Na potkanech se snažím zjistit, jak opravit míchu, říká neurochirurg

Neurochirurg z ústecké Masarykovy nemocnice Aleš Hejčl se pravidelně mění ve vědce. Je totiž členem týmu, který na potkanech zkouší metodu léčby míchy. Pro MF DNES se rozpovídal o dosavadních výsledcích výzkumu nebo o tom, proč není dobré říkat pacientům špatné zprávy.

Osmatřicetiletý Aleš Hejčl kreslí pro vysvětlenou páteř a v ní vedoucí míchu – nervovou trubici, kterou lékaři v současné době nedokážou "opravit".

"Operujeme páteř. Stabilizujeme její poranění. Na míchu ale nesaháme," vysvětluje nad pomalovaným listem. Je jedním z těch, kteří se v Ústavu experimentální medicíny AV ČR snaží vyvinout metodu léčby míchy.

Kdy naposledy jste musel nějakému pacientovi říct, že se v důsledku poranění míchy už zřejmě nikdy nebude hýbat jako dřív?
  Asi před necelým měsícem jsem měl pacienta s poraněním míchy. Faktem ale je, že takhle jim to nikdy neříkám. Zaprvé, i když se ten pacient nehýbe, tak my nevíme, jestli se nezačne hýbat za den dva. Můžeme tušit, že je to víceméně definitivní, ale v té takzvané akutní fázi bezprostředně po úrazu tam probíhá míšní šok, po kterém může dojít k obnovení funkcí drah, které byly "vypnuty". A zadruhé, snažíme se být vůči pacientům po operaci hodně pozitivní. I když situace vypadá špatně, není dobře vzít člověku naději. To bychom riskovali, že upadne do depresí a nebude chtít...