Cévní mozkové příhody

ČRo Dvojka
-
Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Jako každý všední den i dnes po 10 na nás čeká Poradna, bude zdravotnická. Cévní mozkové příhody, takové bude téma, lidově tedy mrtvice. Máme je asi většinou zasunuté do škatulky onemocnění, která postihují zpravidla starší lidi ve věku dejme tomu okolo 70 nebo nad 70 let, a pokud jsme mladší, můžeme se tak domnívat, že nás se tento problém netýká zatím. Ovšem statistiky jsou neúprosné a ukazují, že mozkové mrtvice se vyskytují u stále mladších jedinců a dnes už není vzácností potkat v rehabilitačních centrech třeba třicátníky či čtyřicátníky s touto diagnózou. Proč? I na to se budu ptát našeho dnešního hosta. Probereme také všechno ostatní, především potom léčbu při mozkových cévních příhodách a máte možnost tak jako pokaždé zeptat se i vy. Jsme zvědaví, těšíme se, hezké dopoledne a klidný poslech.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Středeční Zdravotnická poradna v Dopoledni s Dvojkou právě začíná. Dnešní téma - cévní mozkové příhody, tedy jak je všichni známe pod tím termínem mrtvice. O tom si budeme povídat, téma neveselé, ale důležité, je samozřejmě potřebné aby se o něm hovořilo z mnoha důvodů, například z toho důvodu, o kterém jsem mluvil před chvílí, že tato, tento problém, tyto mozkové příhody postihují stále nižší a nižší věkové kategorie. Možná nám to vysvětlí náš dnešní host, doufám. Než vám ho představím přivítám kolegyni Ladu Krenkovou, pěkné dopoledne.

Lada KRENKOVÁ, redaktorka:
Hezký den.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
A lada také jako včera i v pondělí bude sledovat jaké dotazy, připomínky, zkušenosti nám píšete, kam Lado?

Lada KRENKOVÁ, redaktorka:
Bedlivě sleduji a posluchači nám mohou psát na adresu dopoledne@rozhlas.cz nebo na webový formulář, který najdou na adrese 2.rozhlas.cz a nebo na facebook.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
A dojde také ve druhé a ve třetí části Poradny na telefonáty. Naším dnešním hostem je pan docent Michal Vrablík z Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pane docente, hezké dopoledne.

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Hezký den.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Začněme tedy tím, co děláme špatně, že se opravdu ty kategorie věkové snižují. Dříve cévní příhoda mozkové to byla záležitost starších lidí a dnes to už začíná být jinak.

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Já bych možná neřekl, že to je problém paušální a že by se přesunula ta, ten výskyt cévních mozkových příhod do nižších věkových kategorií exkluzivně, to znamená, že by snad ty vyšší ročníky najednou to riziko ...

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Ano, nemyslel jsem přesouvání, spíše rozšiřování.

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Rozšiřování, tak to je možná ten správnější termín. Na druhé straně pořád ještě největší procento zastoupení cévních mozkových příhod nacházíme v té typické věkové kategorii nad 60, spíš 65 let. Ale je fakt, že cévní mozková příhoda, která postihne mladého člověka, vzhledem k tomu, že to je nejčastější příčina dlouhodobého handicapu a invalidizace, je samozřejmě o to nepříjemnější, čím dříve se vyskytne. Je zase pravdou, že cévní mozkové příhody jsou velmi heterogenní skupinou onemocnění. Ona ta lidově řečeno mrtvice má velkou řadu příčin a my můžeme rozeznat i dvě základní, tedy mozkovou nedokrevnost ischemii, která je častější, představuje asi 85 % všech případů a mozkové krvácení. Už jenom tyhle dvě skupiny mají úplně odlišné příčiny, úplně odlišné rizikové faktory, i když některé jsou také spojené pro obě dvě ty kategorie, ale i třeba v rámci těch mozkových nedokrevností těch ischemických cévních mozkových příhod nacházíme nejméně pět dalších podskupin, které se liší tím, co je vlastně vytváří, tím, čím jsou podloženy. Takže si musíme uvědomit, že jedna klinická jednotka a jeden klinický projev, tedy mozková příhoda, kterou jistě řada i posluchačů dneska dokáže dobře identifikovat a rozpoznat. Takže ty příznaky jsou stejné, ale příčiny jsou naprosto rozdílné a ty rizikové faktory se sice překrývají, ale nejsou stejné.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Stejně mluvil jste o tom, že většina z nás už je schopná to jasně identifikovat, rozpoznat, případně pak víme, co bychom měli dělat, pochopitelně rychle volat lékaře, ale připomeňte to pro ty, kteří by snad nevěděli, jak poznáme, že se jedná právě o cévní mozkovou příhodu?

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Tak v tom nejhorším případě je to třeba náhlá porucha vědomí, ztráta vědomí, kterou samozřejmě všichni rozpoznají a asi musíme připomenout, že samozřejmě těch příčin je vždycky mnohem více. Ale ztráta vědomí jako nejdominantnější příznak, ale porucha řeči, porucha hybnosti, náhle vzniklá zmatenost, to jsou všechno příznaky, kterých si máme všímat. Ale i ty méně řekněme vyjádřené potíže jako je náhle vzniklá asymetrie obličeje, které si všimneme a je pravda, že řada pacientů, respektive příbuzných našich pacientů je dováží do nemocnice nebo volá záchrannou službu právě proto, že si všimnou i těchto jemných změn. Ta jemná změna může být třeba jenom lehká dysartrie, porucha řeči, která zase vznikne náhle při běžné večeři, najednou se příbuzný začne špatně vyjadřovat, a už to je samozřejmě varovný příznak, který by neměl být přehlédnut ani v případě, že poměrně rychle odezní, protože to je taková nejlehčí forma chcete-li cévní mozkové příhody, které se říká tranzitorní ischemická ataka, která může přejít spontánně během několika málo minut, ale je to velmi varovný signál, že se právě chystá velký průšvih, právě ta dokonaná cévní mozková příhoda.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Jakou roli potom hraje čas?

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Obrovskou. My dneska můžeme, respektive naši kolegové neurologové, případně intervenční angiologové mohou vlastně zachránit mozkovou tkáň a mohou v podstatě vyléčit cévní mozkovou příhodu v případě, že se jedná rychle. To okno, které je vhodné pro zásah u těch třeba ischemických cévních příhod může být krátké třeba jenom 2 hodiny, a dá se skutečně v případě, že se postupuje velmi rychle a tomu pacientovi se dostane speciální péče v takzvaném iktovém centru, což je prostě zařízení, které disponuje nejenom těmi možnostmi diagnostickými, ale i léčebnými včetně jak už jsem zmínil možností takzvané endovaskulární léčby, kdy je v podstatě možné zprůchodnit katetrovou metodou tu uzavřenou tepnu a pak v podstatě dojde k úplné úzdravě v případě, že všechno je úplně optimální a těch procento zastoupení těch úplně optimálních případů vhodnou pro tu intervenci je malé, ale existuje. Čili čas je zcela zásadní, je potřeba jednat rychle. Já bych řekl, že je vždycky lepší udělat zbytečné vyšetření a vypravit se zbytečně do nemocnice, respektive volat záchrannou službu, to bych teda měl doporučit v případě, že se jedná o takový symptom, který je sugestivní z cévní mozkové příhody, zavolejme záchranku, ta se do té nemocnice a do té správné nemocnice dostane mnohem dřív nežli se budeme pokoušet příbuzného nakládat do auta a vozit sami.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Mysleme na to. Teď vás poprosím, vezměte si sluchátka, pane docente, společně si poslechneme posluchačský příběh.

posluchačka:
Před šesti lety jsem začala mít problémy se zády. Měla jsem silné bolesti, vystřelovaly mi do nohy a strašně mě bolela hlava. Léčila jsem se na neurologii. Lékaři mi říkali, že je to od páteře. Asi po půl roce mi přestala fungovat noha a ruka, ale strašně mě pořád bolela hlava. Lékaři mi stále tvrdili, že je to od páteře. Museli mě hospitalizovat a až po podrobném vyšetření se zjistilo, že jsem prodělala mozkovou mrtvici. Musel mi být odstraněn kus krkavice. Po dvou letech, když jsem přišla do jiného stavu, jsem ji prodělala znovu. Už je to tři roky a bolesti hlavy stále trvají. Mám strach, že ji prodělám znovu. Ráda bych věděla jaká je pravděpodobnost a zda je můj strach oprávněný? Děkuju za odpověď, Iveta.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Dotaz naší posluchačky poměrně zásadní problém, co vy na to?

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
To je hodně zásadní problém. Posluchaččin mladý hlas i údaje o tom, že byla nedávno těhotná svědčí o tom, že se jedná o mladou ženu, což je netypická věková kategorie a navíc zmínila cévní operaci krkavice, tedy hlavní přívodné tepny do mozku, která probíhá na přední straně krku, což opět svědčí pro to, že se pravděpodobně jednalo o cévní mozkovou příhodu v souvislosti s ucpáváním těchto přívodných tepen, v souvislosti s aterosklerózou. Je to velmi zajímavé, protože u mladších ročníků většinou tyhle příčiny cévních mozkových příhod typicky nevídáme, ale je to moje spekulace, protože samozřejmě neznáme ...

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Neznáte příčiny.

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
... ty detaily, ale odvozuji to z toho pacientčina příběhu. Ukazuje to samozřejmě několik věcí. Za prvé, ani mladý člověk není chráněn a my jsme o tom přesunu u těch cévních mozkových příhod do mladších věkových kategorií mluvili. Druhá věc, diagnostikovat ji při netypické symptomatologii a tohle úplně typická symptomatologie nebyla, není vždycky úplně snadné. Ale abychom odpověděli na pacientčinu otázku, já si myslím, že ta pravděpodobnost opakování je velmi výrazně snížena jednak provedenou operací, která vlastně zprůchodnila tu velmi zúženou tepnu a odstranila materiál, který je předmětem embolizace a v podstatě předmětem toho vmetení části těch sklerotických změn do centrálního nervového systému a pak podkladem vzniku cévní mozkové příhody. Takže to se odstranilo, to už tam není. A další věc je, pacientka je jistě nadále sledována a léčena. Ateroskleróza, která je podmínkou těchto cévních změn, nevzniká sama o sobě z ničeho nic, ale má rizikové faktory, které k ní vedou. U mladých lidí se často můžeme setkat třeba s onemocněním familiární hypercholesterolémií, což je velmi výrazně zvýšena hladina celkového a takzvaně špatného LDL cholesterolu v krvi, která může vést k tomu předčasnému tepennému stárnutí i u lidí před 30. rokem věku. Zase spekuluji, ale je možné, že pacientka právě takové metabolické onemocnění má, které ji vedlo k těmto velmi výrazně předčasným cévním změnám, ale to onemocnění se dá kontrolovat. Nedá se vyléčit, nedá se odstranit, ale dá se kontrolovat léčbou a tím pádem to riziko opakování cévní mozkové příhody u posluchačky je výrazně limitováno. Samozřejmě bohužel nejsme všemocní a nemůžu říct, že je stoprocentní, že už nikdy cévní mozkovou příhodu neprodělá, ale ta pravděpodobnost se řádově desítek procent snižuje na jednotlivá procenta a blíží se při té správné léčbě člověku zdravému.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Cévní mozkové příhody, právě takové je naše dnešní téma. S námi ve studiu zůstává pan docent Michal Vrablík a přichází čas hned po písničce také na vaše dotazy. Můžete psát například na e-mail dopoledne@rozhlas.cz nebo na Facebook a můžete i zavolat 221552424 nebo 2525.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Není pochyb o tom, že pan docent Michal Vrablík z III. Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze bude mít co dělat v následujících minutách, protože téma je zajímavé, důležité, povídáme o mozkových cévních příhodách a vy se nás můžete ptát. Někdo už využil naše telefonní číslo, kdo se dovolal jako první? Dobrý den.

osoba:
Dobrý den, tady posluchačka Věra z Prahy. Prosím pěkně, já mám dotaz, jedná se o 73letého pána, který měl slabou mozkovou příhodu, kdy nemohl pohybovat jednou rukou, a teď se mu před týdnem stalo, že se nemohl zvednout ráno z postele, jako kdyby měl ochablé břišní svaly, což asi za 10 minut pominulo, a nešel na žádné vyšetření, na žádnou kontrolu.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Tedy vy se chcete zeptat, co by to mohlo být případně, jestli tu kontrolu měl absolvovat?

osoba:
Domnívám se, že měl, protože tehdy byl léčen na klinice a myslíme si, že to byla takový zase takovej poslíček, že by se mohlo stát něco závažnějšího. Já si pouštím rádio, děkuji mnohokrát, na shledanou.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Také děkujeme, mějte se pěkně.

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
To je samozřejmě zase situace, kterou vyhodnotit není jednoduché. Nelze říct, že to nemohl být signál nějaké poruchy nervového systému, na druhé straně pohybový aparát, který je ovládán těmi nervy, může sám o sobě stonat nejrůznějším způsobem a ochablost břišní stěny a neschopnost teda vstát z lůžka může být podmíněna řadou dalších věcí. Ale je-li pochybnost, tak znovu říkám samozřejmě nechci, aby se naše posluchačská veřejnost hypochondrizovala a vyrazila houfně do ordinací, ale na druhé straně je-li pochybnost zvláště u osob, které už za sebou nějaké cévní komplikace mají, pak je jistě dobrá konzultace.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Díky za odpověď. A další telefonát, i vás vítáme, máte slovo. Dobrý den.

osoba:
Haló, dobrý den. Dneska volám, před dvouma týdnami sem přišel z nemocnice, ležel sem tam tři týdny na strašnou bolest hlavy. Nevěděli co s tím, předtím se léčil u ortopeda, bolelo mě koleno, klouby, když jsem mu říkal, že mě velmi bolí klouby, říkal, jestli mám horečku. Tak jakože máte 72 roků a holt artritida, jako neřešil to potom. Potom mi dal nějakou injekci po sedmi měsících do kolena, že mi to jako přestalo úplně šokem, ale za týden mě začala strašně bolet hlava, tři týdny jsem potom byl v nemocnici a dopadlo to tak, že teda zkoušeli všelico a po čtyřech dnech opakovaně jsem šel na jedno CT mě dali, a v mašině by bylo strašně horko, když jsem odtud odcházel svrběli mě znaménka. No, a 24 hodin jsem neviděl na oko. Tak chtěl bych, teď nevidím na levé oko a chtěl bych vědět, zda je možné, že mi tenkrát dali moc té kontrastní látky a že čo by to mohlo být tím, jak tlak do oka nastal? Bohužel, tak ono to nešlo rychle, trvalo to ze dne na den, ale já jsem si neuvědomil situaci, byl jsem v nemocnici a nedokázali a říkám, šel jsem k doktorovi, ještě jsem viděl, když mi to dělal, za dvě hodiny to cvaklo a už to zůstalo tak.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkujeme za zavolání, zdravíme na Slovensko a pan docent jistě rád odpoví.

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Já bych řekl, že souvislost s tou kontrastní látkou jistě měly ty příznaky svědivosti a přechodného pocitu horkosti, takové příznaky skutečně mohou být. Ale ta embolizační příhoda, která se zřejmě odehrála s tou kontrastní látkou, nejspíše nesouvisela a mohla být jenom koincidencí s tím vyšetřením časovou, ale ne pravděpodobně příčinnou. Ale to, co posluchač popisuje, je jeden z typických případů jak vzniká cévní mozková příhoda, což je bohužel ten embolizační charakter, kdy teda vmetek ať už trombus, tedy krevní sraženina, případně nějaký ten aterosklerotický materiál, o kterém hovořila posluchačka Iveta, může být vmeten do toho centrálního nervového systému. V případě, že se jedná o trombus krevní sraženinou, pak musí následovat okamžitá rychlá a pak dlouhodobá antikoagulační léčba, lidově léčba k ředění krve, což spolehlivě zabrání opakování takového příhody. Ale dokonaná příhoda, tedy třeba ztráta vizu na jednom oku, to je pravděpodobně už nevratný stav, který s odstupem času zvláště, když pacient tedy nekřičel včas o pomoc, už je nevratný.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Díky i za tuhle odpověď. A požádáme o chvilku trpělivosti někoho na telefonu, protože nahlédneme taky do e-mailu.

Lada KRENKOVÁ, redaktorka:
Posluchačka Gita píše: "Dcera od 10 let trpěla silnými migrénami, když ji bylo 14, měla tak silnou migrénu, že se ji zkroutily prsty na rukou a neuměla se vyjadřovat. Samozřejmě jsme volali záchranku, ale ještě ten den jsme si ji vezli domů stabilizovanou. Mohlo se také jednat o mrtvičku?"

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Je to velmi málo pravděpodobné. Migréna má většinou podklad cévní, ale nejedná se tedy o uzávěr nějakého cévního přívodu, jedná se spíše o cévní spazmy, tedy nepřiměřené stahy toho svalstva, které ovládá průsvit cévy, a to pak může imitovat nejrůznější neurologickou symptomatologii, ale jistě nešlo o cévní mozkovou příhodu v pravém smyslu slova.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
A ještě jeden telefonát v této části Poradny. Vítáme vás, dobrý den.

osoba:
Dobrý den, tady posluchačka z východních Čech. Chtěla bych se zeptat, užívám léky Pradaxu a jsem léčena na vysoký tlak, na arytmii, jsem taky onkologická pacientka. chtěla bych se zeptat, když užívám Pradaxu, tak mi bylo řečeno, že nemůžu mít nikdy mozkovou příhodu nebo infarkt. Je na tom něco pravdy?

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
To je moc hezká otázka. Je pravda, že pacientka užívá lék s účinnou látkou dabigatran, což je moderní protisrážlivý přípravek, vlastně jeden z těch antikoagulačních přípravků, o kterém už jsem mluvil. A je hezké, že má takto pěstovanou důvěru ke své léčbě, protože je fakt, že antikoagulační léčba, mezi níž ten přípravek Pradaxa také patří, snižuje riziko cévní mozkové příhody v souvislosti se srdeční arytmií, kdy se v srdci vytvářejí tromby, ta arytmie se jmenuje fibrilace síní a má ji celá řada zejména starších osob. A je pravda, že většina z nich by měla užívat právě tuto léčbu protisrážlivou na lidově řečeno na ředění krve, i když to není úplně přesný samozřejmě termín. A tam je neuvěřitelně účinná, protože snižuje riziko cévní mozkové příhody zhruba o 66, 70 % a to je v interní medicíně něco, co je těžko dohnat. Takže ano, má posluchačka v podstatě pravdu. Nic není stoprocentní, takže musím zklamat, že rozhodně se nedá říct, že by určitě nemohla dostat cévní mozkovou příhodu, i proto, že jsou i jiné příčiny než právě ty embolizační, ale na druhé straně ten hlavní problém, který u ní je, tedy srdeční arytmie, která dramaticky zvyšuje riziko cévní mozkové příhody, je v podstatě pohlídán tou účinnou léčbou.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
V Poradně budeme pokračovat opět za chvíli, vy se stále můžete ptát cévní mozkové příhody, naše dnešní téma.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
To byl Wabi Daněk, teď je 10 hodin a 32 minut a vy posloucháte Dopoledne s Dvojkou, konkrétně Zdravotnickou poradnu. Mozkové cévní příhody, takové je naše dnešní téma. Ve studiu je s námi pan docent Michal Vrablík z III. Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Telefonát, vítáme vás ve vysílání. Hezký den.

osoba:
Slyšíme se?

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
My vás slyšíme výborně.

osoba:
Jo, dobrý den, tady posluchačka Jana z Kladna. Chtěla bych se zeptat, prosím vás, vezmu to stručně, jsem u internisty pravidelně objednána vždy za půl roku. Tlak mám kontrolovaný, EKG všechno nyní v pořádku, sice beru Tenoloc 200 a Sorvastu, cholesterol je taky asi přes 3 celé, ale na co jsem se chtěla zeptat, nemám žádné příznaky, pan doktor řekl, že mám vše v pořádku, dělal mi i výsledky. Nyní srážlivost krve, quick, všechno mám v naprostým pořádku tu krev. Z jakýho důvodu jsem si to dala právě vyšetřit, že se mi právě už potřetí zalilo oko pravé krví. Nejdřív se mi to stalo na Šumavě na dovolené, což jsem se přikláněla zřejmě třeba k tlaku nebo tak nějak ke slunci. Nyní po čtyřech měsících nebo po třech se mi to stalo znova. Nyní mám zase oko krvavé, dávám si všelijaké kapky, což mi poraděj, že jo. V nemocnici řekla paní doktorka oční, že mám oko zdravé, že tam nemám ani mírný zákal prostě, takže nevím vůbec, co to způsobuje, jsem z toho nešťastná. Stalo se mi to už potřetí nebo po čtvrté. Děkuju. To je asi tak vše.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Rozumíme, děkujeme za zavolání. Pane docente, co vy na to? Já musím říct, že mě to velmi zajímá, i mně už se dvakrát, třikrát stalo, že část oka mi zarudne krvavým flekem.

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Stává se to, můžeme uklidnit, že kromě estetické újmy to většinou není spojeno s žádnou jinou újmou, takže to je snad jako uklidnění. V případě, že není tato spojivková, jak se tomu říká sufuze spojená s nějakou jinou interní abnormalitou vysokým krevním tlakem, poruchou krevní srážlivosti a tak dál, což všechno pacientka má vyloučeno, tak se jedná prostě o nějaký lokální problém, který je třeba teda vyřešit s nějakou lokální aplikací třeba kapkových lékových forem. Ale ve skutečnosti to není asi nic, co by ji mělo nějak zásadně stresovat. Bohužel se na to někdy nepřijde a jak to přišlo, tak to zase odejde, a ta tvorba té spojivkové sufuze je opravdu v rukách, nebo respektive ta léčba je v rukách opthalmologů a přestože pacienta v průběhu byla vyšetřená opthalmologem, když zrovna teda tu spojivkovou sufuzi neměla, tak stejně teda by se měla pravděpodobně obrátit tímto směrem a tam třeba konzultovat ty opakované spojivkové sufuze, protože to, že nemá šedý zákal, který se spojivkou vůbec nesouvisí, ještě neznamená, že tam nemusí být nějaké třeba dráždění spojivkového vaku.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Díky i za tuhle odpověď. Další psaný dotaz.

Lada KRENKOVÁ, redaktorka:
Mám krátký stručný dotaz. "Jak je to s antikoncepcí, zhoršuje stav cév?"

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Nedá se říct, že by antikoncepce zhoršovala stav cév, ale určitě zvyšuje pohotovost ke krevnímu srážení, a tady se vracíme zase k té velice důležité skupině těm embolických cévních mozkových příhod. My jsme mluvili o fibrilaci síní a o této příčině, ale v podstatě to je velmi podobné a je pravda, že zejména u disponovaných žen, které mají takzvaný trombofilní stav, to znamená vrozeně zvýšenou pohotovost ke krevnímu srážení a navíc, jestliže taková žena, která o své vrozené dispozici neví a kouří a je ji předepsána hormonální antikoncepce, tak trombóza a nakonec i cévní mozková příhoda s ní související je bohužel výrazně, výrazně pravděpodobnější. Takže nedá se říct, že by hormonální antikoncepce zhoršovala stav cév, ale jistě má jakési spojení s problematikou cévních mozkových příhod a jiných tromboembolických příhod, čili je potřeba k tomu přistupovat obezřetně a není to jistě léčba, která by byla bezproblémová a je správné, že ji musí indikovat erudovaný odborník.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Možná jeden, možná ještě dva dotazy se vejdou do dnešní Poradny. Ten další přichází po telefonu. Vítáme i vás, hezký den.

osoba:
Dobrý den, tady jsou severní Čechy, Hana. Pane doktore, já mám, jsem měla takovej problém asi před dvěma dny jsem tak půl hodiny seděla a zašívala jsem prádlo a pak, když jsem vstala, tak mě pravá noha brněla, nemohla jsem se na ni ani postavit. Čím to může být?

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkujeme za zavolání.

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Tak pravděpodobně to mohlo být nějakou nevýhodnou polohou při tom zašívání, kdy vlastně jste si přechodně odkrvila ten nerv zodpovědný za inervaci té dolní končetiny. Záleží také na tom jak dlouho to trvalo a za jak dlouho jste se zotavila, ale asi můžeme takhle na dálku říct, že se o cévní mozkovou příhodu v tomhle případě nejednalo.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Poslední dotaz přichází po e-mailu.

Lada KRENKOVÁ, redaktorka:
Můžete nám, pane doktore, říct jak je to tedy s rizikovými faktory?

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Ty rizikové faktory zase jsou naprosto rozdílné pro ty různé skupiny cévních mozkových příhod, ale když se podíváme na ty, na ten větší balík těch mozkových ischemií, tedy nedokrevností, tak zase největší část z nich a taková nejrizikovější z nich je pravděpodobně cévní mozková příhoda v souvislosti se srdeční arytmií, s tou fibrilací síní, a tam ten rizikový faktor je ta sama fibrilace síní, ale přidává se k tomu ještě další skupina rizikových faktorů, které vlastně zhoršují oběhové podmínky a zvyšují pravděpodobnost vzniku trombu v srdci a následného jeho vmetení do cévní, do centrálního nervového systému, a to je třeba vysoký krevní tlak, přítomnost takových běžných rizik jako je diabetes, vysoká hladina krevního cholesterolu, případně samozřejmě vyšší věk, to je bohužel rizikový faktor, který je tak trošku nevyhnutelný, ale pořád ho musíme počítat mezi významná rizika.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkujeme za váš čas, pane docente. Mějte se moc pěkně. Naším hostem ve Zdravotnické poradně byl pan docent Michal Vrablík z III. Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ještě jednou díky, mějte se dobře, ať se daří.

doc. MUDr. Michal VRABLÍK, Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze:
Děkuji za pozvání, hezký den.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Lada Krenková s námi také byla ve studiu, i tobě, Lado, díky za spolupráci. Pěkný den.

Lada KRENKOVÁ, redaktorka:
Hezký den všem.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
A já doufám, že s panem docentem se na vlnách Dvojky opět někdy setkáme. Teď je 10 hodin a 39 minut. Hezké dopoledne.