Čtyřnozí doktoři rozesmějí i rozpláčou lidi na smrtelné posteli

František sice nemá diplom z medicíny, jeho léčebné výsledky však předčí sebelepšího doktora. František je totiž čínský chocholatý pes a spolu s fenkami Fífou a Snoopy dochází do českolipské Léčebny dlouhodobě nemocných. Tady pomáhá starým a nemocným lidem.

Třiaosmdesátiletá paní Ludmila má tu smůlu, že výsada zemřít doma jí není dopřána. Neměl by se o ni kdo postarat. Artritidou svraštělými prsty drží kelímek s přeslazeným čajem a odpočítává další minuty, než ji někdo přijde přebalit. Před dvěma měsíci dostala mrtvici a od té doby nevydala slovo.

"Nemluví," suše konstatuje sestra českolipské eldéenky, když se snažím s paní Ludmilou mluvit. "A už ani mluvit nebude," odpovídá na nepoloženou otázku žena v bílém. Vzduch je prosycen pachem moči. Zářivka u stropu nervózně poblikává.  "Odsud se odjíždí ve futrálu."  

Všeobecně se ví, že tohle je konečná stanice a jízdenku dál odsud dostane jen málokdo. "Odsud se odjíždí ve futrálu," oznamuje vousatý nemocniční zřízenec, když s ním před nemocnicí u cigarety klábosím o oddělení LDN.  

"Sám jsem tady měl mámu. Ale ta si to nepřipouštěla, protože měla Alzheimera. A Alzheimer má tu výhodu, že pořád potkáváte nový lidi," žertuje mezi mohutnými šluky.

Mezitím se v průchodu zjevuje skupinka žen s kočárkem, z něhož vykukují psi. Nemají na sobě srst, což – jak se později dozvídám – je jejich přirozenost. Nezvykle vyhlížející tým míří tam, kde konvenční medicína už nezabírá...
 

Klíčová slova: