Kardiovaskulární onemocnění

ČRo - Plzeň
-
Roman STUPKA, moderátor:
8 hodin a 9 minut a naproti mně už sedí host dnešní lékařské poradny, to je profesor doktor Jan Filipovský, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Pane doktore, buďte vítán.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Dobrý den.

Roman STUPKA, moderátor:
Já připomenu téma té dnešní poradny, jak jsem říkal, srdeční téma, a to kardiovaskulární onemocnění, kardiovaskulární choroby, tak obecně nejdřív, pane doktore, co si pod tím tedy máme představit?

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak kardiovaskulární choroby jsou nemoci srdce a cév, čili je to velice široký pojem a je to také věc, která zajímá velice širokou obec posluchačskou, protože kardiovaskulární choroby jsou snad vůbec nejčastější vyskytující se skupinou nemocí.

Roman STUPKA, moderátor:
Tak my si o některých budeme samozřejmě povídat i podrobněji, i na dotazy určitě dojde, ale vy jste chtěl upozornit tady hlavně na jeden epidemiologický výzkum nebo výzkumný program, který začíná právě teď na podzim. Tak o co vlastně jde?

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Ten náš výzkumný program se jmenuje Studie Monika. Abych ho uvedl v širším kontextu. Studie Monika byla původně studií Světové zdravotnické organizace, která byla organizována v řadě zemích celého světa v 70. letech a měla za úkol srovnávat výskyt hypertenze, vysokých tuků, cukrovky a podobně, prostě hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních nemocí v různých zemích světa. To byl velice dobrý projekt, bohužel taky velmi drahý, takže Světová zdravotnická organizace už v 70. letech tenhle projekt zastavila, ale my v něm pokračujeme na základě národních grantů a vždycky za pár let prostě provádíme ten epidemiologický průzkum v české populaci. Naposledy to bylo v letech 2008 a 9 a teď tedy přichází to nové kolo. Ta studie probíhá celkem v 9 okresech České republiky. Jedním z nich je tedy Plzeň-město. No, a spočívá to v tom, že my vyšetříme 1% náhodně vybraný vzorek plzeňské populace jedinců ve věku 25 až 64 let, čili, řekněme, v tom produktivním věku. Ten náhodný výběr pro nás provede Všeobecná zdravotní pojišťovna, pozve probandy tedy dopisem a oni se nám potom mají ozvat a my je pozveme na to vyšetření.

Roman STUPKA, moderátor:
Takže když se jim to objeví ve schránce, nevyhazovat, přijít a teď je nestrašte, co jim ta budete dělat.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Přesně tak. Je strašně důležité, aby se ti pozvaní jedinci dostavili, je to důležité pro obecný výsledek, který je toho celého výzkumu, ale i pro ty, kteří jsou pozvaní, protože jsou podrobně vyšetření, tak jak za jiných situací tedy nebudou. A dostanou také výsledky toho vyšetření s menším zpožděním 2 až 3 měsíců, protože to trvá, prostě zpracovat všechny ty výsledky, ale dozvědí přesně, co jim je po stránce kardiovaskulární. Co jim budeme dělat. No, je to podrobné vyšetření, tak dělají se náběry krve, protože samozřejmě z laboratorních vyšetření se toho hodně pozná, takže jsou to všechno, všechna základní vyšetření, ohledně celkového stavu, nejenom kardiovaskulárních nemocí, to znamená i třeba ledvinné cesty, jaterní testy a další. Pak se provádí samozřejmě registrace EKG křivky, vyšetření lékařem, vyplňování dotazníků a některá speciální vyšetřování, která se dělají jaksi u nás nově, spíš tedy z výzkumných důvodů, jako je vyšetření tuhosti aorty, také nově bude vyšetření očního pozadí, to nám říká to, jak jsou vlastně změněny kapiláry očního pozadí v kontextu s kardiovaskulárními nemocemi. Čili, to je také novinka, aby se to dělalo, řekněme, v té epidemiologické míře tak, jak my to budeme dělat populačně.

Roman STUPKA, moderátor:
Takže ona je to vlastně výhra, když někomu přijde takováhle pozvánka, protože mu uděláte celkové vyšetření úplně zdarma, že, a on pak bude mít k dispozici všechny výsledky?

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano, já si myslím, že to je výhra, že se každý má tedy toho zúčastnit. A nejenom, že mu to uděláme zdarma, ono to vyšetření bude trvat déle, protože je velmi podrobné, takže je třeba počítat s tím, že dotyčný u nás stráví 2 až 3 hodiny, ale my taky kompenzujeme ten ztracený čas, takže dotyčný dostane i malou finanční odměnu.

Roman STUPKA, moderátor:
No, podívejte se na to. A tedy je ta účast povinná, nebo je to nepovinné?

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
No, tak ono, co je povinného, že, my nemůžeme nikoho dovléct v řetězech, aby přišel, ale prostě samozřejmě kdokoliv, kdo dostane pozvánku, má právo nepřijít, ale velice bychom stáli o to, aby se pozvaní dostavili, protože ono jde o to, že ten průzkum se dělá proto, aby se dalo říct, prostě jak je to vůbec v české populaci s kardiovaskulárními chorobami a jejich rizikovými faktory. A jestliže chceme ty výsledky vztáhnout na celou českou populaci, pak je bezpodmínečně nutné, aby ta respondence, ta návštěvnost byla minimálně 60 %, protože pak lze ty výsledky považovat za validní. Jestliže je to méně, tak bohužel to už jenom popisujeme, jak to vypadá u jednotlivých lidí a těžko lze říct potom, jak to vypadá v celé populaci.

Roman STUPKA, moderátor:
A ještě jeden dotaz, půjde tady tedy o jednorázové vyšetření, anebo budete ty účastníky sledovat nějak delší dobu?

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
No, tak jak už jsem říkal, ta vyšetření probíhají opakovaně, od roku 85 to bylo už asi 4krát. My ovšem pokaždé si necháváme provádět nový náhodný výběr, takže teď taky přijdou náhodně vybraní jedinci, kteří ještě u nás nebyli. Takže to vyšetření normálně z principu není /nesrozumitelné/, nezveme ty dotyčné opakovaně, ale, jak říkám, dostanou výsledky o tom, co jim je nebo není a potom i s doporučením, kam se třeba mohou obrátit, pokud tedy nějaký problém se najde, takže jsou tím pádem zajištěni dlouhodobě, ale jako výzkumný úkol je to jednorázové vyšetření.

Roman STUPKA, moderátor:
Takže ještě jednou, najdete-li, vážení, ve schránce obálku, projekt Monika, bude to tak napsané.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Projekt Monika, ano, a je tam taky uvedeno moje jméno, pod tím jsem tam pod tím podepsaný a je to pozvánka na vyšetření ve Fakultní nemocnici na Borech a ten celý výzkum je tedy organizovaný II. klinikou Fakultní nemocnice Bory.

Roman STUPKA, moderátor:
Takže nevyhazovat, je to výhra.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Je to tak.

Roman STUPKA, moderátor:
Na vaše otázky, na vaše konkrétní dotazy budeme odpovídat už po písničce, pokud máte nějaký dotaz k chorobám srdečních, volejte na číslo 221554222 a nebo pište SMSku 605558888.

Roman STUPKA, moderátor:
A v lékařské poradně Českého rozhlasu Plzeň už je připraven odpovídat na vaše dotazy náš host, profesor doktor Jan Filipovský, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Bavíme se tady o kardiovaskulárních chorobách a o věcech s tím souvisejících. A na číslo 221554222 už panu doktorovi někdo volá, tak dobrý den.

posluchačka:
Já vás taky velice zdravím v Českém rozhlase. A vašeho hosta, pana doktora. Chtěla bych se zeptat, posluchačka z Domažlicka, prodělala jsem teďko /nesrozumitelné/ febrilaci síní v domažlické nemocnici, je to, EKV 203 jednotek do mě napálili, srdíčko, bylo mi vysvětleno, jenom tak, že levá komora přijímá víc krve, než, než pravá. A v životě jsem sportovala, dělala jsem kynologii, hrála jsem házenou, kouření byl tak normální, jako vždycky, nekouřím už přes 30 let, ale prodělala jsem hodně operací, mám hromadu kyčlí, 3 teda vyměněné, nemám štítnou žlázu a teď po gyndařské operace v roce 2016, od té doby jsem se necítila dobře, pořád unavená, doma mám LDN s manželem, nevidomým, s Parkinsonem, teda s amputací nohy, takže život se se mnou nemazlil a já, já jsem sice optimista, ale teď bych chtěla vědět, jestli byste mi řekl, co mě čeká dál, aspoň podle toho, co, co jsem vám řekla, bylo by to možné.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano.

Roman STUPKA, moderátor:
Zkusíme to.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Co nás čeká dál, to nikdo nevíme, že. Ale abychom se vrátili k tomu základnímu, a to je fibrilace síní, je to arytmie, která je vůbec nejčastější chronickou arytmií a její výskyt jednoznačně roste, je to dáno tím, že prostě dneska léčíme chronické kardiovaskulární choroby čím dál tím úspěšněji, lidé se dožívají vyššího věku, až se dožijí, až se dožijí kromě jiného té fibrilace síní. Takže pro informaci. V 65 letech věku má fibrilaci síní minimálně 5 % obecné populace a dál to roste, takže 80., tam se odhaduje ten výskyt na 15 až 20 %. Chronická fibrilace síní je arytmie, s kterou se dá dobře žít, protože jí umíme léčit, jedna z možností je ta, co jste popsala, elektrická kardioverze, když se nově objeví fibrilace síní, tak se v krátké narkóze dá elektrický výboj, o malé energii mimochodem, a většinou se povede navrátit normální sinusový rytmus srdeční a je to dobré do doby, než naskočí ta fibrilace znova, protože nikdo neví, jestli se znovu objeví nebo neobjeví. Taky se objevit nemusí. No, tak to je jedna možnost. A druhá možnost je, že prostě tu fibrilaci se nám nepodaří zrušit, pak je nejdůležitější, aby nemocný bral léky na snížení krevní srážlivosti, protože ta fibrilace je nebezpečná tím, že jak se chvějí srdeční síně, tak se tam může vytvořit krevní sraženina a ta pak může vystřelit do mozku nebo jinam, čili zásadní je takzvaná antikoagulační léčba. Ale to je všechno jaksi něco, s čím se dá žít a většinou ta fibrilace nemívá nějaké fatální následky.

posluchačka:
Já vám děkuji velice, to mně úplně stačí, takže jste mě trošku uklidnil, protože toho mám nasazeno v životě dost, ale musíme holt se s tím smířit, už jsme v takovém věku. Děkuji velice.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Není zač.

Roman STUPKA, moderátor:
Rádi potěšíme. Na shledanou. Já připomenu kontaktní telefon 221554222. Pane doktore, my jsme se ještě nezastavili u toho, co tedy vlastně ty kardiovaskulární choroby způsobuje, neboli jak jim předcházet, jaká je tedy prevence, ono se to sice často říká, ale mělo by se to asi pořád častěji opakovat?

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano. Tak podstatnou valné většiny kardiovaskulárních chorob je ateroskleróza. A ateroskleróza má jasně definované a známé rizikové faktory. Je jich několik a všechny jsou, ty hlavní jsou v populaci velice časté. Tak na prvním místě hypertenze, vysoký krevní tlak, jeho výskyt mimochodem v české populaci je kolem 30-35 %, čili je to celá třetina dospělé populace. Pak je to vysoká hladina tuků, vysoká hladina cholesterolu, opět velice časté, samozřejmě kouření, to je faktor ovlivnitelný, o kterým si sám každý rozhodujeme. Věk, ten neovlivníme. Pak je to porucha metabolismu cukrů, čili především už manifestní cukrovka, které bohužel v naší populaci přibývá. Dále minimálně nepřímo je to obezita. No, a když jsem na začátku mluvili o studii Monika, tak já bych měl říct, že situace, co se týče těhle rizikových faktorů, se v naší společnosti zásadním způsobem změnila a právě studie Monika to krásně prostě zjistila a zdokumentovala. Ano, tak třeba v čem můžeme být optimističtí, je, je hladina cholesterolu a vůbec poruchy tukového metabolismu. Ano. Pro informaci. My jsme v roce 85, naše obecná populace měla průměrný cholesterol 6,2 milimolů na litr. Dneska je to 5,2. To je o plných 15 % nižší, že, to je obrovská změna, když si vezmeme, že je to populační průměr. Ono je to dáno částečně léčbou, dnes je velké procento lidí, kteří berou léčbu na cholesterol, ale je to také změnou stravy, protože ten cholesterol klesá v naší populaci i u těch, kteří žádnou léčbu neberou. Čili, to je obrovský úspěch. Další úspěch je pokles kouření u mužů. V roce 85 ještě kouřilo 45 % mužů, dneska je to 30 %. U žen je to mimochodem pořád stejně, je to 23 %. Čili je to méně než u mužů. Ale vůbec se to nemění, takže zdá se, že tady to je prostě segment populace, který je neovlivnitelný. Co je špatné, že nám narůstá cukrovka, diabetes, a narůstá nám obezita. Takže dneska máme 9 % diabetiků mužů a asi 5 % procent diabetiček žen. To je poměrně neradostné a ovlivňuje to samozřejmě další rizikové faktory, ovlivňuje to také ledvinné funkce, kromě kardiovaskulárních nemocí a je to teda celospolečenský problém.

Roman STUPKA, moderátor:
A my máme někoho dalšího u telefonu. Dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den. Zdravím pana doktora a mám takový dotaz, manželovi je 78, je štíhlý, až hubený, nekouří, nikdy nekouřil. A má problém s cévama na dolních končetinách. Užívá Detralex, má vysoký tlak, takže bere Prestance. A ptám se, jestli to souvisí, jestli by mohl jít k vám na to vyšetření nohy, má takovou tu pigmentaci tam a teď už ji má docela až do tmava, jako co s tím má dělat.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak když hovoříte o pigmentacích na dolních končetinách.

posluchačka:
Ano.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak je to nejspíš postižení žilního systému, rozšíření žil, žilní nedostatečnost, to je věc, která je poměrně častá a která je daná dědičně, že prostě ta stěna žíly je spíše tenčí a ty žíly se snáze roztahují a potom vystupují také ty pigmenty do, na tu kůži, že, tak to je onemocnění, které je nepříjemné, kosmeticky může mít také bolesti žil, ale většinou není životu nebezpečné, no, a...

posluchačka:
Tak to jste mě uklidnil. Nohy mu otýkají, teda když by jako dýl stál, tak mu otečou.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
No, tak to je právě o těch, o těch rozšířených žil. A Detralex je nejmodernější z těch léků, další možnosti jsou bandáže dolních končetin, elastické punčochy.

posluchačka:
Ano, to si dělá.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
A to je všechno, co se s tím v podstatě dá dělat. Pokud...

posluchačka:
Co se dá dělat. Tak jste mě uklidnil.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Pokud je to extrémní, tak samozřejmě připadají v úvahu operace toho žilního systému, ale to teprve, jak říkám, pokud ten dotyčný má teda výrazné problémy.

posluchačka:
Dobře. Tak vám děkuju.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Prosím. Na shledanou.

posluchačka:
Na shledanou.

Roman STUPKA, moderátor:
A my před písničkou stihneme ještě jeden telefonický dotaz. Vy jste u telefonu, tak hovořte. Dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den. Já bych prosila pana doktora o takové dvě odpovědi. A sice, ta první je, jaký je, jaká je horní hranice tlaku horního i spodního. A ten druhý dotaz je, mám něco s chlopní, co se nedá operovat, brala jsem na to Apo-perindo, protože jsem měla trochu zvýšený tlak. Teď ale už mám půl roku tlak nízký, dopoledne třeba 120, odpoledne nebo večer 130 na 60. Takže prášky neberu, ale když je změna počasí, barometr prostě, změna barometrického tlaku, tak mě to vylítne na 140 a někdy těch 70, někdy 80. A já mám dotaz, jestli při tomhle tom bych ten prášek měla vzít, nebo ještě to je normální. Je mi 85.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano. Narazila jste na problém toho, že krevní tlak je nesmírně variabilní parametr, ono ve skutečnosti máme krevní tlak pokaždé jiný při každém stažení srdce, ano, takže pokud se měří výzkumně takhle podrobně, tak zjistíme, že vlastně, jak říkám, při každém stahu máme jiný krevní tlak. No, pokud měříme krevní tlak klasickou metodou, to znamená v ordinaci lékaře, tak za horní hranici normálně tlaku považujeme hodnotu 140 pro systolický, a 90 pro diastolický, ten spodní krevní tlak. To, co říkáte, tak máte krevní tlak nižší, což je v pořádku, což je dnes jasně zdokumentováno, že je výhodné i ve vyšším věku, dříve se věřilo na to, že ve vyšším věku lze tolerovat vyšší tlak, ale pokud se ten vyšší tlak, než 140 na 90 toleruje, tak i ten starý člověk má teda větší pravděpodobnost, že potom ty další kardiovaskulární choroby budou následovat, především mozková mrtvice. Čili, pokud vy máte krevní tlak 120, 130, tak je to velice dobré, ono jde o to, jak člověk ten krevní tlak také toleruje. A, jak říkám, pokud máte krevní tlak do 140, i třeba během odpoledne, tak je to určitě uspokojující, takže na tom režimu nemusíte nic měnit, pokud tedy ten tlak je pod těmito hodnotami.

posluchačka:
Ano, děkuji vám, moc vám děkuji.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Prosím.

posluchačka:
Na shledanou.

Roman STUPKA, moderátor:
Na vlnách Českého rozhlasu Plzeň pokračuje dnešní lékařská poradna, kde je hostem profesor doktor Jan Filipovský, což je přednosta II interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Bavíme se o kardiovaskulárních chorobách. Zodpověděl pan doktor už dost telefonických dotazů, ale jsou tady ještě SMSkové, na ty nemůžeme zapomínat, tak, pane doktore, půjdeme na to. Například tenhle první konkrétní dotaz zní. "Souvisí prosím leidenská mutace se srdíčkem a jaká je prognóza. Děkuji za odpověď. Posluchač z Rokycanska." Snad nejdřív říct, co asi to je ta leidenská mutace.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano, tak leidenská mutace je mutace genů pro jeden faktor srážení krve, čili souvisí nepřímo s kardiovaskulárním systémem, problém je v tom, že pokud někdo má tuhle leidenskou mutaci, tak má větší sklon k trombóze, především žilní trombóze v dolních končetinách, která může vystřelit do plic a způsobit plicní embolii, čili to je o trochu častější, ona ta mutace zase není tak strašně závažná, závažné je to, až když je to v kombinaci s kouřením, protože kouření samo o sobě zvyšuje krevní srážlivost a nebo rovněž ta mutace hraje roli, pokud žena zároveň užívá hormonální antikoncepci. Čili souvisí s embolií plicnice, souvisí méně, prakticky vůbec, s chorobami typu infarktu myokardu, mozkové mrtvice a tak dále.

Roman STUPKA, moderátor:
A další dotaz, ten je také konkrétní. "Mám tep 30 až 40 za minutu, je to nějaké nebezpečné?" Ptá se Jaroslava.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
No, tak nízký tep u zdravých lidí je typický pro sportovce a zdatné lidi. U aktivních sportovců není výjimka, že mají tep 45 za minutu, 50 za minut, 30 až 40 se mi zdá hodně nízká hodnota, jde o to, jestli dotyčná posluchačka si to správně měří, za prvé. Za druhé, jestli to není navozené léky, protože jsou léky, které zpomalují tepovou frekvenci a pak to kupodivu ten nemocný snáší většinou dost dobře. Pokud se člověku sníží ten z normální hodnoty 65 až 70 za minutu rychle na tuhle hodnotu, tak většinou ten nemocný má příznaky typu, že kolabuje, že má synkopy a podobně. Čili, jak dlouhodobě tep za 30 minutu mi přijde poměrně málo pravděpodobné, jestliže tomu tak skutečně je, tak dotyčná potřebná registraci EKG a pak by se viděl další postup.

Roman STUPKA, moderátor:
A další písemný dotaz tady máme. "Dobrý den, manželovi zjistili zúžení cév ze 60 %. Jak má postupovat léčba. Už bere Warfarin a léky na vysoký tlak. Stačí to?" Zní otázka.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak jde o to, které ty cévy jsou zúžené. To může být například na krkavicích, které zásobují mozek nebo na tepnách dolních končetin. Možná, že posluchačka myslí ty dolní končetiny. V obecné rovině 60% stenóza ještě není kritická, protože náš organismus má velikou rezervu, čili za jasně patologické se považuje teprve, když ta stenóza je pod 50 %, ale i tehdy se to dá léčit konzervativně. A teprve zúžení, řekněme, pod 20 % je už opravdu velmi závažné. Čili, v tomhle případě, pokud se jedná o ty dolní končetiny, tak stačí konzervativní léčba a Warfarin je jednou z možností, jak se tahle porucha léčí.

Roman STUPKA, moderátor:
Další věc. "Mám kardiovaskulární onemocnění, varixy a hemoroidy, hrozí mně ve zvýšené míře infarkt nebo mrtvice nebo embolie?" Ještě je tu poznámka, "na embolii zemřela maminka a na mrtvici zemřel otec."

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak varixy jsou rozšířené žíly, většinou na dolních končetinách, hemoroidy jsou rovněž rozšířené žíly v konečníku, čili je to zase otázka kvality žilní stěny, ta je tenčí, žíly se rozšiřují, čili většinou to dělá jenom ty místní problémy, ale souvisí to částečně s možností trombózy v těch žilách, závažná je především trombóza hlubokých žil na dolních končetinách, která v tomhle případě je tedy trochu pravděpodobnější, no, ta trombóza může, jak už jsem říkal, vystřelit do plic a způsob plicní embolii, což může být velmi závažné onemocnění. Čili, s tímhle to souvisí. Nesouvisí to s mozkovou mrtvicí, nebo se srdečním infarktem, protože to jsou záležitosti, které se týkají tepenného systému, nikoli žil.

Roman STUPKA, moderátor:
Tak, pane doktore, poslední věc. Je vidět, že jste posluchače zaujal tím, jak jste líčil ten nadcházející výzkum Monika, protože už se tady Jirka ptá, jestli je možné se přihlásit do zmíněného výzkumu, jako jestli se může přihlásit sám?

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Tak protože to je epidemiologický výzkum, tak je tam zásadní ten náhodný výběr těch dotyčných, kteří budou vyšetřování, jak jsem zdůrazňoval, takže v principu my potom ty výsledky statisticky můžeme zpracovat jenom za ty jedince, kteří byli náhodně vybráni tou zdravotní pojišťovnou, že. Pokud jaksi budou volné kapacity v tom smyslu, že nám ti lidé bohužel v tom příslušném počtu nepřijdou, no, tak je možné, že vyšetříme i někoho navíc a že potom to zahrneme třeba do jiných výsledků, ale nemůžu to teď slíbit, ale v každém případě nám jde především o to, aby se dostavili ti dotyční, kteří byli pozvaní. Tak pokud je nějaký velký zájem, tak dotyčný se může na nás obrátit, třeba emailem, a potom uvidíme, jestli ty kapacity budeme mít.

Roman STUPKA, moderátor:
Takže naším hostem byl profesor doktor Jan Filipovský, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Těch dotazů SMSkových je tady spousta a spousta, ale pan doktor slíbil přijíti i po hodině 18. Je to tak?

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Ano.

Roman STUPKA, moderátor:
Tak se budeme těšit na slyšenou. A za dosavadní odpovědi samozřejmě děkujeme.

Jan FILIPOVSKÝ, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň:
Děkuji.

Klíčová slova: