Ležení jako odpočinek, ležení ze zdravotních důvodů

ČRo - Středočeský kraj
-

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Ptát se paní doktorky bude i dnes Patrik Rozehnal. Přejeme vám hezký sváteční den. Dobrý den, paní doktorko, vítám vás.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Dobrý den. Vzhledem k tomu, že je pátek, tak budeme ležet, viďte, Patriku?

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Poležíme si a tohle téma si taky vezmeme za své, budeme o tom mluvit následujících zhruba 40 minut nicméně nejen proto, že budeme lenošit, ale protože někdo třeba ležet musí, je upoután na lůžko, je dlouhodobě nemocný. Starší lidé už třeba taky často odpočívají a jdou si lehnout i přes den, tak co to pro ně znamená?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
No, schválně, to jsem zvědavá, když vás něco bude zajímat, tak budeme moc rádi, když nám zavoláte.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
A budete s emoci ptát díky lince 221553777. Vítejte u nás na Regionu i ve svátek.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Hubněte zdravě, teď už naplno startuje ten sváteční den na svatého Václava. My si budeme povídat trochu o ležení, ano, možná i vy odpočíváte, ale třeba ne jen tak z rozmaru a že je svátek, ale že třeba musíte. Ono vůbec záleží na tom ležení jako takovém. Což si myslím, že mi potvrdí i paní doktorka o tom ležení, ono nejde o to asi jenom si lehnout, ale musí tam být i nějaké věci k tomu, proč si lehá a tak.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Tak, já vždycky mám ráda, když jsme zodpovědní tady v tomto pořadu, a jsme-li zodpovědní, tedy dáváme-li odpovědi, tak si musíme klást otázky. Takže já jsem si ty otázky připravila. Záleží na tom kdo leží, proč leží, kde leží, kdy leží, jak leží, jak často leží a tak dále. A vás určitě napadne spousta dalších otázek, přesně tak. Takže tohle to všechno je totiž důležité. Pokud začneme s tím kdo leží, tak ještě záleží na jeho minulosti a na jeho budoucnosti. Zní to strašlivě.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Ve stylu jako jak je starý?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Za prvé, jak je starý ten člověk, protože třeba miminko, když leží, ať si leží, protože ono roste, odpočívá a taky se hodně učí, čili ono ležet musí. Třeba malé děti víme, že leží ve školce a vlastně v okamžiku, kdyby neležely, tak jsou na tom hůř, než když leží. Čím je člověk starší, tím vlastně, tam je takový oblouk, čili v tom středním věku on by měl ležet v noci a měl by spát v noci a pokud neleží zase je to problém, pokud leží dlouho, to znamená pozdě vstává a třeba brzo chodí spát, což tedy nebývá časté, nebo polehává během dne, tak zase záleží na jeho minulosti. Jestli byl sportovec, no, tak bude na tom paradoxně trošku hůř, bude nervóznější a jeho ležení ho může strašlivě úplně znervózňovat, to znamená jeho míra stresu roste.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Jenom psychicky je tedy rozrušen z toho, že leží, že nic nedělá, ne, že by mu to nějak jako tělu vadilo.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Například muži, kteří polehávají během dne, tak jsou muži většinou, kteří jsou ve stresu, protože muž ve stresu izoluje sám sebe a zároveň jakoby utlumuje své činnosti, zatímco pokud leží žena, tak to bývá žena spokojená, ta si leží u bazénu a hezky je v klídečku, protože zase u žen stres vypadá tak, že ona nepoleží, nepostojí, prostě lítá, něco furt mluví a něco pořád dělá.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
No, ale pak to najednou na ní může sednout, je unavená.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
No, to když je unavená, tak takzvaně odpadne a může se potom třeba budit nočníma můrama, co všechno ještě zapomněla, pokud je ve vysoké míře stresu.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
To u chlapa není?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
U chlapa tohle nebývá, chlap většinou ...

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Proč odpadne přes den teda?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
No, opadne přes den, protože je otrávenej, nikoho nechce vidět, každej ať mu vleze na záda, nechte mě bejt, já si potřebuju trošku odpočinout.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Tak já jsem asi trochu žena někdy.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
No, to víte, že jo, to já jsem zase často muž.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Tohle všechno budeme dnes řešit i s vámi na to třeba proč jste unavení, jak byste proti tomu měli bojovat, jestli s tím souvisí jídelníček, jestli jsou potraviny, které vás unavují přes den a nutí si lehnout, nebo co dělat s tím, když dlouho ležíte, protože jste nemocní a musíte jak se udržet ve formě, to všechno s vámi probereme a už teď nám k tomu tématu můžete zavolat svou otázkou na číslo 221553777, my vám samozřejmě v našem pořadu rádi odpovíme. Tak teď další písnička.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
28. září posloucháte sváteční vydání Hubněte zdravě. My si povídáme trochu o ležení. Už jsme se od paní doktorky Cajthamlové, se kterou si povídáme, dozvěděli, že u toho ležení je důležité odpovědět na nejrůznější otázky, tedy kdo leží, na to už jsme odpověděli.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Ano.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Taky kde, kdy, jak často a taky proč?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Ano, takže člověk může ležet proto, protože prostě ještě nevstal, a to může zase taky proto, protože buď vstát nemůže nebo se mu nechce nebo je prostě takovej jako línej celkem. Lenost mimochodem je něco, co už je samo o sobě příznak, to znamená ten člověk, pokud se mu nechce vůbec vstát, tak může být buď strašně unavený, to znamená, že ležet má zůstat a nebo může být naopak jakoby demotivovaný, může mít depresi. Takhle nejčastěji vypadá člověk, kterému se ráno nechce vstávat, tomu u deprese se říká ranní pesimum, to znamená ráno je mu nejhůř, nic nemá cenu, život nemá cenu, proč bych vstával, kam bych chodil, nic mě nebaví a tohle je významný příznak, který říká, že ten člověk naopak se musí donutit vstát a musí začít dělat nějaké činnosti a měl by samozřejmě dojít k lékaři a dostat třeba léky.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
To je teda nutno odlišit od toho, že se nám nechce vstávat, protože zazvoní budík a jdeme do práce, a to je něco jiného. Prostě psychicky se nám nechce do toho, abychom vstávali. Dá se proti tomu nějak bojovat, v podstatě překonat tu bariéru té lenosti?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Já jsem slyšela strašně zajímavý výrok jednoho z našich knězů, kněží, a to byl výrok, že on se naučil, když byl ještě v klášteře, tak vlastně vstát okamžitě jak se ráno probudí a v zásadě, že je fuk kdy, to znamená jakmile se ráno vzbudí, takže jako se donutí vstát. A je to pravda, já jsem si to ověřila, v okamžiku, kdy se člověk totiž probudí, tak ten systém už má všechno připraveno na to, že vlastně má zvýšený krevní tlak, zvýšenou hladinu krevního cukru, aby nás jako nastartoval. A pokud my si v této době řeknem to je ještě brzo 4 hodiny nebo 5 hodin ráno, to je nesmysl, tak a jdeme si lehnout, my se rozležíme, teď jako úplně neusneme, protože kus naší hlavy ví, že za chvilku budeme vstávat, a je to paradoxně podstatně horší potom doopravdy vstát.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
To je, co se týká lenosti, ale pak jsou určitě i závažnější důvody proč ležíme, to si taky musíme říct.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Ano, to, co se může stát, je, že opravdu třeba máme úraz. Takový ten krátkodobý úraz, něco si natrhneme, prostě my bychom rádi vstali, ale prostě nemůže, my musíme ležet, abychom třeba noze odlehčili nebo něco máme se zády, nemůžeme vstát, protože nás to strašně bolí. Tady záleží, jestli to je akutní a jestli my víme vlastně z jakého důvodu nemůžeme vstát. Další může být, že naše technika vstávání je špatně, to znamená my zkusíme třeba, když máme chronický problém s bederní páteří, tak my jako uděláme takovej ten velkej skok nebo snažíme se udělat velkej skok z postele, čili ležíte na zádech, skrčíte nohy a teď jako chcete hop a ono to najednou se zasekne a nejde to, takže tady bych doporučovala i vlastně správné vstávání. Podle věku my bychom měli nejlépe vstávat jako děti, čili přetočit se na bříško, strčit nožky pod bříško a na všech čtyřech jakoby se takhle vykulit z postele.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Jako pozadu?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Ano, klidně vylézt opravdu jak želva. Je to zajímavé, ale neomdlíme, nic si neuděláme s bederní páteří a je to vlastně takový, opravdu ty děti to dělají intuitivně a je to nejpřirozenější způsob toho jak vstávat.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Co svěsit nejprve nohy tou vahou je vlastně překlopit dolů z té postele a tam se trošku vyhoupnout.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
I to, ale pořád se přetočíme jakoby na bok, pak tam takhle dáme ty nohy přes pelest, opřeme se rukama, chvilku posedíme, zvláště lidé, kteří mají výkyvy krevního tlaku, by to takhle měli udělat, a až se nám přestane motat hlava, tak bychom měli vstát.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Vidíte, špatně se vám vstává, proberte to s námi s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, případně taky bude důležitá odpověď na otázku kde ležíme, tak i to možná rozhodne i na to možná máte dotaz. Ptejte se 221553777, vrátíme se hnedka po písničce.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
A můžete si u toho poležet, někdy ovšem i ležet musíte a je taky důležité kde ležíte, to teď probereme právě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, jak je myšleno to kde.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Tak vzhledem k tomu, že dneska máme volno a je venku hezky, tak první můžeme ležet venku na trávě. Tam samozřejmě musíme dávat pozor, abychom si nelehli do nějakého bláta, měli bychom být dobře oblečení, ale ležet na trávě, to je taková psychofyzická regenerace a relaxace, že doporučuju dělejme to častěji. Koukáme do nebe, vidíme jednak někdy modré nebo, někdy povzbuzuje naší fantazii to, jakým způsobem tam běhají mraky. My totiž do nebe koukáme dost málo. Pokud koukáme do sluníčka, pozor, musíme mít tedy tmavé brýle. Slyšíme brou ... nebo vidíme broučky, občas i motýly, už jich je teda málo, vidíme sem tam ptáčka, slyšíme zvuky přírody.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Má tohle terapeutický účinek uklidňující tedy?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Velký, velký a pokud to děláme o samotě pravidelně, tak vlastně my se dostaneme sami k sobě, začneme vnímat svůj dech. Prostě ležet v přírodě se zvuky přírody okolo šumění lesa, nějaký potůček super. No, když ležíme doma, zejména u televize, to bych řekla, že je takový jako nejpitomější způsob ležení tedy.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Většinou i strnulý, to tak je asi.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Je to strnulý, většinou máme špatně jako nějak pod zády, takže jako se budíme nebo vstaneme rozlámaní, začne nás bolet krční páteř, můžou nám mrtvět ruce, prostě přeležíme si nohu, protože jak my vejráme na tu televizi, tak vlastně my jsme zaujati dějem a zapomínáme na to, že máme tělo nějaké. Takže toto ležení je strašný, navíc pokud ležíme a blízko máme brambůrky, na druhý straně pivečko, no, tak samozřejmě si zakládáme na velký problém.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
No a takové to ležení, kdy se pro něj rozhodneme sami, buď tedy venku na louce a nebo před televizí, ale pak jsou takové ty okamžiky, kdy prostě nás to nutí a musíme si lehnout. Jsou starší lidé, kteří odpočívají, chodí třeba i s hůlkou, tak si musí lehnout, někdo leží třeba v nemocnici, i to jsou ty důležité okamžiky, kde?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Já ještě bych řekla doma, když ležíme, může se nám stát, že prostě onemocníme, nikoho nemáme, ležíme doma sami a teď, co s tím, že jo. Osamělý člověk, který prostě ví, že nikdo dlouho nepřijde třeba týden, protože my jako vydržíme bez vody, vydržíme řekněme týden, ale to je hroznej problém, že jo. Pokud se nemůžeme hnout z postele kvůli nějaké akutní situaci, tak jako my nemůžeme na záchod, že jo, tak si to jenom představte, teď to je opravdu strašlivá věc. Nemáme co jíst, nemáme co pít, nemůžeme se dovolat, naštěstí máme mobilní telefon, takže doporučuju, aby lidé osamělí nebo lidé nemocní, kteří mívají akutní nějaké příhody nebo třeba diabetici nebo lidé už starší nebo lidé prostě, kteří předpokládají, že by mohli nevstát ráno z postele nebo během dne by mohli zůstat ležet dokonce i mimo lůžko, tak by měli mít mobil, buď by ho měli mít na krku, pokud chodí přes den, anebo by ho měli mít blízko postele. Samozřejmě už vidím jak Patrik říká, že nemáme mít puštěný mobilní telefon u lůžka.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
V blízkosti spaní.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Je to pravda, my ho můžeme vypnout, ale měli bychom ho mít na dosah ruky, protože si můžeme zavolat pomoc nebo souseda, blízkého někoho. Pokud takhle někdo leží a někdo k němu chodí a vlastně mu chce připravit nějaké jídlo na to, aby dotyčný tedy bídně nezhynul, tak by to mělo být něco, co ten člověk může dobře sám si připravit. Čili věci tekuté, věci kašovité, lžíci, dostatečně hluboký talíř, měl by mít, klidně může mít studené věci, ale měl by je mít nakrájené, aby si mohl vzít jenom trošku, protože někdy nemůžeme krájet příborem, prostě nejde to, to znamená věci, které jsou dobře vlastně připravené tak, aby ten člověk si je mohl vzít, čili jablíčko třeba, nějaké ovoce, jak říkám nějaké to pití, to pití může být v termosce a může to být i chladnější pití, nějaké věci třeba chléb, který si ten člověk může nalámat. Měl by tam mít zdroj bílkoviny, zase bílkoviny se kazí, ale třeba takový sýr, když se dá pod takový ten poklop nakrájený sýr, tak je to v pořádku. Čili myslet i na to, aby ten člověk si mohl sám vlastně soběstačně pomoc, třeba mu tam dát i brčko na to pití.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Tak vidíte, i souvisí to s jídlem, i to ještě probereme a taky třeba kdy se leží, to všechno ještě v našem pořadu Hubněte zdravě, který stále posloucháte a do kterého rozhodně patří i muzika, kterou vám teď pouštíme. A taky nám zavolejte 221553777.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Ano, tak v tomto stylu budeme pokračovat a ještě probereme, co se týká toho, kde ležíme, tu nemocnici, protože samozřejmě tam se o tu stravu starají, přisouvají nám tu správnou dietu, podle toho jak jsme nemocní, s čím tam ležíme, nicméně jsou i návštěvy, které nosí jídlo, mají nosit a co mají nosit, paní doktorko Cajthamlová?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Tak a jsme jako, když jsme v nemocnici, tak jsme jako v zoologické, jo, to znamená že jako technicky spíš ten, kdo chce něco přinést, tak by měl zjistit, co přinést smí a co přinést nesmí. Vezměte si, že pokud je zejména člověk akutně hospitalizován, za prvé je to vyšší míra stresu, to znamená, že on dostává plnohodnotnou stravu, může ji dostávat v infuzích, může ji dostávat nějak upravenou, třeba po operaci, že jo, aby byla stravitelná, a tam může návštěva poměrně dost uškodit a pokud ten člověk sám není úplně jakoby chytrý, aby řekl tohle to já nesmím a sní to, tak se může i v té nemocnici strašně zkomplikovat zdravotní stav. Tady bych řekla extrém, to jsem opravdu zažila, představte si, že se jedna manželka jednoho manžela opravdu pokusila dokonce v nemocnici otrávit, jo. Takže jako s tím, jako schválně prostě, hrozný. Takže s tím my zdravotníci docela jako nesouhlasíme, když tam ty návštěvy tahaj nějaký ty věci. Sestřičky to dřív vyhazovaly, dneska to nevyhazujou, ale prostě zeptat se, zjistit.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
A co máme vzít tedy, když můžeme?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
No, to co smíme, to prostě je u každýho jinak, takže doporučuju zeptat se ošetřujícího lékaře.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Zeptat se. No, a teď je otázka kdy ležíme, to taky má vliv tedy na to jak se chovat, co jíst a tak.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Ranní už jsme probrali.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Ano, to je pravda, tak můžeme v poledne, můžeme si jít lehnout po obědě, je to dobré?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Siesta zejména v létě je ideální super věc a já si myslím, že v těch zemích, kde je opravdu vedro během dne, však to víte, že se nesmíme opalovat mezi 11 a 1 hodinou, tak ta siesta je super způsob jak vlastně po největším jídle dne si jdeme odpočinout a zároveň se vyhneme tomu nejvíc nebezpečnému ultrafialovému záření. Takže po obědě bychom si měli dáš šlofíčka a fakt jenom dvacet, protože pokud se rozležíme, čili zhruba 20, 25 minut, pokud my se rozležíme, můžeme si narušit spánkový režim a můžeme vlastně jakoby, pokud my třeba spíme tři čtvrtě hodiny, tak se probouzíme uprostřed jednoho spánkového cyklu a pak jsme celé odpoledne jako praštění pytlem.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Někomu stačí třeba opravdu jen 5 minut, jen tak zavřít oči a načerpat, to je takové to krátkodobé.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
To je relaxace, to vlastně neusneme, ale pokud opravdu usneme, tak těch 25 je tak ideální.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Máme si dát budíčka nebo se tělo přirozeně probudí v tom cyklu, že končí jeden a začíná ten další dlouhý, který bychom neměli přerušit, kdy pak můžeme vstávat, když to přeženeme a spíme víc jak 25?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Já mám zkušenost, že člověk se vždycky v nějakou chvíli jako probudí, to tělo ho prostě probouzí.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Ano, to znám.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
A on sám si jako řekne ještě můžu chvíli, jo, tak proti tomuhle já jsem. Vzpomeňte na kněze, prostě jak se vzbudím, hop, vstanu i po tom obědě.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
A pomůže mi to tedy, zregeneruju, nenaruším si tím noční spaní?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Nenaruším, dokonce já mám studenta, který vlastně má dlouhou předstudijní tedy, když se učí na zkoušky, tak vlastně on přijde třeba v 5 hodin ze své školy, pak jde na trénink, pak má večeři a říká: "Já se pak musím učit aspoň 2 hodiny," což je dobré učit se před spaním. "No, a já vstávám v 6, to znamená já chodím spát o půlnoci a já prostě musím po obědě ji jít lehnout, protože kdybych nešel, tak já nemám těch 8 hodin." On je v době růstu, tam ti mladí muži potřebují růst tedy ve spaní v relaxaci a pokud on by měl jenom 6 hodin spánku, byl by unavený, chronicky vyčerpaný, nemyslelo by mu to a možná by ani nevyrostl.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
To je, co se týká mladých, funguje tohle to spaní na těch 20, 25 minut i u starších?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Určitě.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
A funguje to jenom po obědě nebo si můžeme jít lehnout třeba v 5 odpoledne, v podvečer třeba?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Ten problém, co mají lidé zejména s aterosklerózou nebo s onemocněním cév mozku je, že oni poklimbávají během dne a toto poklimbávání potom výrazně narušuje noční spánek, to znamená oni potom mají obrácený vlastně denní rytmus. Tady to souvisí s aktivizací toho staršího člověka, a to, o tom už jsme mluvili mnohokrát luštěte křížovky, poslouchejte rádio, odpovídejte na soutěže, volejte do pořadů Hubněte zdravě, že jo.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Na číslo 221553777, ano.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Prostě neklimbejte přes den, protože v noci byste potom nemohli spát.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
A ještě zkusíme odpovědět na otázku i jak ležíme a jak často, to všechno v našem seriálu, který posloucháte stále.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
11 hodin 40 minut, posloucháte Český rozhlas Region, rádio vašeho kraje, a protože je čtvrtek, byť sváteční den, tak taky seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a mluvíme o tom jak nás ovlivňuje ležení a když si lehnout třeba musíme coby nemocní, jsme unavení, jsme starší, jak se s tím poprat, abychom leželi třeba i dobře. Ano, jak ležet a jak často, tak to probereme. Jak se leží vlastně, co všechno ovlivňuje to ležení?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Tak buď můžeme ležet pasivně úplně jako žok vlastně, to je taková ta mrtvá váha.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Nebo se můžeme vrtět.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
No, nebo se vrtíme, nok, pokud můžeme tedy, to znamená tam, kde se leží jako mrtvá váha, to jsou lidé třeba po mrtvici nebo lidé prostě už staří, kteří nemají opravdu vůbec sil nebo lidé, kteří třeba anorektičky, které velmi zhubly, tak takhle úplně jak mrtvá váha leží a tam je ještě velký problém, že on jak mají velmi málo svalové a tukové tkáně, tak vlastně leží přímo ta kost jakoby na tom tvrdém. Takže tam je strašně důležité, aby ten člověk ležel takovým způsobem, aby si neudělal proleženiny, čili buď ho někdo musí otáčet, pokud on sám se otáčet nemůže nebo leží na různých matracích, které se různě nafukují, to v těch nemocnicích mají aktivní podložky. Pokud to je v domácím prostředí a my nic takového nemáme, pomáhá takový ten rošt, který různým způsobem polohuje, polohovací rošt.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Pomůže i strava?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Strava by tady u tohoto ležení samozřejmě měla být přizpůsobena za prvé zdravotnímu stavu, za druhé třeba tělesné teplotě, protože čím je ten člověk má nižší tělesnou teplotu, tak tím by ta strava měla ho jakoby prohřívat. Tady samozřejmě čínská medicína zná jin jang, já se nebudu tímhle tím zabývat, ale v podstatě i člověk, který leží delší dobu třeba měsíc, lidé v léčebně dlouhodobě nemocných potřebují třeba silné vývary s rozmixovaným masem, vajíčka, různé pomazánky prostě věci, které jim dodají bílkoviny, aby právě svalovou hmotu neztráceli. Svaly potřebují polysacharidy, potřebují i trochu tuků a potřebují i samozřejmě bílkovinu, ale další, co potřebují, je svalová práce. Buď stačí pasivní nějaké protahování, aby se takzvaně nezkrátily šlachy, různé masáže prohřívání různými olejíčky promasírovávat.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
S tímhle tedy pomáhat pokud je někdo takzvaně řeknu to lidově ležák, protože nemůže se hýbat, tak pomoci mu, musí mít někoho třeba z rodiny nebo zdravotní personál.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Zdravotní nebo nějakou pomocnou sílu.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
A pokud to zvládne sám, tak se by měl trochu promazávat.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Měl by se i promazávat, protože ta kůže samozřejmě vysychá zejména když si hodně topíme nebo když máme třeba vysokou teplotu, tak prostě i promazávat kůži. Samozřejmě měl by nějakým způsobem zkusit cvičit, buď polohovací, to znamená nohy výš, aby se nebo různě výška nohou, aby se vlastně nezpomalil průtok žilní, protože tam je velké nebezpečí toho, že může docházet k trombózám. Samozřejmě pomáhají různé ty punčochy, takové, které se přikládají. Další může ten člověk se třeba jenom jakoby izometricky, to znamená bez zkrácení té končetiny se opírat třeba o pelest a jenom tlačit na tu pelest nebo tlačit rukama do podložky.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Snažit se rozepřít jakoby.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Jakoby silou prostě do té podložky. Správně musí dýchat, tam je důležité, aby prodýchával bránicí, to znamená i vlastně správné brániční dýchání, aby zase u starších lidí nehrozil třeba zápal plic z toho, že vlastně se zpomalí dýchání a některé oblasti se neventilují. Čili vidíte, že ležení je vlastně veliké umění. A člověk, který je odkázán na pomoc druhých, tak ale většinou neobtěžuje, čili je důležité, aby ten, kdo se o takového člověka stará, aby si o tom něco přečetl, nastudoval, s někým se poradil.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Shrnu to, záleží tedy kdo leží, věkově, muž, žena. Proč leží, jestli je to úraz, z rozmaru, z lenosti. Kde leží, jestli na louce, doma u televize nebo v nemocnici nebo proto, že je nemocný. Taky kdy, přes den leží a jak leží a jak často, což jsme probrali právě teď. To byly všechny ty ohledy, které probrala s námi ve vysílání doktorka Kateřina Cajthamlová.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka:
Takže já vám přeju, abyste si dneska hezky poleželi, ale pak honem rychle vstali a šli se nějak bavit, na shledanou.

Patrik ROZEHNAL, moderátor:
Nezapomeňte, že nás najdete i na webu region.rozhlas.cz nebo se našimi fanoušky můžete stát na Facebooku, tedy facebook.com/hubnetezdrave. Za chviličku 12 hodin, za čtvrt hodiny pak Písničky na přání a já se na vás budu těšit dnes po 14 hodině v Odpoledním Regionu.

Klíčová slova: