Kolik lidí ví, že neslyšící mají svou olympiádu? ptá se Matoušková

Benešov – Lenka Matoušková (23 let) se narodila s praktickou hluchotou, přesto se nenechala odradit a umí žít naplno. Se sportem začala již v útlém věku. V počátcích se věnovala vrhu koulí, hodu oštěpem a hodu diskem. Už ve středoškolském věku se stala trojnásobnou juniorskou mistryní Evropy neslyšících v Polsku (2012) a vicemistryní na juniorském MČR v Táboře (2012) mezi slyšícími.

"Po úrazu (operaci) ramene v roce 2014 a následně úspěšné rekonvalescenci se rozhodla pro svou hlavní disciplínu hod diskem, kde vrh koulí zůstává její doplňkovou disciplínou. A to jí vyplatilo, když v červenci letošního roku brala zlato na Deaflympiádě v Turecku, kde překonala v hodu diskem neslyšících i olympijský rekord (47,95). Také studuje na České zemědělské univerzitě v Praze se zaměřením Podnikání a administrativa.
Být neslyšící od narození musí být hrozné. Jak jste se s tímto handicapem dlouho srovnávala?
Už jsem se s tím narodila a jiný svět zvuků nepoznala. Domnívám se, že ti, kdo přijdou o sluch během života, jsou na tom hůř, protože mají s čím srovnávat. Na druhou stranu jsme se s též neslyšícím bratrem od mala museli hodně učit mluvit a i ve škole věci "dohánět". Myslím si, že to bylo horší pro rodiče než pro nás, my to tak nevnímali.
Co vás nakonec přivedlo ke sportu a prorazila v něm?
Oplývala jsem přebytečnou energií, takže bylo nejlepší možné řešení dát mě na sport.
Začínala jste ve Vlašimi, jak na to vzpomínáte?
Usmívám se při vzpomínce na černou škváru, na které jsme dlouhá léta trénovali. Se svým prvním trenérem Martinem Svobodou dodnes vzpomínáme na naše první soustředění, které nesvědčily o úspěšné sportovní dráze. Základům, kterým mě Martin a rodina Kárnikova naučila, využívám dodnes. Ráda se do Vlašimi vracím a...
 

Klíčová slova: