Nehrazené léky pojišťovnou

ČT 1
-
Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Máte slovo, hezký večer, milí diváci. Dejme tomu, že máte banální onemocnění a u lékaře dostanete na recept acylpirin, který stojí pár desítek korun. Jenomže, protože ho máte na recept, tak v lékárně nic nezaplatíte. Ovšem, když vám půjde o život, nedejbože třeba máte rakovinu a chcete nejmodernější lék, abyste mohli dál žít, může se stát, že zaplatíte stovky tisíc až miliony korun. Jak to, že když je acylpirin zadarmo, některé život prodlužující léky si máte platit v horentních částkách? Nebo máte volbu na lék se stejnou účinností, ale plně hrazený? O tom diskutovat budou. Prostředky ve zdravotnictví jsou omezené a nejsme schopni pokrýt veškeré nároky na léčbu, konstatuje na rovinu náměstek ministra  zdravotnictví pro zdravotní péči. Dobrý večer.

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Je absurdní, aby revizní lékař, který je původem třeba lékař praktický bez atestace v onkologii rozhodoval, zda je daný preparát skutečně jediným účinným lékem pro onkologického pacienta, je rozhořčena přednostka Onkologické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Dobrý večer.

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Je třeba jasně odmítnout účelové tvrzení, že v Česku je schvalovací proces úhrady léků komplikovanější než v zahraničí, říká ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Dobrý večer.

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Lékaři jsou nuceni provádět výběr pacientů a tím se na ně klade zodpovědnost, která není fér. Upozorňuje přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý večer.

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Každému pacientovi uhradíme nejlepší možnou péči, kterou jeho zdravotní stav vyžaduje a jejíž úhradu umožňují platné legislativní mantinely, konstatuje vedoucí tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny. Dobrý večer.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
A za vás veřejnost. Stát negarantuje vážně nemocný pacientům nejlepší možnou léčbu. To je bolestná zkušenost otce onkologického pacienta. Dobrý večer.

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
Dobrý večer.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Pane Červenko, podle vašich zkušeností, kdybyste to tady mohl říct protější straně. Mají vážně nemocní pacienti jistotu nejúčinnější léčby prodlužující život?

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
No, pakliže mají peníze, tak ano, ale podle mě je chyba systému, že jsou uváděny léky do systému, do zdravotnického a které nejsou hrazeny pak. Prostě nejlepší možný lék, který je třeba v našem případě byl k dispozici, tak stál jednou za tři týdny necelých 288 tisíc. Prostě člověk když přijde k tomuhle, s tímhle do styku, že prostě nejen má v rodině takhle těžce nemocného, ale ještě k tomu teďka se dozví, že má prostě si připravit takovéto ukrutné peníze, tak já si myslím, že ten systém je prostě nastavený špatně a někde v tom systému je chyba. Oni možná různý  předpisy, tabulky a to, pánové se jimi budou hájit, ale co je nám do toho, nám pacientům, nebo lidem, který se dostanou do týhle tý situace.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Možná byste mohl říci, kolik vás stála péče, já vím, že o vašeho syna, jste si hradili péči od února do konce června.

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
Ne, do začátku června.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Do začátku června.

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
1 725 000 jsme zaplatili.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
1 725 000. A samozřejmě to všichni pochopíme, že to člověk dá. A snaží se to sebrat v takové situaci.

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
My jsme ještě měli výhodu, že jsme prostě na tom byli dobře. To ať si diváci představí, že se do takové situace dostanou a může se to stát každému. Já bych si před rokem neuměl představit, že vůbec něco takového může nastat.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Takže, pane náměstku?

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Tak, je třeba si říci, že každý systém, který je na světě, zdravotnický, není schopen pokrýt veškeré nové molekuly, které se dostávají do praxe. Když se podíváme na to, kolik dáváme, objem prostředků, tak to je 7,5 % hrubého domácího produktu Spojené státy dávají téměř 20 %. Přesto ani ve Spojených státech všechny tyto dostupné preparáty nejsou plošně používány a ten hlavní problém je v tom, že my nejsme schopni úplně prokazatelně říci, že tento preparát má takovou přidanou hodnotu, že odpovídá té sumě peněz, které mi za ně musíme dát a celé to zdravotnictví samozřejmě rovnoměrně musí ty prostředky využívat. My je nemůžeme použít tak, že bychom je dali jenom do těchto drahých léků, protože pokud ten lék má třeba 30% účinnost nebo i 50% účinnost a stojí tolik, že to je mimo rámec toho systému a stává se nám to, že třeba prodloužení života je tam třeba jenom o čtyři měsíce nad rámec té původní molekuly a my se snažíme hradit tu molekulu, která tady je.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, paní Vítková chce reagovat.

paní VÍTKOVÁ, :
Jako čtyři měsíce to je úplně něco úžasného. Když máte těžce nemocného pacienta, čtyři měsíce pro vás teda jsou nějaké tabulky, ale pro nás je to strašně moc.

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Já samozřejmě rozumím tomu, že je tady řada velice smutných případů, a když se podíváme na medicínu jako takovou, tak medicína zatím neumí léčit všechny onemocnění a onkologická onemocnění jsou klasickým příkladem. Samozřejmě, že pro toho konkrétního člověka čtyři měsíce je obrovsky mnoho. Ale my nemůžeme na ten systém pohlížet touto optikou, protože samozřejmě pro jedince je to nezbytné. Nicméně pokud tady nastavíme systém, který je dán, dejme tomu tím, že tady nechceme mít žádné příplatky, nechceme mít doplatky, nechceme mít připojištění, tak pak je složité tyto metody platit.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No, ale pane náměstku, chápete, já vím, že vy nejste politik, ano. Nutno říci, že dnes to máme bez politiků, protože politik pan ministr zdravotnictví to odmítl ve sněmovně, tam se nám tvoří nové vedení, takže my tady nemáme politiky. Ale pane náměstku, pojďme si říct, co je tedy lepší? Vy říkáte zdravotnictví bez příplatků, doplatků, ano, stejně k těm doplatkům tedy u léků dochází, ale pojďme k tomu, není lepší potom si raději tedy zaplatit acylpirin a ušetřit jinde a mít potom na péči třeba pro syna pana Červenky?

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Určitě ano, já si myslím, že ten model, kdy ty běžné úkony by byly třeba se spoluúčastí pacienta, je možný, samozřejmě potom bychom měli podstatě více prostředků na ty drahé léky, ale zase tady bude nějaký limit. Když tady hovořím o těch čtyřech měsících, tak kde chceme dát ten limit, kdy už to nebudeme platit? Budou to dva měsíce, jeden měsíc? Vždy tam nastane nějaká hranice, kdy to prostě platit nemůžeme. Protože když zaplatíte čtyři miliony za prodloužení o jeden měsíc, tak to skutečně pro ten systém není možné, není to únosné.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Paní docentko?

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Já bych si myslela asi tolik. Existují standardy léčby, které platí tedy všude ve světě a platí tedy i v těch Spojených státech a i v té Evropě. A ty vychází z výsledků klinických studií, velkých randomizovaných a my víme, o kolik měsíců a mnohdy i mnoho měsíců je ten život prodloužen. A ve srovnání se stávající léčbou jsme měli k dispozici. Je to obrovský pokrok a ono je to opravdu veliký rozdíl, jestli prodloužíme tomu pacientovi život o čtyři, o pět, o šest měsíců. A ono to není jenom to. Protože mezi tím může přijít další lék, ten můžeme opět podat a zase prodloužit ten život.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ale paní docentko, slyšela jste argument pana náměstka, že systém na to nemá.

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
No, tak já si myslím, že skutečně ta doba, kdy jsme tedy říkali, že bude všechno  pro všechny zadarmo a v plné kvalitě, je doufám pryč. A že se musíme tomu postavit čelem a skutečně říct, které léky jsou pacienti schopni si uhradit. Bude určitě potřeba nějaká spoluúčast těch pacientů a já si myslím, že lidé jsou natolik rozumní, že to pochopí a opravdu si mohu zaplatit chřipku, mohu si zaplatit anginu, bolesti v zádech, jiné banální onemocnění, ale tu onkologickou diagnozu si nezaplatím. A je to jenom o tom to těm lidem vysvětlit, ale musí být ochota jim to vysvětlit a ne chtít po lékařích, aby léčili tak, na kolik ten stát má peníze? A aby to vysvětloval ten lékař v té ordinaci.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, pojďme si říci, že vlastně pokud tedy existuje nějaký nejmodernější lék, které je sice tady registrován, ale není plně hrazen, lékař vlastně to chce říct pacientovi, že má tu šanci, paní docentko.

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Já nevím, nejenom, že chci, já mu to říct musím, protože moji povinností je, abych indikovala lék, o kterém jsem si vědoma, že je v dané situaci a pro daného pacienta tou  nejlepší variantou. Mojí úlohou není zkoumat, jestli daná zdravotní pojišťovna nebo ten stát na to má prostředky.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
A pojišťovna si stěžuje, viďte, pane magistře, že lékaři přihazují zodpovědnost na vás, na pojišťovny a vy pak tedy rozhodujete, jestli třeba tady synovi pana Červenky nebo sestřenici paní Vítkové ten lék za několik milionů proplatíte.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
No, já samozřejmě chápu, že lékaři jsou v mimořádně obtížné situaci. Lidsky máme pro ně naprosté pochopení. Na druhou stranu podívejte se na to z druhé strany. Lékaři a pacienti žádají, aby pojišťovna uhradila péči, kterou o ni považují za nejlepší, ale pojišťovna ji ze zákona uhradit nemůže. Zákon jí to nedovoluje takovou péči uhradit. Čili, my nejsme v jiné situaci?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Jak to neumožňuje?

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
No, protože u léku, u kterého není stanovená tím standardním způsobem úhrada, se posuzuje každá žádost zvlášť, podle takzvaného paragrafu 16. Ten paragraf říká, že takovouto léčbu lze uhradit jen v případě, že jde o jedinou možnou léčbu. To je výslovně v  zákoně napsáno.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
A výjimečný  případ.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Výjimečný případ a jediná možná léčba.

paní VÍTKOVÁ, :
Co to znamená?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, paní Vítkové, jenom mluvte více nahlas, ano?

paní VÍTKOVÁ, :
Ano. Co to znamená výjimečnost. Kdo ji definuje? Jak to poznáme?

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
To samozřejmě, jak jsem řekl, to se posuzuje případ od případu. Ty případy jsou extrémně složité. Ve VZP posuzuje podobné žádosti vždycky skupina lidí, ale neposuzují je jenom pracovníci VZP. Velice často a u těch závažných případů a obtížně rozhodnutelných případů žádáme velmi často o stanovisko odborné společnosti, kde jsou soustředěny ty největší špičky lékařské v daném oboru, aby nám řekly, jestli toto je opravdu ta jediná možná léčba, pokud naši revizní lékaři potřebují, tak stanovisko před tím vydáním konzultují opravdu se specialistou v daném oboru, to znamená se specialistou ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, paní docentka kroutí hlavou.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Konzultují se specialistou v daném oboru, kteří pro nás pracují jako externí revizní lékaři.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ano, tak paní docentko?

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Já se moc omlouvám, ale s námi nikdy nikdo nic takového nekonzultoval. My jsme vždycky dostali prostě buď pozitivní, a to bylo celkem dost málo kdy, a nebo velmi negativní stanovisko s radou, kolikrát teda dosti tristní a v době, kdy jsme věděli, že teda třeba ten lék je skutečně to nejlepší, co můžeme tomu člověkovi nabídnout, tak to bylo rozhodnutí revizního lékaře, který nám napsal, že ne. A to třeba i na odvolání.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Na tohle musím paní docentko, reagovat, pokud říkáte, že vás nikdy nikdo nežádal o konzultaci, tak vy si jistě vzpomenete a pokud ne, tak já ho tu mám na stole, že jsme vás žádali o stanovisku týkající se konkrétně přípravku, který se týkal syna pana Červenky. Dostali jsme od vás stanovisko, ve kterém píšete, že má se na tento přípravek pohlížet jako na systémovou léčbu podle paragrafu 16? Podle našeho názoru jej za současného stavu poznatku za takovou léčbu pokládat nelze. Vám podepsáno, onkologickou společností posláno VZP. Omlouvám se, ale říct, že s váma nic nekonzultujeme, jestliže ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, na to musí reagovat paní docentka.

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Prosím vás, to je jenom vytrženo trošku z kontextu. Já bych hlavně řekla, že naše pracoviště, fakultní nemocnice v Motole a naše onkologie ten lék indikovala. Tak bysme asi sami sobě neodporovali.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
A to je to, co je velice obtížné i pro VZP, velice často na jednu konkrétní léčbu dostaneme od dvou odborných společností diametrálně odlišné stanovisko. Je to v současné době například co se týká protonové terapie pro léčbu prostaty. Od onkologické společnosti máme stanovisko ano, léčit protonem, od společnosti radiační onkologie biologie a fyziky máme stanovisko v žádném případě, pro pacienty je to rizikové. Pojišťovna se v tom musí nějakým způsobem zorientovat.

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Můžu reagovat?

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Samozřejmě.

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Prosím vás, co se týče protonové léčby, tak jsme uvažovali a uvažujeme o pilotním projektu a sběru dat o léčbě karcinomu prostaty a ne, že jsme dali doporučení. To zaprvé. A zadruhé, shodou okolností teďka vyšla, vyšlo stanovisko ze Spojených států, od společnosti Astro, což je tedy velmi uznávaná společnost, která se zabývá radiační onkologií, která to doporučila.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, vážení, já bych jenom poprosila, abysme ...

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Já si jenom troufnu říct technickou, jestliže společnost radiační onkologie, biologie a fyziky, což je nejvyšší odborná autorita v České republice říká, že tato léčba není pro rakovinu prostaty vhodná, já opravdu nejsem ten, kdo má toto stanovisko zpochybňovat.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
A proč není vhodná? Když už jste to načal.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Promiňte, to není dotaz na mě,ale na profesora Petru ze Sropfu. Jeden z důvodů je ten, že tam vidí velká rizika pro pacienta.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Jaká? No, ne, když už jste to ...

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Na to nejsem odborník.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ne, no to já vím.

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
Jestli k tomu mohu, ono se odborně k tomu, ono se zkoumá, jestli opravdu pro toho pacienta je přínosné a prodlouží mu to dobu života o ty čtyři měsíce. A nebo taky ne, protože se taky může stát, že to pro toho daného konkrétního pacienta může taky selhat, a o tom se vůbec nemluví. Ale já bych tu diskusi vrátil zpátky. Tady se do onkologické léčby dalo za poslední léta 15 miliard. To znamená peníze tam jsou a je potřeba i paní docentce říct, ano, měly by se vynakládat podle standardu, ale to rozhodujete vy u konkrétního pacienta. Vy máte gajdlany neboli máte tu knihu, kdy toho pacienta konkrétního říkáte: ano, pro něho je to vhodné a tady pro něho už ne. Čili to základní je prosím vás, odborně u vás, nebo u onkologické společnosti.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, chce reagovat paní doktorka Těšínová.

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
A potom se bavme dál, ale 15 miliard tam je.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Paní doktorka Těšinová.

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
Já bych na to zareagovala, že ta celá diskuse, která se tu vede, svědčí o tom, že nejsou pravidla. A když ta pravidla jsou, tak jsou velmi vágní a ne jednoznačná a my musíme rozlišovat, jestli se jedná o hrazenou léčbu, o hrazený léčivý přípravek, protože v tu chvíli, když je zahrnut do systému zdravotního pojištění, má pojištěnec široký nárok na nejlepší ...

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
Ale prosím vás, já mluvím o 15 miliardách, které hradí zdravotní pojišťovna. Já se tady nebavím o léku, který si pan Červenka pro svého syna musel zaplatit, a to je 200 tisíc, to je extrémní případ. Prosím vás, v těchto případech by to měla opravdu hradit pojišťovna, protože přece není možné, není možné aby tento pacient byl vystavený tady tomuto. Do této situace se dostanete vy, paní docentka, tady pan tiskový mluvčí, já se do ní můžu dostat. To přece takhle není tento systém nastavený a jestliže je nastavený špatně, tak by opravdu měla být vedena celonárodní diskuse, komu to budeme hradit a ty pravidla, jestli vy říkáte, paní Těšinová, že nejsou. No, prosím vás, tady není politik žádný, ale pravidla už tady dávno měla být. Protože jakto, že tady nejsou.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, necháme zareagovat.

osoba:
Já bych chtěla tady k tomu. VZP se tady kasala tím, že 90 % uhradila na paragraf 16 pacientům, to znamená těch 10 % pacientů, ty bohužel byli odsouhlaseni jako k smrti, že jo, protože když tam ta léčba nebyla a přitom VZP a SÚKL díky úsporám v lécích, tak se  ušetřilo asi dohromady 10 miliard ...

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
15 se ušetřilo.

osoba:
Nebo 15 dokonce.

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
A to se přesunulo do té odborné společnosti.

osoba:
Dobře a tady jsem četla, že vlastně 10 miliard a 13 milionů bylo za rok 2016 vydaných na tady tu mimořádnou léčbu podle paragrafu 16, takže proč ani těch 10 %, což by dělalo mnohem míň, jako ty lidi byli odsouzeni k smrti.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ano, tak necháme pana ředitele Blahutu, ještě nehovořil pan ředitel.

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Jestli bych tedy mohl. Já bych se drobátko ohradil proti tvrzení paní doktorky Těšinové, že v tom systému nejsou pravidla. Ta pravidla tam jsou. Jsou tam řádově od roku 97 a jsou v oblasti, ze kterou je státní ústav pro kontrolu léčiv zodpovědný, to znamená ve stanovení výše a podmínek úhrady. U každého léčivého přípravku, který si zažádá, kdy si jeho držitel rozhodnutí o registraci, čili výrobce požádá o stanovení  úhrady státní ústav pro kontrolu léčiv musí ten léčivý přípravek prozkoumat z celé řady důvodů. To nejdůležitější, co zkoumá, je samozřejmě účinnost toho léčivého přípravku a jeho bezpečnost. Potom samozřejmě zkoumá závažnost onemocnění a teď přijde to klíčové. Zkoumá nákladovou efektivitu. Ne, že by to byl jeho nějaký plezír, ale on je ze zákona zmocněn a povinen a nákladovou efektivitu, její kritérium se nesetkáte pouze v České republice, ale ve všech systémech. I v té Americe.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
A pane řediteli, můžete mi říct, to zase určují politici ano, říká pan ministr odmítl přijít, ale pojďme k tomu, co to je nákladová efektivita, ano?

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
To bych velice rád vysvětlil.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Jako lidsky.

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Lidsky myslím si, že by se mi to mohlo povést. Efektivita je účinnost, to znamená, že ten lék skutečně účinkuje.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No, tomu rozumím, ale nákladová.

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Náklad jsou finanční prostředky, za které například, a to není nijak osobní, získáme ty čtyři měsíce navíc a teď je to nejdůležitější, co v tom sousloví není. A to je vlastně srovnání. Ta nákladová efektivita, čili ta částka se musí vlastně ještě porovnat s tou částkou, která představuje dosavadní standard té léčby. Může to být léčba farmakologická, může to být léčba fyziologická a podobně. To je nákladová efektivita. A pak je tam ještě jedna věc.

nejmenovaná osoba:
Dobře, ale už těch vysoce inovativních to jsou  úplně nové metody.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ale víte co, já bych nechala na toto, aby zareagoval pan Červenka. Jak reagujete na nákladovou efektivitu.

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
Já pak moc nechápu, proč se ten lék dal do distribuce normálně do zdravotnického systému, ten třeba, ten co se nás týkal, byl spuštěn loni v říjnu. Když zároveň se neproplácí prostě. To mi přijde úplně absurdní, tak ať se do toho systému nedává prostě. Tady se najednou pacient dozví, heleďte ...

nejmenovaná osoba:
A to je ono, ta firma by vůbec ...

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
Mohli byste mít naději, daleko větší naději, než poskytuje ta současná léčba a nemáte na to, tak máte peška.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, to by nám asi, pane řediteli, ještě kdybste nám vysvětlil, ano, protože jak je možné, že jsou zde registrované léky, a nejsou hrazené ano?

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Je to velice jednoduché, přátelé. Je to proto, že ten držitel rozhodnutí o registraci si třeba o tu úhradu nepožádal pro Českou republiku. To je ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ale proč je tady, se ptá pan Červenka, tak proč tady ten lék máme?

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Protože má registraci, může se v České republice používat, ale držitel rozhodnutí o registraci si nepožádal například o stanovení výše a podmínek jeho úhrady.

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
Ale požádal si o stanovení ceny, ta cena je potom vysoká a nechává se to tady na těch lidech. No, přece to je nemravné.

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Je tady ještě jeden aspekt, který souvisí s tím mottem, které jste, paní Jílková, přečetla. Drtivá většina těch přípravků, které se to týká jsou takzvaně inovativní. To jsou ty nové, které přichází na český trh s určitou pověsí, že se jedná opravdu o přelom v té léčbě. Problém spočívá v tom, že tyto přípravky, přátelé, a to nevím,  zda víte, ty mají nárok na vstup do systému. My musíme rozhodnout o jejich ceně a úhradě, kterou si řekne ten držitel rozhodnutí o registraci a i když ty údaje o nákladové efektivitě nejsou, tak my je musíme na tři roky pustit do systému a on je tři roky, promiňte mi ten výraz, v některých  případech, ne ve vašich případech určitě, využívají potenciál českého veřejného zdravotního pojištění a v těch špatných případech ale stává se to se nákladová efektivita neprokáže nejenom v České republice, ale například i v evropské lékové agentuře.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale já bych se ještě držela té nákladové efektivity. Co je tedy jako důležitější? Pojďme si říct,  jestli ta účinnost nebo kolik ten lék stojí?

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
A to je právě problém toho, jestli ten lék je hrazený, tak rozhoduje jeho účinnost,  protože má pojištěnec právo na tu nejlepší moderní léčbu, ale když je nehrazený jako v případě ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ne, my jsme slyšeli, že aby byl nějaký lék zařazen do úhrady vůbec státem, tak je kromě účinnosti, bezpečnosti posuzována i ta finanční efektivita.

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
Ale tam se to dělá tak, že se opravdu rozdělí riziko mezi tou farmaceutickou firmou a tím, kdo to by měl platit, v tom případě pan Červenka za svého syna. A tam by opravdu ta firma měla říct, je to lék, který ještě není dostatečně popsán, jdeme do určitého rizika, protože se účinnost teprve prokáže třeba během těch prvních dvou, tří let, že to není nikde ve světě a jdeme do obrovského rizika,  jak pan Červenka, tak samozřejmě i ta firma by to měla nést, tu kůži na trh, protože ona je za to zodpovědná a ta úhrada je přiznaná až poté, nebo je přiznaná jen na dva roky.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Dobře, tak pane Červenko, ještě řekněte, vy jste zaplatili milion, znova  zopakuji 1 700 000 korun za pět měsíců, ano.

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
Za 4,5 ano.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Za 4,5.

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
No, to je nemravné.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No, vy říkáte nemravné. No ale co měl dělat pan Červenka?

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
Prosím vás, takhle ...

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
Máme tady paragraf 16, kdy lékařka ...

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
Prosím vás, paragraf 16, pro výjimečné případy, což může být pan Červenka. Ale tady mu bylo odpovězeno, že paragraf 16 se použije právě v tomto případě, pokud se nepoužil, tak tam ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Nepoužil, bylo zamítnuto.

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
Tak musí být nějaké stanovisko.

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
Můžu? Já chci připomenout, že ještě existuje paragraf 13 taky zákona o VZP, že VZP jako musí poskytovat nejlepší možnou léčbu, ne srovnatelnou na základě současných požadavků. Ale nejlepší možnou i s tím, že kdyby měla jenom zmírnit utrpení pacienta.

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
Problém je v tom, že podle paragrafu 16 má žádat lékař, v případě, že se jedná podle jeho úvahy o jedinou možnou léčbu. A spor je o to, co je jediná možná léčby.

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
No, prosím vás a kdo to bude stanovovat?

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
Všeobecná zdravotní pojišťovna říká, že jediná možná léčba je ta, která nemá srovnání, alternativu. Ale jsou jiné zdravotní pojišťovny a lékaři jsou přesvědčeni o tom, že jedinou možností léčby se rozumí léčba, která život třeba jenom v uvozovkách prodlouží. Nebo má méně vedlejších účinků. Přináší lepší kvalitu života pacienta.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Pan náměstek chce reagovat.

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
O tom, co je jediná možná léčba nemůžeme rozhodnout nikdo tady z nás, protože to pravidlo je to, co jsem říkala, že je velmi vágní.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, pan náměstek.

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
To je pravdou. Já uvedu možná extrémní případ. Máme tady virovou hepatitidu C. V zemi je kolem 40 tisíc pozitivních jedinců. Nově se na trh dostaly preparáty, které jsou velice účinné a ta účinnost se pohybuje na bázi 97 %, to znamená 97 lidí ze 100 se vyléčí. Ta léčba podle různých  preparátů, které jsou, se pohybuje kolem 1 milionu korun. Kdybychom všechny tyto jedince chtěli vyléčit v tomto roce, tak zaplatíme 40 miliard jenom za ně. To znamená, to je ten problém a přesto, že tady víme, naprosto prokazatelně, že tato léčba je nákladově efektivní.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak,  pane Červenko, já bych jenom, pomohlo vašemu synovi tedy ten lék, který vám byl doporučen?

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
Tak, to já nevím, že jo. To prostě tam nevím prostě. To nemám důkazy proto, že třeba jak nejdřív zabrala ta léčba, takže to bylo jenom díky, tam jsou ale studie, že ten lék násobí jedna osmkrát prostě dobu dožití.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, paní Vítková, jenom vaše sestřenice má tedy léčbu, kterou vám pojišťovna nehradí, ta vás stojí 100 tisíc měsíčně a pomáhá?

paní VÍTKOVÁ, :
Ano, pomohla neuvěřitelným způsobem. Hned zlepšení bylo po jednom týdnu. Subjektivně dle pacienty a po třech týdnech kontrola u ošetřující onkoložky v Motole a tam byla úžasná regrese onemocnění, ne rentgenovém snímku na spirometrii opravdu nádherná. Nádherná účinnost.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ale přesto vám to tedy pojišťovna neuznala a zpětně neproplatila.

paní VÍTKOVÁ, :
Ano. Zároveň ještě řeknu, že tuto mutaci genu karcinom plic, má 10 pacientů přibližně 10  pacientů v České republice. Je to velmi vzácné onemocnění.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, já poprosím pana Tichého a potom budete už hovořit vy, publikum, ano.

paní VÍTKOVÁ, :
Přesto jsme to nedostali. Paragraf 16 byl zamítnut.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Já ještě zareaguju na to, co říkala tady paní, že 10 % žadatelů o paragraf 16 bylo ponecháno na pospas smrti a nebyla jim uhrazena léčba. To je tak silný prohlášení, že já nemůžu říct nic silnějšího, než že to je lež. Těm lidem nebyla uhrazena jedna z řady možností léčby a byla jim uhrazena nebo nabídnuta léčba jiná. A to nikoliv nějaká léčba šamanská, ale léčba plně odpovídající odborným standardům stanoveným odbornými lékařskými společnostmi. Čili, prosím, neříkejme, že jsme nechali někoho umřít bez léčby, protože to není pravda.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, paní Kuželská.

paní KUŽELSKÁ, :
Děkuji za slovo. Na nás se obrací, na náš spolek se obrací pacienti z celé republiky, takže známe ty jejich příběhy, s kterými se u nás dělí. Kolikrát se stalo, že opravdu jediná léčba, která nebyla  hrazena, tak jsme sháněli finanční prostředky. Než se sehnaly finanční prostředky, tak nám třeba pán zemřel. A není to ojedinělý případ. Takže nemůžu souhlasit ...

nejmenovaná osoba:
Ale nějak byl léčen.

paní KUŽELSKÁ, :
Nebyl léčen, protože vůbec nebyl léčen, jediná možnost byla ...

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Nestavme VZP do pozice, kdy může za všechnu bídu světa.

paní KUŽELSKÁ, :
Ne, já neříkám, můžeme chválit ...

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
VZP nemůže za to, že existují fatální diagnózy a nemůže ani za to, že na některé diagnózy prostě není léčba a lidé bohužel na tyto diagnózy umírají. To prostě není chyba VZP.

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Mohla bych reagovat? Já bych byla ráda, my jsme tady hovořili o nějakém systému, který dneska platí. Prosím vás, pojďme se bavit o tom, že se ten systém snad proboha může změnit. A já tady pořád opakuji, že máme standard. Máme ty standardy. Vy jste na to upozornil a my máme takzvanou modrou knihu. My víme, jak by ti lidé měli býti léčeni a jaké jsou i alternativy.

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
A léčíte je tak?

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Podle toho se snažíme léčit, pokud je to možné. Ale já nechci tady stát my a pojišťovna. My a SÚKL. My jsme na jedné lodi, ale pojďme teda hledat nový systém, který tu situaci zlepší. A nestavme se proti sobě, že to jinak nejde. Tohle mi hrozně vadí. Já nesnáším nejde to. Pojďme hledat cestu jak těm lidem ten lék přiblížit.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No, ale paní docentko, bohužel v tom jste odkázaní na politiky.

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Ano, bohužel jsme v tom odkázáni na politiky.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
A politici, jak víme, tak preferují nebo zatím bylo preferováno to, aby tedy ...

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Abysme si hráli na to, že je všechno v pořádku.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Já bych paní docentce zatleskal a mrzí mě, že stojím proti ní, protože si myslím, že je to přesně, jak jste řekla, my jsme prostě na jedný lodi.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak. Vážení, já jenom bych byla ráda, aby protože máme zde hodně dotazů v publiku, takže prosím, vy.

osoba:
Já jsem za pacienty s diabetem tady, trošku  jsem zabloudil, ale přesněji, já si myslím ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No, nezabloudil, protože taky máte problémy, viďte.

osoba:
Ano, máme. Merito věci se spočívá asi myslím, v zákonech a to jsou politici. Já vám řeknu zkušenost, že jsme potřebovali a potřebujeme dostat některé nové moderní léčebné prostředky aji technického rázu do přílohy zákona číslo tři. Šest let o to bojujeme.  Politici vám toho naslibujou, že z těch slibů bych si mohl tady, já nevím co všechno udělat. Ale bohužel sněmovna zase je nová a zase začínáme od nova. Pojďme teda už se jednou vzepřít všichni  pacienti.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No a co vám ti politici jako říkají? Tak, řekněte ...

osoba:
No, uděláme to, nebo najděte si peníze, jo. Ale tak my jsme si našli v těch našich léčebných prostředcích jsme si našli peníze.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Takže zatím důvěra příliš velká tedy v politiky v žádném, ale bohužel v tomto jsme na ně všichni odkázáni.

osoba:
Já si myslím, že ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ale pane Horáku, pojďme k tomu, vy také máte problémy, že se jaksi diabetikům nehradí hned ta nejkvalitnější péče, ale třeba tu opravdu nejmodernější léčbu mají až v tom třeba pokročilejším stadiu.

osoba:
Já vím, ale my to trošku vidíme, přece jen trošku jinak. Ono totiž existujou i generika, který jsou relativně moderní a já vím, že možná naši pacienti nebo nebudou moc tleskat, ale nedostanou se k těm lidem na vsi, že to tak musím říct. Protože síť diabetologů je trochu ...

nejmenovaná osoba:
To jste rozbalil těžké téma, protože to jsme před rokem diskutovali, jsou tady léky jenom pro některé pacienty. Je to potřeb říct. A jsou jenom pro některá města a jsou jenom pro některé řetězce, jo.

osoba:
Nechte mě, prosím vás, domluvit. Já jsem vám taky neskákal do řeči, ale praktičtí lékaři můžou odborníka požádat o to, aby některá léčiva, která nemůžou ani předepisovat, požádal, aby dostal svolení od toho diabetologa. Dostane ho, takže i v Dačicích nebo kdekoliv jinde se může dostat k moderní léčbě. My máme spíš tenhle ten problém, potom dostat některý ty nový technický prostředky jako inzulínový pumpy a další věci do toho zákona toho  hrazení. Děkuju.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, chce někdo reagovat?

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Mohu, prosím, jestli bych mohla za onkologii. Máme síť komplexních onkologických center, sledujeme výsledky své léčby. My si absolutně mapujeme, jaké máme výsledky léčby i tou nejdražší metodou, která existuje a snažíme se propojit s regionálními onkologiemi.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Já jenom, pan Horák mluvil o diabeticích.

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Dobře, ale i toto je možný udělat u diabetu.

osoba:
Ano, algoritmus existuje.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Pan náměstek za ministerstvo, pojďme odpovědět.

osoba:
Já ještě vysvětlím. Existuje algoritmus, kdy ten pacient od praktického lékaře se vždycky dostane k tomu diabetologovi. Minimálně jednou za rok, jo.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, necháme ministerstvo, jestli v tomto pošlete to dál a pak bude mluvit zde.

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Já myslím, že v té diabetologii ten systém tady je poměrně propracovaný. Samozřejmě může tam docházet k nějakým nedomykavostem. Na druhou stranu dá se to nastavit tak, jak tady bylo řečeno a dá se sem přivést řada dalších preparátů. Já jsem tady chtěl zmínit, jak jste tady hovořili o těch systémových řešeních. Nikdo se nebrání tomu, že by tady mohlo dojít k systémovým změnám, ale ty změny musí být racionální, protože když se podíváme k sousedům na Slovensko, kupříkladu, tak ty tento problém vyřešili následovně. 70 - 90 % takovéhoto preparátu hradí pojišťovna. 5 % má hradit poskytovatel, tedy to dané lůžkové zařízení, dejme tomu. A zbytek 20 - 25 % hradí firma. Je to cesta? Já mám obavu, že to potom nikdo nebude předepisovat, protože když to půjde na vrub té nemocnice, tak kdo jí to zaplatí?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, paní Tichá.

Eva TICHÁ, :
Eva Tichá, dobrý večer. Já bych teda navázala na to jenom, souhlasím s tím, že a cítím to tak taky, jako prostý občan, že to chce nový systém, ale hlavně nový systém souvisí, protože jsem ekonom, zase s penězi. Je to vždycky o penězích.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, vážení, pojďme, protože opravdu tady nemáme ty politiky, oni teď  zatím, ne pojďme chci, ne, já vám něco řeknu, o co mi jde. Aby všichni slyšeli, jaká je současná situace, protože pánové tomu musí uznat i vaše strana, že je v řadě věcí opravdu zoufalá, ano? Že prostě jsou a je nutné, aby se o tom začalo veřejně mluvit. Jako tady pan Červenka zaplatil 1 700 000 korun a já ho za to obdivuji a nikdo se mu nediví a všichni to pochopíme, i kdyby si měl prodat střechu nad hlavou, ale je tu něco špatně. Paní Tichá, řekněte tady, ať to zazní, váš otec také zemřel.

Eva TICHÁ, :
Ano, můj tatínek zemřel předčasně jenom proto, on celý život byl zdravý. Pak, když onemocně v důchodu, tak měl rakovinu, včas ji objevili, rakovinu tlustého střeva. Přežil 14 let, ale pak, když po 14 letech měl velké obtíže urologické, tak vlastně se mu nedostalo žádné péče. Rok si na to stěžoval, dostával prášky proti bolesti, až po roce mu udělali sono, kterým zjistili něco, že tam nějaký karcinom je, tudíž ho připravili k operaci. Tatínek čekal 5 měsíců na operaci.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Karcinomu?

Eva TICHÁ, :
S karcinomem a s tím, že 15 let byl už po vlastně vyléčené, nebo jestli se to tak dá říct, rakovině, a když se konečně dočkal té operace, tak mu udělali pečlivé vyšetření tím cétéčkem, kde teda viděli opravdu celou situaci a zjistili, že je to neoperovatelné, že prostě konec. Pane Tichý, konec, připravte se na smrt. Bylo to v květnu a v září zemřel. A přesně to šlo o cétéčko, které asi vyšetření stojí 20 tisíc nebo kolik. Já kdybych to věděla a moje otázka zní, co máme udělat pro to, prostý občan, lidi prostě, kteří chtějí pomoct svým blízkým, svým přátelům, komukoliv, aby se mu dostalo správného vyšetření včas.

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Já jestli mohu zareagovat, tak samozřejmě toto je případ, kdy ta péče selhala, nepochybně. Je třeba říci, že v poslední době zjišťujeme, že právě v oblasti, kde se vyskytne sekundární nádor, to znamená u člověka, který nějaký nádor přežil a kde se provádí různá následná sekundární prevence, tak se v řadě případů nepomýšlí na to, že by mohl mít další nádor. A z toho se teď snaží ten systém poučit a možná, že dnes už takové problémy nenastanou. Ale pravdou je, že toto je selhání.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ano, ale pane náměstku, jde o to, protože to se nemusí týkat jenom karcinomu. To jsou i jiná závažná onemocnění, kdy opravdu pacienti čekají na ta vyšetření příliš dlouhou dobu a za tu dobu se potom ta nemoc zhorší.

Edita MÜLLEROVÁ, předsedkyně spolku Revma liga ČR:
Já teda, jestli můžu reagovat, tak u revmatoidní artritidy pacienti, u kterých selhal metotrexát nebo jiný způsob léčby, tak musí čekat na to, až to progreduje do toho stavu, kdy jsou na hranici invalidity nebo jsou invalidní. A pak teprve mají  nárok na biologickou léčbu. To se mi zdá neetické a strašně  zastaralé.

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Tohle je konkrétně situace, kdy odborná společnost má nastavit parametry podle, kterých se bude léčit.

Edita MÜLLEROVÁ, předsedkyně spolku Revma liga ČR:
Ano, odborná společnost nastavila parametry, ale SÚKL bohužel ve svých kritériích ještě nezval na vědomí, že se léčí ve střední závažnosti.

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Já bych se k tomu rád vyjádřil, vy mluvíte o konkrétních, předpokládám, dvou léčivých přípravcích, které já nemohu jmenovat z titulu běžícího správního řízení. Nicméně bych vás rád uklidnil, že od 1. listopadu letošního roku jeden z těch přípravků má stanovenou úhradu a v současné době probíhá u obou dvou těch přípravků jednoho, myslím už od konce roku 2015 správní řízení o stanovení podmínek úhrady tak, aby došlo k dřívějšímu léčení v dřívějších stádiích pomocí biologické léčby.

Edita MÜLLEROVÁ, předsedkyně spolku Revma liga ČR:
A jaká cesta, pardon, že do toho skáču, jaká cesta je, aby těch přípravků bylo více?

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Ta cesta je jednoduchá. Těch přípravků v té terapeutické skupině je, myslím, šest nebo sedm. A problém spočívá v tom, že držitelé rozhodnutí o registraci aplikují takovou cenu léčivého přípravku, že dopad do veřejného zdravotního pojištění by nám vyřadil poměrně velkou část, kterou dneska alokujeme na taková onemocnění, jako například diabetes nebo kardiovaskulární /nesrozumitelné/.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, jenom ...

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Já si dovolím do toho vstoupit, on o tom mluvil tady pan magistr Hampl. To je prapříčína toho je skandální přístup farmaceutických firem, které si v České republice dovolí za léky některé léky říkat takové částky, které by se netroufly v mnohem vyspělejších zemích vůbec vyslovit.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
A jakto, že si to teda u nás dovolí?

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
Očekáváme, že tady bude stát, který jasně řekne, že za takovou cenu tady ty přípravky prostě nebudou.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No tak pak to, ale pane Hample nejsou a pan Červenka si musí ten lék hradit. Ale spíš by mě zajímalo ...

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
Jestli ten samý lék byl v Anglii a ten samý lék vyhodil anglický úřad řekl, podívejte se za tuto cenu tady ne. Až nabídnete slevu. Já říkám a očekávám tady od těchto představitelů odborných, že budou postupovat stejně. Jestliže tady přijde firma a řekne, že to bude stát 1 700 000, ale přitom to tady může prodat třeba za 800 000  no tak kde to je? Pan Červenka se mohl léčit za 800 000, to je skandál.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ano, to máte pravdu. Ale jde o to, pánové, jak to, že si tedy dovolí tady dávat takové ceny, které si jinde ve vyspělých zemích ...

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Jsou takto nastavená pravidla, to znamená, pravidla jsou nastavená, že žádost o výši a podmínky úhrady si dává účastník řízení, což je farmaceutická společnost. Nicméně, já bych byl strašně rád, protože paní přednostka Prausová se tady zeptala, mi opravdu chybí to zodpovězení těch otázek, jakým způsobem se ta situace bude řešit? Mám smělé tvrzení. Bez spolupráce obou dvou stran těchto stolů to  prostě nepůjde a bez spolupráce pacientů. To opravdu nejde, aby to záviselo na konkrétní osobě jednotlivého lékaře buď přednosty a nebo primáře.

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
Ale v tom zákoně, prosím vás, pane řediteli, v tom zákoně je účastníkem řízení firma, zdravotní pojišťovna a nikdo jiný. Tam vůbec pacienti nejsou.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Pan ředitel hovořil o možném ...

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Já jsem hovořil o paragrafu 16, nicméně máte pravdu, pane kolego, opravdu účastníky řízení je držitel /nesrozumitelné/.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ne, ale já právě proto, pane řediteli, protože máte pravdu, vy tři strany se musíte dohodnout, ale potřebujete k tomu politické rozhodnutí. Kdo vám dává legislativu, podle jaké máte dělat úhrady?

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Ti, kteří tady nejsou.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No, tak. A kteří budou... Tak, vážení, pojďme dál. Ano, protože jsou zde dotazy, prosím.

osoba:
Já bych se chtěla zeptat nebo spíš předložit svůj příběh. 26 let se léčím s ravmatoidní artritidou z toho 15 let je tady biologická léčba, kterou já jsem dostala až letos v černu. Chci se zeptat, proč to muselo trvat tak dlouho, když logicky je jasný, že kdybych tu biologickou léčbu dostala před 15 lety, tak nejsem invalidní, můžu pracovat, státu to odvedu na daních, nemusím, ušetří stát na sociálních dávkách, na invalidním důchodu, na nemocenských. A mají to zaplacený dvakrát.

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Já vám na to rád odpovím.

osoba:
To budu ráda, děkuju.

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
K té léčbě jste se dostala tak proto, a podotýkám, není to dost správně, že teprve v loňském a předloňském roce byly tyto léčivé přípravky, čili biologická léčba generifikovány. Protože držitelé rozhodnutí o registraci dělali všechno pro to, aby drželi cenovou úroveň na vyšším levelu než například v některých okolních zemích a nehovořím o Slovensku, Maďarsku. Hovořím například i o sousední zemi na západ od našich hranic. Ve chvíli, kdy došlo ke generifikaci nebo k příchodu /nesrozumitelné/ došlo k razantnímu zlepšení, zlevnění v této terapeutické skupině, protože máme přípravek, který to třeba podseknul o 30 - 40 %. Ty úspory nejsou nikam jinam, než zpátky do systému na používání moderních léčiv.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Samozřejmě chápu, že osobně to člověk vnímá jinak, ale zas, aby ta situace nebyla kreslená až tak černě. Je třeba říct, že v loňském roce jenom VZP na léčbu revmatoidní artritidy dala víc jak tři čtvrtě miliardy korun. A při srovnání se situací před třemi lety je to nárůst o 50 %. Protože před třemi  lety to bylo půl miliardy. Ten nárůst je obrovský. A snažíme se maximálně vycházet vstříc v rámci bohužel legislativních pravidel, jak jsou nastaveny.

osoba:
Pokud je mi známo, tak přesto my jsme na úrovni Rumunska, co se týče dostupnosti biologický léčby. I Slovensko je nad náma.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Já si dovolím říct, že to není pravda.

osoba:
Je to pravda.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Jenom, jestli na toto někdo může reagovat? Pan náměstek.

nejmenovaná osoba:
Dostupnost biologické léčby v České republice ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Nechme pana náměstka.

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Já si myslím, že ta dostupnost tady je velmi slušná. Určitě je vyšší než na Slovensku, kupříkladu. To, co je problém, tak ...

osoba:
Tak to si dovolím teda nesouhlasit, určitě ne.

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Záleží v které oblasti. Ale že by byla vyšší, tak ...

osoba:
Co se týče revmatiodní artritidy .

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Tady jsou segmenty samozřejmě, ale obecně tomu tak není, jako když se podíváte na výsledky /nesrozumitelné/ a tam všechny tyto markery byly hodnoceny, tak Česká republika je na 13. místě v Evropě. To znamená to je velmi slušné postavení. Na druhou stranu, co se týká těch cen preparátů, tak tady máme problém. My jsme hrozně malá země, máme tady malý počet obyvatel, takže proto s námi ty firmy nejednají úplně tak, jako třeba Poláci vedle, když se na ně podíváte a hovořím o tom preparátu, který jsem tady změnil na virovou hepatitidu C, to je tam dvakrát levnější. To znamená to jsou problémy, které musíme nepochybně řešit a ve Spojených státech amerických jejich centrální úřad, to znamená FDA dokázalo zablokovat firmu, která už ty ceny skutečně přehání.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, pan Červenka chce reagovat.

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
Já jsem chtěl reagovat jenom na tu VZP, že si myslím, že chyba systému není jenom co se týče celkovýho zdravotního systému, ale i co se týče VZP, protože VZP měla za loňský rok 2016 zisk podle uzávěrky 2,6 miliardy. Tady vůbec nechápu, dát základ kterým si rozdělili odměny a to, vůbec nechápu, jak může prostě pro pojišťovnu, pojišťovna mít takovýdle zisk a zisk tam hrát takovou roli, když v tu samou chvíli, kdy neplatí takovýdle léčby, dyť by z těch 2,6 miliardy by zaplatili 500 pacientů, si myslím. A ještě jsem chtěl k tomu ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ale pojďme, to je velmi, to jsme zvědavi, co pan magistr Tichý odpoví.

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
Ještě jsem chtěl říct, že v tý pojišťovně ve správní radě seděj jenom politici, my tady říkáme, že tady nejsou, ale tam sedí ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No, ne, tady nejsou teďkon.

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
Tady nejsou, ale ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, pane magistře, skutečně VZP, nejen VZP i ostatní pojišťovny mají zisky, přesahuje to miliardu. Ve vašem případě, tak co s těmi zisky děláte, proč radši nehradíte tady léčbu pro syna pana Červenky?

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
No, tak zisky. My si myslíme, že v době, kdy se ekonomice daří a díky tomu se daří i zdravotní pojišťovně, tak by měla vytváře nějaké rezervy pro dobu, kdy možná ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Takže ten celý zisk jde na rezervu do budoucnosti? Nebo z toho máte vyšší odměny, vyšší platy? Jo, nám jde o to, co se dělá s tím ziskem.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Myslím si, že argumenty odměnama jsou trochu přes čáru.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ale nejsou. Ne, víte co, tak bereme VZP, to je služba veřejnosti, viďte.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Samozřejmě.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Jo, tak jde o to, že v roce 2015 jste měli zisk 1,3 miliardy nebo 1, 295 milionů, to už jsem zaokrouhlila, tak a jde o to tady, pan Červenka se ptá jasně, tak rozumíte, pak není na 1 700 000 na syna pana Červenky. Co se s tím ziskem dělá?

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
U pana Červenky, tak dobře ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Řekněte mi, zisk 1,3 miliardy, já jsem to zaokrouhlila, tak kolik z toho jde na rezervu jako do budoucnosti?

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Rezervní fond byl ještě před dvěma lety prázdný, teď myslím, že je rezervní fond naplněný v té jakože opravdu nula, teď myslím a nevím jestli ta částka je přesně, je naplněný v té míře, jakou nám ukládá zákon, zhruba 2,3 miliardy korun.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ano, tak ale pojďme, protože ještě zůstaneme u těch pojišťoven, paní Vítková, protože my mluvíme o tom, že nejsou peníze na drahé léky, ano, a paní Vítková, vás třeba trápí u pojišťoven ty různé bonusy, na které lákají klienty.

paní VÍTKOVÁ, :
Přesně tak.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
To se netýká jenom vás, pane magistře, abyste byl klidný, ano.

paní VÍTKOVÁ, :
Máte krásné reklamy, jak nalákat nové pacienty, máte krásné promo akce, máte třeba 500 korun příspěvek na plavání dětem. Je to nádherný, já jsem za to ráda, ale já to strašně ještě o dost víc to ocením, když tyto peníze vložíte do léčby pacientů, protože moje děti budou radši s babičkou, které zaplatíte tu léčbu než, radši oželí a nebo s maminkou, bohužel, rakovina se objevuje v nižším věku než chodit plavat.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Já si myslím, že jsem se dostali do argumentační roviny, která je trochu vychýlená.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No, my si nemyslíme.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Ty peníze, které jdou na bonusy pro klienty jsou peníze z fondu prevence.

paní VÍTKOVÁ, :
Tohle není prevence.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
A jsou určeny na preventivní aktivity. Například to, o čem mluvíte, to plavání je shodneme se, že pohyb je prevencí řady civilizačních chorob.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No, dobře, ale, podívejte.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Z hlediska pacientů, z hlediska ekonomické ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ale vy máte jednu smůlu a zároveň musíme jako obdiv k vám, protože pan Tichý byl jediný odvážný muž, osoba, která přišla ze všech pojišťoven, ano. Zvali jsme všechny pojišťovny, takže, já vám pane Tichý děkuju, a teď to není proti vám. Ano, mluvíme obecně. Podívejte, jiné pojišťovny mají taky bonusy. Dentální hygiena, ano. Velmi dobrá věc. Fitness centrum, jsem se dočetla, to nejste vy, abyste byl klidný.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
To hrozně zjednodušujete, paní Jílková.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ne, solárium. Nezlobte se, proč má nějaká pojišťovna platit, a to nejste vy, solárium nebo fitness nebo masáže, když tady není na léčbu třeba pro sestřenici paní Vítkové, které je 44 let.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Já vám na solárium neodpovím, my ho nemáme a  opravdu nevím, proč ho jiná pojišťovna do svých bonusů dala. Já bych rád, já bych, omlouvám se, já bych rád domluvil. Ale řekněme si to jednoduše. Jestli my teď nedáme na preventivní programy jako je pohyb, jako je prevence ....

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No solárium, fitness nezlobte se, když není na tyto léky?

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Paní Jílková, na solárium nepřispíváme.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ale vy ne, já říkám, že máte tu smůlu, že jste byl jediný odvážný.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Proto já neumím argumentovat na solárium.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Pane náměstku, kdybyste na toto mohl zareagovat?

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
Ale když nedáme teď 20 milionů na pohybové aktivity, by se lidé hýbali, tak za pět let dáme a teď plácnu částku, ale 50 milionů na to, abysme léčili infarkty, které když se ty lidi budou hýbat tak nebudou mít.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
No, tak to možná, paní docentko, mohla byste reagovat?

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Prosím vás, neříkejte mi, že když budou chodit děti plavat do Podolí, že nedostanou třeba někdy nádor, jo, tohle bych teda opravdu neříkala.

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
To určitě ne, ale paní docentko, když se shodneme se, že třeba nebudou tak obézní jako jsou a že ta dětská obezita je problém.

Jana PRAUSOVÁ, přednostka Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol:
Promiňte, tohle je aktivita, kterou si každý může zaplatit. A na to nemusí  dávat zdravotní pojišťovna. To je třeba věc, která je opravdu věcí každého a je to teda taky určitá jaksi aktivita státu a školství, aby se starala o to, aby se ty děti hejbaly. Ale není to teda věc zdravotní pojišťovny.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak ještě pan náměstek, ne vážení ...

Oldřich TICHÝ, vedoucí tiskového oddělení VZP:
To zkuste říct maminkám samoživitelkám, které si pro ty bonusy chodí, protože jinak to dítě do toho sportovního kroužku nedá.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ano, no musíte víc nahlas, paní Vítková.

paní VÍTKOVÁ, :
Pak ale nezaplatíte tu léčbu.

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Já souhlasím s tím, že solárium není nejšťastnější. My jako ministerstvo nemůžeme ovlivňovat úplně incentivy, které si jednotlivé pojišťovny do svých programů dávají. Ty jsou schvalovány parlamentem. Na druhou stranu je třeba říci, že ta částka, která jde na tyto záležitosti, je poměrně směšná ve srovnání s tím, co jde na péči. To znamená ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, vážení, budeme muset končit. Ještě občané, ano, prosím.

pan KULHAVÝ, :
Kulhavý, dobrý večer. Já bych se strašně rád vrátil k tomu co se tady říkalo, k té přestavbě systému, protože chci připomenout jednu věc. Tady se mluví o tom, kolik pojišťovna generovala, kolik se vydá. Jako všechno, co tenhle ten systém v době ekonomického růstu nashromáždil se utrácí tím způsobem, že se přikáže zvýšení mezd, například a to zde je taky z toho, ten systém nevytváří rezervu, to buďme upřímní. Nevytváří a ty peníze nebudou. To znamená, můj dotaz v tomhle to, /nesrozumitelné/ každý. Amalganové plomby to bylo totéž, že jo, zaplatil jsem dvakrát více než jsem musel, podle Evropské unie za jeden rok. Já bych měl velkou prosbu na paní doktorku Těšinovou, ona to začala a zatím se nedostala k tomu, aby to dokončila.A paní doktorko, jak je definován nárok pacienta v tomto okamžiku, a jak může systém toto garantovat? Nemůže to garantovat v současné době a jak by to garantovat měl? To je myslím ta hrozně důležitá otázka, dneska.

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
To je zásadní problém té stávající legislativy, že máme velice široký nárok toho pojištěnce na tu top medicínu. A veřejný zdroje jsou omezené a tudíž, kdyby měli lékaři léčit podle toho, jaký je nárok pacienta, tak ty zdroje dojdou okamžitě, a to je to, na co jsem i upozorňovala, že si nemůžeme myslet, že když je hrazená péče ze zdravotního pojištění, že se k ní dostanou všichni pojištěnci, všichni pacienti. Protože lékaři musí potom provádět výběr toho pacienta, aby jím nedošel ten stanovený definovaný ...

pan KULHAVÝ, :
Druhá otázka ještě, jaký procento z těch výdajů tvoří ty léky,  o kterých jste tady teďko bavíme? Pro tu budoucí ...

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
Já myslím, že to je asi 6 % těch vysoce inovativních léčiv.

Marek HAMPEL, předseda grémia majitelů lékáren:
Ale je tam 15 miliard jsme řekli, 15 miliard jsme ušetřili ve veřejných lékárnách a přesunulo se to do centrové péče a ministerstvo musí ...

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
A víte, ještě v čem je problém. Problém je v tom,  a to vnímám velmi zásadně a nespravedlivě, že velká nerovnost k přístupu péče. Protože mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami ale ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Řekněte co nejvíc, protože vy se setkáváte s těmi těžce nemocnými pacienty. Co je nejvíc trápí?

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
Nejvíc je právě trápí to, že říkají, že by dokázali pochopit, že se narodili ve špatný době na špatném místě. Ale nedokážou pochopit, že někdo jiný z těch pacientů se stejnou diagnozou ve stejném zdravotním stavu u jiné zdravotní pojišťovny tu péči, byť je to nehrazený lék dostal uhrazenou a oni ne. A ta vlastně nerovnost je nejenom mezi  pojištěnci jednotlivých zdravotních pojišťoven, ale je i uvnitř jedné zdravotní pojišťovny.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
A oni se třeba znají z čekárny, řekněte a je to prostě strašné. Proč ten to dostal a já ne.

Jolana TĚŠINOVÁ, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví 1. LF UK:
A to je to, o čem jsem mluvila na začátku, že chybí ta pravidla.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ano, pojďme ...

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
A kruh se uzavřel a konečně se paní přednostka dočkala, protože to znamená, že vlastně bude třeba, aby se domlouvali ti, kteří drží takzvaně peníze prostřednictvím ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ano, ale vysvětlete nám, proč spolu jsme v čekárně ano, vy jste tam třeba začal chodit dřív, jo. Od dva roky. Jak to, že vy tu péči máte, si řekne ten pacient a já ne.

Zdeněk BLAHUTA, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
To je právě to nejhorší na tom, těch důvodů je celá řada a já vám řeknu třeba jeden, který se stává docela často, a to souhlasím s oběma dámami, stane se, že léčivý přípravek držím u inovativního, vypadne z dočasné úhrady, není vyřešená ještě úhrada trvalá, nemůžou ho psát právě těm novým pacientům, kteří sedí ve stejné čekárně.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, prosím velmi stručně.

osoba:
Ty nároky jsou v zákoně a ten zákon platí. Tak možná dotaz na provozáky, když nejsou politiky, tak, jak je možné, že rozhodnout není možné za 30 dnů, ale pán čeká 4 měsíce nebo tady se čeká na rozhodnutí o lécích jako několik let.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ano. No, proč se tak dlouho rozhoduje o úhradě toho léku? Protože tady pan Červenka, že jo, si podal, sestřenice paní Vítkové viďte a za jak dlouho vám přišlo to rozhodnutí?

paní VÍTKOVÁ, :
Nám přišlo do 30 dnů.

Miroslav ČERVENKA, otec onkologického pacienta:
Ale ten systém je jak za Kafky, prostě to nepodáváme my, podává lékař. My ani nevíme, co podává.Je na to formulář prostě nedarmo byl Kafka zaměstnancem zdravotní pojišťovny.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Tak, vážení, musíme končit. Paní Tichá, velmi stručně.

paní TICHÁ, :
Já bych se ještě chtěla ...

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ne, už se nebudeme ptát, jenom, jestli se chcete vyjádřit.

paní TICHÁ, :
Já bych se chtěla vyjádřit k těm panu náměstkovi, k těm 30 tisícům pacientům hepatitidy C. Kde se tady vzali? Já se ptám, jestli my tady neléčíme taky nemoci a nemocné, kteří nepřispávali do toho našeho společného nebo nepřispívají do našeho společného fondu?

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ano, tak velmi stručně.

Roman PRYMULA, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči:
Neposledně tak jak je nastaven systém, tak jak je nastaven systém, tak tady je řada pojištěnců za které platí stát, ale u té hepatitidy C to jsou dominantně skutečně naši občané. Mohou to bý příjemci intraverozních drog a tak dále. To znamená jsou to naši lidé nepochybně.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka:
Ano, tak vážení, je mi líto, mohli bysme ještě dlouho o tomto tématu hovořit, musíme končit. Příští týden, příští týden v pátek bude výročí 17. listopadu a ve čtvrtek my budeme probírat: jste spokojeni, že máme demokracii a svobodu? Nebo si myslíte, že bylo lépe před rokem 89? Přijďte diskutovat, budete tady mít komunisty, disidenty, demokraty, poslance Kováčika, ministra Hermana. Sašu Vondru, výtvarníka Davida Černého. Paní Procházkovou. Přijďte diskutovat s komunisty disidenty a demokraty jestli bylo lépe před rokem 89 nebo teď. Přihlašte se na telefonu 261 137 766 nebo na e-mailu mateslovo@ceskatelevize. Milí diváci, já vám děkuji, těším se na vás, myslím na vás a vy už víte, že čtvrtek máte slovo. Na shledanou.

Klíčová slova: