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
No, na čem to závisí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Na tom, jak je to potřeba, jak je důležité...

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Jak se uvolní prostě ty lůžka, jak se uvolní lůžka, to je jediná, jediná záležitost. A potom ta potřebnost.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
O to mi šlo.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Jsou různé pořadníky a takové věci, ale já si myslím, že nejdůležitější je potom ta potřebnost, protože vy, když obvoláte řadu těch lidí, kteří jsou zájemci o ten pobyt v tom domově, tak najednou zjistíte, že většina z nich vlastně v té dané chvíli do toho ještě nejde, oni řeknou, ještě ne, ještě ne, ještě, já nevím, překonám tuhle zimu a na jaře tam půjdu a nebo obráceně před zimou tam půjdu a takovýhle.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ale to je možná dáno také tím, že oni raději se přihlásí dopředu právě proto, že je nedostatek místo právě v seniorských domovech.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
To je v pořádku, to je v pořádku. Já ještě bych připomněl takovou věc, že u nás v Čechách je typické, že jdeme do toho domova důchodců totálně zruinováni, to znamená, ležíme, nejsme schopni takřka ničeho a teď se o nás starejte. Je to šok pro obě strany. My s tím, my jsme na to, dejme tomu, připraveni, jo, a že ten člověk, jako on se tam dostane do toho stádia stejně tak jako tak, co si budeme povídat, jo, ale myslím si, že lepší je, když ten člověk přijde celkem ve slušné kondici a dělají to, já jsem to viděl třeba v Holandsku, viděl jsem to ve Švédsku a v jiných zajímavých zemích, které jsou na tom docela ekonomicky dobře, kdy ten člověk, dejme tomu, v důchodovém věku je fit, a vyhlídne si, on si vyhlídne, vybere si...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
A může si tam zařídit hezký domov.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Sám si ho vybere, ne, že za mě někdo něco vybírá, já si ho vyberu sám a jdu se tam podívat, seznámím se s vrchní sestrou a jezdím s nima na výlety, pokud jsem hodně movitý, tak je trošku financuji, dám nějaký sponzorský dary a podobně, a potom, až se mi, až seznámím s tím personálem na těch výletech a na těch mých návštěvách, kdy chodím třeba na nějaký koncerty nebo tancovačky nebo něco takového, tak tam nastoupím. A chřadnu, chřadnu a chřadnu, jak to říkal hogo fogo...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ale nepřijdu do neznámého prostředí, až ve chvíli, kdy mi není dobře.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Nepřijdu do neznámého prostředí a pak, až když mě ta sestřička koupe a já jsme nahý...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Tak už ji zná.

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
...tak mi to tak nevadí, protože já tu Marušku znám už 5 let.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Pan Beran se nám dovolal, pan Josef Beran, pokud je ještě na lince. Dobrý den, máme poslední minutu.

posluchač:
Dobrý den, já jsem, já souhlasím přesně s tím, že kdo to neprožil, nemá zkušenosti s tím, starat se 24 hodin o toho seniora, o maminku, o babičku, my jsme se sestrou už v důchodu, takže to nějak zvládáme, ale co bychom počali, a myslím si, že mnozí v naší situaci je, že bychom potřebovali třeba na 14 dní, na měsíc si oddychnout, to znamená, kdyby existoval systém domovů důchodců, kam by bylo možno jako do hotelu nebo jako na prázdniny toho, toho našeho seniora poslat a pak si ho zase vzít zpátky, tak to bychom považovali, já osobně považoval za ideální řešení. Děkuji.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Myslím, že, já vám také děkuji za telefon, myslím si, že něco podobného existuje. Zeptám se pana Jaroše. Existují domovy důchodců...

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Existují denní stacionáře a různé domovy, které ubytují třeba žadatele na 3 měsíce nebo do 3 měsíců a podobně, a je třeba se podívat třeba na internet a zjistit si, kde to je v blízkosti bydliště toho pána, který volal, ale já osobně si myslím, že jich je pořád málo.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
To říká Václav Jaroš, ředitel Domova důchodců Onšov. My vám moc děkujeme za vaší práci, určitě se s vámi ještě uslyšíme v rámci projektu Ježíškova dvojčata...

Václav JAROŠ, ředitel Domova důchodců Onšov:
Já vám mockrát děkuju a děkuji i za ten projekt, za ty lidi.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
I my vám děkujeme, že jste byl s námi v dnešním Radiofóru. To je dnes vše. Věra Štechrová přeje dobré odpoledne.

Klíčová slova: