Očkování je dostupnější dětem i seniorům. Povinné očkování pro děti zůstává

Méně dávek hexavakcíny, očkování proti lidským papilomavirům i pro chlapce nebo třeba více hrazených vakcín pro chronicky nemocné, i tak se letos mění očkovací kalendáře.

V Česku je povinné od letošního rokumění počet aplikovaných dávek i intervaly mezi nimi, tedy doba, po níž je třeba na očkování jít. Změn v očkovacích kalendářích je ale více a dotknou se všech věkových skupin. V platnost totiž vstupuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která upravuje také hrazené očkování dětí i dospělých.  

Klíčovou změnou nyní prochází základní povinné očkování dětí, takzvaná hexavakcína. Chrání proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a několika onemocněním způsobeným nebezpečným původcem Haemophillus influenzae b.  Hexavakcína jinak  

Nově se tato vakcína bude podávat ve schématu, které se označuje kódem 2+1. To znamená, že kojenec dostane první dávku v době po ukončení devátého týdne života, druhou dva měsíce poté a pak ještě třetí mezi jedenáctým a třináctým měsícem věku.  

"Ukázalo se, že toto očkovací schéma je prakticky srovnatelné s předchozím, kdy se podávalo o jednu dávku víc. Je to ekonomičtější a veřejnost apeluje na co nejmenší zatížení očkovacími látkami," vysvětlil důvody změn profesor Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti. U předčasně narozených dětí ale zůstává v platnosti dosavadní očkovací schéma 3+1, dostanou tedy celkem čtyři dávky hexavakcíny.
  Obavy před návratem infekcí  

Mění se i očkování vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, v němž se zavádí věková hranice, dokdy toto očkování musí být provedeno. První dávka vakcíny má nově být podána mezi patnáctým a osmnáctýmměsícem věku dítěte. Druhou dávku dítě dostane mezi pátým a šestým rokem. Důvodem pro tuto změnu je mimo jiné skutečnost, že se v Evropě mění epidemiologická situace a současně klesá potřebná proočkovanost v Česku, která brání tomu, aby...