Nabíjí mě, když vidím jejich pokroky, říká oceněná teta Lenka ze stacionáře

Most /ROZHOVOR/ - Lenka Bunešová z mosteckého denního stacionáře získala prestižní ocenění za práci s dětmi.

"Lenka Bunešová se stará o handicapované děti v mosteckém denním rehabilitačním stacionáři. Mladá žena, která má dvě vysoké školy, se v listopadu stala Pečovatelkou roku 2017. "V dětech jsem se našla," říká speciální pedagožka.
Neláká vás s takovým vzděláním dělat něco jiného než pečovatelku ve stacionáři?Správně řečeno jsem sociální pracovnice a pro mou práci je nutné vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání. A já jsem tady, protože jsem tady ráda.
S jakými dětmi pracujete?Většina z nich je předškolního věku a mají různý rozsah zdravotního postižení od lehkého mentálního či tělesného handicapu po závažné kombinované potíže.

Co s nimi děláte?Provoz denního stacionáře v podstatě připomíná mateřskou školu. Rodiče k nám děti ráno přivedou a po obědě nebo odpoledne si je odvedou. Mezitím zažijí program jako v běžné školce, ale s odbornou péčí. O jejich základní potřeby, jako jsou hygiena, jídlo a hry, se starají pracovnice v sociálních službách. Speciální činnosti, třeba na rozvoj řeči, rozumových schopností, motoriky a sociálních dovedností, procvičují děti se mnou. K učení potřebují větší podporu a více času.
Prospívá jim, že nejsou jen doma?Domnívám se, že ano. Už jen to, že jsou v kolektivu, jim pomáhá. Navzájem se motivují. U dětí s těžším postižením používám bazální stimulaci. Poskytuji jim podněty, aby měly zkušenost se svým tělem a vyvíjela se jejich osobnost.
Nemuset jen zírat do stropu
Jak to v praxi vypadá?Představte si, že nemůžete chodit, ležíte bez hnutí a hledíte bezradně do stropu. Tento omezující stav měním třeba polohováním, přísunem hraček a...