Cévní mozková příhoda

ČRo - Plzeň
 

-

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:

Osm minut před půl devátou otevíráme ranní Lékařskou poradnu Českého rozhlasu Plzeň, tentokrát na téma cévní mozkové příhoda neboli mrtvice. Ve studiu vítám doktora Petra Ševčíka, vedoucího lékaře iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky plzeňské fakultní nemocnice, dobré ráno.

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Dobrý den.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Pane doktore, iktus, mrtvice, cévní mozková příhoda, různé názvy pro jedno a totéž, co to je za chorobu? Co se při ní v mozku nebo i v celém těle děje?

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Cévní mozkové příhody je skupina onemocnění, kdy je problém se zásobením krve. To znamená, do mozku se dostává méně krve, než je potřeba. Je to skupina nesourodých onemocnění nebo zdánlivě nesourodých onemocnění, kdy ta největší skupina jsou onemocnění, kdy je zablokována céva, která zásobuje mozek krví. Méně často dochází k tomu, že se stěna cévy protrhne a dochází ke krvácení do mozkové tkáně. Úplně nejméně častá skupina onemocnění jsou onemocnění, kdy dochází ke krvácení na povrch mozku.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Jaké jsou rizikové faktory pro vznik takové příhody?

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Ty rizikové faktory záleží na typu a podtypu cévního onemocnění mozku. Ty nejčastější příhody, kde příčinou je zablokování tepny, mají obdobné rizikové faktory, jako je koronární srdeční nemoc, to znamená vysoký tlak, obezita, nedostatek fyzické aktivity, nevhodné složení krevních tuků a vysoká koncentrace krevních tuků v krvi cukrovka, kouření, je jich celá řada, některé jsou významnější a uplatňují se častěji, některé jsou méně významné a uplatňují se méně často. U krvácení do mozku je nejčastější rizikový faktor vysoký krevní tlak a u krvácení na povrch mozku, takzvaného subarachnoidálního krvácení, ty rizikové faktory jsou méně časté. Jedná se hlavně o méněcennost cévní stěny a z rizikových faktorů pak překvapivě přichází v úvahu kouření. Především je to prokázáno u žen. Další důvod, proč je dobré nekouřit.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Kdo jsou vaši nejčastější pacienti s mrtvicí? Teď by to vypadalo, že ženy kuřačky.

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
No, tak to úplně tak není, ženy kuřačky jsou postiženy, ale zdaleka nejčastější skupina nemocných jsou nemocní, řekněme, nad 55 let věku. Zhruba se dá říci, že s každým, že s každou dekádou dochází ke zdvojnásobení rizika vzniku iktu.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Máte i mladší pacienty?

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Cévní mozkové příhody se vyskytují i u mladých, dokonce i u dětí, nicméně četnost výskytu je řádově menší než v dospělém, respektive zralém věku.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Jaká je prevence cévní mozkové příhody? Ono ty rizikové faktory ledacos naznačily.

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Prevence by se měla soustředit na ty jednotlivé rizikové faktory a v zásadě se dá říci, že prevence cévní mozkové příhody se podobá, velmi podobá prevenci koronární srdeční nemoci, to znamená udržovat zdravý životní styl a pokud již se identifikuje nějaká situace, nějaký rizikový faktor, který podstatně zvyšuje riziko, tak jeho adekvátní léčba. To se týká třeba nepravidelné srdeční, respektive podtypu nepravidelné srdeční činnosti, která se odborně nazývá fibrilace síní.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Doktor Petr Ševčík, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky v Plzni přijal pozvání do dnešní Lékařské poradny Českého rozhlasu Plzeň. Na vaše dotazy čekáme na pevné lince 221 554 222, také nám je můžete posílat jako esemesky na číslo 605 558 888.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Posloucháte ranní Lékařskou poradnu Českého rozhlasu Plzeň, dnes na téma cévní mozková příhoda. Hostem je doktor Petr Ševčík z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Čísla pro vaše dotazy - pevná linka 221 554 222, SMS brána 605 558 888. Pane doktore, jsou nějaké příznaky, které by měly člověka předem varovat, že by mohlo k mrtvici dojít? Je něco, na co bychom se měli soustředit, co bychom neměli přejít mávnutím ruky?

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Příznaky, u cévní mozkové příhody záleží na jejím typu a podtypu. Pokud budeme mluvit o té nejčastější cévní mozkové příhodě, kdy se jedná o zablokování tepny, která zásobí část, zásobuje část mozku krví, tak příznaky odpovídají části mozku, která je špatně zásobená. To znamená, pokud je porucha zásobení v oblasti, která má na starosti volní hybnost, dochází k porušení volní hybnosti, to znamená snížení svalové síly na části těla, což obvykle bývá buď polovina těla nebo horní nebo dolní končetina nebo v méně častých případech pouze obličej. Při jiné lokalizaci může být porucha čití, opět na polovině těla nebo části této poloviny těla, může být porucha zraku, může být porucha řeči, může být porucha svalové koordinace. To jsou asi ty nejčastější příznaky. Ty příznaky mohou být i jiné, ale záleží, dá se teda říct, že záleží na lokalizaci mozku, která je postižena.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Ještě se k tomu vrátíme, teď dáme slovo posluchači nebo posluchačce, dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den, tady Milfajtová. Já jsem chtěla poděkovat mnohokrát panu doktoru, protože loni manžela mozková příhoda postihla a to, co tam dokázali, to je neuvěřitelný. Manžel je v pořádku, bez nějakech problémů. Tisíckrát díky za celou rodinu i za něho, konkrétně panu doktoru Ševčíkovi, protože ten s námi všechno projednával. A pak jsem se chtěla zeptat, jestli hrozí nějaký zvýšení riziko v případě pobytu v letadle? Děkuju vám moc a na shledanou.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
My děkujeme za zavolání, zdravíme vás i manžela.

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Tak, já mám strašně velkou radost, že, že se nám povedlo vašemu manželovi tak pomoc. Ta péče o nemocné s cévní mozkovou příhodou se dramaticky vylepšila v posledních letech, ty úspěchy v současné době jsou tak velké, že před 10 lety jsme si to nedovedli ani představit. Co se týká zvýšení rizika vzniku cévní příhody v letadle, no, tak to riziko asi není, není až tak zásadní. Nicméně je tam problém, že let má určitou dobu a v té době, pokud by se nějaká příhoda přihodila, tak by se asi těžko dala zorganizovat nějaká cílená léčba příhody, nicméně život s sebou přináší prostě rizika a já bych se toho při letech, kratších letech třeba v rámci Evropy a těch běžných destinací na dovolenou zásadně nebál. To by se prostě nedalo dělat nic a my podporujeme to, aby lidé i po cévní mozkové příhodě žili plnohodnotným životem a nebyli nijak zásadně omezeni, to znamená, já bych rozhodně se tomu nebránil. Tomu, čemu bych se bránil, by byla konzumace alkoholických nápojů na palubě a ten důvod je jednoduchý, alkoholické nápoje zvyšují vylučování moči a jinými slovy zahušťují krev a ta krev potom se může s větší pravděpodobností srazit a být dodatečně rizikový faktor pro vznik cévní mozkové příhody, nejenom tedy hluboké žilní trombózy na dolní končetině, ale i mozkové cévní příhody, takže jenom bych si dal pozor na alkohol a u těch kratších letů bych se toho zásadně nebál.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Telefonuje nám někdo další, dobrý den.

posluchač:
Dobrý den, tady Václav, posluchač z Domažlic. Chtěl jsem se zeptat, měl jsem příhodu, jel jsem na kole, přestal jsem vidět na jedno oko, pak se to vrátilo, zase jsem začal vidět, několikrát se to opakovalo, takže jsem byl na očním, tam nenašli nic, udělali mi cétéčko potom po nějaký době a zjistili, že ta žíla, co zásobuje okno, že tam, oko, tak že tam mám nějakej plát cholesterolu, takže beru Trombax a beru prášky na snížení tlaku, tak a nikde od tý doby jsem na žádným vyšetření nebo nebyl. Stačí to takhle? Děkuji za odpověď.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
My děkujeme za dotaz.

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Předpokládám, že u vás příčinou poruchy zraku na jednom oku bylo zúžení odstupu vnitřní krkavice na téže straně, to znamená zúžení tepny, které je způsobeno aterosklerotickým plátem. Ten Trombex, který užíváte, je látka protidestičková, to znamená látka, která snižuje pravděpodobnost shlukování destiček na povrchu plátu a podstatným způsobem snižuje pravděpodobnost vzniku sraženiny na povrchu toho plátu, která by potom mohla embalizovat do mozku a způsobit tu vlastní cévní mozkovou příhodu. Nemocní, kteří mají zúžení menšího stupně, jsou léčeny konzervativně, to znamená, tak jako ty užívají léky, jak ten Trombex, tak někdy i jiné léky, měli by dodržovat zdravotní životní styl, který sám o sobě snižuje pravděpodobnost zhoršování tohoto zúžení. No a pokud to zúžení dosáhne určitého vyššího stupně, tak může připadat v úvahu operační řešení. Jinými slovy to znamená, že je vhodné sledovat tyto nemocné, tedy i vás tak, aby se zjistilo zvětšení, zúžení vnitřní krkavice a v určitých případech se zvažovalo operační řešení. To znamená, myslím si, že byste měl chodit na kontroly, předpokládám, ve vašem případě asi pomocí sonografie.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Poslechneme si další telefonát, dobrý den.

posluchač:
Dobrý den, tady ještě posluchač z Domažlic. Já bych jenom doplnil, krkavice, mi říkali, že mám v pořádku, ale v hlavě že je nějaká ta žíla, co vede, ty oči vyživuje, tam že mám nějakej ten plát jako volně plovoucí a když mám větší zátěž, že mi jak ucpává to, ten přívod tý krve do těch očí. To jenom na doplnění.

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Zúžení vnitřní krkavice je nejčastější příčiny, která způsobuje tu přechodnou poruchu zraku, nicméně ve vašem případě se asi jedná o zúžení tepny nižšího kalibru, pravděpodobně přímo tepny, která zásobuje oko. Tam v tom případě sledování nepomůže, protože nemáme metodu, která by mohla operačně nebo zevnitř tepny opravit toto zúžení a důležitý je pouze zdravotní životní styl doplněný o ty léky, které používáte, takže ve vašem případě, si myslím, sledování nemá nějaký zásadní význam.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Děkujeme za zavolání ještě jednou, na slyšenou. Přečtu esemesku: "Vždy, když mě bolí hlava za levým uchem, mám ráno krev v nose, prý je to normální. Ano, je to normální?"

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
No, tak normalita je někdy jak široká. Myslím si, že bolest hlavy není úplně normální, že prostě je to nějaké onemocnění, krev v nosu může být způsobeno také nějakým onemocněním. Teďko jde o to, jestli to jsou banální nevýznamná onemocnění, kdy se nemusí podnikat nic, anebo to jsou nějaká závažnější onemocnění. Bolest hlavy většinou nepředstavuje zásadní onemocnění a setkává se s ní každý z nás, nicméně krev v nosu není až tak častá. Záleží na příčině. U dětí ta příčina bývá většinou nevýznamná, jenom ve sliznici, nicméně u lidí ve vyšším věku, pokud se vyskytuje krev v nosním sekretu, tak to může mít varovný příznak a asi by bylo dobré navštívit specialistu pro onemocnění nosu a zajistit vyšetření. To znamená myslím si, že by se to mělo zkontrolovat.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
"Mám zjištěnou fibraci síní a beru léky na tlak, na žíly a Maktofer a Varfarin a prosím o radu, čím přispět k tomu, aby nedošlo k nejhoršímu. Bude mi letos 80 let." A jedná se o ženu.

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Tak fibrilace síní, kterou jste zmínila, kterou trpíte, je jedna z nejčastějších příčin cévní mozkové příhody u lidí ve zralém věku, kteří jsou jinak zdraví, to znamená nemají významné postižení ani velkých tepen atromatózou, ani těch malých penetrujících tepen, jak vysokým krevním tlakem a cukrovkou. Zásadní preventivní opatření pro zabránění vzniku cévní mozkové příhody u vás je vhodná takzvaná antikoagulační léčba. Ve vašem případě užíváte Varfarin, což je základní lék, který se používá nejvíce pro prevenci tohoto onemocnění, a to nejdůležitější, co pro jeho správný účinek lze udělat, je to, aby byla přesně nastavena antikoagulační aktivita pomocí správné dávky léků. To znamená zásadní je pravidelné užívání léků a pravidelné kontroly antikoagulační účinnosti. Co se týká životosprávy, kterou by člověk užívající antikoagulační léčbu Varferinem měl užívat, tak tam bylo v minulosti mnoho zmatení, byly určité pochybnosti, jestli ten člověk může užívat zeleninu, nemůže užívat zeleninu, v současné době je věc vyřešena, zelenina by se měla jíst, protože je základní součástí zdravé výživy, nicméně to množství a typ zeleniny by mělo být zhruba každý týden stejné a respektive v průběhu roku se měnit, protože určitě jiné množství zeleniny budeme konzumovat v zimě a jiné v létě, nicméně mělo by se pomalu měnit tak, aby bylo možné při kontrolách antikoagulační účinnosti Varfarinu správně změnit dávku Varfarinu.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Máme tady další telefonát, dobrý den. Slyšíme se? Tak někdo nevydržel u telefonu, nevadí. Přečtu SMS dotaz: "Mám občasný problém. Někdy koukám a najednou jako když mám černý fleky před sebou a většinou mě potom z toho bolí hlava." Posluchač nebo posluchačka má pravděpodobně obavy, aby to nebylo něco vážného.

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Tak v tomto případě určitě záleží na detailech, ale předpokládám, že je to, že posluchačka má tyto obtíže mnoho let a nejpravděpodobnější je, že se jedná o migrénu s aurou, takzvanou migrénu s aurou, což je onemocnění, které není nebezpečné, je nepříjemné, že obvykle před začátkem bolesti hlavy se objevují zrakové příznaky, ta takzvaná aura, která může mít různé projevy, ale jeden z těch nejčastějších projevů je výpadek části zorného pole. A posléze se potom rozvíjí bolest hlavy, takže pokud se jedná o onemocnění, které má posluchačka mnoho let, tak je velmi nepravděpodobné, že je za ním skryto něco závažného, nicméně doporučuje se, aby i u těchto nemocných, kteří mají příznaky mnoho let, bylo provedeno zobrazovací vyšetření mozku, to znamená buď magnetická rezonance nebo CT. Příčinou není to, že bychom se báli, že ty vlastní příznaky znamenají něco závažného, ale migréna s aurou může být někdy spouštěna některým cévním onemocněním v mozku, v tomto případě tedy arteriovenózní malformací nebo kavernomem, některou specifickou lézí. Je to vysoce nepravděpodobné, nicméně si myslím, že by to zobrazovací vyšetření bylo na místě.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Naším dnešním odborníkem je neurolog Petr Ševčík z plzeňské fakultní nemocnice. Svůj dotaz ohledně cévní mozkové příhody nám můžete zavolat na číslo 605, promiňte, na číslo 221 554 222 anebo napsat na číslo 605 558 888.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Iktus neboli cévní mozkovou příhodu, mrtvici probíráme dnes v ranní Lékařské poradně na vlnách Českého rozhlasu Plzeň s doktorem Petrem Ševčíkem. Poslechneme si další telefonát, dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den. Tady posluchačka z Karlových Varů. Prosím vás, já bych se chtěla zeptat pana doktora, magnetickou rezonancí mi byl zjištěn zúžený páteřní kanál, na pátém, šestém obratli artróza, jestli mně hrozí třeba taky mozková mrtvice. Děkuji za dotaz.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
My děkujeme za dotaz. Poslechněte si odpověď, můžete, myslím, z rádia.

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Podle nález na magnetické rezonanci máte zúžení páteřního kanálu, což je onemocnění velmi časté. Někdy se projeví příznaky, mnoho lidí však je bez příznaků asymptomatických. A toto onemocnění žádným způsobem neovlivňuje riziko vzniku cévní mozkové příhody, takže bát se nemusíte.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Dobrá zpráva pro naši posluchačku. Další dotaz: "Oba rodiče měli mrtvici a embolii a zemřeli na ni. Je mně 61 let a mám strach. Mám nízký krevní tlak, nekouřím a nepiji. Letos v únoru mně téměř ochrnula levá noha, mám skřípnutý ischiasový nerv. Nohu téměř necítím v chodidle. V hýždi strašné bolesti. Hrozí mně mrtvice?"

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Tak já děkuju za tento dotaz. Většina lidí, jejichž předkové prodělali cévní mozkovou příhodu, tak se bojí, že by cévní mozkové příhoda se u nich mohla vyskytnout též, a to třeba v dost mladém věku. Nicméně ta závislost rizika vzniku cévní mozkové příhody na vrozených faktorech, na genetice, je jen taková ne zcela jasná a navíc tomu riziku přesně nerozumím, já neumím ho ovlivnit. Proto bych se v prevenci cévní mozkové příhodě soustředil pouze na ty získané faktory, které umíme poměrně dobře ovlivnit. Problém je v tom, že ne vždy je dostatek motivace pro to jejich ovlivnění. Ve vašem případě už podle toho zájmu, který o problematiku máme, máte, předpokládám, že ta motivace je velmi vysoká a že to riziko vzniku cévní příhody u vás je asi relativně malé, protože asi se zajímáte o fyzickou aktivitu, asi jste se už zajímal o ty různé jednotlivé rizikové faktory v minulosti. To ochrnutí nohy u vás je způsobeno onemocněním páteře a žádným způsobem přímo neovlivňuje riziko vzniku cévní mozkové příhody. To riziko ale může ovlivnit nepřímo, protože čím větší jsou potíže s pohybem, tím méně pohybu máme a nedostatek pohybu je jeden z rizikových faktorů pro vznik cévní mozkové příhody, nicméně to je pouze jeden z faktorů a zásadním způsobem bych se nebál. Snažil bych se o to, co nejdříve zvládnout ty problémy s nohou a vzhledem k té motivaci bych se určitě nebál, že vy jste ten člověk, u kterého je extrémně zvýšené riziko vzniku cévní mozkové příhody.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Napsal nám pan Marek z Karlových Varů: "Mám problém, zakašlu se a nemůžu se nadechnout a pak omdlím. Prosím, co to je?"

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
No, tak to těžko říct takhle při popisu pouze přes, přes esemesku. No, dá se říct, že to určitě nebude cévní mozková příhoda a že není zásadní riziko vzniku cévní mozkové příhody u vás. Mohlo by se jednat o poruchu regulace zásobení krve mozkem při kašli, někdy se tomu říká tusigenní synkopa, nicméně je to, je to věc vzácná, která se vyskytovala hlavně v minulosti, kdy u těch nemocných bylo těžké postižení bronchu, v posledních letech se s tím setkáváme stále méně a méně a dá se tedy říct, že vztah k cévním onemocněním mozku je žádný a že to riziko zvýšené není. Doporučil bych vyšetření jednak na, u plicního specialisty a jednak u internisty nebo kardiologa.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
"Mám často křeče po levé straně krku, velmi bolestivé, čím to může být?"

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Tak těch příčin je víc, nicméně napadá mě asi ta nejčastější příčina, a to problémy s páteří. Pokud by se nejednalo o onemocnění páteře a onemocnění hybného aparátu, tak přichází v úvahu taková speciální onemocnění, kterým souhrnně říkáme abnormální pohyby, respektive onemocnění s abnormálními pohyby, ale to je poměrně vzácná věc, takže předpokládám, že máte onemocnění krční páteře a respektive že máte svalovou disbalanci na krční páteři a začal bych s rehabilitací krční páteře a respektive s cvičením. Z těch vhodných cviků jsou třeba takzvané plaňky, což jsou izometrické cviky, které se používají pro cvičení trupového svalstva a bývají mnohdy velmi efektivní.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
"Je mi 63 let, před mozkovou příhodou jsem nebrala žádné léky, jen jsem byla stále unavená. Mám 68 kilo, 161 centimetrů výšky." Tady možná posluchačka naráží na to, na co jsem se ptala, jestli je možné nějak předem odhadnout, že by ta mrtvice se blížila. Posluchačka píše, že byla vlastně jenom unavená. Jsou nějaké příznaky, které ještě nejsou přímo tou chorobou samou, ale jaksi její předzvěstí?

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Tak nadměrná únava obvykle sama o sobě není rizikový faktor pro vznik cévní mozkové příhody, sama o sobě anebo únava jako příznak, který zvyšuje pravděpodobnost vzniku cévní mozkové příhody, nicméně my skutečně máme příznaky, které oznamují vysoké riziko vzniku cévní mozkové příhody a tomu se říká tranzitorní ischemická ataka, je to vlastně taková minicévní mozková příhoda, která je ale přechodná a nedochází k vlastnímu poškození mozkové tkáně. Ta nedokrevnost mozkové tkáně je pouze dočasná. V praxi teda by to mělo vypadat tak, že pokud člověk dostane příznaky té tranzitorní ischemické ataky, to znamená toho v uvozovkách miniiktu, přechodného miniiktu, tak by měl ihned vyhledat odbornou pomoc, měly by se zhodnotit rizikové faktory a zavést preventivní opatření tak, aby skutečně nedošlo ke vzniku dokonané cévní mozkové příhody. Jinak ty příznaky, které by se vyskytovaly před vznikem cévní mozkové příhody, jsou pouze příznaky těch jednotlivých rizikových faktorů, to znamená pokud je veliká nadváha, tak samozřejmě je riziko vzniku cévních onemocnění, to znamená koronární srdeční nemoci nebo mozkové cévní příhody, ale je se třeba soustředit na ty primární rizikové faktory, tak jak je to třeba u koronární srdeční nemoci.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Za čtyři minuty bude devět hodin, takže další dotazy si musíme schovat do podvečerní Lékařské poradny od 18 hodin. Hostem opět bude doktor Petr Ševčík, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Pro teď děkujeme a večer se budeme těšit na slyšenou.

MUDr. Petr ŠEVČÍK, vedoucí lékař iktové jednotky intenzivní péče Neurologické kliniky FN Plzeň:
Na slyšenou.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka:
Na slyšenou s vámi všemi se těší Soňa Vaicenbacherová. Přeju vám krásný den a už se koukám na zprávy Českého rozhlasu Plzeň v celou, dozvíte se, kolik peněz dá letos Plzeňský kraj na obnovu venkova. A bude to hodně. Po zprávách se vám přihlásí kolega Vladimír Šťovíček. Ahoj.