Čas se nadechnout

ČT 1

-
 

Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
V Česku stále chybí odlehčovací služby, které by pomohly rodinám s autistickými dětmi. Vyčerpaní rodiče se snaží najít si pomoc sami. Manželé Třešňákovi, kteří stojí za vznikem sdružení Naděje pro děti úplňku, přiveze do Česka zajímavou službu. Služba s názvem Homesharing by měla rodičům umožnit si alespoň na chvilku od náročné péče odpočinout. Natáčela Kateřina Stibalová.

Kateřina STIBALOVÁ, redaktorka
Rodiče dětí s poruchou autistického spektra zoufale volají po sociálních službách, které by jim pomohly s náročnou péčí o jejich potomky.

Michal ROZEHNAL, otec autistického chlapce
To vůbec není o mně, jo. Máme další děti, prostě bez těchhle těch služeb v podstatě ty ostatní děti tady rostou jak dříví v lese, protože ten autista je jak černá díra. Ten na sebe strhne veškerou pozornost, chtě nechtě prostě, on za to nemůže samozřejmě, ale vy to v podstatě jako musíte investovat do jedný černý díry, kde to mizí, a na to ostatní prostě nezbejvá.

Kateřina STIBALOVÁ, redaktorka
Státem nabízená podpora nestačí, a tak se rodiče snaží hledat možnosti, jak pomoct sami sobě.

Petra TŘEŠŇÁKOVÁ, vedoucí projektu Homesharing, Naděje pro děti úplňku
V rámci tohohle našeho snažení můj muž byl v Irsku, kde se díval na to, jak tam ty služby fungujou a vlastně zjistil, že tam funguje tenhleten způsob, mimo jiné teda, taky tenhleten způsob, kterýmu tam říkají Homesharing, a který vlastně spočívá v tom, že jde o takovou skoro až komunitní výpomoc.

Kateřina STIBALOVÁ, redaktorka
Homesharing, slovo, které znamená naději. V Česku se ho snaží uvést do života spolek Naděje pro děti úplňku, který založili manželé Třešňákovi, sami rodiče autistické dcery. Princip je jednoduchý. Takzvaná hostitelská rodina si čas od času půjčí do své péče postižené dítě a poskytne tak jeho vyčerpaným rodičům čas se nadechnout.

Lucie ZAJÍCOVÁ, maminka autisty
To přišlo v období, kdy jsme opravdu sháněli někoho na hlídání, protože jsme byli v situaci, kdy už jsme viděli, že to je neudržitelný ta situace.

Michal ROZEHNAL, otec autistického chlapce
Upřímně, já v tomto smyslu okamžitě lapnu po čemkoliv, protože jsme opravdu zatlačený hodně do kouta.

Petra TŘEŠŇÁKOVÁ, vedoucí projektu Homesharing, Naděje pro děti úplňku
Je to, bych řekla, naprosto zásadní pomoc, protože, víte, když my jsme byli v týhle fázi a naše dcera několik let opravdu spala 2 hodiny v noci, byla hodně neklidná, tak to vyčerpání dosahuje jako obrovský míry. A přišli jsme k jedný lékařce, která nám tehdá řekla: takhle se za války mučili vězni, že vás nenechali vyspat.

Kateřina STIBALOVÁ, redaktorka
Dobrovolným hostitelem se může stát prakticky kdokoliv, kdo má volný čas a ochotu pomoci. Nemusí jít dokonce ani o rodinu. Výjimkou nejsou jednotlivci, dokonce muži.

Daniel SAMEC, hostitel
Vlastně pro mě největší motivace vůbec účasti v tom, v tomhle tom Homesharingu nebo práce s dětma je samozřejmě to, že pomůžete těm rodičům, pomůžete tomu dítěti, i když to může být náročné psychicky, fyzicky, tak stejně vlastně naprosto se odpojíte od všech problémů všedního života.

Vladimíra MICHÁLKOVÁ, hostitelka
Jak děti odrostly, tak už mám trochu víc i času, takže jsem se rozhodla, že ho věnuju.

Kateřina STIBALOVÁ, redaktorka
První hostitelé v Česku prošli tříměsíčním školením letos na jaře. Pak nastala fáze postupného sbližování. Navázat vztah s autistickým dítětem může být velmi náročné.

Vladimíra MICHÁLKOVÁ, hostitelka
A vlastně jsme netušili, jaké dítě dostaneme a jak teda s ním to půjde, ale v tomhle konkrétním případě se vyloženě těšíme na Julinku, protože je to takové spokojené dítě, teda jako spokojené, když člověk dá pozor, aby se nedostala do nějaké situace, která by jí vyprovokovala.

Kateřina STIBALOVÁ, redaktorka
Julii je 7 let. Nemluví a jen těžko se s ní dá dorozumět. Navíc má 2 starší sourozence. Čas získaný díky Homesharingu věnují rodiče většinou právě jim.

Lucie ZAJÍCOVÁ, maminka autisty
To má 2 aspekty. 1 věc je ta, že vám opravdu díky tý pomoci umožní trávit čas jiným způsobem, ale druhá je, druhý aspekt je i ten, že si uvědomíte, že se tady opravdu najdou lidi, kteří vám, který vlastně vás vůbec neznají a přesto vám nabídnou pomoc, nabídnou pomoc s tím, že věnují svůj čas, svoji energii, a to je takový pocit, který se nedá, to se nedá nějak, to se nedá popsat no, je to úžasný.

Kateřina STIBALOVÁ, redaktorka
Ani Michal nedokáže ve svých devíti letech mluvit a nerozumí světu kolem sebe. Kromě něho vychovávají rodiče další 4 syny.

Michal ROZEHNAL, otec autistického chlapce
S tím autistou prožíváte obrovskou sociální izolaci. A už jenom to, že někdo s náma vlastně to sdílí, a byť je to na 2 hodiny, ono to vlastně jako je strašně krátká doba nebo na 3 hodiny, to je skvělý už, 4 hodiny je nekonečný čas, tak zároveň ještě vlastně jakoby vám někdo dává najevo, že je s váma, že prostě na to nejste sami. Myslím, že to je snad ještě víc než ty 4 hodiny toho volna. Že prostě někdo to s vámi sdílí.

Daniel SAMEC, hostitel
Já vždycky říkám, že někdo mi tolikrát nepoděkoval jako vždycky rodiče, když předávám Míšu, no.

Michal ROZEHNAL, otec autistického chlapce
Kdo pochopí, že prostě může jednou za 14 dní darovat tyhle ty 4 hodiny a z druhý strany to přijme někdo /nesrozumitelné/, je to astronomický prostor, protože pokud nemáte žádný volný čas, tak 4 hodiny je nekonečno. Takže pokud to takhle vezmu, tak ty lidi nám v podstatě jako umožnili se nadechnout prostě uprostřed těžkýho tejdne a je to fantastický.

Kateřina STIBALOVÁ, redaktorka
Do současné chvíle se podařilo s hostiteli úspěšně spárovat 3 rodiny a jejich autistické děti.

Veronika KAŠPAROVÁ, sociální pedagožka projektu Homesharing, Naděje pro děti úplňku
První takový náš cíl je vůbec vlastně tu službu otestovat, a když se to povede, tak bychom rádi tuhletu myšlenku toho Homesharingu šířili vlastně napříč jednak společností, ale i těmi organizacemi, které poskytují nějaké takové služby.

Daniel SAMEC, hostitel
Po každém dnu s Míšou já jsem radostný, jsem veselý a vlastně zapomenu na všechny problémy, který vlastně ten den jsem po celou dobu měl. Takže čistě z osobního pohledu naprosto skvělá psychohygiena.

Petra TŘEŠŇÁKOVÁ, vedoucí projektu Homesharing, Naděje pro děti úplňku
Máme i tu zkušenost, že když to ty hostitelé nebo cizí lidi zvládnou a pomůžou rodině, že z toho mívaj velkou radost, a že je to posílí, že jim to do života něco dá. Že to tak jako nasvítí ten život zase z jiných stran.

Klíčová slova: