Hluk ohrožuje sluch, ale také srdce, varuje lékařka

V hlučném prostředí mívají lidé horší výkonnost, říká lékařka Zdeňka Vandasová z Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva Státního zdravotního ústavu v Praze.

 LN Řadu let měříte hluk na různých místech republiky. Podle jakého klíče tato místa vybíráte?  Zaměřujeme se především na městské lokality uvnitř stabilní bytové zástavby. Tedy na místa, která jsou pro nás z hlediska dlouhodobého sledování nejvýhodnější a zároveň představují typické životní prostředí pro velké množství našich občanů. S měřením jsme začínali před pětadvaceti lety a v současnosti sledujeme situaci v devíti městech. A to vždy na dvou místech, v tišší a v hlučnější městské části.

 LN Jak se v těchto městech hluk vyvíjí?  K významným posunům dochází zejména tam, kde se změní dopravní situace. Velký posun jsme například nedávno zaznamenali v Olomouci, kde se podařilo dostavět městský okruh. V lokalitě, která byla velmi zatížená hlukem, jsme zaznamenali výrazné zlepšení. Na druhé straně se však mírně zhoršila situace v tišší oblasti, kterou teď řidiči začali využívat jako příjezd k městskému okruhu. V méně hlučných lokalitách souvisí hladina hluku hlavně se zvyklostmi místních obyvatel, s tím, jak moc používají motorová vozidla. To má souvislost například i s věkovým složením obyvatel.

 LN Hodně se mluví o tom, že hluk poškozuje sluch. Jak závažné může být toto poškození?  V krajním případě může dojít až k akutnímu sluchovému traumatu, při němž bývají poraněny sluchové kůstky či ušní bubínek. Ale to se stává opravdu jen výjimečně, při náhlém a extrémně silném hluku, jako je například střelba nebo výbuchy. K poruše sluchu spíše dochází u lidí, kteří jsou dlouhodobě vystaveni expozici hluku, která překračuje průměrnou hodnotu 70 decibelů. V životním prostředí člověka se tyto hodnoty ale vyskytují jen málokdy. Častěji se objevují v pracovním prostředí anebo...